31.5.19

Veronika Valíková: Nadaný žák potřebuje především nadaného učitele

Sokrates a Platon, Platon a Aristoteles, Kristus a apoštol Petr, Merlin a král Artuš. Co spojuje zmíněné dvojice? Výjimečný vztah učitele a žáka, který je od nejstarších dob jedním z pilířů lidského vývoje, výchovy a vzdělávání.


Z článku v MF DNES vybíráme:

Učitelé testovaných předmětů, češtináři, matematici a jazykáři, jsou nuceni přizpůsobovat hodiny požadavkům přijímacích zkoušek a státních maturit. Kvůli inkluzi jsou kantoři zavaleni administrativou, upravují hodiny, aby uspokojili široké spektrum žáků, školní vzdělávací programy i případnou inspekci. Výraznější slovo dostávají předmětové komise, do škol se opět vkrádá kolektivismus, kterého jsme se snažili po pádu komunismu zbavit. Ředitele tlačí nová situace ke zjednodušování a podpoře průměrnosti. Učitelé s individuálním přístupem a osobitými názory v tuhém systému, který mnohé školy ještě zdokonalují, tvrdě narážejí na předpisy, tabulky a diskriminaci, což mnohé z nich ze školství vypudí.(...)

Nadaní studenti potřebují především nadané učitele. Současný systém preferuje přizpůsobivé úředníky. Především tuto rovnici by měla naše společnost řešit.

42 komentářů:

krtek řekl(a)...

To by člověk neřekl, ale jak v přijímacích zkouškách, tak v maturitních testech z matematiky se testuje to, zda žák rozumí matematice. Tudíž maximálně je třeba vysvětlit žákům strategii řešení - srovnat si příklady podle obtížnosti a volit v případě variant možnost ověřit, které řešení odpovídá zadání (jako rychlejší postup).

poste.restante řekl(a)...

Při vší úctě k názorům kolegyně, kolik bylo v dějinách Artušů, apoštolů Petrů a Aristotelů?
Jak je potom možné, že všichni ti ostatní úspěšní "žáci" mohli vyrůst v osobnosti, když neměli to štěstí, aby během vzdělávací pouti natrefili na nadané "učitele".

Je jistě žádoucí, aby skutečně nadaným žákům se věnovali také výjimeční kantoři. Ale buďme realisté. Proč by do školství lidé s nadáním šli? Notabene do toho českého?

Já mám z toho článku spíš dojem, že jde o další filipiku proti centrálně organizovaným "testům".

No a jako vždy, kolegyně Valíková poněkud zevšeobecňuje vlastní, zřejmě negativní zkušenosti.
Například ve svém okolí žádný "kolektivismus" a "výraznější slovo předmětových komisí" vůbec nepozoruji.
Jsem-li opravdu individualita, tak mě možná mohou vyštvat z jedné školy, ale nikoliv ze školství obecně. Prostě se nedám.

Jana řekl(a)...

Ale ona autorka to vystihla dobře. Rovnostářství, kolektivismus, soušky učky, školy jako vězení bez alternativy toť naše školství.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nadaný žák potřebuje především nadaného učitele

Nadaný žák mimo jiné potřebuje, aby mu v oblasti jeho zájmu nikdo až tak moc nepřekážel.
Toho se pytlici přidržují už více než třicet let. Problém ale nastává, když naši nadanci nechtějí pochopit a přijmout, že i jich se týkají běžné pracovní povinnosti a že vzdělání není jen to, co je právě zajímá a baví. Tedy pokud stojí o nějaké to certifikační lejstro pro nějaký další postup.
Pytlici ovšem vycházejí z přesvědčení, že není nezbytně nutné, aby trenér běhal rychleji, než jeho svěřenci.

Ygrain řekl(a)...

"Ale ona autorka to vystihla dobře. Rovnostářství, kolektivismus, soušky učky, školy jako vězení bez alternativy toť naše školství."

"Například ve svém okolí žádný "kolektivismus" a "výraznější slovo předmětových komisí" vůbec nepozoruji."

Souhlasím s výrokem č.2. Na některých školách, v některých komisích, jsou možná pravidla hodně omezující. Já se řídím jenom tím, že za rok je potřeba probrat půlku učebnice, a co kde zakrátím, rozšířím neb přidám navíc, je naprosto na mně. Vzhledem k tomu, že maturita z angličtiny je postavena na nejběžnějších typech cvičení na porozumění textu a gramatice, které se používají v každé učebnici, žádná zvláštní příprava netřeba, stačí jen sledovat celkovou úroveň jazyka. Na to se mi výborně hodí didaktické testy - od 3. ročníku je v zakrácené podobě zadávám naostro a u většiny žactva jsou velmi oblíbené (není potřeba se na ně učit, a kdo je brzy hotov, může až do konce hodiny třímat v pacce mobil). Menšina je pak povzbuzována ke čtení o něčem, co je baví, v angličtině, aby se naučili vytáhnout informace i z textu, kde ne všemu rozumějí. Práci s informacemi a rozlišování jemnějších významových rozdílů si pochopitelně ukazujeme i v hodině. Ne proto, že to vyžaduje maturita, ale protože je to zatraceně užitečná věc. Od svých cáklých počátků (vyberte vhodný titulek pro báseň, WTF) se totiž maturita z angličtiny velmi rychle ustálila na veskrze rozumné formě založené na léty ověřených a univerzálně konstruovaných mezinárodních jazykových testech.

tl;dr: Centrální maturita za angličtiny nevyžaduje žádné zásadní uzpůsobení výuky, protože příprava na ni spočívá v tom, co se dělá normálně, a tedy nikoho nijak nesvazuje.

Josef Soukal řekl(a)...

K rovnostářství doporučuji toto: http://www.ceskaskola.cz/2019/06/slepe-ulicky-ve-finskem-skolstvi.html

Jiří Kostečka řekl(a)...

"Centrální maturita za angličtiny nevyžaduje žádné zásadní uzpůsobení výuky, protože příprava na ni spočívá v tom, co se dělá normálně, a tedy nikoho nijak nesvazuje."

Ano, Ygrain, reaguji jako aprobovaný angličtinář i češtinář:

Totéž platí též v češtině. Vysvětlujte to ale Lippmannovi, Valíkové a Edu-aktivistům...
Když učím tři a půl roku na SŠ NORMÁLNĚ, stačí mně pak dva až tři měsíce přípravy AŽ ve 4. ročníku na maturitní test. V češtině mimochodem složitelném (kvůli politickým tlakům) i průměrně nadaným sedmákem ZŠ.

Pokud jde o PISA: Jsem certifikovaný hodnotitel těchto testů a potvrzuji, že české školství by zde mělo zcela srovnatelné výsledky s Finskem či Singaporem, kdyby se čeští učitelé po tříleté NORMÁLNÍ výuce na SŠ obtěžovali připravit žáky na daný typ testů a na několik (nemnoho) strategií jejich řešení.

Ygrain řekl(a)...

"Když učím tři a půl roku na SŠ NORMÁLNĚ, stačí mně pak dva až tři měsíce přípravy AŽ ve 4. ročníku na maturitní test. "

Jestlipak jádro pudla nebude v tom "normálně" - pokud si učitel plete výuku češtiny s filosofií a většinu času tráví nejrůznější interpretační gymnastikou, není divu, že jeho studenti mají problémy s testy založenými na exaktním myšlení. Spekulace nad hlubším smyslem jsou fajn věc, ale nesmí se to přehánět.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Ještě horší je, když si češtinář plete předmět "český jazyk a literatura" s předmětem "český jazyk jako služka literatury" a pak veřejně hájí nezávadnost souvětí, jehož nesmyslnou konstrukci vidí i uklízečka.

Veronika Valíková řekl(a)...

Trochu to tu klouže jen k testům, několik slov tedy přidám.

Třída kolegy Lippmanna se první rok SM umístili do desátého místa. Moje třída byla v roce 2012 neoficiálně druhá, z DT VÚ snad jen dvojky. Přestože kolega pojímá češtinu filosoficky a já preferuji literaturu, respektive četbu a práci s textem, před gramatickými cvičeními. Byť i ta dělám.

Přestože se testy z čjl zlepšily, nemusím zcela souhlasit s jejich pojetím a náplní. Také je známo, že výrazně ovlivňují výuku, byť kolega Kostečka je borec a stačí mu seznámit s nimi studenty pár měsíců před maturitou. Na dobrých výsledcích mu zjevně nijak moc nezáleží, zřejmě měl ředitele, který mu to toleroval.

K těm předmětovým komisím a kolektivismu - u SM z čjl nejde jen o testy, jak Ygrain dobře ví. Větší problém jsou centrální slohy a unifikovaná ústní zkouška. V rukou předmětové komise je maturitní četba, která se průměruje podle toho, co četli všichni.

Pěkný den.





Josef Soukal řekl(a)...

Ing. Zíka vždy varoval před sestavováním jakýchkoli maturitních žebříčků, přesto se jimi mnozí oháněli a zdá se dosud ohánějí. Ignorovat metodiku testů a dalších částí zkoušky při výuce je samozřejmě nesmysl, ale na základě nejrůznějších vyjádření středoškolských češtinářů je možné konstatovat, že "nacvičování" se týká hlavně žáků s podprůměrnými výsledky; často s dovětkem "kdybych jim vše nepřipravil(a), nebyli by schopni udělat nic".

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Ing. Zíka vždy varoval před sestavováním jakýchkoli maturitních žebříčků

A dovedete si představit, jak to bude vypadat po zavedení plošných testů v uzlových bodech?

Karel Lippmann řekl(a)...

Až dosud jsem tento článek na PI nečetl. Pan Kostečka se zase odreagoval. On k tomu žádné argumenty neptřebuje, on je zcela výjimečný. S tím ovšem nic neudělám. Nepochybuji, že tento můj vstup bude hladina jeho výjimečnosti doprovázet prudkým vzestupem. To jistě chápe i ... uklízečku rozhodně nemíním urážet.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Milá paní Valíková,

moji studenti se od r. 2011 každý rok umisťovali na absolutní špičce v celosvětovém měřítku v IB maturitě – předmět Language A1 (čeština), na který jsem je připravoval především. Měli průměr 6,3 ze 7 možných i na High Level; příležitostně si zjistěte, co to tak zhruba obnáší, než zase jednou napíšete hloupou ironickou poznámku. Českou maturitu z češtiny skládali mí studenti taky, ale jen proto, že jim náš slavný stát jinak nebyl ochoten uznat CELÉ IB, včetně matematiky, fyziky, historie atd. (toto vše v angličtině), což je při náročnosti této zkoušky prostě skandál. Naprosto nemotivováni dosáhnout u české maturity z češtiny nějaké skvostné skóre a vyčerpáni do krajnosti tvrdým studiem (u zkoušky se jim klidně sešly v týž den až tři maturitní testy najednou, IB i české) měli i v české maturitě vždy výborný výstup. A to i přesto, že jsem v septimě a oktávě literaturu učil nikoli podle českého RVP, nýbrž podle IB kurikula. A poněkolikáté podotýkám, že na Open Gate skutečně studovali a studují vedle dětí milionářů v téže třídě i děti ze sociálně velmi nepodnětných rodin, s velmi problematickými základními vstupy (celé jejich školné platí nadace). Tady neprobíhá inkluze po valachovsku, ale po lidsku – a funguje.
Mimochodem ředitel netoleroval neúspěch ani omylem, tam se průměrní učitelé se průměrnými výsledky neudrží déle než jeden rok. Když o tom víte houby, nevyrábějte aspoň nesmyslné domněnky.

Trvám na svém: Učitelé testovaných předmětů, češtináři, matematici a jazykáři, kteří tvrdí, že jsou nuceni dlouhodobě přizpůsobovat své hodiny požadavkům přijímacích zkoušek a státních maturit, jsou učitelé špatní. Mají normálně a kvalitně učit podle učebního plánu a u testů nemůže nastat vážnější problém. Zvlášť když dnes si školní kurikulum mohou učitelé napsat sami. Minimálně v češtině a cizích jazycích je přitom výchozí RVP G/SOŠ v zásadě v pořádku.

Jenže ono to chce, paní Valíková, učit kromě literatury řádně a systematicky taky jazyk, nejen „dělat cvičení“. A učit jazyk, to znamená dělat nikoli mechanické a tupé rozbory, nýbrž rozbory kreativní; pronikat s žáky do tajů mateřštiny, hledat mluvnické analogie s cizími jazyky, před každým novým tematickým celkem jim v motivační hodině sdělit smysl výuky, a hlavně: rozvíjet na jazyku jejich abstraktní myšlení. Když tohle učitel umí, udělá v tom stejně potřebný kus práce jako matematik. Něco z toho jsem tady na PI před časem konkrétně rozvedl v jedné diskusi, tuším s paní Karvaiovou, nebudu se opakovat.

Karel Lippmann řekl(a)...

Jsem špatný učitel. Tak pravil pan Kostečka a ten má vždy pravdu (jistě ještě větší než prorok Zarathustra). Jak jen to dělá? Mluví ze mne bledá závist.
Ještě že jste mu, paní Valíková, "milá".

Valíková řekl(a)...

Nicméně bychom panu Kostečkovi měli poděkovat, že nás vždy poučí, co děláme blbě. Inu, také jsem špatný učitel. Na testy jsem studenty připravovala, bála jsem se, ze v té VÚ, do níž šla AG téměř povinně, někdo bouchne. Zjevně jsem udělala chybu.😃 Pěkný den.

Josef Soukal řekl(a)...

Vzhledem k tomu, že v testech mají nejlepší výsledky žáci a) s dobrými znalostmi, b) s dobrým uvažováním, se testováním zřejmě cítí omezený hlavně ten, komu tyto věci u studentů vadí nebo je u studentů nehodlá podporovat i rozvíjet.

Karel Lippmann řekl(a)...

Pane Soukale, hezky jste to napsal. Adresně a úderně. Ještě aby to tak bylo.
V testech jsou opravdu nejlepší ti, které uvádíte, proto na našem gymnáziu nemáme s výsledky testů žádný problém, záleží jen na tom, jak se sejde třída. Problém je v tom, že testy a potažmo celá maturita ověřují něco, co není podstatným smyslem výuky češtiny. Hodnotí jen nesouvislou tříšť dílčích položek (testy v tom vynikají, protože nic jiného "neumí"), které dohromady nedávají smysl. To chápou i žáci, kteří se logicky shodují, že v tom mj. tkví jejich relativní obtížnost. Kvůli tomu, co maturita požaduje, si žák ani v jazyce ani v literatuře, ani ve slohu nemusí lámat hlavu se složitější sémantikou (kromě jednoduchých významových vztahů) a nemusí, dokonce ani nemůže, hledat širší a hlubší významové vztahy, které jsou předpokladem dospění ke smyslu toho, co je napsáno a řečeno ať umělecky, tak neumělecky. Jistě se dozvím cosi o tom, že žáci, kteří nezvládají obsah testu, nemohou zvládat nic náročnějšího. To je ovšem hluboký omyl, protože mozek funguje v mnoha souvislostech i úrovních a jeho výkonu naopak vadí, když mu to, čím se má zabývat, předkládáme v prefabrikované a redukované podobě. Postupně má potom problémy i s jednoduchými záležitostmi. Otupí.
Výsledky Vámi zmiňovaných žáků svědčí sice o jejich specifických studijních schopnostech a specifických předpokladem a zájmech (i když ne vždy), ale vůbec nic neříkají o významu a smyslu toho, na čem si tyto své vlastnosti ověřují. Nejde přece o to, jak člověk uspěje, ale prvotně o to, v čem uspěje. Já skutečně nechci zůstat u rozvíjení pouze toho, co požadují testy či celá maturita, a tuto redukci, která je velice nebezpečná tím, že poskytuje žákům i veřejnosti falešnou představu o smyslu výuky humanitních předmětů obecně, podporovat rozhodně nemohu a nebudu.

Mohl byste ještě, pane Soukale, ocitovat to, co mi opakovaně přehazujete, tedy můj výrok týkající se předběžné připravenosti žáka na ústní maturitu a týkající se jejího pojetí jako společného výsledku práce žáka a učitele? Vy to opět překrucujete a podsouváte mi, že fakticky prosazuji, aby se žáci něco naučili zpaměti, a pak to jen odříkali. Ve skutečnosti jen sděluji, že zkouška, jejímž hlavním smyslem je interpretace díla a textu, má mít dialogický charakter, že se má pohybovat v hermeneutickém kruhu, v němž otázky učitele (ne pouhé dílčí dotazy na to či ono, jak ukazují instruktážní DVD Cermatu) musí přirozeně zajišťovat směr tohoto dialogu. A na to musí být žáci (i učitel) náležitě připraveni (našprtání rozhodně nestačí, to je jen Váš podvrh), protože takto bychom museli být připraveni i my. Musím být připraven tak, abych uměl odpovídat i na nečekané otázky, které z dialogu vyplynou, a uměl je i klást! Smysluplný dialog nad krátkými úryvky, jak je nabízí ve své "bance" Cermat, vést nelze a takový požadavek je navíc i nesmyslný. Tohle přece nikdo nikdy s uměleckým dílem dělat nebude. Rychle musíme zvládnou např. návod na první pomoc.

Abych nezapomněl. Už dlouho jste mi, pane Soukale, nepřipomněl "botlíkovský pamflet". Stýská se mi po tom. A do jaké party že podle Vás, člena "party" zvané ASČ, patřím? Do "botlíkovské"? Zajímavé! Nikdy jsem se s panem Botlíkem osobně nesešel, jen jsem se na dálku podílel spolu s dalšími (které také osobně neznám) na textu, který odmítá z různých úhlů pohledu (já jsem byl jen jeden "úhel") současnou maturitu (což od r. 1996 dělám permanentně), souhlasil s některými výhradami k testovým úlohám a hned jsem členem party. Ani jsem se neptal, zda mě hoši mezi sebe vezmou.

Už se těším na Vaši odpověď.

Veronika Valíková řekl(a)...

Pane Soukale, já proti testům v zásadě nejsem. SUČJL navrhuje mnoho let ponechat pouze testy, když už něco musí být. Jen upozorňujeme na NASTAVENÍ TESTŮ, JEJICH OBSAH - přemíra teorie, ismů a pojmů češtinu vede do příliš vědeckých vod.

Mnohem více mi vadí slohová a literární část státní maturity. Možná to v článku nevyznělo zcela jasně, proto ty tanečky kolem testů. Ale ten moloch, který jeho tvůrci vymysleli a prosadili pro češtinu, je skutečně unikátní. Chápu, že diskutéři - nečeštináři řeší ve svých předmětech jiné problémy a jsou námi unaveni. Omluva.

Ale mám ještě dotaz pro pana Kostečku, který je vehementní zastánce dvojúrovňové maturity. Právě kvůli té dvojí úrovni, s níž nesouhlasím, ale kterou jsem měla téměř befelem, byly některé školy v maturitních žebříčcích tak úspěšné.

Pane Kostečko, zúčastnili se Vaši studenti hojně (jako na arcigu, Porgu a jiných ústavech) VÚ MS z ČJL? Pokud ne, proč? Pokud ano, jaké měli výsledky z testů, na něž jste je nepotřeboval příliš připravovat, protože jste učil podle RVP a otevíral s nimi jazykové komnaty po celou dobu studia?

Děkuji za odpověď.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

v testech mají nejlepší výsledky žáci a) s dobrými znalostmi, b) s dobrým uvažováním

Četl jsi třeba dějepis made in ČŠI?

Josef Soukal řekl(a)...

Pane Lippmanne,

jen k nejdůležitějším bodům:
Chcete-li tvrdit, že žáci, kteří mají opravdu dobré studijní předpoklady, nejsou právě kvůli tomu schopni řešit jednoduché dílčí úkoly, pak je třeba to nějakým způsobem dokázat. A hlavně se vyrovnat s tím, co vám opakovaně píšu - v zásadě platí, že výsledek testu ve většině případů ukazuje i na schopnost žáka aktivně se vyjádřit písemně a ústně. Proto žáci osmiletých gymnázií předvádějí lepší či mnohem lepší výkony při ústní a písemné zkoušce než žáci jiných typů škol (u ústní zkoušky se to pravda formálně, v číslech zdaleka tolik neprojevuje, protože tam je hodnocení v rukou učitele). Pokuste se s touto skutečností vyrovnat alespoň sám pro sebe, když veřejně nejste schopen ji přiznat.
Vás starší výrok jsem vám v diskusích připomínal několikrát, svého času jste nakonec i přiznal, že cosi "divadlu předem nacvičeném" jste skutečně napsal. A zase: Zkuste si alespoň pro sebe přiznat, že zvládnout interpretaci textu v několika minutách je nesmyslné.
Samozřejmě jsem nikdy netvrdil, že chcete, aby se žáci něco učili nazpaměť, to je váš blud.
Kam jste se dobrovolně zařadil, je vaše věc. Bez manipulací a lží to ovšem na vaší straně fronty nejde. Narozdíl od vás jsem si nikdy při obhajobě dobrých stránek nynější maturity nikdy nemusel vymýšlet, a i proto narozdíl od vás nemusím předstírat, že černé je bílé, když je to v rozporu s argumenty a etikou.

Josef Soukal řekl(a)...

Zdeňku,


psal jsem o maturitních testech z češtiny.
K testům z dalších předmětů jsem dosti skeptický, přesněji vůbec je nepodporuji.

Josef Soukal řekl(a)...

Paní kolegyně,

fakt si nemyslím, že terminologie z valné části užívaná už na ZŠ vede středoškoláky do "vědeckých vod".
Se slohovou částí - vzhledem k počtu maturantů - nemám zásadní problém, je to nejlepší ze špatných řešení. Určité výhrady mám k podobě ústní zkoušky, ale to už víte.
Zásadní problém tkví jinde - ale to už jsem taky psal mockrát.

Karel Lippmann řekl(a)...

"Chcete-li tvrdit, že žáci, kteří mají opravdu dobré studijní předpoklady, nejsou právě kvůli tomu schopni řešit jednoduché dílčí úkoly, pak je třeba to nějakým způsobem dokázat."
Nic takového jsem takto neřekl! Mluvil jsem o něčem úplně jiném, o neblahých vlivech redukovaného a stereotypního myšlení obecně. Mozek pracuje paralelně, což je dokázáno. V nenápadných úpravách mých výroků jste přímo geniální. Teď byste např. mohl ještě oponovat, že jste to jen podmínil.
Typické, pane Soukale, bez požadované citace, jen jakási tvrzení dle statistik, vůbec nereagujete na to, co jsem napsal, a přesvědčujete mě o něčem, co nepopírám, naopak naprosto ignorujete to, co jsem k tomu dále uvedl. Aniž byste tušil, jak zkouším, radíte mi, abych si přiznal, že to, co běžně dělám, prý nejde. Konkrétního nepředložíte nic. Nikdy! Jen třeba teď vytrhnete z kontextu mou zmínku o maturitním divadle, přitom obsah mého sdělení byl jasný a mohu ho zopakovat: ústní maturita ve všech předmětech je také svým způsobem více či méně připravené divadlo, zejména jde-li o dialog (ne o výslech). Tradičně. A je to normální a správné.
Jediné, co dokážete, je stereotypní produkce ničím konkrétně nedoložených tvrzení, důsledné vyhýbání se tomu, co Vám "nevoní", posouvání významu řečeného a vlamování se do jinak pro Vás neznámých a nepochopených myšlenek, záměrů a konání těch druhých. Vy dokonce víte, co mohu a co nemohu, co mi vadí atd. Bez jediného důkazu mě obviňujete s manipulací a lží. Využijete problematické použití slova "nazpaměť" (údajně můj blud), přitom dobře víte, že touhle zkratkou pojmenovávám vaše urputné tvrzení, že maturita podle mého gusta je jen reprodukcí předem naučeného. Flagrantně tak nedodržujte téma a slohový útvar plnohodnotného dialogu. Navíc ještě mluvíte o argumentech (k tomu, co píšu, jste nepoužil ani jeden, "odbočil" jste ke statistice, která v daném případě nic nevysvětluje, protože jsem mluvil o obsahu zkoušeného), a dokonce o etice! To už je chucpe.
Opět mi to stačí. Nebudu pokračovat, nechám Vám poslední slovo, které jste až dosud vždy využil (zneužil) k napsání něčeho zlovolného. Jen na to upozorňuji předem.


Veronika Valíková řekl(a)...

Pane Soukale,

i práce s pojmy ze ZŠ může být sporná. Pokud se bazíruje právě na nich.

Vy jste skeptický k testům z matematiky a nepodporujete je? K testům z jazyků? Proč právě čeština má být výjimkou? :)

Jiří Kostečka řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jiří Kostečka řekl(a)...

Paní Valíková, vaše schopnost opakovaně si nabíhat na vidle je obdivuhodná.

Vezmu to nadvakrát:
I. Nejprve upřesním – raději tedy po lopatě – že IB maturita základní úrovně je odhadem čtyřnásobně náročnější na přípravu i na obtížnost než bývalá vyšší úroveň maturity české.
Za druhé, pokud ji student získal a nešel dál na VŠ do ciziny (nebo se odtud předčasně vrátil), měl v Česku podle idiotské vyhlášky pouze ukončené základní vzdělání, jestliže si k ní neudělal českou maturitu z češtiny alespoň na ZÚ. Můžete mně říct, proč by si za těchto okolností kandidát IB volil vyšší úroveň české maturity z češtiny? Přesto si i po 9 letech vybavuji (vyjel jsem si z webu OG tehdejší svoje absolventy), že ze 17 studentů si tři VÚ v češtině zvolili – prostě proto, že byli na jazyk a literaturu dobří a za úroveň ZÚ se styděli. Výsledky byly tyto, cituji:
„Pro společnou část letošního modelu maturitní zkoušky si všichni studenti vybrali anglický jazyk (16 ze 17 na vyšší úrovni!), český jazyk a někteří též nepovinně matematiku. Z angličtiny byl průměr 1,23 (13 jedniček a 4 dvojky) a z češtiny 1,47 (9 jedniček a 8 dvojek). https://www.opengate.cz/blog/vysledky-maturitnich-zkousek
Byl jsem tehdy jediný češtinář, který tam učil kvintu až oktávu, šlo tedy jen o moje maturanty. Při náročnosti výuky IB jsem opravdu neměl čas drilovat českou maturitu. Její literární část byla pro studenty hračka (IB kurz je literatura na úrovni cca 3 semestru bohemistiky na FFUK), a v jazykové a slohové jsem prostě navázal na to, co jsem je učil celého tři a půl roku podle českého RVP paralelně s IB. Takže v lednu a únoru jsme si oprášili čtyřmi cvičnými slohy zprávu, vyprávění, úvahu a výklad, projeli strategii řešení multiple-choice testů a výsledek vidíte nahoře.
A pro jistotu ještě jednou, a klidně i víckrát: OG není elitní škola v tom smyslu, že tam jsou přijímání jen žáci s IQ nad 130 a perfektním rodinným zázemím. Naopak. Elitní je proto, že přijme i děti z dětských domovů nebo s katastrofálním domácím prostředím a umožní jim složit hned dvě maturity na vysoké úrovni. A poctivě složit! I k tomu mimochodem slouží hodnocení maturitního výkonu nezávislým hodnotitelem vně školy.

Jiří Kostečka řekl(a)...

II. Naprosto chápu, že na školách, zejména odborných, jsou žáci, kteří nemohou být srovnáváni s gymnazisty co do studijních předpokladů. Nicméně pokud mají alespoň základní potenciál střední školu vystudovat, není možné, aby učitelé MUSELI učit čtyři roky podle maturitní zkoušky namísto podle kurikula. Zvlášť když maturita z RVP jednoznačně vychází a nesmí ho překročit. Druhou alternativou je jen to, co tvrdím – a nejsem sám – už roky: středoškoláků je moc, na školy jsou přijímáni i ti, kteří nemají ani intelektuální, ani volní předpoklady maturitu složit. Ano, některé z nich je patrně možné čtyřletým drcením „teaching to test“ na maturitu nějak připravit. K čemu to ale je, když i oni sami by byli šťastnější někde jinde než na maturitním oboru, to netuším.

P. S. Vysvětlí už konečně někdo z odpůrců státní maturity ten neskutečný zub v bodovém hodnocení slohů přesně na hranici cut-off skóre, který se objevil v r. 2013, kdy se vrátilo hodnocení z centra do škol? A proč analogická čísla konstatovali pro školní hodnocení ústní zkoušky i kolegové z cizích jazyků? Víte co je zajímavé? Když člověk tohle někam napíše nebo o tom s někým z jazykářů mluví, reakce je vždy totožná: „No tak to teda U NÁS se žádné přidávání neděje. My jsme dokonce přísnější než centrální hodnotitelé!“ – Zajímavé… Nikde se nepřidávalo, všude bylo školní hodnocení objektivní, ale za ten zub by se nemusel stydět ani megalodon.

Veronika Valíková řekl(a)...

Pane Kostečko, a proč jste tolik prosazoval dvouúrovňovou maturitu, když z Vašich studentů šli do vyšší úrovně pouze tři?

Z mé třídy v roce 2012 tři šli do nižší úrovně - napsali řediteli dopis, že do vyšší nepůjdou. Říkal mi tehdy na chodbě, že ve VÚ nikdo nepropadne, ptala jsem se ho, jak to ví. Fakt by mě to zajímalo. :) Kvůli těm třem odpadlíkům jsem měla pěkné dusno. V roce 2011 do ZÚ nesměl nikdo.

Sko´re bylo v té VÚ u testů velmi podobné. Jednu trojku z Nerudy jsem dala u ústních. A jedna budoucí studentka žurnalistiky dostala trojku z prakticky bezchybné úvahy (trojek ze slohů pár bylo :)) VÚ byla skutečně výrazně teoretičtější než ZÚ - když ji ministr Fiala zrušil, velmi jsem se radovala. Od té doby mám k testům lepší vztah.

Víte, čekala bych, že Vy, tak skvělý češtinář, studentům tu vyšší úroveň přímo doporučíte. Skutečně mě to stále udivuje, že jste do ní kolektivně nešli. Mohl jste být v žebříčku před panem Lippmannem. Nebo před porgem a arcigem. Pěkný den.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Ježíši, je tohle možné, paní Valíková?
Nevysvětlil jsem ne po lopatě, ale rovnou po uhláku, že studenti IB skládají mezinárodní maturitu dokonce na supervysoké úrovni? A že nutit je po programu odpovídajícím nárokům i výuce na českých univerzitách, aby si volili českou VÚ, by byla naprostá bláznivina?

No a proč se zasazuji o dvouúrovňovou maturitu na školách s výhradně českým studijním programem?
Za prvé respektuji fakt, že žáci SOŠ a SOU nepotřebují maturitu z češtiny na vyšší úrovni, ale zároveň:
Za druhé proto, že je nesprávné morálně i ekonomicky, aby ti, kteří mají např. češtinu průměrně 4 hodiny týdně po 4 roky (což už většina gymnázií dnes má), skládali z ní stejnou maturitu jako ti, kteří mají češtinu 2–3 hodiny týdně a učí se podle jiného (méně náročného) RVP.
Za třetí proto, že maturita na vyšší úrovni byla míněna jako zkouška ukazující předpoklady především (byť ne výhradně) k další akademické dráze. Tedy včetně schopnosti osvojit si odbornou terminologii ve více oborech, významně rozvinout své abstraktní myšlení, ukázat přímé znalosti i kreativitu v řešení úkolů, napsat myšlenkově kvalitní, kompozičně koherentní (nebo funkčně nekoherentní) a jazykově správnou slohovou práci o alespoň 600 slovech.
Ovšem s tím, že tyto parametry nebude posuzovat domácí učitel, který – dokonce s čerstvým požehnáním ministra školství (!!!) – s klidem přidá ve slohu půl stupně i celý, protože premiantovi se holt ten den nějak nezadařilo, ale vždyť jinak byl celé čtyři roky mňam! Jenže náš život je, paní Valíková, nastaven v mnoha a mnoha případech jako akce "tady a teď, v časovém limitu!", bez větších chyb!" A škola i na tohle má, ba musí připravovat.

Poučte se už taky trochu v cizině. Podívejte se mimochodem, jaká je /ne/úspěšnost maturantů v bájném Finsku. Zamyslete se nad tím, proč nás ekonomicky přeskakují státy, které jsme počtem i kvalitou vzdělaných odborníků v minulosti nechávali daleko za sebou. Přečtěte si něco o dřině studentů a testech v Číně, Singapuru, Japonsku a těch v USA, kteří cílí na dobré a špičkové univerzity (když už jste neměla možnost vidět to na vlastní oči). A pak se podívejte na dynamiku těchhle zemí v ekonomice a vědě.

Proč myslíte, že vystupuji tak, jak vystupuji? Já si už opravdu nic dokazovat nemusím. Jen nechci, aby obor, ve kterém celý život pracuji, i když jsem se mohl uživit třikrát líp jinde, ničili lidé jako ti samozvaní experti a bohužel i učitelé, kteří v životě nevystrčili pořádně nos z českého zápecí (nebo si pletou výuku češtiny s filozofií).
A taky vím, že kromě absolventů poctivých, necinknutých maturit nižší úrovně potřebuje tenhle stát trvale i širší elitu, která by se daleko jasněji a přehledněji rekrutovala z necinknutých maturit úrovně vyšší. Nebo z celosvětové IB maturity. Nebo z evropské EB maturity.

Josef Soukal řekl(a)...

Pane Lippmanne,

přejete si, abych Vás neobtěžoval, a stokrát jste sliboval, že nebudete odpovídat, načež se objeví další dávka vašich útočných žalozpěvů, v nichž mi vyčítáte přesně to, co neustále činíte vy. Je mi upřímně líto, že člověku, jehož dřívější odborné práce si vážím, jsem byl nucen adresovat tolik ostře kritických řádků, a nevidím smysl v tom, že bych k nim přidával další. Tím bych naši nejnovější "diskusi" rád uzavřel.

Josef Soukal řekl(a)...

Paní Valíková,

nejsem.

Josef Soukal řekl(a)...

Ještě k maturitám: Když při OVM sleduji, na jaké faktické a odborné úrovni se třeba pan Zima vyslovuje třeba k maturitám, nenapadá mne nic jiného, než že nekompetence a současně sebevědomí lidí podstatně ovlivňujících naše školství a vzdělávání jsou snad nakažlivé a mají ráz epidemie. Kdybych uměl psát prózu, vrhnul bych se žánr antiutopie (a poté na utopii, abych ulevil zmučené mysli).

Veronika Valíková řekl(a)...

Pane Kostečko,

pokud jste učil podle RVP, nebylo přece třeba studenty "drilovat" na VÚ (Vaše slova, udivila mě, myslela jsem, že Vám stačilo vysvětlit princip testů a žádný nácvik nebyl potřebný.)

VÚ byla nastavena pro gymnázia (podle Vás, podle mě pro studenty bohemistiky a ani těm by se nelíbily). Byl jste jejich spolutvůrcem. Proto stále nechápu, proč jste se jim víceméně vyhnul. Když jste jejich podobu vymyslel a prosadil.

Já bych do nich studenty byly neposílala, dobrovolně. To druhé (a v roce 2012 třetí místo) AG jde na vrub faktu, že předmětová komise a ředitel přihlašování do VÚ vyžadovali. U vás bylo zjevně vedení rozumnější.

Karel Lippmann řekl(a)...

Pohádka o soutěživém sportovci a jeho věrných přátelích.

Byl jednou jeden dobrý hráč stolního tenisu. Velmi si přál být nejlepší na světě, ale nedařilo se mu vyhrát žádný velký turnaj. Chtěl být navíc i nejlepším sportovcem světa, ale jiné sporty už mu tolik nešly. Protože byl přesvědčen, že chyba není v něm, rozhodl se změnit pravidla soutěžení. Získal na svou stranu několik podobných stolních tenistů, ne ale tak dobrých jako on, a pod heslem „Spravedlnost všem sportovcům“ přesvědčili mimořádně přepracované kapitány světového sportu k uskutečnění této krásné myšlenky. Všichni sportovci, od atletů, fotbalistů, hokejistů až po šachisty, byli napříště hodnoceni podle toho, jak umí hrát ping pong. Pokud měli naši hrdinové pocit, že by jej mohl hrát někdo lépe než oni, usilovali preventivně nejrůznějšími způsoby o jeho ostrakizaci a herní i morální diskvalifikaci. S nevšedním potěšením a zadostiučiněním pak přihlíželi např. tomu, jak zmatení tenisté kreslí kolem stolu lajny, přespolní běžci vrší bahno, beachvolejbalisté sypou pod nohy písek, lyžaři se brodí v tajícím sněhu, hokejisté kloužou na ledě, plavci si s sebou nosí alespoň vanu, boxeři se marně snaží udržet pálku ve svých rukavicích, vzpěračům občas rozdrtí činka celuloidový míček a nemají čím hrát a desetibojaři už ve třetím setu ani nevědí, co vlastně hrají.
Pokud k novému systému hodnocení sportovců měl někdo výhrady, jsou mu vyvráceny neoddiskutovatelným argumentem, že přece např. fotbalista hraje většinou ping pong lépe než třeba šachista, takže takto vzniklé žebříčky úspěšnosti jsou dostatečně spravedlivé, ba svým jednotným charakterem nejspravedlivější. Přece nechceme srovnávat sportovní výkon fotbalisty s výkonem např. plavce.
A jako to dopadlo? Všichni lidé si koupili pingpongové pálky. Jejich výrobci jásali. Ti, kteří na to měli, si zaplatili kurzy stolního tenisu. Naši hrdinové už ale vymýšlejí nějakou jinou sportovní disciplínu, kterou by ovládali nejlépe ze všech a v níž by opět čněli díky svým úspěchům na jejím vrcholu. Co kdyby v tom pinkání byl přece jen někdo po čase lepší.

Sportu zdar a vzdělání zvlášť!

Josef Soukal řekl(a)...

Za největšího maturitního pohádkáře jsem měl doposud O. Botlíka, ale zdá se, že konkurence stoupá.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

na jaké faktické a odborné úrovni se třeba pan Zima vyslovuje třeba k maturitám,

Je celkem jnndo na jaké je faktické a odborné úrovni, ale docela jasně ukazuje, jaké renomé má za těch deset let státní maturita na VŠ.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Poučte se už taky trochu v cizině.

Proč ne. Ale u nás je maturita na hovno. Kterékoliv úrovně.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

psal jsem o maturitních testech z češtiny.
K testům z dalších předmětů jsem dosti skeptický, přesněji vůbec je nepodporuji.

No a já jsem skeptický k testům ánzich. Pro jistotu.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

\středoškoláků je moc, na školy jsou přijímáni i ti, kteří nemají ani intelektuální, ani volní předpoklady maturitu složit

Ale my potřebujeme uživit 70 vysokých škol.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Učitelé testovaných předmětů, češtináři, matematici a jazykáři, kteří tvrdí, že jsou nuceni dlouhodobě přizpůsobovat své hodiny požadavkům přijímacích zkoušek a státních maturit, jsou učitelé špatní.

Jo. A jsou také špatní ti, kteří připustí cinknuté maturity (nebo aspoň slohovky), nebo (jak píše paní O.) cinknuté pohovory a portfolia?

Tajný Učitel řekl(a)...

"Učitelé testovaných předmětů, češtináři, matematici a jazykáři, kteří tvrdí, že jsou nuceni dlouhodobě přizpůsobovat své hodiny požadavkům přijímacích zkoušek a státních maturit, jsou učitelé špatní."

Míra přizpůsobování hodin požadavkům pz a smz se přeci odvíjí od toho s jakými žáky pracujete, nikoli od toho jaký jste učitel. Dobrý učitel chce, aby jeho žáci test složili, že ano, aby měli cestu k dalšímu vzdělání otevřenou. Pokud má třeba třídu, ze které slízly smetanu vg, pak bude přizpůsobování hodin intenzivnější, právě kvůli kapacitám z elitních škol, které si ta síta prosadily, aby jim usnadnila přebírání stovek uchazečů, resp aby ochránily svátost vzdělání před hordami nemytých.

Okomentovat