28.5.19

Lada Flachsová: Specifika práce s asistovanými žáky – Přístupy rodin – 1. díl

Každý člověk, každé dítě, každý žák je jiný. Pokud chce škola stát pevně na lidských vztazích, je třeba s vývojem společnosti přehodnotit přístupy k jednotlivým žákům, jejich zákonným zástupcům. Velkou měrou k nastavení vztahů v kolektivu a pomoci v práci se žáky, kteří mají specifické potřeby, přispívají asistenti pedagoga. Když jsme začínali s podporou AP ve třídách, učitelé se jí bránili (nebyli jsme zvyklí na jiného dospělého, natož nějakého „pomocníka“ do hodin). Nyní je pro nás přítomnost a pomoc asistenta pedagoga v hodinách, v  době přestávek i na akcích tříd a školy velkým přínosem.

Přístupy rodiny k neprospívání jejich dětí

Dítě nastupuje do vzdělávacího zařízení a může se stát, že vize zákonných zástupců jsou narušeny potřebami jejich dětí, které se neslučují s rodičovským očekáváním. Pak jsou zákonní zástupci postaveni před volbu: přijmout daný fakt, pochopit a pomoct svému dítěti na těžší cestě, než mají ostatní děti, nebo to nepřijmout a snažit se o maximální výkon, bohužel většinou k újmě dítěte.

Aktivní, pozitivní přístup nejbližších je mimořádně důležitý ve vývoji dítěte. Před narozením dítěte je celá rodina v očekávání budoucnosti, ale když se jim narodí dítě s jakoukoli odchylkou od normy, ocitají se nejbližší v situaci, kterou nepředpokládali a neumějí s ní naložit. Rodina prochází různými fázemi přijetí dítěte.

Pokud zákonní zástupci vnímají handicap svého dítěte, je důležité zajistit, aby nebylo zatěžováno a vystavováno nesplnitelným nárokům. Se zákonnými zástupci o požadavcích školy a situacích často mluvíme či si píšeme, rozebíráme je a velmi si vážíme jejich názoru, návrhů. Pokud rodina se školou komunikuje, dokážeme s jejich pomocí dobře nastavit péči s veškerými jejími atributy.

Má-li asistované dítě ve škole zdravého sourozence, snažíme se společně se zákonnými zástupci docílit toho, aby tento sourozenec byl jakousi oporou, podporou a ostatní spolužáci díky této podpoře asistovaného spolužáka akceptovali.

Klíčový dopad na socializaci dítěte má právě rodina. Dobře nastavená včasná péče odborníků, přístupy rodiny a komunikace se školou jsou klíčovými mezníky v rozvoji dítěte.

Většina žáků na naší škole v 1. třídě přichází již z mateřských škol (MŠ) s návrhem podpůrných opatření na stupni 3, popř. 4, kde je doporučen asistent pedagoga. Nerovnoměrnosti ve vývoji vnímají učitelky MŠ, ale i zákonní zástupci, kteří následně na doporučení MŠ absolvují vyšetření v PPP. Zákonní zástupci jsou seznámeni s problémy svých dětí, možnostmi různých přístupů. Spoustu opatření rodina začíná realizovat již v předškolním věku a velkou měrou přispívají k nastavení správné, nutné péče o jejich dítě ve školním prostředí. Škola pak následně přejímá vytvořené návyky v kolektivu, při učení a snaží se je posouvat.

Jiná skupina zákonných zástupců je ta, jejichž dítě získává podporu asistenta v době školní docházky. Pokud takový žák podává ve škole výkony, které se neslučují s očekáváním zákonných zástupců, nastává určitá stagnace v motivaci zákonných zástupců, která je odrazovým můstkem k následné péči. Dle našich zkušeností není žádný „mustr“ na to, jak která rodina bude reagovat. Někteří zákonní zástupci vidí problémy svých dětí, chtějí je řešit a spolupracovat se školou – toto je ideální stav.

Jiná situace může nastat, když rodina nevidí či nechce problémy svého dítěte vidět. Tento pasivní, negativní přístup může pramenit z různých důvodů. Rodina nechce, aby žák měl nějaké úlevy. Domnívá se, že to jejich dítě „nějak zvládne“, různě neúspěchy omlouvají, vymlouvají se a maskují je i vlastním selháním.

V některých případech dochází k odmítání dítěte jedním nebo oběma rodiči. Rodina rezignuje na možné zlepšení stavu dítěte a v důsledku toho odmítají poskytnutí podpůrného opatření, např. IVP. Nereagují na výzvy učitelů, neakceptují návrhy ze strany třídního učitele, vyučujících.

Byli jsme také svědky nerovného postavení sourozenců v rodině. Zákonní zástupci nejevili zájem o práci svého dítěte, protežovali druhého sourozence, který ve škole prosperoval bez problémů. Rodině jsme navrhli intervenci pomocí školní psycholožky, se kterou začala spolupracovat.

Bohužel zákonní zástupci si neuvědomují, že tak ubližují svému dítěti. Vyvolávají v něm strach, stres ze situací, které by s mnohem menšími obtížemi zvládlo za předpokladu jiného přístupu, podpory.

K řešení takové situace naše škola přistoupí k využití prvního stupně podpory (PLPP), který je plně v kompetenci školy, s cílem podpořit daného žáka. Zákonným zástupcům vše v klidu vysvětlíme, probereme s nimi nutnost využití podpůrného opatření v zájmu jejich dítěte. V některých případech se jedná o přechodné období, které může odeznít (např. úmrtí v rodině, stěhování, nárůst učiva, rozchod rodičů, ale i přírůstek v rodině či nastalé zdravotní problémy), ale u žáků s potřebou asistence problémy přetrvávají, a pokud jejich výuka není podpořena řadou kompenzačních postupů a pomůcek, může docházet k výchovným až psychosomatickým problémům. Pedagogové jsou kompetentní ke zpracování a aktivní realizaci tohoto prvotního opatření na základě vlastní pedagogické diagnostiky. Může nastat situace, že PLPP nepostačuje a přistoupíme k využití i jiných podpůrných opatření, která nám doporučí školské poradenské zařízení (ŠPZ). Pokud tedy ŠPZ doporučí např. asistenta pedagoga, nastupuje komplexní péče o žáka, na které participuje třídní učitel, vyučující žáka, speciální pedagog, popř. školní psycholog. Dle závěrů z ŠPZ pak přistupujeme ke zpracování individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Následná péče a doporučení poradny se odvíjí ruku v ruce ve spolupráci s rodinou.

Převzato z RVP.cz.

FLACHSOVÁ, Lada. Specifika práce s asistovanými žáky – Přístupy rodin – 1. díl. Metodický portál: Články [online]. 27. 05. 2019, [cit. 2019-05-28]. Dostupný z WWW: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22138/SPECIFIKA-PRACE-S-ASISTOVANYMI-ZAKY---PRISTUPY-RODIN---1-DIL.html. ISSN 1802-4785.

Žádné komentáře:

Okomentovat