30.7.19

Jiří Košárek: Finské školství aneb „Finský vzdělávací zázrak“ očima finského učitele

Finský systém školství je vzorem k nápodobě mnoha „odborníkům“ na vzdělávání v ČR. Proslýchá se o něm, že je jeden z nejlepších. Mezi aktéry finského vzdělávacího systému údajně panuje důvěra. Té má být dosahováno především celospolečenským konsenzem v tom, že vzdělávání je prioritou, je proto třeba vysokých investic do veřejného školství a zároveň usilovat o rovnost (vysoké) kvality všech škol. V konečném důsledku je prý tato celospolečenská shoda hybnou silou k realizaci progresivních opatření – inovativního národního kurikula, poskytování kvalitního vzdělávání pedagogům, vysokým finančním ohodnocením motivujícím učitele. Tyto stimuly finskému školskému systému údajně zajišťují prestiž učitelů, důvěru rodičů v učitele a s tím mají kráčet ruku v ruce změna ve způsobu i obsahu vyučování, hodnocení studentů atp. Tamní rodiče umisťují děti do nejbližších škol v místě bydliště, protože v nich prý napříč celým Finskem nalézají vysoký standard. Finští učitelé mají prý zajištěnu autonomii v organizaci tříd a důvěru ředitelů škol, ředitelé mají autonomii v řízení škol a důvěru státních úřadů v obvodu, kde jsou zřízeny, a ti zas mají důvěru lidí centrálního řízení systému školství.

Z rozhovoru v SvobodaUčení.cz vybíráme:

Z různých dokumentů a článků o Finském systému vzdělávání se v ČR dozvídáme, že školy ve Finsku jsou si velmi podobné, že jejich úroveň je rovná, ale zároveň také to, že ředitelé a učitelé mají velkou svobodu v tom, co chtějí dělat. V čem jsou tedy Finské školy stejné?

Minulý rok jsem prováděl výzkum, abych nahlédl do současného systému. Kontaktoval jsem několik škol a zeptal se, jestli je můžu navštívit. Plánoval jsem navštívit 10 škol, ale nakonec jich bylo 5. Ano, je tam hodně podobností, ale stále záleží především na jednotlivých učitelích, kteří ovšem mají velkou svobodu. V zásadě je to jen na učiteli, jak organizuje chod své třídy. A existují obrovské rozdíly mezi učiteli. Takže pokud někdo tvrdí, že školy jsou stejné, tak by se to dalo říct, ale jednotlivé třídy nejsou stejné. Což podmiňuje různost učitelů.

A také na ředitelích?

Trochu. Ředitel vytváří atmosféru ve škole a také rozhoduje o míře autonomie. Např. jsem jednou suploval v jedné škole a rozhodl jsem se, že bych chtěl dělat testy kooperativním způsobem, aby mohli studenti spolupracovat při psaní testů. Ale ředitel s tím nesouhlasil a rozhodl, že se testy musí udělat znovu tzv. „klasicky“. Takže jsem dal výpověď. Takovýmto způsobem může ředitel ovlivňovat školu.

V těch pěti školách, které jste navštívil, jaké jste zaznamenal rozdíly mezi učiteli a v organizaci způsobu vzdělávání? Jsou patrné rozdíly např. v regionech Finska?

Ano. Školy jsou rozdílné v důsledku geopolitických vlivů, ty ovlivňují i to, jaké mají studenty. Např. tam, kde bydlím, je ve škole více než polovina imigrantů. V této škole se mluví 60 různými jazyky, což vytváří prostor pro úplně jiný způsob, jak školu organizovat. Dále ve Finsku existuje 7% minorita Švédů. Švédština je druhý oficiální jazyk ve Finsku. Je povinná na druhém stupni základního vzdělávání pro všechny studenty. Pro Švédy ve Finsku zřizují vlastní školy. Studenti jsou si zde více kulturně podobní, tím se ve škole vytváří odlišná atmosféra.(...)

Jak tedy vypadá vyučování jednotlivých učitelů? Jak vyučují?

Mnoho jich vyučuje tak, jako dříve, frontální výukou. Řekl bych, že tak 80 % tříd, které jsem navštívil, byly frontálně řízené učitelem.

A těch zbývajících 20 %?

Založené na projektech. Učitel dává instrukce a studenti pracují na různých projektech.(...)

Zaznamenal jste rozdíly v kurikulu? Jednotlivé regiony a následně i jednotlivé školy vytvářejí vlastní kurikulum založené na národním. Je to tak?

Ano, každý okres musí vytvářet vlastní kurikulum a pak každá škola musí vytvořit vlastní kurikulum. Existují tedy tři úrovně.

6 komentářů:

V. řekl(a)...

V této škole se mluví 60 různými jazyky, což vytváří prostor pro úplně jiný způsob, jak školu organizovat.
Tady by mě spíš zajímalo, jak žáci této školy dopadli v testování. Nebo kolik z nich a po jaké době ukončí školu střední a vysokou.

Eva Adamová řekl(a)...

"Např. jsem jednou suploval v jedné škole a rozhodl jsem se, že bych chtěl dělat testy kooperativním způsobem, aby mohli studenti spolupracovat při psaní testů. Ale ředitel s tím nesouhlasil a rozhodl, že se testy musí udělat znovu tzv. „klasicky“. Takže jsem dal výpověď."

A nabylo by vhodnější udělat ten rozhovor s nějakým normálním finským učitelem?

Eva Adamová řekl(a)...

Ale ono je to vcelku zajímavé čtení, bo alternativní chlapec pomluvil finské státní školy tak, že to moc nevypadá na bůhvíjaké rozdíly oproti našim školám.

Ivo Mádr řekl(a)...

"80 % tříd, které jsem navštívil, byly frontálně řízené učitelem"
"bůhvíjaké rozdíly oproti našim školám" - změny severského školství většinou nechávají zbytek Evropy v klidu. Švédská množinová matematika z osmdesátých let 20.století evidentně na ZŠ nezakořenila, finský model RVP-ŠVP (Buzková) taky velký přínos nebyl. Současný finský model evidentně není žádným vizionářským projektem. Mám obavy, že se o mnoha aspektech "finské revoluce ve školství" budou učit kantoři pouze na historické bázi. Pozitivním přínosem je však zrušení školní inspekce ve Finsku.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Proslýchá se o něm, že je jeden z nejlepších.

Jdou krajem zvěsti, že si to cvrlikají i vrabci na střeše. Vše vyzrazeno jest!
Podle informaci pytliků jsou to ale doopravdy hodně hnusné pomluvy.
Otázkou zůstává, kdo tím co sleduje a kdo z takového ostouzení skromných seveřanů těží.

Lexxa řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.

Okomentovat