28.7.19

Stanislav Šimandl: Technické vzdělávání, opravdu?

Nevím, jak jste na tom vy, kteří snad v této chvíli čtete můj článek, ale já ve skutečné zlepšení technického vzdělání nevěřím i přes proklamace o již postupně vytvářeném plánu. Vždyť nejde jenom o papír, ten snese všechno, ale o skutečném přidělení zdrojů na takovou změnu.


V prvé řadě musíte mít učitele, kteří záměr žáky technicky vzdělávat skutečně naplní, budou toho schopni a budou mít k takové změně podmínky a chuť ? Snad nikdo nevěří, že učitel s dvacetiletou praxí ve výuce rodinné výchovy prostě prodělá školení a k mnoha naučeným předmětům přibere ještě jeden. Vždyť v mnohých školách je dnes praxe taková, že aprobovaný chemik a fyzikář přibere ještě přírodopis, dějepis a zeměpis, protože nikdo jiný už nezbyl, proč tedy nevzít ještě techniku, no… to bude změna.

Druhá věc jsou podmínky materiální, učím fyziku na víceletém gymnáziu, na nepochopení, nebo nepřízeň vedení školy k technickým předmětům si stěžovat nemohu, ale zdroje jsou prostě omezeny na určité úrovni. Žáci se s technikou (v tomto případě v rámci fyziky) musí seznámit osobně, „osahat si ji“ a tak vyučujeme v laboratořích obvykle ve 4 malých skupinkách tak, aby si žáci skutečně mohli sami všechno naměřit a vyzkoušet. Když jsem jen hrubě počítal, kolik by stálo nakoupení pomůcek pro ideální výuku v tomto režimu, dopočítal jsem se minimální částky 400 000 Kč a to se jedná pouze o dokoupení nad úroveň těch současných, postupně vyřazovaných z důvodu nefunkčnosti stářím (nikoli technického zastarání). Pro jednu školu nezbývá než tiše snít…, kdyby tak nějaký sponzor, ale pro technické vzdělávání v celé ČR??

Nebo vy stále ještě věříte, že se něco změní…

Převzato z autorova webu SISTA.CZ.

6 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Já tomu tedy rozhodně nevěřím, protože technicky zdatní chlapi z naší školy postupně zmizeli. Jeden šel do důchodu v roce 1991, druhý 1995 a třetí v roce 2010, místo nich žádný nepřišel a už nepřijde. ICT táhnu u nás já už 33 let a až odkvačím do důchodu těžko budou hledat aprobovaného fyzikáře, natož aby našli někoho, kdo se bude o tu už cca stovku počítačů a další techniky jak po stránce hardware tak po stránce software za 1500 Kč hrubého starat. Vždyť dneska je problém sehnat i solidního školníka. Který šikovný řemeslník by to za školské peníze chtěl dělat? A tak to na školách vypadá tak, že se po nich plouží chlapi, kteří jsou neschopní vyměnit toner v tiskárně, nebo školnice. Navíc mám neodbytný pocit, že pozice školníka se už přežila. Ten náš opravdu jen buzeruje uklizečky, o zatlučení hřebíku ho musíme týden prosit a na opravy čehokoliv se stejně musí volat někdo jiný. A sečení trávníku kolem školy či úklid sněhu, což je tak 70 % jeho činnosti by měla zajistit obec.

ema řekl(a)...

Myslím, že současný stav budování a údržba (nebo taky chátrání) oddělených laboratoří/odborných učeben fyziky, chemie a biologie na ZŠ je ekonomický nesmysl. Jednodušší se mi zdá cesta jedné společné učebny přírodních věd s rozumnou technikou a přísným omezením, kolik žáků do ní smí vstoupit s jedním učitelem. Učitelé odborně pečující o učebnu by měli mít kromě slušného platu taky slušný specializační příplatek.

Vybavování učeben je třeba pečlivě plánovat, nemělo by se jednat o zběsilé utrácení peněz z grantů nebo peněz, které náhodou zůstaly na konci roku na školním účtu.

A teď zpět ze sci fi do reality.
Situace na mém pracovišti je momentálně taková, že si pomůcky a kancelářské potřeby platím sama. Dělá to tak hodně kolegů. Zbytek uplatňuje daleko rozumnější přístup, protože peníze DO práce nosí opravdu jenom blbec. Za tohoto stavu nechápu, kdo má o tu budoucí nadšenou generaci mladých vědců a techniků pečovat.

Eva Adamová řekl(a)...

"Myslím, že současný stav budování a údržba (nebo taky chátrání) oddělených laboratoří/odborných učeben fyziky, chemie a biologie na ZŠ je ekonomický nesmysl. Jednodušší se mi zdá cesta jedné společné učebny přírodních věd s rozumnou technikou a přísným omezením, kolik žáků do ní smí vstoupit s jedním učitelem. Učitelé odborně pečující o učebnu by měli mít kromě slušného platu taky slušný specializační příplatek."

Už na naší škole s jednou třídou v ročníku by společná učebna přírodních věd zapřičinila problém s rozvrhem. Na školách se třemi třídami a více v ročníku by takových učeben stejně muselo být několik a v tom případě je určitě lepší mít učebny fyziky, chemie a přírodopisu oddělené.

"Učitelé odborně pečující o učebnu by měli mít kromě slušného platu taky slušný specializační příplatek."

V tom s Vámi souhlasím, protože udržovat v pořádku učebnu a kabinet fyziky je určitě o level náročnější než kabinet dějepisu, kde se nacházejí jen knihy a dějepisné mapy.

Nicka Pytlik řekl(a)...

kolik by stálo nakoupení pomůcek pro ideální výuku

Škoda jen, že není uveden výčet těch pomůcek. Pytlikům pro představu...
Není technické vzdělávání jako technické vzdělávání.

ema řekl(a)...

"Už na naší škole s jednou třídou v ročníku by společná učebna přírodních věd zapřičinila problém s rozvrhem. Na školách se třemi třídami a více v ročníku by takových učeben stejně muselo být několik a v tom případě je určitě lepší mít učebny fyziky, chemie a přírodopisu oddělené."

Něco jako učebna ICT. Když v ní potřebuji pracovat, zapíšu se do rozpisu a pokud je volná, je moje. Ideální stav to není, protože se do ní nedostanu úplně podle mých představ, ale je to lepší než takzvaně drátem do oka.

Dnešní ZŠ se často specializují na jazyky nebo sport. Pár škol má specializaci na ICT nebo matematiku. O škole zaměřené na přírodní vědy nevím. Je taková někde?

Eva Adamová řekl(a)...

My máme počítačové učebny dvě a máme odzkoušené, že pro školu s jednou třídou v ročníku je to ideální stav. Jinak máme kromě učeben F-CH a Př také pracovny Z, D, Vv, Hv, jazyků a dvě volné učebny s interaktivní tabulí, přičemž máme všechny třídy prvního stupně a odborné pracovny na druhém stupni vybaveny minimálně dataprojektorem a plátnem.

Podstatná část škol není specializovaná na nic a frčí tam to, co tam má frčet, a to pořádné základní vzdělávání zahrnující i dobrý základ v přírodovědných předmětech. Každý rodič, který umístí své dítě na nějakou specializovanou základku by měl počítat se dvěma riziky. Za prvé, že jeho dítě danou specializaci nebude zvládat nebo ho nebude bavit, za druhé, že jeho dítě nebude mít pořádný základ v předmětech, které jsou díky specializaci osekané a které možná bude v budoucnu potřebovat.

Okomentovat