20.8.19

Dva na Dvojce: Rozhodně dětem neříkejte, počkej, škola tě naučí, radí dětská psychiatrička

Jak zvládnout začátek nového školního roku? „Hlavně se zbytečně nestresovat. Každé dítě má své tempo,“ konstatuje dětská psychiatrička Lucie Vašková. „Prvňáčci většinou neví, do čeho jdou, tak se na nový školní rok těší. Není dobré říkat: počkej, škola tě naučí. Doporučuji s nimi mluvit o úkolech a povinnostech, až když nastanou. Vysvětlit jim, že musí dělat i věci, které je nebaví, je to nejtěžší.“




Z doprovodného článku Jiřího Holoubka, Terezy Stýblové a Zdenky Kuchyňové na webu Českého rozhlasu vybíráme:

Problémem může být přechod na druhý stupeň nebo na střední školu. „Děti mají pocit, že rodiče přehánějí. Je ale dobré jim říct, že se na druhém stupni budou střídat učitelé, že učení na gymnáziu bude náročnější. Ne každé dítě tu větší zátěž zvládne. I jedničkář může mít na víceletém gymnáziu velké problémy. Někdy není ani tak problém s učivem, jako s tím, že se změní kolektiv,“ dodává dětská psychiatrička Lucie Vašková.

2 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Vysvětlit jim, že musí dělat i věci, které je nebaví, je to nejtěžší.

Jo takhle! Vysvětlování to je doopravdy problém. Člověk musí posnášet argumenty, argumentaci si náležitě promyslet i s postupem, kdy padnou protiargumenty. Ideální je, když rodič absolvuje několikatýdenní kurz, kterak dítě vmanipulovat do kýženého stavu, aniž by si toho všimlo. Manipulace, to je to, oč v té dnešní překotně měnící se době běží.
Jen jestli by nebylo lepší, kdyby dítě už od mala vědělo, že dělat věci, které nebaví, je běžnou součástí běžného života. Pro každého člena rodiny, tedy i pro dítě. Mohlo by se tomu říkat spoluúčast na provozu společenství. Zkraje by se mohlo začít pěstováním povědomí, že není patřičné přidělávat svojí rozmařilostí práci jiným lidem, prosazovat svoje chtíče na úkor pohody ostaních lidí a tak nějak podobně.
Pustit se do vysvětlování až v čase povinné školní docházky je poněkud neskoro. Zvláště pak, když je povinný předškolní rok mateřské školy. Pravdou ale je, že mnohá mládež o povinnostech a odpovědnosti nejen za sebe neví nic ani s příchodem na vysokou školu. A některým to nedocvakne ani v pokročilém věku. Jinak by nebylo tolika odborníků na vzdělání, konzultantů a auditorů. A dalších radilů.

E.Kocourek řekl(a)...

Doporučuji s nimi mluvit o úkolech a povinnostech, až když nastanou.

Nekecám, znám rodinu, kde to takhle fakt dělají. "Až když povinnosti nastanou". A možná to odloží na ještě později ... ////

kdyby dítě už od mala vědělo, že dělat věci, které nebaví, je běžnou součástí běžného života

Ach pytlíci! V jakém krásném světě vy žijete ... ////

Okomentovat