16.7.19

MŠMT: FAQ - Často kladené otázky k reformě financování regionálního školství

 

Od kdy bude zaváděna reforma financování regionálního školství?
Na základě přechodného ustanovení novely školského zákona budou školy a školská zařízení zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí financovány podle nových pravidel od 1. ledna 2020, přestože samotná novela školského zákona nabyla v příslušných pasážích týkajících se reformy financování účinnosti již dnem 1. září 2018, aby mohla být reforma jako taková s předstihem připravována.

Jak budou financovány školy a školská zařízení ve školním roce 2018/19?
Ve školním roce 2018/19 budou školy a školská zařízení financována jako doposud, tj. normativně na dítě, žáka, studenta prostřednictvím krajských normativů. Pro období od ledna do srpna 2019 bude MŠMT vyhlašovat rozvojový program pro mateřské školy na finanční pokrytí překryvu učitelek a případné rozšíření provozu a rozvozový program na vyrovnání mezikrajových rozdílů v odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin. Informace k těmto rozvojovým programům budou na webových stránkách MŠMT.

Jak budou financovány školy a školská zařízení ve školním roce 2019/20?
Bude se jednat o přechodový školní rok, kdy v období září až prosinec 2019 budou školy a školská zařízení financována jako doposud, tj. normativně na dítě, žáka, studenta prostřednictvím krajských normativů. V tomto období pokračovat rozvojový program pro mateřské školy na finanční pokrytí překryvu učitelek a případné rozšíření provozu a rozvozový program na vyrovnání mezikrajových rozdílů v odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin. Informace k těmto rozvojovým programům budou na webových stránkách MŠMT. Dále pak na toto období MŠMT vyhlásí také rozvojový program pro základní a střední školy k zajištění větší míry dělení hodin, které v souladu s právními předpisy ředitelé těchto škol nastaví. Tento rozvojový program zajistí plynulý přechod ze stávajícího na nový systém financování. Od ledna 2020 pak budou školy a školská zařízení financována podle nového způsobu financování.

Jak získá MŠMT údaje o škole - počet tříd, hodin, pedagogů?
Údaje o školách získá MŠMT prostřednictvím výkonových výkazů (např. výkaz o ředitelství, výkaz o základní škole apod.) a výkazu o evidenčním počtu zaměstnanců v regionálním školství, které školy vyplňují už dnes.  Pro účely financování byly výkazy částečně upraveny. Po podzimním sběru dat v roce 2018 MŠMT vyhodnotí podobu výkazů, a případně pro sběr dat v roce 2019 výkazy dle potřeby upraví."
Podrobné informace k výkaznictví naleznete v prezentacích MŠMT.
Kdy budou známy limity počtu pracovníků jak v pedagogické, tak nepedagogické složce školy, školní družiny a školní jídelny?
Počty učitelů v základních a středních školách a konzervatořích a počty vychovatelek ve školní družině si stanoví každý ředitel dle potřeby školy a družiny. Tyto počty však budou finančně omezeny právními předpisy. Počet učitelů (přepočtených úvazků) ve škole bude limitován nařízením vlády č.123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí. Dále pak počet učitelů limituje vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. Počet vychovatelů limituje vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
Také počet nepedagogických zaměstnanců a jejich pracovní pozice bude na rozhodnutí ředitele. Každé právnické osobě bude normativně stanoven počet nepedagogů a objem finančních prostředků. Pro nepedagogickou práci ve škole, tj. například pro pozici hospodáře, ekonoma, školníka, uklízeček atd., stanoví normativy MŠMT dle školského zákona. Pro nepedagogickou práci ve školských zařízeních (např. školních družinách, školních jídelnách) budou krajské úřady stanovovat i nadále krajské normativy podle vyhlášky o krajských normativech.
Změnou principu stanovení rozpočtu jednotlivých právnických osob však není dotčena rozhodovací pravomoc ředitele a tedy i po změně financování bude záležet na řediteli, jaké pracovní pozice ve škole a školském zařízení bude mít a jak s přidělenými finančními prostředky v rámci právních předpisů naloží.

Mateřské, základní a střední školy, konzervatoře a školní družiny - pedagogové 

Jsem ředitelem devítileté základní školy, kde většina tříd má 30 žáků, což kompenzuji tím, že čtvrtina až třetina výuky je v tzv. půlena. Budu si to moci dovolit i po reformě? Rád bych se také zeptal, zda nebude stanoven nějaký optimální počet dětí ve třídě, kde bude financování nejvýhodnější. Pokud ano, tak jaký bude.
Nejvyšší počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu bude škole stanoven dle nařízení vlády, kterým se stanoví pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu, a to v závislosti na průměrném počtu žáků ve třídě na daném stupni základní školy. Tedy pokud bude mít škola průměrně více žáků ve třídách, budou stanovené hodnoty počtu hodin dle nařízení vlády vyšší tak, aby umožnily dělení tříd. O tom, ve kterých předmětech budou třídy na výuku děleny, rozhoduje ředitel školy. Navíc školy s vyšší průměrnou naplněností tříd budou finančně zvýhodněny v oblasti nenárokové složky platu.
Počty žáků ve třídách základních škol jsou stanoveny vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška stanovuje pouze minimální a maximální počet žáků ve třídách. Není věcným záměrem změny financování regionálního školství měnit stanovené počty žáků ve třídách nebo stanovit tzv. „optimální počet žáků ve třídách s nejvýhodnějším financováním“. Změna financování mění pouze principy stanovení rozpočtu základních škol. Cílem těchto změn je zejména stanovení objemu finančních prostředků, který škola skutečně potřebuje k zajištění vzdělávání svých žáků (tj. k realizaci RVP ZV). Ředitel školy tak nebude řešit například situaci s nedostatkem finančních prostředků z důvodu „staršího“ učitelského sboru, nebo odchodu několika žáků ze školy.

Kde najdu ten "maximální rozsah vzdělávání, nebo maximální rozsah přímé pedagogické činnosti"? Bez těchto rozsahů nemá informace o změně financování žádný význam.
Nový systém financování počítá s financováním podle počtu odučených hodin. Počet odučených hodin ale bude mít své limity, resp. budou dána pravidla pro možnosti vytváření tříd podle počtu žáků. Maximální počet odučených hodin (včetně dělených) bude také závislý na průměrném počtu žáků ve třídě ve škole (s rozlišením podle typu školy, její velikosti a další parametry). Nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí je dostupné zde nebo zde .

Reforma financování je důležitá, zejména pro malé školy. Chtěla jsem se zeptat, chápu, že se bude financovat počet odučených hodin, není zde žádný nejnižší počet žáků ve třídě. Příklad pokud má VII. třída 5 žáků, tak škola dostane stejné prostředky jako když má třída 30 žáků?
Pro obory vzdělání v základních a středních školách a konzervatořích je nařízením vlády č. 123/2018 Sb. stanoven maximální rozsah vzdělávání činnosti hrazený ze státního rozpočtu. Tento rozsah je závislý na průměrném počtu žáků ve třídě školy a bude stanoven pro několik „velikostních kategorií“ tříd. Zároveň se stanoví nejmenší průměrná velikost třídy, při které budou náklady na pedagogickou činnost plně hrazeny ze státního rozpočtu. Při nižším počtu žáků bude rozdíl financovat zřizovatel školy. Škole pak bude poskytnut objem finančních prostředků na skutečný počet jejích pedagogů, pokud hodinové vyjádření jejich úvazků (přímé pedagogické činnosti) nepřekročí stanovený maximální rozsah.

Je možné, že se pedagog po 28 letech praxe na venkovské škole vykonávající mnoho dalších školních aktivit (projekty, školní ples atd.) dočká v rámci změn financování i jiného ohodnocení než základního platu?
Od 1. 1. 2020 bude nově stanovovat rozpočty jednotlivých škol MŠMT na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády podle § 161 odst. 2 tohoto zákona (dále „nařízení vlády“) a jiných právních předpisů.
Škola dostane objem finančních prostředků na tarifní platy pedagogických pracovníků podle skutečně vykázaných úvazků v jednotlivých platových třídách a platových stupních ve výkaze P1c-01. V případě, že škola počtem vykázaných úvazků překročí stanovený maximální počet hodin podle nařízení vlády, bude škole objem finančních prostředků na tarifní platy odpovídajícím způsobem snížen. Dále škola obdrží na pedagogické pracovníky normativně stanovený objem finančních prostředků na ostatní nárokové a nenárokové složky platu (příplatky za vedení, zvláštní a ostatní příplatky, osobní příplatky, odměny). Mimo to obdrží škola finanční prostředky na podpůrná opatření dle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
MŠMT tedy garantuje, že každá škola obdrží na pedagogické pracovníky nejen finanční prostředky na tarifní platy, ale i na další nárokové a nenárokové složky platu. Ředitel školy tak nebude muset řešit situaci, že objem finančních prostředků stanovený prostřednictvím krajských normativů nepokryje ani tarifní platy pedagogů školy. Změnou principu stanovení rozpočtu jednotlivým školám však není dotčena rozhodovací pravomoc ředitele školy a tedy i po změně financování škol bude záležet na řediteli školy, jak s přidělenými finančními prostředky naloží. Z tohoto důvodu nelze z úrovně MŠMT posoudit, jaký dopad bude mít změna financování regionálního školství škol zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí na určitou konkrétní osobu, zejména v oblasti nenárokové složky platu (osobní příplatky a odměny). –

V médiích byl v souvislosti reformou financování regionálního školství prezentován optimální počet žáků ve třídě do 25. Znamená to, že na 26. a dalšího nedostaneme peníze, anebo bude vyhláškou či zákonem snížen počet žáků z třiceti (až 34 s výjimkou) na 25?
Není věcným záměrem MŠMT v rámci připravované změny financování regionálního školství (dále jen RgŠ) měnit nejnižší a nejvyšší počty žáků ve třídách, které stanovují příslušné právní předpisy. V navrhovaném systému financování škol zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí bude výše finančních prostředků na tarifní platy učitelů ve škole určena počtem odučených hodin podle nařízení vlády, které bude stanovovat maximální počty odučených hodin pro jednotlivé obory vzdělání podle počtu žáků ve třídě. Např. od 25 do 30 žáků může být stanoven stejný počet odučených hodin, ale neznamená to, že na 26. a dalšího žáka nedostane škola další peníze. Počet žáků ve třídě bude zohledněn koeficientem naplněnosti tříd, který ovlivní výši finančních prostředků na nenárokové složky platu učitelů. Například porovnáme-li dvě stejné školy (stejný počet tříd, stejné obory vzdělání, stejný počet odučených hodin, stejné zařazení učitelů do platových tříd a platových stupňů) s různou naplněností tříd (průměrná naplněnost tříd první bude 25 žáků a druhé 28 žáků), získá druhá škola ve srovnání s první školou více finančních prostředků na nenárokové složky platu učitelů, neboť bude mít větší koeficient naplněnosti tříd.

Jak to bude s minimálními počty žáků na třídu a školu? Dle této reformy by bylo možno otevřít jednu třídu jednoho oboru pro jednoho žáka a dostat na ni finance, tím se poskytované prostředky roztříští mezi více tříd/škol, které nejsou z různých důvodů naplněny.
Počty žáků ve třídě jsou stanoveny školským zákonem a příslušnými prováděcími právními předpisy. Výjimku z nejnižšího počtu žáků povoluje zřizovatel školy za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy. Navrhovaná změna financování škol zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí při vytváření malých či podlimitních tříd v tomto smyslu nic nemění. Finančně ale zvýhodňuje školy s vyšší naplněností tříd. Škola, která bude splňovat legislativně stanovené počty žáků ve třídách, bude mít v novém systému na rozdíl od současnosti zajištěny finanční prostředky ze státního rozpočtu na vzdělávání žáků v rozsahu, který stanovují rámcové vzdělávací programy.

Bude dostatečná rezerva pro osobní a třídnické příplatky těm učitelům, co mají 30 dětí ve třídě. Je rozdíl učit jich 17 nebo 30. Jaký bude koeficient naplněnosti?
Odpověď: Rezerva nebude určena na financování osobních a třídnických příplatků učitelů. Mateřským, základním a středním školám, konzervatořím a školním družinám bude k finančním prostředkům na tarifní platy učitelů napočítán i určitý objem finančních prostředků na nárokové a nenárokové složky platu v závislosti na počtu úvazků učitelů ve škole. Finanční prostředky na nenárokovou složku platu učitele pak budou zvýšeny podle naplněnosti tříd ve škole a podle počtu dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Koeficient naplněnosti bude školám stanoven podle skutečné naplněnosti tříd, tedy školy s vyšší naplněností tříd budou v oblasti nenárokové složky platu finančně zvýhodněny.

Budou se nějak měnit vyhlášky ohledně dělení hodin (Např. jazyky se nyní dělí při počtu 25 dětí, tělocviky, počty a obsazení volitelných předmětů atd.)?
Změna pravidel pro dělení hodin s ohledem na počet žáků není předmětem navrhované změny financování regionálního školství.

Dojde v souvislosti s reformou financování také k narovnání počtu hodin přímé výchovné práce u učitelů 2. stupně ZŠ a nižšího stupně víceletých gymnázií. V obou případech se jedná o učitele, kteří učí žáky, kteří plní povinnou školní docházku. Neopodstatněně učitelé vyučující na nižším stupni víceletého gymnázia mají stanovenu vyučovací povinnost 21 hodin, ale učitel 2. stupně ZŠ má stanovenu povinnost 22 hodin.
Stanovení rozsahu přímé vyučovací činnosti pedagogických pracovníků se řídí Nařízením vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Není věcným záměrem MŠMT v souvislosti s připravovanou změnou financování regionálního školství ani s připravovaným zaváděním kariérního systému učitelů rozsah přímé pedagogické činnosti učitelů základních ani středních škol plošně měnit. Dílčí úpravy rozsahu přímé pedagogické činnosti se předpokládají u pedagogických pracovníků, kteří vedle své přímé pedagogické činnosti vykonávají ještě další činnosti (např. některou specializovanou činnost nebo u učitelů i činnost uvádějícího učitele).

Bude maximální počet odučených hodin stanoven na základě počtu žáků v jednotlivých ročnících?
Hodnota maximálního počtu hodin představuje týdenní počet hodin teoretického a praktického vyučování stanovenou v rámcových vzdělávacích programech oborů vzdělání základních a středních škol a konzervatoří včetně nezbytného dělení tříd na skupiny při jazykové výuce, výuce laboratorních cvičení, měření a podobně. Tato hodnota je z hlediska financování vzdělávacího procesu nepřekročitelná a umožňuje školám zajistit realizaci vzdělávání v souladu s rámcovými vzdělávacími programy. Hodnoty maximálního počtu hodin budou stanoveny v jednotlivých pásmech podle počtů žáků ve třídě a to v oblasti teoretického vyučování a praktického vyučování. Maximální počet hodin, na které škola dostane finanční prostředky ze státního rozpočtu, se pak určí součtem maximálních rozsahů pro jednotlivé obory vzdělání, ve kterých se žáci ve škole vzdělávají.

Bude škola financována podle počtu potřebných učitelů i v případě, že se jedná o školu dnes takzvaně podlimitní? Dnes musí na platy učitelů doplácet zřizovatel.
Všechny školy budou financovány na stejném principu. Pro základní a střední školy a konzervatoře bude stanoven nařízením vlády č. 123/2018 Sb. maximální počet hodin výuky (včetně nezbytného dělení) ve třídě (oddělení) v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků ve třídě (oddělení). Pro mateřské školy a školní družiny bude stanoven vyhláškou MŠMT maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti v závislosti na organizační struktuře školy. Všechny právní předpisy však stanovují pro podlimitní školy nižší maximální rozsah vzdělávání, který školám nezajistí finanční prostředky na skutečnou potřebu učitelů, a tedy bude nutná finanční spoluúčast zřizovatele. Výjimku z nejnižšího počtu dětí a žáků stanoveného školským zákonem a prováděcími právními předpisy povoluje zřizovatel školy za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy.

Jak se reforma dotkne min. a max. počtu hodin pro plný úvazek pedagoga? Bude také někdy řešena současná situace učitelů odborného výcviku viz počet hodin přímé pedagogické činnosti vůči odměňování?
Stanovení rozsahu přímé vyučovací činnosti pedagogických pracovníků se řídí Nařízením vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Není věcným záměrem MŠMT v souvislosti s připravovanou změnou financování regionálního školství rozsah přímé vyučovací činnosti pedagogických pracovníků měnit.

Počítá novela i se změnou náplně práce Koordinátora ICT? V dnešní době je ve škole tolik zařízení, že není v silách koordinátora vše udržovat v chodu.
Návrh změny financování regionálního školství nepočítá se změnou popisu činnosti ICT metodiků (koordinátorů), a také není věcným záměrem MŠMT v aktuálně připravovaném návrhu novely Zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, tento popis činnosti ICT metodiků (koordinátorů) měnit.

Uvádíte, že normativy nenárokových složek budou stanoveny na 1 úvazek pedagoga. Dovoluji si vás upozornit na to, že tímto postupem budete i nadále poškozovat pedagogy na malých školách. Na malé úplné škole s jednou třídou v ročníku má pedagog daleko víc povinností mimo přímou výuku než pedagog na velké škole např. se třemi třídami v ročníku. Namátkou uvedu např. dozory na chodbách i několikrát za týden, stejný počet kabinetů s pomůckami jako na velké škole ovšem starost o ně rozdělena na menší počet lidí. Stručně řečeno, stejné množství povinností je na malé škole rozděleno mezi menší počet lidí a tudíž má toho každý kantor na malé škole nad hlavu, kdežto na velké škole najdete i kantory, kteří mimo přímou výuku nemají navíc povinnosti žádné.
MŠMT uvažuje o více stupních normativů nárokových složek na 1 úvazek pedagoga podle typu a velikosti školy, tedy např. malá základní škola s jednou třídou 1. stupně bude mít stanoven tento normativ vyšší než úplná základní škola. Normativ nenárokové složky bude ovlivněn naplněností běžných tříd tak, aby byla zohledněna zvyšující se náročnost práce pedagoga se zvyšujícím se počtem žáků ve třídě. V případě vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávaných v běžných třídách/odděleních bude MŠMT uplatňovat tzv. koeficient společného vzdělávání, který bude zohledňovat zvyšující se náročnost práce pedagoga v běžné třídě, ve které se vzdělávají i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, v závislosti na počtu těchto žáků. Aplikace koeficientu společného vzdělávání není podpůrným opatřením ve smyslu § 16 školského zákona, ale vytváří školám v oblasti nenárokových složek platů prostor k lepšímu platovému ohodnocení pedagogů, kteří ve třídách společné vzdělávání realizují.

Kdo a dle jakých kritérií stanoví pravidla pro dělení třídy na skupiny?
Pro obory vzdělání v základních a středních školách stanoví nařízení vlády č. 123/2018 Sb. maximální rozsah vzdělávání hrazený ze státního rozpočtu. Tento maximální rozsah bude stanoven v podobě maximálního počtu hodin výuky (včetně nezbytného dělení, a nezbytného souběžného působení více pedagogických pracovníků) ve třídě (oddělení, skupině) v oboru vzdělání v závislosti na počtu dětí, žáků ve třídě (oddělení, skupině). Stanovené maximum bude vyjadřovat názor MŠMT, že jde o stav umožňující poskytování vzdělávání a školských služeb v potřebné (resp. ve státem žádané) kvalitě a zároveň bude představovat nástroj bránící neefektivnímu dělení tříd.

Vidím veliký problém v tom, pokud budou stejně odměňování za práci učitelé ve třídách s nízkým počtem žáků – např. 20 žáků a vysokým počtem žáků např. 30 žáků. Každý žák navíc s sebou nese více práce přípravné i následné, práci v hodině nevyjímaje. Vyšší počet žáků je výrazně náročnější na psychiku učitele. Kantor v naplněné třídě i více komunikuje s rodiči. Současně má méně času na jednotlivého žáka, složitější se organizuje například badatelská činnost. To je stejné, jako kdyby stejnou mzdu dostal kopáč za 20 m výkopu a za 30 metrů. I to je neporovnatelné, protože 20 m mohu kopat ve skále a 30 v písku. Často to však v ČR bývá naopak – 20 v písku a 30 v břidlicích. „a protože vy to zvládnete, tak si nějak s tím poradíte...“, komentuje úředník při rozpočtovém řízení nesouhlas školy s rozpočtem.
Reforma nepočítá s tím, že by byli za práci stejně odměňováni učitelé ve školách s nízkou naplněností tříd, jako učitelé ve školách s naplněností tříd vysokou. Naopak se počítá s tím, že objem normativně přidělovaných prostředků na nenárokové složky platů pedagogů se bude pro školy zvyšovat úměrně naplněnosti jejich tříd (viz návrh opravného koeficientu „naplněnosti“ k normativu nenárokové složky platu pedagogů).

Dlouhodobě doplácíme na to, že zvýšené výkony v září pokrývají plně jen nárůst celých tříd, částečně tzv. rozptýlené žáky, vůbec školní družinu, školní jídelnu a provoz. Změnu můžeme očekávat vždy až od ledna, ale nové kolegy zaměstnáváme již od poloviny srpna. Pokud máme nového žáka, kterému je přiznán od září asistent, tak doplácíme i na něj. Z páté platové třídy na částečný úvazek nevyžije, a pokud mu není možné nabídnout jinou práci, tak je to špatné. Vše je hrazeno na úkor nenárokových složek pedagogů. Ročně toto v rozpočtu naší školy znamená najít cca 450000,- Kč + mzdové náklady. To je moc.
Změna financování počítá se zavedením mechanismů, umožňujících dlouhodobý problém přechodu na nový školní rok v průběhu roku kalendářního, řešit lépe než je možno v současném systému. Počítá se jednak s využitím účelových rezerv, se zavedením sběru dat ze škol o předpokládané situaci v novém školním roce a se systémovými opatřeními k průběžnému financování podpůrných opatření dle § 16 v reálném čase (zvláště u potřeby asistentů pedagoga).

MŠMT bude podporovat vybrané obory ve středním školství, z jakého důvodu a jaké to budou?
V současné době připravovaný systém financování RgŠ je navrhován obecně s platností pro všechny obory vzdělání bez rozdílu a nepočítá s žádnými finančními nástroji, upřednostňujícími některé obory vzdělání středních škol před jinými. Do budoucna ale umožňuje beze změny školský zákon další parametry, např. diferenciaci mezi obory vzdělávání.  

Mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy a konzervatoře - nepedagogové

Přinese změna financování RgŠ narovnání počtu nepedagogických pracovníků mezi základními školami a gymnázii? Současné No gymnázií je konstanta a u základních škol je stanoveno funkční závislostí.
Pro nepedagogické pracovníky v základních a středních školách bude MŠMT stanovovat normativy na ředitelství, normativy na další pracoviště školy, normativy na třídy v základních školách a normativy na třídy v oboru vzdělání ve středních školách v závislosti na počtu tříd ve škole. Tedy pro základní i střední školy budou stanoveny normativy stejným principem.

Jak bude zohledněn outsorcing? Např. škola má jídelnu (kuchařky x dováží jídlo), úklid, IT služby, ekonomové atd.
Například v mateřských, základních a středních školách reforma počítá s financováním nepedagogické práce v kombinaci oborového normativu na školu, na pracoviště a na třídu stanovených centrálně MŠMT. Normativ na školu bude závislý na počtu tříd ve škole a umožní řediteli školy financovat takové nepedagogické zaměstnance, které škola pro svou činnost potřebuje, např. hospodářky, ekonomy, školníka, IT specialistu atd. Normativ na pracoviště pokryje potřebu nepedagogických zaměstnanců souvisejících s provozem dalšího pracoviště školy (např. školníka). Náročnost úklidu školy pak pokryje normativ na třídu.

Různé 

Píše se, že financování soukromých a církevních škol nebude navrženým systémem financování dotčeno. Týká se to všech soukromých mateřských škol- i těch, které jsou zařazeny v Rejstříku škol a školských zařízení MŠMT ČR?
Podle Zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, jsou dotace ze státního rozpočtu poskytovány pouze soukromým a církevním školám a školským zařízením, které jsou zapsány v Rejstříku škol a školských zařízení (dále „rejstřík“). Soukromé školy a školská zařízení, které nejsou zapsány v rejstříku, na finanční prostředky ze státního rozpočtu nárok nemají. V obou případech není financování soukromých škol a školských zařízení navrhovanou změnou financování regionálního školství dotčeno.

Informace pro sestavení rozpočtu škole budou vykazovány agregovaně (jako výkaz M3) nebo speciálním výkazem (obdobně jako výkaz o ředitelství či přes P1-04)? Jak často bude upravován rozpočet (např. když odejde mladá učitelka na MD a zastoupí jí důchodkyně s vyšším platem) ev. bude na to pamatováno rezervou? Za jako dlouho po odeslání výkazu budu znát rozpočet (doufám, že to bude dříve než dosud - až 1/2 roku žijeme v nejistotě)?
Ke stanovení rozpisu rozpočtu pro RgŠ ÚSC využije MŠMT stávajících výkazů. Termíny stanovení rozpočtu škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí nejsou navrhovanou změnou financování RgŠ ÚSC nijak dotčeny. Ke změně dochází pouze v systému stanovení výše finančních prostředků pro vybrané typy škol a školských zařízení. Úpravu rozpočtu škol a školských zařízení v průběhu kalendářního roku bude řešit z rezervy podle příslušné směrnice krajský úřad.

Prostředky na čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené a prostředky na odstupné jsme dosud dostávali z rezervy, kterou krajský úřad přidělil obci s rozšířenou působností. Jak budou případy dovolené po skončení mateřské dovolené a odstupného řešeny po zahájení reformy?
MŠMT bude nad rámec normativního rozpisu rozpočtu do rozpočtů krajů rozepisovat také finanční prostředky rezervy na základě předem definovaných objektivních parametrů (např. normativně vymezený objem prostředků, podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v kraji, předběžná hlášení škol a školských zařízení o předpokládané organizaci vzdělávání v novém školním roce, hustota osídlení v kraji, apod.). Rezerva bude sloužit k řešení nezbytných případů zvýšených přímých výdajů vzniklých v průběhu kalendářního roku ve školách a školských zařízeních zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí. Součástí rezervy budou finanční prostředky na mzdové výdaje na ostatní osobní náklady (tj. například odstupné). Způsob, podmínky a pravidla použití rezervy krajským úřadem stanoví ministerstvo směrnicí. O poskytnutí finančních prostředků školám nebo školským zařízením zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí nad rámec normativního rozpisu na proplacení dovolené po skončení mateřské dovolené rozhodne krajský úřad v souladu se směrnicí ministerstva.

Jaký dopad bude mít reforma k financování soukromého školství? Nepočítá se zrušením, či přiškrcením financí pro soukromé školy nebo jejich efektivnější dohled?
Reforma financování regionálního školství se týká přímo pouze financování škol a školských zařízení zřizovanými kraji, obcemi nebo svazky obcí. Financování soukromých a církevních škol není navrhovanou změnou financování dotčeno. Určitá změna bude u postupu stanovení normativu některých druhů škol (např. vyšších odborných, základních uměleckých). 
Problematika odměňování ani rozsahu práce pedagogů v soukromém a církevním sektoru není předmětem státní regulace, ale je založena výhradně na smluvních vztazích.

Jaké činnosti bude vykonávat obec P3? Nebo z tohoto systému úplně vypadnou? V materiálu řešíte pouze rozsah činnosti KÚ, ale co zaměstnanci na pověřených obcích?
MŠMT nepředpokládá žádné podstatné změny v činnosti těchto obcí. Úřady obcí s rozšířenou působností budou nadále zajišťovat kontrolu validity dat a údajů předkládaných právnickými osobami vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcí, nebo svazky obcí a nadále budou zprostředkujícím orgánem v komunikaci mezi právnickými osobami vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcí, nebo svazky obcí a krajským úřadem při alokaci finančních prostředků z rezervy KÚ, včetně kontroly oprávněnosti požadavků. Vzhledem k celkovým parametrům změny financování role obcí s rozšířenou působností při kontrole validity dat ze škol ještě vzrostla.

Žádné komentáře:

Okomentovat