25.6.19

Výsledky výzkumu Dopady inkluzivní reformy: Cesty romských žáků ke vzdělávání

Dana Moree ve spolupráci s Nadací OSF publikují další výzkum, který se týká dopadů inkluze v českém vzdělávacím systému a doporučení, která z toho plynou. Kvalitativní výzkum mapoval, jaké jsou dopady inkluzivní reformy z roku 2016 na úroveň vzdělávání romských žáků v bývalých praktických základních školách, na žáky ohrožené segregací a také na školy v blízkosti vyloučených lokalit.


„Cesty výzkumu vedly od konkrétních lidí, kteří prošli vzdělávacím systémem, a to různě daleko od vyloučených škol, až po ty, kteří tyto a další školy řídí. Zajímavé je, že obě strany vidí podobné rysy vzdělávacího systému – posuny směrem ke společnému vzdělávání i skleněné bariéry, které děti chtě nechtě svádí do vyloučených škol,“ uvádí autorka výzkumu Dana Moree.

Výzkumné otázky měly za cíl zjistit, jaký je dopad inkluzivní reformy (zavedení podpůrných opatření a zrušení přílohy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání pro žáky s lehkým mentálním postižením – příloha RVP ZV pro LMP) na kvalitu vzdělávání romských dětí v bývalých základních školách praktických nebo ve školách ohrožených segregací. A do jaké míry je patrný reálný dopad reformy na žáky ohrožené segregací, segregované školy a další školy v blízkosti vyloučených lokalit.

Ve výzkumu se povedlo zmapovat částečné vzdělávací trajektorie 4 jednotlivců z jedné rozšířené rodiny a pořídit rozhovory s 10 pracovníky, řediteli a zástupci, základních a mateřských škol včetně nestátní neziskové organizace. "Zásadním výsledkem výzkumu je popis strategií, které na základě etnicity tvoří pilíře pomyslného skleněného stropu, přes který je stále obtížné se dostat. Stejné typy měkkých strategií popisují jak představitele majority tak i minority. Míním tím především odrazování rodičů od vstupu na danou školu v momentě, kdy je personál identifikuje jako Romy, odesílání těchto dětí do škol, které jsou majoritou vnímány jako školy určené „pro ně“ nebo opatrnost, jakou projevuje ředitelka při přijetí romské paní učitelky. Všechny tyto strategie poukazují na to, že skleněný strop je v tuto chvíli spíše v našich hlavách než v reálném nastavení systému. O to obtížnější však může být jeho překonání," shrnuje Dana Moree.

Výsledky výzkumu

Podle všech respondentů je evidentní, že školy ve vyloučených lokalitách mají zcela jiný příběh s inkluzí, než školy ve větší vzdálenosti od lokalit. Přičemž respondenti se rozdělují na ty, kteří život ve vyloučené lokalitě zažili nebo zažívají a ty, které ovlivňuje jejich blízkost. Respondenti se shodují na tom, že povědomí o významu vzdělání u romské populace roste, bohužel skleněný strop nastavený společností jej ne vždy umožňuje překonat.

Život škol ve vyloučených lokalitách je evidentně výrazně odlišný od života ve školách běžného typu. Ve vyloučených lokalitách řeší především nedostatek dětí majoritní populace. Inkluze zde podle ředitelů neexistuje, protože se jedná o velmi homogenní prostředí. Mají různé strategie, jak majoritní děti přilákat (např. angličtina v první třídě v době, kdy ještě nebyla plošně zavedená apod.), většinou ale tyto snahy končí neúspěchem. Jakmile škola dostane nálepku vyloučené nebo romské školy, její situace se radikálně změní. Inkluzivní opatření evidentně změnu přinesly, situace na školách se mění. Respondenti ze strany rodičů však vnímají jiné aspekty této změny, než školy.

Romští respondenti tvrdí, že uvnitř romské komunity se postoj ke vzdělávání mění a vzdělání obecně je čím dál tím více vnímáno jako trvalá hodnota. Mění se také informovanost o tom, jak vzdělávací systém funguje. Rodiče obvykle chtějí udržet dítě v mainstreamové škole a vyžadují vyšší kvalitu vzdělávání na vyloučených školách. Volba, do které školy dítě romských rodičů půjde, je jedním ze základních milníků na cestě vzdělávacím systémem. Příslušnost k romské menšině rodiče vnímají jako to, co určuje možnosti jejich dětí na další cestě životem.

Učitelé a ředitelé mluví v souladu s předchozími výzkumy o nárůstu administrativy, které shodně uvádějí jako negativum.

Asistenti jsou hodnoceni pozitivně. Zároveň právě k tématu asistentů směřuje nejvíce otázek a návrhů na zlepšení. Patří mezi ně například fakt, že ve vyloučených školách se situace zhoršila. Dříve měly nárok na asistenty z různých rozvojových programů, dnes jsou závislé na diagnózách z Pedagogicko-psychologické poradny. Do poradny je ale obtížné dostat právě ty děti, jež by ji nejvíce potřebovaly. Segregace dětí z vyloučených lokalit se bohužel ani teď nezměnila. Ředitelé škol se shodují, že výrazně by pomohla pozice romského asistenta. Dále poukazují na těžkosti ve shánění asistentů a také nerovnost v požadavcích na vzdělání asistentů, jimž stačí dvouměsíční kurz, zatímco na vzdělání učitelů jsou kladeny vysoké požadavky ze strany škol i systému.

Doporučení ředitelů a vzkazy pro státní správu

Ředitelé škol předkládají návrhy na zlepšení, které podle nich fungují v rámci pro-inkluzivních změn. Tyto strategie, které se nachází především v oblasti měkkých dovedností, se týkají podpory v předškolních aktivitách a v přípravce, dobrých vztahů a také dobré komunikace mezi kolegy na pracovišti i mezi školou a rodiči. V neposlední řadě by pomohl zájem zřizovatele. Tam, kde jej školy pociťují, se jim s tématem inkluze zachází mnohem lépe. Z výzkumů vyznívá, že do systému je také potřeba vnést větší stabilitu a důvěru ve vztahu školy – státní správa. Respondenti vyjadřují obavu z každého dalšího kroku ze strany MŠMT.

Dobrou zprávou výzkumu je, že kvalitní vzdělání je vnímáno jako důležité ve všech sledovaných skupinách. Otazníky visí především nad reálnými možnostmi, jak tuto vizi v různých prostředích naplnit, a jakými způsoby dostát víry v to, že společné vzdělávání je možné.

"Cesty ke vzdělávání romských žáků je třetím výzkumem, kterým Nadace OSF podpořila sledování dopadu inkluzivní reformy z roku 2016. Po reprezentativním šetření mezi učiteli, řediteli a sledováním dopadu na inkluzivní školy jsme se tentokrát zaměřili na situaci romských žáků. Věříme, že výzkum se svými doporučeními přispěje k lepšímu rozhodování ministerstva školství a tím i napomůže řešení stále nerovného přístupu romských žáků ke kvalitnímu vzdělání,“ doplňuje Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF.

Celý výzkum Dopady inkluzivní reformy: Cesty romských žáků ke vzdělávání

Předchozí výzkumy Nadace OSF a Dany Moree k tématu inkluze:

17 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Jestli tohle byl vyzkum, tak ja jsem reditelka Zemekoule. S takovym vyzkumem prijit v diplomce( v dobe me obhajoby), tak letim .

Miroslav Klempar řekl(a)...

Samozřejmě paní Karvaiová musí vše co se týká kritiky segregace romských dětí poplivat a pošpinit a to v rámci své předsudečné propagandy. Kdyby sundala své předsudečné brýle a závěry výzkumu si přečetla, tak by zjistila, že i na čtyřech příkladech lze krásně demonstrovat předsudky učitelů k romským žákům a mechanismy, které tito učitelé vymýšlejí aby se zbavily "jinakých" dětí.
Většina používá i protiprávní prostředky. Klidně můžu poskytnout názorné příklady, ale paní Karvaiová má už jasno, takže pravdu slyšet nechce.
Bez té své propagandy by byla jen obyčejná učitelka, ale s tou svou propagandou je uznávána odbornice na čistotu rasy ve školství.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Některé ale doopravdy ze všech úplně ty nejvíc nejprospěšnější organizace si platí všelijaké týpky, aby na netu provokovali všelijakými smyšlenými příběhy. Aby se pak v případě odmítavých reakcí mohlo do světa vyvolávat, vídíte, my jsme to říkali!

E.Kocourek řekl(a)...

Pokud někdo ve školství používá protiprávní prostředky a pan Klempar to kryje, je to pěknej lump. Není on z nějaké minority? ////

Bravo paní Karvaiová! ////

Nicka Pytlik řekl(a)...

s tou svou propagandou je uznávána odbornice na čistotu rasy ve školství

Pytlici věří, že toto prohlášení nikdo neodstraní. Mělo by být zachováno na věčnou památku jako projev ryze odborného vhledu a snad až nezřízené kultivovanosti hlasatele.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Děkuji pane Klempáre, že, i když jsme se nikdy nesetkali ani jsme spolu nehovořili, přesto mě máte psychologicky a sociologicky zařazenou. Opravdu bravo.
Chováte se přesně tak, jak si přejete,aby se lidé nechovali k vám. Tedy, aby jakýmkoli způsobem na dálku hodnotili vaše etnikum.Já jsem popsala to, že výzkum není výzkum a neměl by se ani za něj vydávat. Nic víc jsem nenapsala.
Bohužel jste se projevil jako klasický rasista, kdy mě, neromce, nadávate a nazýváte mě odbornicí na čistou rasu a podobně. Proto vás žádám o omluvu.

Laďka Ortová řekl(a)...

Pane Klempare,
pojďme zůstat na úrovni kultivované diskuse, nevidím jediný důvod, proč byste měl paní Karvaiovou dehonestovat. Paní Karvaiová dle mého zpochybňovala použití slova výzkum na něco, co mnohem spíše připomíná přátelský pokec. Na čtyřech příkladech nelze právě demonstrovat vůbec nic, anebo naopak cokoliv, pokud rezignujeme na definici slova výzkum. Výzkum má nějaké parametry a ty v tomto konkrétním případě nebyly naplněny ani omylem. Kdokoliv může poklábosit s pár lidmi, potvrdit si svoje názory a pak je prezentovat jako závěry "výzkumu". Nemůže se ale divit, že od formulace hypotéz a výzkumných otázek, přes výběr a množství respondentů až po závěry a doporučení je vše zpochybňováno, popř. odmítáno.

Paní Moree bezpochyby vnesla do veřejného prostoru důležité otázky a je škoda je odmítnout jen proto, že byly blbě prezentovány. Tuny takovýchhle postřehů mají všichni, kdo se setkávají s inkludovanými dětmi, ale pokud jejich pocity a názory neprojdou pečlivou oponenturou, jsou pro další práci a formulaci postulátů bezcenné.

Vámi používané strašidelné sousloví rasová čistota považuji za projev přehřátí a/nebo dehydratace a důrazně varuju před jejich vnášením do veřejné diskuse. Cesta do pekel!

Josef Soukal řekl(a)...

Když jsem naposledy v FB diskusi požádal o konkrétní doložený příklad "protiprávního opatření", dostali jsme se někam do 90. let. Pokud se něco takového děje, ptám se - stejně jako další - proč nejsou informovány příslušné orgány. A pokud informovány jsou, zda jsou někde zprávy o prováděném šetření a jeho výsledcích.

V. řekl(a)...

jako klasický rasista,
A jako úplný hňup.

E.Kocourek řekl(a)...

Ve vyloučených lokalitách řeší především nedostatek dětí majoritní populace

Celkem bych chápal, kdyby vyloučení požadovali kvalitní vzdělání. A proto kvalitní učitele, kvalitní ředitele, kvalitní školní infrastrukturu. Ale požadavek na dostatek "dětí majoritní populace" nechápu. Jak dojde někdo k dojmu, že si může vybírat (klást požadavky?) kdo s ním bude chodit do stejné školy? ////

Mám nárok požadovat, aby na příští školení se mnou šla Zlata Adamovská? ////

V. řekl(a)...

Mám nárok požadovat, aby na příští školení se mnou šla Zlata Adamovská?

Kdyby tento požadavek vzneslo dítě, třeba znevýhodněné, jistě by se našla nějaká neziskovka, která by z něj udělala zcela legitimní nárok... A mohla by vytvořit projekt, čerpat peníze ze státního rozpočtu a osočovat školy, že nároky dětí nerespektuje...

Pozor na podobné příspěvky. I černý humor má své meze.

Nicka Pytlik řekl(a)...

řeší především nedostatek dětí majoritní populace

Pokud se jakákoli menšina stane většinou, nemá na koho svalit odpovědnost za svoji malost.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Co bude s tou omluvou, Klempare?

Ygrain řekl(a)...

Co by bylo - vy jste nebyl u předchozích diskusí s tímto pánem?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Buďte v klidu. Pokud se pan Klempár neomluví, asi to o něm něco vypovídá.
Bylo by fajn, kdyby romskou komunitu zastupovali lidé, kteří umí udržet své emoce a subjektivní pocity na uzdě. Kdyby nečinili to, co oni si nepřejí činit svému etniku.
Takto to vypadá na medvědí službu.

Nicka Pytlik řekl(a)...

s tou svou propagandou je uznávána odbornice na čistotu rasy ve školství.

Ale jakápak omluva...
Paragraf 184 trestního zákoníku situaci popisuje zcela jasně.

Dagmar K. řekl(a)...

Přestože autorka ve svém průzkumu používá poměrně malý vzorek, stojí její práce za přečtení. Přináší nové úhly pohledu, všímá si tzv. měkkých faktorů. Všímá si rozdílů v různých lokalitách a diskutovala téma z různých pohledů. I když se samozřejmě nejedná o klasický výzkum, pro mě byla práce dělaná poctivě, i když s omezenými prostředky. Dokonce jsem v ní poznala některé aktéry, tudíž myslím, že snaha nezreslovat výpovědi byla jedním z motivů paní Moree. Děkuji.

Okomentovat