11.6.19

Lukáš Masopust: Česko – země pseudovzdělání VI

Vcelku známým fenoménem jsou žáci, kteří cestují po středních školách a školy je ochotně přijmou, neb z nich mají peníze. Netvrdím, že tomu je všude, ale žák může za státní peníze studovat do 26 let. Takže máme systém, kde nejsou peníze a školy se o ně perou. Mohu jen doufat, že nový systém financování umožní školám, aby toto nemuseli dělat. Nějaké restriktivní pravidlo zde asi nepomůže. Přesto mám návrh. Trestal bych rodiče.

Kam vede chození za školu

Uvedu příklad. Pokud studuji na vysoké škole, stát mi platí 3-4 roky bakalářského studia, pak si to musím platit sám. Na úrovni středních škol bychom mohli mít něco podobného. Třeba 5 let a pak si mladík vše musí hradit sám, resp. rodina. Vidím to i jako třídní, kdy jsou žáci, co do školy nechodí, jen nás zatěžují administrativou a maminka mi vždy jen odkýve, že bude chodit. Počká se na konec roku, kdy ho na základě nedostatečného prospěchu či absence vyloučíme. Ale pozor, může se zapsat znovu. Pokud udělá přijímačky, nemůžeme ho odmítnout. Vzpomínám na staré české filmy, kde učitelé na poradě poradili a mohli žáky zcela vyloučit ze vzdělávání. Je zde i druhá stránka věci. Školy do určité míry kontrolují a vychovávají mladistvé. Výjimka, kterou popisuji, je extrém a nevím jak častý. Pokud nějaký žák často chybí, ale v té škole je, něco udělá, musí čas od času do školy přijít, tím ho škola do určité míry vychovává. Cílem výchovy člověka je ho naučit, jak se má ve společnosti pohybovat, jaká tam jsou pravidla. Tady se samozřejmě naučí trochu něco jiného, že bychom chtěli. Jak tedy říkám. Trestal bych rodiče. Odnětím přídavků na děti – zpětně, možná by bylo zajímavé i vyčíslit (více) náklady spojené s agendou toho žáka. Bohužel myšlenka založená na tom, že každý se strůjcem svého štěstí není úplně nejlepší. Zaprvé díky sociálnímu systému, může takový člověk nějak žít z dávek. Za druhé měli bychom mít pochopení k mladické nerozvážnosti, zvláště když výchovnou úlohu zde mají mít hlavně rodiče. Proto bych trestal je a především je. Ještě poznámečka na závěr. Toto, co jsem zde popisoval, se netýká případů, kde i rodiče žádají o ústavní péči či někdo byl nemocný apod. ale jen “parazitů” našeho státu, které zde vychováváme.

Tři fošny pro tesaře

O penězích na všechno možné, co školy potřebují. Jak zaznělo v rozhovoru v DVTV od mistra tesaře, mají příspěvek asi na tři fošny ročně na žáka. Pak se divíme, že nemáme dobré řemeslníky, když nemají dostatečný prostor se učit, dělat chyby.

Platy učitelů

Jak to bylo za první republiky? Vysokoškolský profesor na tom byl velmi dobře, učil několik málo hodin týdně, a jak jsem to pochopil, počítalo se s tím, že má dost času i sil jezdit po republice a radit či dělat výzkum. Přehled platů učitelů naleznete zde a cen zboží a služeb naleznete například zde. Vím, že teď dostanu poznámky o tom, proč nejdu pracovat někam jinam, a taky že učitel na to nemá. Co když mám na to učit a jsem v tom dobrý? U nás jsou učitelé ti blbí, co nešli někam jinam. Za lepšími penězi. Výzkum zveřejněný na konferenci „Učitelé sobě“ ukázal, že v listopadu pracují učitelé průměrně 200 hodin měsíčně. Více o výzkumu bylo sděleno na konferenci Učitelé sobě.

A pokud děláme 200 hodin měsíčně, kolik je to za rok? Hm? Nechť si každý spočítá. Řeknu k tomu asi toto: sice u mě to bude asi méně, avšak jistě si prázdniny v létě napracuji. Je skvělé, že vím, že v létě mám asi měsíc a půl čas, který si mohu poskládat, jak chci. Ano, nejsou to dva. Poslední týden či dva v srpnu jsou přípravné a minimálně jeden týden dělám nějaké věci do školy, která se nedá jindy dělat. Třeba údržbu informačního systému, stavěl jsem laborku.

Kdo neumí, ten učí

Poslouchat, jak jsme my učitelé blbí, že jsme šli učit, že nejdeme jinam. Tak za prvé: učitelé odcházejí jinam! Hlavně ti mladší. A každý by měl dělat, co ho baví, co mu jde. A co když je to učení? Co když proto má vlohy? Stejně tak můžete zdravotní sestřičce, která pracuje srdcem, vyčítat, že to dělá, že má jít jinam, protože si vybrala zaměstnání, kde má málo peněz. Asi to znáte. Hm, takže pak máte příbuzného v nemocnici a vidíte, že se o něj nemá kdo starat či je tam někdo z jiných zemí… To samé chcete pro své děti? Nebo tyto komentáře píší ti, kteří mají děti odrostlé a tak je to nezajímá. Vážení, nemám problém s tím, že část peněz dostanu za výsledky, ale to bude až za pár let. Z čeho se vezmou peníze na provoz? Například, abych mohl s kolegou kvalitně učit počítačové sítě, potřebuji vybavení. Víte, kolik stojí takový cisco router?

Co tato situace pro nás znamená? Kam nás dovede? Stačí si počkat a uvidíme-. Copak ti, co píší tyto komentáře, nevidí, že školy neprodukují kvalitní absolventy? Nebo je to tak, že učitelé učí špatně a tím pádem si nezaslouží vyšší platy, dokud nebudou výsledky? Hm, co mám odpovědět. Peněz je tam tak málo, že na odměny není dost peněz. Firma může na konci roku odměnit zaměstnance za dobrou práci. Jak to má udělat škola? Třeba že budoucí absolventi budou celý život škole odvádět procenta? Jo, bezva, beru to. V zahraničí můžeme vidět situace, kdy absolventi univerzitě po čase dají nějaký sponzorský dar, aby se jí odvděčili za to, jak se vybavili do života.

Doprovody na výlety, exkurze, soutěž

Už po několikáté jsem se žáky jel jako doprovod na soutěž Cansat. Semifinále je v Praze, národní finále mimo Prahu, trvá dva dny a evropské finále je někdy v zahraničí. Je zvykem, že zaměstnanec dostane nějaké diety, proplacené cestové. U těch diet bych se rád zastavil. Před rokem, když jsem jel na exkurzi do Škodovky, jsem dostal asi 60 Kč, což je zcela nesmyslná částka a ještě jsem musel vyplňovat cestovní příkaz. A když jsem řekl, že peníze nechci, tak jsem stejně musel naklusat. Dnes už diety už jsou 97 Kč. To nestačí asi na oběd, možná tak na klobásu či kebab a to bez nápojů. Slušný oběd má přece 3 chody! Ptáte se, co mi na tom vadí. Asi vše. Nejdříve musím vyplnit otravný papír, donést ho – nemáme to elektronicky. Pak dostanu peníze, které mi jen připomenou, že si vlastně jídlo platím sám. Nesu přitom odpovědnost za žáky a v mém případně musím zrušit večerní výuku. Učím ještě na soukromé škole, takže tratím ještě více. Ano, u nás ve škole je mi to vždy vynahrazeno odměnou, to je skvělé. Dělám to rád, ale vadí mi to. Avšak třeba v případě adaptačního kurzu, kam jsem musel jako třídní učitel jet, to bylo stejné, jen jídlo jsem tam měl. A jsou tu kolegové, co mají děti či se večer věnují manželce. Znám i kolegy, co nechtějí na takové akce jezdit zejména kvůli té odpovědnosti za žáky. Tohle je další faktor, který vede k tomu, že žáci mohou mít pocit, že se jim učitelé dostatečně nevěnují, nenavazují s nimi kontakt. A jak se ukazuje, to je velmi důležité. Proto je zvykem, že žáci a učitelé spolu jedí u jednoho stolu. Jak kde, že?

Převzato z Blogu kantora.

1 komentář:

Unknown řekl(a)...

I svepomocne tridy placene primo rodici v africkych slumech maji kolikrat pozitivnejsi vklad do zivota nez to cim prochazi nase deti u otravenych routineru nedobrovolne placenych z dani. Pokud potrebujete Cisco Router zkuste oslovit nejake vetsi firmy. Nedavno jsme jich nekolik odepsali a nechali odvezt zdarma - plne funkcni, pro ucely vyuky vic nez dostacujici. Mame moznost venovat nepotrebny vyrazeny HW neziskovkam a skolam davame techniku pravidelne. Paradoxne nejcasteji nejakym soukromym (byt procento soukromych vs statni je ta 2 ku 98? mozna min...) kde se o to lide staraji protoze jim nikdo nic neda. Takze si to shani sami misto lamentovani na internetech. Nejvetsi zlo ceskeho skolstvi je reprodukce presne takoveho pasivne nasraneho postoje jak je vse nahovno, nikdo s tim nic nedela a ani nemuze protoze ti nahore... Zrusit statni skolstvi uplne a je po problemech, ktere tady popisujete. Ale to v tom "vzdelavacim" rybniku chce asi malokdo ze? Jenom vic penez a nechat na pokoji. Jako jakykoliv jiny statni urad.

Okomentovat