15.6.19

Oldřich Botlík: Šest zásadních otázek položených Cermatu

Podle oficiálního vyjádření MŠMT změnil Cermat v průběhu vyhodnocování maturitního testu z matematiky pravidla pro posuzování odpovědí na úlohu 11. Začal uznávat také odpověď „248 a 112“, čímž potvrdil matematicky zřejmý a nezpochybnitelný fakt, že zadání úlohy nevyloučilo hodnotu 112. V celé záležitosti ovšem existuje několik zásadních nevyjasněných otázek. Požádal jsem proto Cermat podle zákona o svobodném přístupu k informacím o odpověď. Ministr školství Robert Plaga opakovaně zdůrazňuje, že mu leží na srdci vytváření ovzduší vzájemné důvěry uvnitř resortu i navenek. Věřím proto, že Cermat nebude s reakcí otálet a obdržím věcné a vyčerpávající odpovědi. Hodlám je všechny zveřejnit.


1. Proč je v Klíči správných řešení uvedeno jako jediné správné řešení „248“, když je jen částečné, zatímco úplným správným (a uznávaným) řešením je „248 a 112“?
Úloha 11 má jediné úplné správné řešení „248 a 112“. Je to formálně velmi podobné tomu, že kvadratická rovnice (x – 2)(x – 3) = 0 má jediné úplné správné řešení „2 a 3“.

2. Proč Cermat přistupoval k žákům, kteří odpověděli „(pouze) 248“, jinak než k žákům, kteří odpověděli „(pouze) 112“?
MŠMT uvedlo, že identifikace žáků, kteří odpověděli „(pouze) 112“, je kvůli zvolenému způsobu vyhodnocování záznamových archů velmi pracná. Pracnost však nesmí být důvodem pro zmíněný rozdíl v přístupu, neboť obě částečně správné odpovědi jsou matematicky rovnocenné. Tipovat bez porozumění mohli autoři obou zmíněných odpovědí, tipující žáky však není možné spolehlivě identifikovat, a proto je nutné předpokládat, že všichni žáci odpovídali s porozuměním.

3. Proč Cermat nepřipravil zpracování tak, aby od počátku sledoval četnosti těch několika odpovědí, které by byly zajímavé, i kdyby odpovědi byly skutečně chybné?
MŠMT uvedlo, že data, jež jsou k dispozici jako výsledek vyhodnocení, neumožňují strojově identifikovat žáky, kteří uvedli odpověď „(pouze) 248“, odpověď „248 a 112“ nebo odpověď „(pouze) 112“. Tomu, aby hodnotitelé přidělovali různé kódy těmto třem typům odpovědí od počátku, však nemohly bránit technické překážky.

4. Proč Cermat nezjemnil kódování odpovědí žáků aspoň poté, co začal uznávat rovněž odpověď „248 a 112“?
Nově uznávaná úplná správná odpověď „248 a 112“ začala být kódována stejně, jako byla do té doby kódována částečná správná odpověď „(pouze) 248“. Kódování částečné správné odpovědi „(pouze) 112“ se také nezměnilo – byla kódována stejně jako všechny odpovědi nesprávné. Toto rozhodnutí je zcela nepochopitelné a také zcela neprofesionální. Cermat tím totiž rezignoval na možnost rozhodnout o bodování těchto tří typů odpovědí až na konci zpracování. A nezná také skutečné četnosti jejich výskytu.

5. Kolik bylo žáků, kteří v úloze 11 odpověděli „(pouze) 112“ a zůstali – bez započítání úlohy 11 – pod hranicí úspěšného složení testu o 1 bod?
Jde o žáky, které nespravedlivé bodování odpovědi „(pouze) 112“ postihlo nejvíc. Jejich odpovědi je sice nutné zkontrolovat ručně, není to však náročné, neboť hledání lze omezit na malý okruh žáků. Ostatním žákům s odpovědí „(pouze) 112“, kteří v testu buď nepropadli, nebo naopak propadli o nejméně 2 body, Cermat „jen“ nesprávně stanovil jejich celkový bodový zisk v testu.

6. Skutečně Cermat nepřiznal 1 bod ani těm žákům, kteří v úloze 11 odpověděli „(pouze) 112“ a zůstali – bez započítání úlohy 11 – pod hranicí úspěšného složení testu o 1 bod?
Nechal Cermat opravdu nespravedlivě propadnout žáky, které mohl snadno identifikovat a nejspíš jich nebylo víc než několik desítek?



2 komentáře:

Josef Soukal řekl(a)...

Nesmyslnost položených otázek je zjevná, viz diskuse zde:

https://www.pedagogicke.info/2019/06/oldrich-botlik-vodi-cermat-cleny.html

Oldřich Botlík řekl(a)...

Informace pro občasné návštěvníky tohoto webu

Josef Soukal je učitelem češtiny na gymnáziu Ústavní v Praze-Bohnicích. Členové malého spolku Asociace češtinářů (ASČ) si ho zvolili za předsedu. Účelem spolku je mj. stát se konzultačním orgánem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v otázkách týkajících se výuky oboru/předmětu český jazyk a literatura, a to v problematice kurikulární a didaktické, mj. v oblasti problematiky maturitní zkoušky. (čl. III, odst. 3 stanov). Článek XII Stanov ASČ obsahuje rovněž tato ustanovení:

2. Členové ASČ mimo předsedu a místopředsedu se zavazují neposkytovat médiím, včetně webových portálů, jakékoli informace o činnosti ASČ bez předběžné konzultace s předsedou nebo místopředsedou ASČ.

3. Předchozí bod nikterak neomezuje publikační svobodu členů ASČ v akademickém smyslu, tj. neomezuje jejich příspěvky do odborné literatury, diskusní vstupy na edukační či jiné weby apod., pokud nebudou v rozporu s těmito Stanovami.

Okomentovat