21.8.19

Kristián Šujan: "Máte šikovné ruce? Mohou vás zajistit do konce života", říká hejtman Oldřich Bubeníček

Reforma financování regionálního školství, nedostatek zdravotních sestřiček, ale třeba i málo učitelů technických předmětů. To jsou podle hejtmana Oldřicha Bubeníčka velké problémy, s nimiž se školství nejen v Ústeckém kraji v posledních letech potýká. „V 90. letech se říkalo: pokud někdo nemá maturitu, je to špatné. Tím nám zmizel zájem o učební obory a najednou jsme po letech zjistili, že potřebujeme zedníky, tesaře, instalatéry a elektrikáře,“ říká v rozhovoru pro Deník hejtman.


Z rozhovoru v Litoměřický.Deník.cz vybíráme:

V jaké fázi je nyní optimalizace oborů v Ústeckém kraji?
V roce 2015 jsme prakticky ukončili projekt na vytvoření soustavy páteřních škol, kterých nyní máme 16. Byl to velmi důležitý krok k tomu, abychom pro naše žáky dokázali zachovat dostupnost některých oborů vzdělání, o které v té době nebyl zájem a byly to i obory technické. Dále bychom do konce roku 2020 chtěli, na základě dohody s řediteli dotčených škol, vymazat, případně dále nepřijímat žáky do asi 25 oborů středního vzdělávání. Jedná se například o obor Ekonomika a podnikání a některé nástavbové obory. Neznamená to, že tyto profese zmizí. Obory zůstanou na jiných školách.

Co učitelské obory technického charakteru typu matikář nebo fyzikář? Je o ně zájem?
Tady se potýkáme s věkovým problémem, řadě těchto učitelů je už nad 50 let. Řešením může být zvýšení platů, ale jako cestu vidím spíše zjednodušení podmínek pro přijetí lidí z praxe, kteří by mohli odborné předměty učit. To je do budoucna jediná šance. Mladý šikovný člověk s technickým vzděláním totiž nebude dělat učitele, vezmou si ho firmy za úplně jiné peníze, než které by dostal jako nástupní plat ve škole. Další problém je v počtu učitelů všeobecně vzdělávacích přírodovědných předmětů typu matematika, chemie. Zájem mladých lidí studovat tyto obory je velmi malý a pakliže už se na pedagogické fakultě objeví a dostudují, zpravidla se uplatní v soukromém sektoru. Zde však hledáme společně s UJEP nějaké cesty, jak situaci zlepšit.

Jaký největší problém má podle vás regionální školství?
Velkým problémem je spuštění připravované reformy financování regionálního školství, která odstartuje 1. ledna 2020. Školní rok začíná za dva týdny, ale ředitelé doteď nevědí, kolik peněz škola dostane a co si bude moci od ledna dovolit. Stávajícím způsobem hrozí nebezpečí, že vzniknou nečekané problémy, které bude těžko napravovat. Výpočty, které máme k dispozici u nepedagogických pracovníků na pozicích jako školník, uklízečka nebo administrativa, zatím neodpovídají realitě a bez nich školy fungovat nemohou. Tento problém se nejvíce dotkne učilišť, ale také některých obecních a mateřských škol. Zda se obavy potvrdí, bude jasné až v září, kdy máme naplánované jednání se zástupci ministerstva, které přislíbilo, že se námitkami Ústeckého kraje bude zabývat.

2 komentáře:

Vít Tomis řekl(a)...

V 90. letech se říkalo: pokud někdo nemá maturitu, je to špatné.
Mnozí samozvaní odborníci na vzdělání to tvrdí ještě dnes a denně...

najednou jsme po letech zjistili, že potřebujeme zedníky, tesaře, instalatéry a elektrikáře
A to všechno ještě nedělají stroje a gúgl nebo apsoň maturanti? Že by se někdo již dvě desetiletí soustavně mýlil?

Nicka Pytlik řekl(a)...

"Oldřich Bubeníček je český novinář a politik, od roku 2012 hejtman Ústeckého kraje"

Sedm let je poměrně dlouhá doba. Leccos by se dalo zaopatřit.
Sedm dlouhých let...

Okomentovat