14.8.19

Jaroslav Bican: Učitelé si spíš než na platy stěžují na únavu, upozorňuje expert na školství

Často se diskutuje o velkých změnách, ale pokud se nezmění to, jak učíme v jednotlivých školách, jak přistupujeme ke studentům a jak je vzděláváme, tak se samozřejmě nezmění nic, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz profesor Arnošt Veselý. V současnosti vede expertní skupinu ustavenou ministrem školství, která připravuje výchozí dokument ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+.

Z rozhovoru v Zprávy.Tiscali.cz vybíráme:

Dnes učitelé snadno mohou nabýt dojmu, že každý je expert na vzdělávání, všichni hovoří o změnách a reformách, vzdělávání je velké téma a učitelé to pak můžou vnímat i jako velký tlak na sebe.
Ano, a potom to hlavně berou tak, že oni ty věci dávno dělají. Rozhodně bych byl rád, aby to byla spolupráce, aby to bylo vzájemné pochopení. Strategie nemůže říkat a nebude říkat 'učíte špatně, učte jinak'. Takhle to není, protože to by byla opravdu velká dehonestace lidí, kteří učí dobře a kteří se snaží, a to by bylo opravdu velmi špatné takhle to vnímat. Takže spíš je to o podpoře, pomoci a vzájemné diskuzi o tom, jak učit lépe, a to zejména na úrovni učitel-učitel.

Co nám rovněž vyplývá z rozhovorů a vůbec ze setkání, které máme, a dalších výzkumů, je - vídám to sám na vysoké škole, taky učím dvacet let - že je strašně málo prostoru pro komunikaci na úrovni učitelů, na sdílení poznatků, zkušeností nad jednotlivými žáky, nad konkrétními výukovými postupy, jak zlepšit výuku konkrétního předmětu.

Myslím si, že je tam velký prostor pro zlepšení a systém by měl podporovat to, když se učitelé spolu baví, že mají uvádějícího učitele. Že když učitel nastupuje, je za to někdo odpovědný, že tady máme metodické kabinety, předmětové komise, které mají nějak fungovat, že tady je kultura zlepšování v každé jednotlivé škole. To jsou věci, které jsou nejzásadnější, ta kultura. To se nedá změnit zákonem nebo strategií, to, že je běžné, že učitelé uvažují, jak učí a jak učit lépe.

Takže myslíte, že to není problém financování nebo jen zčásti, ale je třeba víc myslet na to a podporovat to, že se to může dělat takhle?

Finance je podmínka nutná, nikoliv postačující. Myslím si, že deficit ve financování je obrovský a důsledky jsou evidentní, protože prestiž toho povolání šla dolů. Lidé si to vybírali z jiných důvodů, které byly různé, například to byli opravdu velcí nadšenci. Takže určitě musíme zajistit, aby to bylo dostatečně finančně ohodnoceno, ale když se teď bavíme s učiteli, tak to není ten úplně nejzásadnější problém.

Mnoho učitelů třeba vyjadřuje názor, že s tím počítali, že to do jisté míry je součástí jejich volby. Ostatně, když jde člověk na akademickou půdu, také nepočítá s tím, že bude milionář nebo že si tím vydělá, dělá to z jiných pohnutek, chce dělat něco užitečného, smysluplného.

A samozřejmě, nechce mít pocit, že dělá práci úplně zadarmo a že je využíván, musí mít dostatečný příjem. Ale to, co třeba nyní učitelé říkají, je, že je trápí spíš jiné věci. Opět názory jsou různé, ovšem typicky, když se jich zeptáte, je to na prvním místě únava.

Únava z toho, že je zde jiný typ žáků, je potřeba se připravovat individuálně na jednotlivé hodiny a měnit výukové postupy. Pokud to myslí vážně s výukou, musí přistupovat ke studentům jinak, než to dělali dřív. Stojí to novou přípravu, znamená to celou řadu dalších školení, debaty v rámci kolektivu a pak samozřejmě diskuze s rodiči.



11 komentářů:

E.Kocourek řekl(a)...

Každý, kdo okecává a zamlžuje význam výše platu učitele ("podmínka nutná ale ne postačující") je u mne lump, lhář a podvodník. ////

Čekám, kdy nějaký expert zjistí, že učitelé si víc než na nízké platy stěžují na globální klimatickou změnu. ////

Jana Karvaiová řekl(a)...

To bude tim, ze pracuji blbe. Kdyby byli “lini ucitele” srseli by energii.

Eva Adamová řekl(a)...

"Únava z toho, že je zde jiný typ žáků,..."

Proboha, jaký jiný typ žáků? Učím přes třicet let na 2. stupni a několik let na gymnáziu a děcka jsou více či méně stále stejná. A především je důležité si uvědomit, že dělají to, co jim rodiče, učitelé a systém dovolí. A pokud jim budeme ze všech stran povolovat, tak z nich vychováme opravdu lidi jiné kategorie, a to nejspíše takové, že se nebudou schopni živit ani rukama ani hlavou. Jenže to nebude tím, že děcka byla na začátku jiná, ale tím jak jsme k nim přistupovali. Vždyť ta inflace známek, která v posledních 20 letech nastala a která v podstatě dětem naznačuje, že koláče mohou být i bez práce, k ničemu jinému nemůže vést.

Jestliže jsou učitelé unavení, tak to není jinými dětmi, ale tím, že systém se doslova zparchantil a tlačí je do změn, o nichž učitelé ví, že jsou cestou do pekel, a tím, že tlučhubové nahoře slibují a neplní. V souvislosti s tím je zajímavé, že 15 % pro učitele chtějí odbory služeb, ale školské odbory spolu s ministrem jsou spokojeni s 10 %, což ovšem do tarifů bude znamenat tam maximálně 7 %.

Nicka Pytlik řekl(a)...

je zde jiný typ žáků

Typy žáků jsou tak nějak pořád tytéž. Spíš se mění počty jedinců různých typů.
Pytlici si nejsou jisti, jestli to je jen u nich, a nebo v celém baráku, ale nemohou se zbavit pocitu, že poslední tři, čtyři roky zaznamenávají trend nezanedbatelného zlepšení morálně volních vlastností žáků prvních ročníků ve čtyřletém, šestiletém i osmiletém gymnáziu. Zejména v tom šestiletém je změna víc než zřejmá. Skoro by se chtělo říci pámbu zaplať za vesměs normální děti. Přiměřeně chytré a především i pracovité. Snad že blýskání na lepší časy?

Jiří Kostečka řekl(a)...

Proč by praktikující učitelé měli spolupracovat s každým Kartousem nebo Čapkem, kteří si o sobě myslí, že sežrali všechnu moudrost světa?
A kde vzal tenhle chytrák, že učitelé si stěžují spíš než na platy na něco jiného? Učím 37 let a za tu dobu slyším ve sborovnách především nadávky kantorů na hanebnou mzdu. Pak dlouho nic a až poté na osnovy (potažmo RVP), po 1989 na nesnesitelné rodiče atd.
Zase jeden vysokoškolský expert, co děti nikdy neučil...

krtek řekl(a)...

Nesudte ten článek podle výňatku a přečtěte si ho celý. To neni Fertek, Kartous či Čapek. I ten titulek je zavádějící. Pán Vesely říká: Finance je podmínka nutná, nikoliv postačující.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Ale já jsem ho samozřejmě celý četl! Je to feřtekovština jako vyšitá. Viz:
"Mnoho učitelů třeba vyjadřuje názor, že s tím počítali, že to do jisté míry je součástí jejich volby." Tohle řekne vysokoškolský profesor? Má pro takové tvrzení po ruce tvrdé údaje? Co je to "mnoho učitelů"? S kolika mluvil? Učil tenhle akademik někdy na tom stupni škol, k nimž se vyjadřuje?
A v té slavné osmičlenné ministerská komisi není jediný učitel z praxe.

Platy učitelů JSOU podmínkou dostatečnou. Protože když se učitelé svojí prací slušně uživí, když si budou moci vzít bez obav hypotéku, když druhé dítě pro ně nebude likvidační finanční zátěž, budou do škol po absolvování pedagogických fakult nastupovat. A ne z nich po 2 letech rozčarování utíkat.

Ivo Mádr řekl(a)...

"Učení není povolání, je to poslání" - to nám tady do hlav vtloukají již od roku 1948. Jenže to "poslání" nevystačí ani na hypotéku. O peníze jde v první řadě, slibů se nikdo nenají.

Nicka Pytlik řekl(a)...

"Učení není povolání, je to poslání"

Od poslání jsou tady poslanci.
A ti by za půl darma do poslanecké sesle ani nezasedli. Jakože prestiž, neúplatnost, vysoké pracovní tempo, mandát od voličů. A taky prý v kantýně podražilo...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Leč! Peníze kazí karakter.
Možná, že by mnozí učitelé spíš než nějaké dramatická peněz přidávání uvítali, kdyby byli vyvázáni ze sepisování všelijakých traktátů, které stejně nikdo nečte, neustálého poučování, o tom, jak se svobodní a autonomní žactvo má chovat i u stromečku na jéžiška, a činění prokazatelných zápisů o tom poučování a tak nějak podobně.
O neustálém postávání za zadkem kdejakého nevychovaného spratka, aby se nedejbože ze samé rozjívenosti nepřerazil při každé vhodné příležitosti, ani nehovoře.

mirek vaněk řekl(a)...

Pan prof. Veselý se vyjadřuje na akademického pracovníka slušně. Na rozdíl od jiných expertů se zdá, že se snaží proniknout do problému. Ale jak ta slavná strategie nakonec dopadne, to je jiná otázka.

Ano. žáci jsou jiní. Jsou jiní výchovou a vzděláváním. Předpoklady a rozložení inteligence je pořád stejné. Rodinné zázemí(neúplné rodiny, pracovní vytížení rodičů) i školské prostředí(stáří učitelského sboru, kvalifikovanost, byrokratizace) se rapidně mění. Chybí tah na branku a pak na střední škole není na čem stavět. Nevýběrové školy mají dav žáků, kteří neumí nic. A musí se s tím popasovat. Přijímačky začínají mít trochu pozitivní vliv. Pak tu jsou další vlivy od mobilů počínaje, trávou konče.

Peníze jsou důležitý problém.

Únava učitelů - zahlcenost byrokracií, nesmysly a reformami je vážný problém.

S tím souvisí slavné metodické kabinety a uvádějící učitelé. Zatím si to ti nahoře představují jak Hurvínek válku. Pokud to bude dělat učitel při plném úvazku, tak to nebude stát za nic. Pokud učí poctivě, nebude na to mít čas. A pokud neučí poctivě, pak to bude metodik jak noha.
Zatím to vypadá, že do kabinetů byli vybráni důvěryhodní neznámí lidé podle neznámých kritérií. Spíš ředitelé a zástupci či známí známých, než poctiví učitelé. Spíš lidé co nebudou dělat problémy než ti, co se projevují a mají kredit. Žádná masivní veřejná soutěž se nekonala. Uvidíme, jak se to rozjede. Spíš to vypadá na metodická morčata než na mozkový trust.

Je to hledání cesty, kdy nikdo nemá potuchy kam míří. Jen by všichni chtěli, aby mávnutím kouzelného proutku do tří dnů metodické kabinety zajistili 100% úspěšnost u přijímaček, maturit, závěrečných zkoušek a nadprůměrné výkony v mezinárodním srovnávání.

Strategie bude jistě hezká, dlouhá, plná frází a optimizmu, ale jak reálná a jak iritující, to se ještě uvidí.

Okomentovat