19.6.19

Kulatý stůl na téma Řízení vzdělávacího systému v ČR 2030+ v Dolních Břežanech

Výstupy z kulatého stolu ke Strategické linii 3 - zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce, jejímž garantem je Arnošt Veselý, v Dolních Břežanech 6. června 2019 na téma Řízení vzdělávacího systému v ČR 2030+. Diskuzní otázky byly dvě: "S jakými problémy se potýkají ředitelé škol? Jakými způsoby je možné je podpořit a napomoci jejich odbřemenění?" a "Je potřeba uvažovat o zavedení tzv. „středního článku řízení“? Jak by mohl vypadat?"


Moderátor panelové diskuze:

  • Arnošt Veselý, předseda externí expertní skupiny pro přípravu Strategie 2030+

Panelisté:

  • Hana Barboříková, MAS Dolnobřežansko
  • Martina Běťáková, místostarostka Psáry
  • Květa Trčková, ředitelka ZŠ Jílové u Prahy
  • Jindřich Kitzberger, PedF UK, ředitel ZŠ Duhovka
  • Zuzana Najvárková, ředitelka ZŠ a MŠ Úhonice
  • Václav Trojan, ředitel Ústavu dalšího rozvoje pedagogických pracovníků UK
  • Jaromír Beran, ředitel kanceláře ministra


Prezentace Jindřicha Kitzbergera:



Diskuzní otázky:
  1. S jakými problémy se potýkají ředitelé škol? Jakými způsoby je možné je podpořit a napomoci jejich odbřemenění?
  2. Je potřeba uvažovat a zavedení tzv. „středního článku řízení“? Jak by mohl vypadat?

Ad 1)
  • Velká administrativní zátěž ředitelů – údržba budovy školy, výběrová řízení, výkaznictví, komunikace s rodiči, časté legislativní změny atp. – velmi by pomohla pozice provozního ředitele
  • Odbřemenění ředitelů by mělo proběhnout směrem ke zřizovateli, který však musí získat metodickou podporu z centra (MŠMT)
  • Nejtěžší situace je na malých školách – rozsah agendy je stejný jako u větších škol, avšak administrativní aparát je mnohem slabší
  • Systém s tak vysokou mírou autonomie, jakou disponuje ČR, musí vykazovat vysokou systémovou podporou – poskytovatelem může být např. NIDV
  • V ČR je přibližně 2500 zřizovatelů, kteří zřizují pouze jednu ZŠ – tito zřizovatelé nemají zřízen školský odbor, tudíž se ředitel školy neustále obrací pouze na starostu
  • Žádná škola nemůže být úspěšná na úkor jiné školy – logika nastavení systému se musí posunout směrem od konkurence ke sdílení
  • Je nezbytné vnímat český kontext s vysoce heterogenní vzdělávací soustavou – inspirujme se, ale nesrovnávejme se např. Finskem, kde panuje naprosto odlišná kultura
  • Je třeba si uvědomit, že stávající stav stále vyhovuje většině společnosti – řešení nelze aplikovat plošně, musí se jednat o soubor změn, každý region se potýká s jinými problémy
  • Řízení školy a pedagogická činnost jsou dvě naprosto rozdílné věci, přičemž obě vyžadují speciální přípravu - ředitelé nejsou dostatečně připraveni na svou funkci
  • Ředitel má být leader pedagogického procesu, tuto činnost nelze delegovat – je třeba podpořit jej v pedagogické oblasti
  • Ředitelé věnují pedagogickému leadershipu a skutečnému řízení školy jen kolem 16 % času
  • Nejširší podporu potřebují ředitelé malých škol a školek, jsou osamoceni v systému
  • K odbřemenění ředitele vedou 2 cesty:
    • Přehodnotit vztah právní subjektivity
    • Posílit personální kapacity ve školách
    • Zřizovatel disponuje právním, technickým i administrativním zázemím, které může svým školám poskytnout – odborné kapacity pak musí být v samotné škole
    • Centralizace neznamená cestu ke zlepšení, je třeba podporovat diverzitu
    • Problémem je, když se řediteli rozrůstá malá škola – ruku v ruce by měl jít přerod ve velkého manažera, který s sebou nese i delegování funkcí a pravomocí
    • Škola by rovněž mohla disponovat vlastním personalistou, který by dbal o řízení lidských zdrojů a jejich další rozvoj - ve školách by byl zaveden systém hodnocení učitelů a ředitelů, se kterým by personalista dále pracoval
    • Problém vztahu mezi ředitele a zřizovatelem není v právní subjektivitě, ale v nastavení majetkových vztahů
    • Ředitelé nepovažují výkazy a související administrativu za nadbytečnou, škrtání výkazů nepovede ke zkvalitnění systému – potřebují však výpomoc (administrativní pracovníci, ekonomové, personalisté, správci sítí atp.)
    • Ředitelé ZŠ a MŠ mají až třikrát vyšší vyučovací povinnost než ředitelé SŠ
    Ad 2)
    • Článek, který bude napomáhat s řízením školy, nesmí být odtržený od daného území, musí se nacházet v blízkosti školy (např. ORP) – je však třeba zajistit dostatečné odborné kapacity
    • Ředitelé by uvítali formu, která je k nim regionálně blízká - např. fungování MAS se velmi osvědčilo, ale není to systémové
    • Úroveň okresů se ukazuje jako ideální linie, v rámci které lze řešit problematiku školství
    • Střední článek řízení má zajistit školám zejména právní a ekonomický servis, nikoliv však odborný (pedagogický) - zřizovatelé nejsou schopni tuto roli převzít z hlediska metodického a odborného, avšak nesmí se zříkat funkce aktéra vzdělávací politiky
    • Velmi důležitá je otázka důvěry – zejména zespodu nahoru k centru (MŠMT) – velmi by napomohlo, kdyby MŠMT posílilo svou metodickou roli a představovalo konzultačního partnera
    • ČŠI v posledních letech rovněž velmi posílila metodickou funkci, což se v systému velmi osvědčilo
    • Musíme se zbavit iluze, že opatření, o kterých hovoříme budou rozpočtově neutrální – je třeba dorovnat obrovský dluh školství z minulosti - MŠMT je však tlačeno k tomu, aby přineslo řešení, která nic nestojí
    • Zřizovatelé se mezi sebou neshodnou, jakou míru podpory chtějí školám poskytovat a často se neshodnou ani samotní ředitelé – změny by zpočátku měly probíhat na bázi dobrovolnosti, na plošná opatření není systém nastaven
    • Na zřizovatele byla z centra delegována odpovědnost a přiděleny finance, za což má centrum nárok vyžadovat určitou úroveň kvality poskytovaného vzdělávání
    Výstupy z dotazníkového šetření mezi školami – MAP na území ORP Černošice (Hana Barboříková)



    Kromě podrobného zjištění názorů ředitelů škol na území ORP Černošice a ORP Říčany na titulní otázky v prezentaci najdete i tuto představu:

    Jak by podle Vás mělo v nadcházejících letech vypadat vzdělávání v základní škole? Co by dítě opouštějící ZŠ / MŠ mělo umět? 

    • Vyhledat, třídit, prezentovat informace.
    • Slušné chování, respekt, tolerance k odlišnostem.
    • Přijímat pravidla, umět se rozhodnout, nést odpovědnost, angažovanost.
    • Umět řešit konflikty, odolávat zátěži, závislostem, pracovat s chybou.
    • Kriticky přemýšlet, selský rozum, hledat řešení.
    • Mít pracovní návyky, návyky pro celoživotní vzdělávání.
    • Základní čtenářskou, matematickou, finanční gramotnost.
    • Používat ICT.

    Dítě

    • Samostatné, vstřícné, empatické, respekt k autoritám, kontrovat své emoce, slušné chování, nést následky, morální hodnoty.
    • Umět se vyjadřovat, zdravě sebevědomé, sociálně zdatné.
    • Schopné koncentrace, komunikace a spolupráce v kolektivu.
    • Pracovat s chybou, toužící po dalším vzdělávání, hledat řešení.
    • Umět relaxovat.
    Školka

    • Více rozvíjet volní a citové složky, prosociálnost, etickou výchovu.
    • Důraz na dětskou hru.
    • Oprostit se od výkonnosti.

    Škola

    • Více rozvíjet emoční inteligenci, sociální gramotnost.
    • Občanský život, právní povědomí.
    • Upozadit encyklopedické znalosti.

    Jak je možné se zapojit?

    Budeme velmi rádi, pokud se zapojíte, ať už na některém z kulatých stolů, anebo využijete online diskuzi na www.facebook.com/Edu2030plus

    Samozřejmě je možné i zaslat e-mail na adresu msmt.czedu2030@msmt.cz.

    Informace o přípravě Strategie 2030+ můžete rovněž sledovat i na facebooku, twitteru a instagramu MŠMT.

    Žádné komentáře:

    Okomentovat