7.7.19

Ludmila Trapková: Staré rodinné struktury se rozpadají. Nové se teprve hledají

V dnešních rodinách lze pozorovat procesy a síly, jež se odehrávají i ve větších společenských celcích. Všude se hranice, i rodiny, buď samy od sebe rozpadají, nebo je někdo úmyslně destruuje. Mizí odlišování vnitřního od vnějšího prostředí rodiny, ztrácejí se rituály, jež udržovaly a chránily rodinné hranice.


Z článku na webu Česká pozice vybíráme:

Rodina je organismem odděleným od okolí vnější hranicí jako jedinec kůží. Aby se nestala uzavřeným systémem, ani se nerozpadala, musí se o její zdravě přiměřenou poloopropustnost pečovat. Pokud se vnější rodinná hranice narušuje, znejišťuje, což se děje při ztrátách rodičů či výměně rodičovských postav, jak mají děti ve své nezralosti zakoušet důvěrnost? Jak bude formován mozek, budou-li mu chybět některé základní zkušenosti s vytvářením bezpečné intimity pro početí a výchovu další generace?

Každý živý organismus má a musí mít strukturu (anatomii), jež není nahodilá, a dynamiku (fyziologii), která na poruchy struktury reaguje a kompenzuje je. Jedno bez druhého nemůže existovat podobně jako hardware bez softwaru. Překvapilo mě, že dnešní software dokáže simulovat stále větší část hardwaru, čímž se nesnižuje význammateriální části počítačů. Hardware se softwarem se v koevoluci zdokonalují, pokud jsem to dobře pochopila, aniž by se prostupovaly.

Podobně se nic psychického nemůže stát tělesným a nic tělesného psychickým. A přece bez sebe tělo a psychika v lidském organismu nemohou existovat, v koevoluci se ovlivňují a vylaďují – člověk tělesně roste a psychicky zraje. To neplatí jen pro něho, ale i pro živý organismus vyššího řádu, pro rodinu, pokud se nemá ztratit její rozmnožovací funkce.

Žádné komentáře:

Okomentovat