10.8.19

Lucie Výborná, Tereza Škoulová: Školy by měly děti připravit na budoucnost – a ta je nejistá. Důležitá je kreativita a flexibilita

Michael Šebek je profesorem kybernetiky na ČVUT v Praze. Jak si představuje budoucnost? Jaké dovednosti se pro nás stanou klíčové? A v čem je české školství pozadu? Jakou inspiraci přináší finský model vzdělávání? Co znamená hnutí making? A čemu se budou věnovat profese budoucnosti? V pořadu Českého rozhlasu Radiožurnálu se ptala Lucie Výborná.




Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu Radiožurnál vybíráme:

Základní je porozumění světu. „Svět bude daleko složitější. Jsem si skoro jist, že lidstvo osídlí vesmír, hodně se toho bude dít v kybersvětě, svět se rozšíří a nebude-li připraven, nebude pro jednotlivce snadné najít v něm své místo.“ Proto je zásadní vzdělávání.

A právě české školství zůstává pozadu. „Školy dělají to, co chce společnost, a ta chce to, co se naučila ve škole,“ směje se profesor. „Školy by měly děti připravovat na budoucnost. Je jedno, co dnes potřebují firmy a společnost. Děti budou žít v budoucnosti a na tu je třeba se připravit.“


6 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Už zase?!

Radek Sárközi řekl(a)...

Zapomíná se na pracovitost...

Jana Karvaiová řekl(a)...

Kdy vyfasujeme kristalove koule a zasponoruji nam kurzy vesteni a carovani?????

mirek vaněk řekl(a)...

Proč mají inteligentní lidé se na veřejnosti vyjadřovat k věcem o kterých nic neví. Obecné fráze může plácat politik. Ale vědec? Vědec by měl prezentovat fakta z oboru, kterému rozumí a zobecňovat jen opatrně.

Kreativní lenoch může být v některých oborech přínosem. Ale kolik takových géniů v populaci je. To má být cílem školství výchova kreativních a flexibilních flákačů?

A čtení, psaní počítání jsou prý přežitek 19. století. Co k tomu říct. Někdo si myslí, že student VŠ se rodí už jako polotovar, nebo dle Wericha: "Žádný učený z nebe nespadl, blbé jako by shazovali" tak že studenty před přijímačkami z nebe shazují.

Proč si ti lidi neuvědomí základní pedagogická fakta. Od jednoduchého ke složitému a konkrétního k abstraktnímu.

Chce-li kreativního a flexibilního občana, musí ten občan něco znát. Bez znalostí kreativity není.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Vždy, když se někde začne upozorňovat na tu nejistou budoucnost, pytlici úplně cepení hrůzou. Co komu udělali, že je na stará kolena potkala až taková entropie!
Oč lépe se měly generace našich otců a dědů. Třeba taková světová válka. Už před jejím začátkem bylo zřejmé, že pokud k ní dojde, musí jednoho dne také skončit. Nebo hospodářské cykly, živelné katastrofy nebo epidemie. Vše jasně předvídatelné.
Ale dnes? Přijde ta umělá inteligence ve čtvrtek, a nebo už v úterý? A jak bude chytrá?
Nebo opodstatněnost takové vlastnosti jako třeba pracovitost. K čemu to, když žádné práce už nebude třeba skrzevá ty roboti. A teď do toho ještě ta digitalizace školství... Už se aspoň ví, v jaké číselné soustavě se to bude konat?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Bez znalostí kreativity není.

Podle pytliků by mohl problém spočívat v tom, že znalost je poměrně dost omezující.
Pytlici se ve svých hlubokých úvahách o lidském byti dopracovali až k povědomí toho, že začátečník má oproti zkušenému rutinérovi tu nezpochybnitelnou výhodu, že se pokouší o nějaké neotřelé řešení problému jen proto, že v té svojí nevědomosti vůbec neví, že takle to prostě udělat nelze. A pic ho, ono to vyjde. Viz pytliků oblíbený Vaňkův případ.

Okomentovat