22.6.19

Robert Břešťan: Miliony za mléko do škol dostává i mlékárna z Agrofertu. Babišova vláda teď zvyšuje platby

Pro Agrofert ani pro Andreje Babiše osobně nepředstavuje deset milionů korun žádnou závratnou částku. Přesto se na příjmech z projektu Mléko do škol dá dobře ilustrovat střet zájmů, v němž se „obmyšlená osoba“ a politik Andrej Babiš nachází.


Babišova vláda v demisi připravila novelu, která od nového školního roku upraví a změní pravidla projektu Mléko do škol, jehož se účastní i holding Agrofert, konkrétně Mlékárna Hlinsko.
Ta ve školním roce 2016/ 2017 dodávala své výrobky do 291 škol po celé republice a za své zboží dostala v rámci projektu zaplaceno necelých deset milionů korun. Stejně jako v letech předchozích.

Vyšší dotace na žáka

Nejde samozřejmě jen o Babiše, respektive Agrofert. Nejúspěšnější v rámci projektu byla v posledním ukončeném školním roce společnost Madeta – s 1153 školami a podporou ve výši 22,8 milionu korun.

Pro zúčastněné producenty jde rozhodně o zajímavý prodejní kanál i o formu propagace svého zboží a budoucí (i stávající) zákazníky.


ZDROJ: Státní zemědělský intervenční fond

Podle vládní novely bude nyní možné zařadit do projektu nově výrobek skyr (mléčný výrobek podobný jogurtu), podstatnější je ale to, že se – byť mírně – mají zvýšit platby za jednotlivé produkty.
Jak plyne z návrhu, zásadní novinkou má být to, že peníze z EU půjdou i na ochucené mléčné výrobky („…neboť bylo mylně vykládáno, že podpora EU není součástí podpory,“ stojí v odůvodnění novely).

To by mohlo zajímavě zvýšit příjmy mlékáren z tohoto projektu. Dosud se ochucené produkty platily výhradně z domácích peněz.

„V původním schématu, kde byly pouze výrobky s doplatkem rodičů, byl projekt málo využíván právě z toho důvodu, že vybírání doplatků bylo školami považováno za nadměrnou administrativní zátěž,” konstatuje předkládací zpráva.

Výše podpory na porci ochucených mléčných výrobků (podle novely)


ZDROJ: Důvodová zpráva návrhu novely

Má se též rozdělit podpora na konzumní mléko podle tučnosti, za plnotučné se má platit více.
V mezičase se již zvýšil limit na žáka. V říjnu 2017 byl 301,90 Kč, v březnu 2018 vzrostl na 307,50 Kč.

Pokud z podpory pro příští školní rok vypadnou střední školy, limit na produkty a na žáka (mateřských a základních škol) by vzrostl na 362 Kč za školní rok.


Výše podpory na porci mléka a neochucených mléčných výrobků podle vládní novely


ZDROJ: Důvodová zpráva návrhu novely

Na projekt, jehož deklarovaným cílem je „podpora zdravé výživy a zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků“, je v Česku jen v probíhajícím školním roce vyčleněno 270 milionů z domácích zdrojů a další dva miliony eur z Evropské unie.

Může to být ale i mnohem více. Ne každý členský stát EU totiž na rozdíl od Česka peníze na školní projekty čerpá a takto nevyčerpané finance se dále přerozdělují.

„Z těchto peněz jsme požádali pro příští školní rok o částku 4 802 121 eur,“ říká mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková.

V součtu se „základem“ ve výši 1,6 milionu eur jde celkem o 6,4 milionu eur (zhruba 163 milionů korun). Zda a v jaké výši EU peníze nakonec poskytne, zatím jasné není.

Počítat se naopak dá s více než čtvrtmiliardou ze státního rozpočtu. Reálné čerpání však závisí na tom, kolik škol a dětí se do projektu zapojí. Vloni šlo proto nakonec na program „jen“ 56 milionů korun.

Platby za „mléko do škol“, rok 2017

ZDROJ: Státní zemědělský intervenční fond

„Definitivní částku, která půjde na projekt z českého rozpočtu, zatím nevíme, ale předpokládáme, že bude minimálně stejná jako letos, tedy 270 milionů Kč. V tuto chvíli tedy není možné stanovit finální rozpočet na příští školní rok,“ říká mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková.

Program v Česku funguje od roku 1999 a počítá se s ním i nadále. Jistá je podle SZIF prozatím částka, kterou Česká republika každoročně obdrží od EU až do roku 2023. Jedná se o 1,6 milionu eur (více než 40 milionů korun) s tím, že ČR pravidelně žádá o navýšení z prostředků, které zůstanou v rozpočtu díky tomu, že se některé členské státy programu neúčastní.

Žáci ze škol, které se do programu přihlásí, za dodané mléčné výrobky jako jsou jogurty, mléka, tvaroh či sýry (podobně jako za ovoce a zeleninu v rámci projektu Ovoce do škol) již nic neplatí. Náklady pokryje státní rozpočet a evropské dotace.

Výjimkou jsou nyní ochucené mléčné výrobky, na něž si žáci (respektive jejich rodiče) přispívají. Nově by ale měla i tyto ochucené produkty (obvykle s přídavkem cukru) spoludotovat i EU.

Hra o půl miliardy

Projekt prý cílí zejména na „snížení dětské obezity, vštípení zdravých stravovacích návyků i snížení deficitu vápníku u dětské populace“.

„Zvýšení odbytu ovoce, zeleniny a mléka pro tuzemské zemědělce je následným cílem, chtěli bychom pochopitelně upřednostnit české producenty a výrobce,“ říká mluvčí SZIF Nováková.
Vládní novela také navrhuje, aby z dotačního programu zcela vypadly střední školy. To ale zatím tak jisté není.

„Střední školy byly do programu zařazeny v aktuálním školním roce a studenti si mléka a dalších mléčných výrobků, které dostávají, váží a přijímají je velmi pozitivně. Zařazení středních škol do programu považujeme za úspěšný krok a nezdá se nám dobré je zase vyřazovat,“ říká za společnost Madeta mluvčí Marta Faktorová (ostatní firmy, které se projektu Mléko do škol účastní, na otázky redakce neodpověděly, pozn. red.)

„Co se týká zapojení středoškoláků do projektu, sílí tlak ze strany veřejnosti i odborných institucí jako je například Potravinářská komora a další, aby střední školy z projektu nebyly vyřazeny,“ potvrzuje za SZIF Vladimíra Nováková.

Znamenalo by to, že na Mléko do škol (v součtu s projektem Ovoce do škol) by ze státního rozpočtu nešlo v příštím školním roce „jen“ zhruba půl miliardy, ale mohla by to být až celá miliarda korun. Plus evropské dotace.

Z komentářů vybíráme:

eliška napsal:
9.5.2018 (19:41)
Pracuji ve škole, cca 600 žáků. Běžná základka. Měsíčně 1200 plastových kelímků od mléka nebo jogurtu + 600 plastových vaniček od žervé + 1800 hliníkových víček + cca 100 papírových plat.. Ze třídy 23 dětí mléko vypije zhruba třetina, ačkoli je nabádáme každou přestávku. Pochopitelně mají dovoleno vzít si i za spolužáky, kteří nechtějí. Ale mléka se dá vypít jen určité množství, že. V zimě jsme měli mléko mezi okny, teď je po dopoledni v rozhicované třídě na vyhození. Domů si ho děti nosit nechtějí, v přeplněných taškách jim často praskne a vyteče. Každé pondělí několik rozlitých mlék po škole. Ovoce do škol: nejčastěji jablka, pomeranče, mandarinky – jí opět třetina dětí, a to i několik kusů za spolužáky. Cestu domů lemuje rozšlapané ovoce. Skvěle se rozprskne, když se s ním pořádně třískne o zem. CCa jednou za 2 měsíce sladký ovocný nápoj v malém tetrapaku = 600 obalů + brček, velmi často rozlité po škole, když totiž vrážíte brčko do tetrapakového obalu, nesmíte ho zmáčknout, stejně tak vyteklé nedopité nápoje. Rozhodně to není tak, že by se po mléku a po ovoci vrhaly děti ze sociálně slabších rodin, je to spíš naopak. Ovoce jedí děti, které jsou na to zvyklé. Stejně tak neslazené mléko a jogurty. Jó, ža bude slazené, to si možná dají všichni – o co že vlastně v tom projektu jde – už si vzpomínám, o zdraví. Do přilehlé školkové jídelny přebytky odnášet nesmíme – hygiena, vykazování… Jsme škola pyšnící se certifikátem EKO škola. Neustále děti nabádáme, aby vytvářely co nejméně odpadu. Jak jim to máme vysvětlit? Zajímalo by mě, jak je to v jiných školách, mě se vždycky otvírá kudla v kapse, když to vidím. Občas dáme přebytky k vrátnici, aby si je rozebrali rodiče, kteří chodí pro děti. Nikdy se nerozebere všechno. Za mě – pěknej šolich.


Robert Břešťan, text byl původně publikován na HlidaciPes.org.

Foto: Geraint Rowland Photography on Foter.com / CC BY-NC, zdroj.

Žádné komentáře:

Okomentovat