24.6.19

Dominik Dvořák, Michaela Dvořáková: Kurikulární reformy v anglofonních zemích: tři případy proměny historického učiva v primárním vzdělávání

V probíhajících diskusích o revizi kurikula se jeví jako klíčová otázka místa faktických znalostí v učivu a jejich vztah ke konceptuálnímu porozumění. V této studii popisujeme a porovnáváme možná řešení na příkladech přístupu k historickému učivu v primární škole v kurikulárních dokumentech tří zemí. Pro analýzu jsme zvolili Austrálii, Anglii a Spojené státy americké, neboť v těchto zemích byla v posledních asi pěti letech vytvořena či revidována kurikula nebo standardy. Naše analýza ukazuje určité společné trendy: ve sledovaných zemích dochází k centralizaci a podrobnějšímu určování obsahu kurikula, na historii, zejména národní, se ve škole klade obnovený důraz. V primární škole se doporučuje určitý návrat k chronologickému přehledu a pojetí dějin jako příběhu. Odlišně jsou však řešeny právě otázka faktických znalostí a také návaznost učiva výuky primární a sekundární školy (lineární versus cyklické osnování).


Ze studie v Orbis Scholae vybíráme závěr:

Přímé srovnání s naší situací nebylo cílem naší studie, je však vždy v komparativní studii implicitně přítomno. Proto se ho na závěr stručně dotkneme. České rámcové vzdělávací programy (RVP) byly silně ovlivněny týmiž idejemi posilování autonomie učitele při výběru obsahu vzdělávání, které v předchozích dekádách ovlivnily školství např. v Austrálii. Stejně tak RVP ZV zvolilo poměrně krajní stanovisko nezávaznosti obsahu. Nedávné reformy však ukazují, že se popsané země snaží obnovit rovnováhu mezi autonomií a odpovědností učitele, mezi důrazem na základní, oborové a nadoborové dovednosti, mezi konceptuálními, faktickými a procedurálními znalostmi, mezi multikulturní perspektivou a národní identitou. V tom smyslu se domníváme, že případná revize českých rámcových dokumentů by se měla týkat i těchto základních východisek.

Ovšem při formulaci konkrétních doporučení pro české prostředí na základě popisu zahraničních trendů je nutná velká opatrnost. Některé proměny kurikulární politiky v uvedených zemích nejsou ve shodě s vývojem oborovědidaktického myšlení, ale spíše odrážejí momentální agendu politiků. Zejména však ze shod či rozdílů mezi RVP ZV a jinými kurikuly vzniklými v minulých dekádách nelze usuzovat na podobnost skutečné výuky historie u nás a jinde. Proto přebírání zahraničních řešení, odrážejících jinou realitu, může být kontraproduktivní. Jakákoli budoucí revize kurikula by měla vycházet především z empirických poznatků o podobě a výsledcích výuky historie v českých primárních školách, které jsou dosud sporadické.




Převzato z Orbis Scholae pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0).


Žádné komentáře:

Okomentovat