4.8.19

Česko v datech: Cizinci na českých školách

Podle údajů Českého statistického úřadu roste dlouhodobě počet zahraničních studentů na všech typech českých škol. Zatímco v akademickém roce 2003/04 u nás studovalo zhruba 33 tisíc zahraničních žáků a studentů, aktuálně jich je přes 85 tisíc, z toho polovina na vysokých školách. Souvisí to jak s celkovým nárůstem počtu cizinců u nás, tak s rozvojem přeshraniční spolupráce jednotlivých univerzit, programů podporujících zahraniční studium (Erasmus) a obecně větší mobilitou mladých lidí v rámci EU i ostatních zemí (např. Ukrajina či Rusko).


V akademickém roce 2017/18 navštěvovalo vysoké školy v ČR necelých 44 tisíc zahraničních studentů (v prezenčním i distančním či kombinovaném studiu). Na základních školách zahájilo školní rok 22 tisíc cizinců, 10,5 tisíce dětí s jinou než českou národností navštěvovalo mateřské školy, přes 9 tisíc cizinců pak střední školy a zhruba 850 zahraničních studentů připadalo na konzervatoře a vyšší odborné školy. Nejvyšší nárůst zaznamenaly počty cizinců ve zmíněném období na vysokých školách a také v mateřských školách, kde jejich počty vzrostly více než trojnásobně. Naopak nejpomalejší růst zaznamenaly počty cizinců na školách vyšších odborných a základních.



Největší poměr zahraničních studentů najdeme na českých vysokých školách, kde cizinci tvoří zhruba 15 % studujících. Nejméně jich je naopak na středních školách, a to pouhá 2,2 %. V mateřských školách tvořili podle ČSÚ ve školním roce 2017/18 největší část zahraničních žáků cizinci ze zemí mimo Evropu, na základních a středních školách převažovali studenti ze zemí evropských, ovšem mimo EU. Když budeme konkrétní, tak v mateřských školách bylo mezi cizinci nejvíce malých Vietnamců, a to více než čtvrtina, na dalších místech pak byli Ukrajinci a Slováci. Na základních školách mezi cizinci převažovali Ukrajinci, na druhém místě byli Slováci a na třetím Vietnamci. Stejné pořadí národností jako na základních je i na školách středních.

Co se veřejných vysokých škol týká, podle ČSÚ cizince lákají nejčastěji kompletní magisterské obory (tedy ne pouze navazující obory) a doktorské programy prezenčního studia. Největší podíl cizinců najdeme na zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborech, kde je v současnosti ze zahraničí zhruba každý čtvrtý student. Téměř pětina cizinců je i na přírodovědných oborech, naopak nejméně cizinců u nás studuje pedagogiku, učitelství a sociální péči a právo. Na soukromých školách je nejvíce cizinců na přírodovědných oborech (přes 28 %), dále pak na oborech humanitních (zhruba 26 %).

Z veřejných vysokých škol měla v roce 2017/18 vůbec největší poměr zahraničních studentů Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, a to přibližně 25 %, na druhém místě pomyslného žebříčku se umístila Vysoká škola ekonomická v Praze s 22,5 %, třetí skončila Masarykova univerzita s necelými 22 % cizinců. Nejméně cizinců naopak studuje na Univerzitě Hradec Králové, Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Z měst, kde jsou na vysokých školách řádově alespoň stovky studentů, je nejvyšší podíl cizinců v Mladé Boleslavi, a to přes 21 %, více než 20% podíl cizinců na počtu všech studentů je možné zaznamenat ještě v Brně. Pro zajímavost, na pražských vysokých školách je zahraničních studentů lehce přes 18 %. A na závěr pohled na program Erasmus. Ten u nás funguje od roku 1998 a od té doby ho k vycestování za studiem využilo přes 300 tisíc Čechů. Naopak k nám podle údajů Evropské komise v roce 2016 dorazilo přesně 10 097 studentů, nejvíce ze Španělska (zhruba 1 300), dále pak z Francie (1 200) a ze Slovenska (1 100).

Převzato z Česko v datech.

Žádné komentáře:

Okomentovat