8.7.19

Strategie 2030+: Kulatý stůl na téma financí ve vzdělávání

Kulatý stůl na téma financí ve vzdělávání se konal 26. června 2019 na Vysoké škole ekonomické.

Jakub Fischer: úvodní slovo a představení strategické linie 4 (zvýšení financování a zajištění jeho stability)

Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (strategické cíle a linie)

Zdůvodnění strategické linie:

  • celkové výdaje na vzdělávání v ČR z hlediska HDP - 3,8 % (5 % průměr v OECD)
  • výdaje na školství z vládních výdajů – 7,8 % (11,1 % průměr OECD)
  • podíl učitelů v primárním a sekundárním vzdělávání starších 50 let – 43 % (34 % v OECD)
  • terciární vzdělávání - 19 studentů na jednoho učitele (15 studentů průměr OECD)
  • neexistence systému finanční pomoci studentům
  • nízká míra propojení datových zdrojů

Strategická linie 4:

  • Dosáhnout nejpozději v roce 2030 celkové financování vzdělávacího systému na úrovni průměru zemí OECD.
  • Změnit strukturu způsobu financování, cíleně podpořit strategické priority a potřeby v oblasti vzdělávání.
  • Zvýšit transparentnost, stabilitu a předvídatelnost systému pro všechny úrovně řízení systému.

Další opatření: zavést systém finanční podpory studentům, podporovat nadané žáky a studenty, vyřešit otázku financování zařízení poskytujících služby studentům (koleje), vyřešit postavení studentů doktorského studia, posílit rozhodování založené na datech (zlepšit možnost propojení datových zdrojů).



Jana Krajčová: Kvalita práce učitelů, vzdělanost, ekonomický růst a budoucí prosperita ČR 

(záznam tiskové konference ke studii)

grafy:

  • celkové veřejné výdaje na instituce základního a středního vzdělávání z hlediska HDP- 2,4 % (průměr OECD 3,2 %)
  • platy učitelů 2. stupně ZŠ v relaci k ostatním vysokoškolsky vzdělaným pracovníkům - 61 % (průměr OECD 91 %)
  • velmi malý rozdíl platů učitelů na 2. stupni ZŠ v různých fázích kariéry
  • nízký podíl patnáctiletých žáků, kteří mají v úmyslu vystudovat VŠ a chtějí být ve 30 letech učitelem na ZŠ či SŠ dle dat PISA, výsledky v testování PISA a další

studie:

  • měření kvality práce učitele přes výsledek žáka, zlepšení=vzděláním přidaná hodnota, výsledek žáka a jeho promítnutí do výše HDP
  • scénáře: reformní (5 scénářů – kombinovaný – výrazné zlepšení KPU učitelů, kombinovaný – mírné zlepšení KPU učitelů, generační výměna učitelů, zlepšení všech učitelů - výrazné, zlepšení všech učitelů - mírné) x nereformní scénáře (pesimistický, střední, optimistický)
  • 54 bilionů Kč (kumulovaný příspěvek reformy k HDP) – rozdíl mezi nereformním a reformním scénářem v perspektivě do roku 2100


Petr Mazouch: Analýza mezd učitelů v kontextu ostatních profesí

MPSV (Trexima) – mzdová (zákoník práce, paragraf 109, odstavec 2, vysoké školství) a platová sféra (zákoník práce, paragraf 109, odst. 3, regionální školství)

  • výdělek=hrubá měsíční mzda (plat)
  • podíl příplatků
  • podíl odměn ve mzdě
  • podíl náhrad ve mzdě
  • přepočteno na plný pracovní úvazek a skutečně odpracovanou dobu
  • pouze zaměstnanci s úvazkem nad 30 hodin týdně, komplexní údaje u platů i mezd
  • mzdy – čtvrtletní báze, platy – pololetní báze
  • regionální školství (platy 2018 – pozice v regionálním školství):
  • učitelé na 1., 2. stupni ZŠ a SŠ – poměrně homogenní skupina x učitelé v oblasti předškolní výchovy, učitel odborného výcviku – nižší kvalifikační předpoklady
  • porovnání s vysokoškolsky vzdělanými zaměstnanci (platy) a celkem platovou sférou
  • struktura platu v daných kategoriích
  • shrnutí: odměňování v regionálním školství – poměrně homogenní, vliv nejvyššího dokončeného vzdělání je patrný, při porovnání s platy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců je pozice učitelů v dolním spektru rozdělení
  • vysoké školství (mzdy 2018 – pozice ve vysokém školství):
  • viditelný progres s nejvyšším dosaženým akademickým titulem
  • struktura mezd v daných kategoriích - nižší podíl tarifu, vyšší podíl náhrad, příplatků a odměn ve srovnání s regionálním školstvím a platy
  • shrnutí: progres v závislosti na „titulu“, při srovnání se mzdami vysokoškolsky vzdělanými zaměstnanců je pozice VŠ učitelů v dolním spektru
  • s kým se mohu porovnávat? (podobné ohodnocení a složení):
  • profesor – řídící pracovník
  • docent – specialista, vývojář, lékaři specialisté, ostatní řídící pracovníci
  • odborný asistent – odborník v matematice a statistice, střelmistr, důlní technik, „horší“ strojvedoucí nebo strojní inženýr
  • učitel na ZŠ a SŠ – psycholog, mechanik, odborný laborant ve zdravotnictví
  • všeobecné sestry, policisté, hasiči, záchranáři, vězeňská služba - výše než učitelů

František Dobšík: Předpoklad nárůstu mezd v ČR a platů RgŠ veřejných zřizovatelů


  • nedostatečná politická vůle
  • mzdy ČR celkem (2017-2021): nárůst % oproti předchozímu roku, dosažená průměrná mzda
  • platový nárůst pro pedagogické pracovníky podle vládního programového prohlášení (2017-2021) – RgŠ pedagogičtí pracovníci a nepedagogičtí pracovníci
  • 49 548 Kč jako 130 % relace k průměrné mzdě v ČR (=100 %)

Diskuze:


  • Zástupce Pedagogické komory – otázka na strukturu rozpočtu u nás a případně v zahraničí (Finsku)? Je to tím, že mají větší schodek nebo vybírají více daní? Kam dávají méně? Nebo jaký je poměr a struktura výdajů veřejných zdrojů?
  • Jakub Fischer: Máme (ČR pozn.) nižší procento veřejných výdajů k HDP (tzv. přerozdělujeme méně), nadprůměrně vydáváme v dopravě a energetice. Zmínka o studii, kterou kdysi Jakub Fischer zpracoval, příslib její aktualizace a zveřejnění na webu kest.vse.cz.
  • Zástupkyně Institutu umění: Obsah vzdělávání? Trend, že se posilují obory, zanedbává se propojenost oborů.
  • Zástupce MŠMT: Uvažujeme zatím při práci na obecné rovině ve světle aktuálních prognostický poznatků trendů. V českém prostředí platí, že míra selektivity a předčasné specializace je obecně vysoká. Expertní skupina musí reflektovat roli výběrových škol, víceletých gymnázií, poměr všeobecného a odborného vzdělávání, profilaci středního školství, masifikaci vysokoškolského vzdělávání atd.
  • Jakub Fischer: U VŠ je to „komplikované“ z pozice jejich autonomie. VŠ se domáhaly kontraktového financování, tam by mohly být financovány určité segmenty. V současné pozici děkana mám závazek, že studenty budu 3 roky učit (bakalář) , ale stát mi nedává závazek na další 3 roky. Stát se zavazuje zhruba na ten jeden následující rok. MŠMT více specificky podporuje vzdělávání lékařů a pedagogů.
  • Zástupkyně České asociace doktorandek a doktorandů: Velké nerovnosti mzdové u začínajících a pozdějších pedagogů? Má smysl plošně všude navyšovat, neměl by odborný asistent mít více peněz (nejenom xx procent vůči profesorům)? Neměl by být posílen začátek profesní dráhy? Jsme v Evropě jediná země, kde je více a více absolventek VŠ, ale stále méně žen ve vědě (33 % v průměru, jsme jediná země, kde to klesá). Chtěla by změnu institucionálního a grantového financování. Lidé musí mít stabilitu na začátku profesní dráhy.
  • Zástupce České hudební rady: Příklad ze Švédska - jak bod 4 bude podporovat kreativitu a iniciativu?
  • Zástupce MŠMT: Navýšené finanční prostředky musí mít rozpad do konkrétních nástrojů a opatření. Je nutné vymyslet a diskutovat nástroje, které by se zaměřily na danou oblast.
  • Jakub Fischer: Vše začíná u lidí, kvalitní, motivovaný a dobře odměňovaný učitel, kvalitní, motivovaný a dobře odměňovaný i odměňující ředitel – s nimi ta kreativita přijde sama.
  • Zástupce Pedagogické komory: otázka na reformu financování regionálního školství, která je pro některé školy problematická. MŠMT nyní podniká kroky, které jsou v rozporu se Strategií 2030+.
  • Zástupce MŠMT: Žádná věc ve vzdělávání není černá nebo bílá, problémy jsou komplexní a postoje velkého množství aktérů jsou často rozdílné. MŠMT je musí reflektovat a hájit veřejný zájem. Nový model financování je v naznačeném ohledu problematický v implementaci pro střední odborné školy, přičemž MŠMT se musí právě na tuto oblast více zaměřit. Obecně je však reforma financování obrovskou příležitostí pro celý systém regionálního školství a nelze ji hodnotit černobíle. V otázce novely zákona o ped. pracovnících MŠMT reaguje na poptávku od ředitelů a dalších aktérů. Klíčová je právě role ředitele. Podpora pedagogických fakult a fakult připravujících učitele – ministerstvo se aktuálně snaží peníze cílit různými zdroji (národní prostředky, prostředky ESIF). Je však nutné uvažovat o dalších možnostech.
  • Zástupkyně Institutu umění: Platí ještě financování dle počtu studentů na PedF?
  • Jakub Fischer: Platí to jen částečně, došlo k rozmělnění, je to na „bývalou hlavu“ z roku 2015. Problém je spíše v tom, kdo na PEdF přichází.
  • Sdružení soukromých škol: Kde budou prezentace?
  • Jakub Fischer: Na webu VŠE i MŠMT.
  • Zástupkyně ČOSIV: Zkoumal třeba někdo uchazeče o studium pedagogiky? Nebo vůbec studenty a co si o tom studiu představují (mají představu o jejich budoucím profesním uplatněním)?
  • Zástupce MŠMT: PedF si občas sami zkoumají svoje studenty, motivace studentů jsou různé. Odkaz na zveřejněné výsledky TALIS 2018.
  • Zástupkyně ČOSIV: Odkaz na výroční zprávy ČŠI, které hovoří o vysoké míře frontální výuky.
  • Jakub Fischer: Odkaz na Eurostudent VI a to, co studenti pedagogických fakult říkají.
  • Zástupce MŠMT: Odkaz na web MŠMT, část Strategie 2030+, a další strategické linie.
  • Zástupkyně Církevních škol: Účast na několika předchozích diskuzích, očekávala větší diskuzi k financování a ne dalším oblastem. Nesouhlasí se zástupcem Pedagogické komory, chápe, že ministerstvo otevírá pedagogickou profesi, jelikož učitelé chybí. Jinak ministerstvo by si mělo stanovit priority a na ty se zaměřit, nedělat vše.
  • Ještě nebylo zmíněno, že Strategie 2030 se věnuje i nerovnostem. Rodiče, kteří se chtějí dostat na nějakou školu, jsou klidně schopní změnit adresu apod. Nerovnosti v systému jsou výrazné.
  • Zástupce Pedagogické komory: Došlo k vyhodnocení efektivity peněz z operačních fondů?
  • Zástupkyně ČOSIV: My se propadáme bodově dolů nebo stagnujeme v PISA.
  • Zástupce MŠMT: OP VVV - v současné době dochází k evaluacím.
  • Petr Mazouch: Argumenty, které by měly být využívány při vyjednávání prostředků na vzdělávání. U dávání priorit v oblasti financování musíme cíle definovat i přes dílčí roky a sledovat, zda se to plní (musí to být rozepsáno). Již dnes se některé věci neplní.
  • Jakub Fischer: Strategie bude schvalována vládou, což jí dává legitimitu. Všichni aktéři ve vzdělávání musí vyžadovat posléze to, co bude ve strategie a společně budou ve vyjednávání silnější. Nejde tady o boj mezi aktéry, požadavky prosazujme společně.
  • Petr Mazouch: Obava o to, zda průměr prostředků OECD jdoucí na vzdělávání je u nás dosažitelný.
Zápis najdete ZDE.

Jak je možné se zapojit?

Budeme velmi rádi, pokud se zapojíte, ať už na některém z kulatých stolů, anebo využijete online diskuzi na https://www.facebook.com/Edu2030plus

Samozřejmě je možné i zaslat e-mail na adresu http://www.msmt.cz/modules/marwel/mail to:edu2030@msmt.czedu2030@msmt.cz

Informace o přípravě Strategie 2030+ můžete rovněž sledovat i na facebooku, twitteru a instagramu MŠMT.

Žádné komentáře:

Okomentovat