4.6.19

České děti sportují, přesto je trápí nedostatek pohybu

České děti trpí nedostatkem přirozeného pohybu, nehrají si venku, využívají „mama taxi“ a ve volném čase často sedí. A to i přesto, že 62 % dospívajících se věnuje organizovanému sportu. Takové jsou závěry mezinárodního výzkumného projektu Global Matrix on Physical Activity for Children and Youth. Jedná se o doposud největší a nejkomplexnější výzkum a mezinárodní srovnání pohybové aktivity dětí, na kterém se podílelo přes pět set odborníků ze 49 zemí světa. Výzkum v České republice zajišťuje Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci a jeho hlavní zjištění jsou prezentována v Národní zprávě o pohybové aktivitě dětí a mládeže, kterou připravil tým pod vedením Aleše Gáby.

Publikovaná studie je unikátní počtem srovnávaných zemí i komplexností, s jakou byl pohyb dětí hodnocen. „Srovnávanými indikátory byly celková pohybová aktivita, organizovaná pohybová aktivita a sport, aktivní hra, aktivní transport, sedavé chování, tělesná zdatnost, rodina a vrstevníci, škola, místní samospráva, komunita a prostředí a veřejná politika. V celkovém hodnocení se Česká republika umístila podobně jako Německo nebo Velká Británie v druhé desítce zemí, na špici žebříčku jsou Slovinsko, Dánsko či Finsko,“ uvádí Aleš Gába.

Právě z důvodu komplexnosti má o výsledky výzkumu zájem Ministerstvo zdravotnictví České republiky. „Klíčovou informací je, že české děti trpí nedostatkem pohybu, i když pravidelně sportují. Ze životního stylu se totiž vytrácí přirozený pohyb, jako je chůze nebo aktivní hra venku. Děti vozíme do škol nebo na kroužky auty a svůj volný čas tráví před obrazovkami mobilů, tabletů a počítačů. V řadě měst zároveň chybí vhodné prostředí pro pohyb, jako jsou hřiště nebo parky,“ říká Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví.

Jeho náměstkyně Alena Šteflová v této souvislosti dodává, že ministerstvo se snaží situaci změnit. Již v srpnu 2015 byly vládou schváleny akční plány strategie Zdraví 2020, které obsahují celou řadu opatření zaměřených na podporu zdraví mladé generace i dospělých. Právě v realizaci strategie Zdraví 2020 a jejího Akčního plánu podpory pohybové aktivity vidí Alena Šteflová řešení: „Akční plán je zaměřený na podporu přirozeného pohybu v rodině, ve škole nebo v dopravě a je značně meziresortní, což je v tomto případě potřeba.“ Zdůrazňuje zároveň roli měst a obcí, které musejí pro pohyb vytvářet vhodné podmínky.

Stejného názoru jsou také odborníci z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která se na přípravě akčního plánu významnou měrou podílela. Jeho gestor Zdeněk Hamřík vidí jako klíčové začít u škol. „Například přidáním hodiny pohybu navíc, plošným zavedením aktivních přestávek, zařazením pohybu do předmětů mimo tělesnou výchovu nebo podporou aktivní dopravy dětí do škol. Podpora pohybu je ale důležitá již v předškolním věku v rodině a v mateřských školách. Klíčová je aktivní spontánní hra venku, která je předpokladem zdravých pohybových návyků. Problém je však komplexní a vyžaduje také investice do budování vhodné infrastruktury, jako jsou cyklostezky, veřejná hřiště nebo parky, včetně zvyšování informovanosti veřejnosti o důležitosti aktivního životního stylu,“ dodává Zdeněk Hamřík.

S cílem zvýšit zdravotní gramotnost obyvatelstva nabídne ministerstvo zdravotnictví široké veřejnosti informační podporu v podobě připravovaného Národního zdravotnického informačního portálu – NZIP, který bude poskytovat garantované informace o všech aspektech zdraví člověka, včetně zdravé výživy a pohybu.


Příklady dobrých praxí přitom existují. Jedním z nich je např. Fakultní základní škola Tererovo náměstí v Olomouci, kde dlouhodobě funguje projekt otevřeného hřiště. „Na naší škole máme už přibližně patnáct let otevřené hřiště, které je pro všechny věkové skupiny přístupné po skončení výuky. Na hřišti zároveň funguje půjčovna vybavení a správce, kterým je místní aktivní důchodce,“ uzavírá Jaroslav Hála, ředitel školy.       


Užitečné odkazy:

Zkrácená verze národní zprávy projektu Active Healthy Kids ke stažení

Internetové stránky studie Active Healthy Kids ČR

Mezinárodní internetové stránky projektu

3 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

V té dnešní překotně měnící se době, se najdou lidé, kteří jedou autem do fitka, aby si tam zachodili na pásu.
Za pytliků mladých let bylo největším trestem odpolední domácí vězení. Fakt šikanozní surovost od rodičů. A pak ještě to navečerní zahánění do domovů na večeři a ke školním úkolům. Ty byly na denním pořádku! Chudáci děti neměly v té školní totalitě žádné zastání, natož mediálně aktivní taťky parťáky. Rodiče normálně kolaborovali...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

České děti trpí nedostatkem přirozeného pohybu,

On je také chronický nedostatek prostoru k přirozenému pohybu.

Nicka Pytlik řekl(a)...

nedostatek prostoru k přirozenému pohybu

Pravda pravďoucí.
U pytliků se revitalizovalo sídliště a revitalizátoři jaksi pozapomněli, že na sídlišti bydlí i děti. Takže žádný plácek, kde by dětičky mohly čutat merunou se nekoná. Ale s pohybem je to jako s každou potřebou. Je-li, cestu si najde. A tak děti hrají vybijku na širokém chodníku a fotbálek provozují na travnatých plochách mezi enviromentálně vysázenými stromky. Až si pytlici říkají, co to s těmi čutálisty udělá, až se dostanou na přiměřeně normální hřiště. Ty stromy jim tam mohou v doposud standardních herních situacích chybět.
O nějakých trošku přijatelných podmínkách třeba pro mladé bruslaře si mohou dětičky nechat zdát. Tak alespoň, že lyžařský svah se skví nad řekou, kde stříbrný vítr čechral Fráňovi vlasy.

Okomentovat