17.5.19

Jiří Kohout, Marie Mollerová, Pavel Masopust, Lukáš Feřt, Jan Slavík: Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů – poznatky z fyziky

Cílem studie je zjistit, které úlohy zařazené do obsahové domény fyzika v šetření TIMSS v letech 1995, 1999 a 2007 byly problematické (ve smyslu slabých výsledků českých žáků ve srovnání s mezinárodním průměrem) a odhadnout příčiny této problematičnosti a následně stanovit kritická místa fyzikálního kurikula na základní škole. V úvodní části je stručně představen dosavadní výzkum týkající se kritických míst kurikula, která jsou definována jako oblasti, ve kterých se při vyučování a učení vyskytují problémy s fyzikálními koncepty. Rovněž je realizována hierarchizace těchto konceptů. Dále jsou stanovena kritéria, na jejichž základě bylo identifikováno celkem 19 problematických úloh zadaných v TIMSS, a rovněž je prezentován výzkum mající za cíl odhalit příčiny jejich kritičnosti (analýza kurikulárních dokumentů a rozhovory s 31 učiteli fyziky). Pro tři vybrané úlohy jsou vytvořeny sémanticko-logické sítě umožňující hlubší náhled na mentální procesy skryté za řešením těchto úloh žáky. Bylo identifikováno šest kritických míst fyzikálního kurikula na ZŠ a ukázáno, že příčiny kritičnosti je třeba hledat jak v psychodidaktické, tak v ontodidaktické oblasti. Prezentované výsledky naznačují, že je třeba věnovat pozornost identifikovaným kritickým místům fyzikálního kurikula, speciálně pak vývoji technik umožňujících překonat kritičnost těchto míst. Příčiny kritičnosti, stejně jako hierarchizace příslušných fyzikálních konceptů, by měly být vzaty do úvahy při reformě kurikulárních dokumentů.




Převzato z Pedagogické orientace (Pedagogická orientace, 2019, roč. 29, č. 1, s. 102–109) pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.

11 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Pěkná studie, jenže, pokud jsme neměli téměř 30 let pořádný přísun peněz na pomůcky do fyziky (zlatý státní podnik Komenius za totáče), pokud je skoro 40 % hodin fyziky na ZŠ vyučováno neaprobovaně (zlatá preferenční stipendia na M-F za totáče), pokud se nedělí třídy na pokusy či laboratorky (což za totáče také fungovalo) a pokud nám učivo fyziky nenavazuje na matematiku (a jak jinak, za totáče navazovalo)a žáci tudíž nemají v danou dobu potřebný matematický aparát k řešení fyzikálních úloh, nelze se vůbec divit.

V. řekl(a)...

pokud nám učivo fyziky nenavazuje na matematiku
To je ale problem konkretni skoly, ktery se na rozdil od dalsich uvedenych da resit jednoduse.
Neni-li reditel debil a kantori M-F jsou kantori.

Eva Adamová řekl(a)...

No, já to vyřešeno mám. Jenže jediné skutečně efektivní řešení spočívá v tom, že se fyzika vyučuje až od sedmého ročníku, a k tomuto řešení přistoupilo jen minimum škol (viz analýza k chystaným revizím RVP). Je nutné si uvědomit, že spousta ředitelů má humanitní vzdělání a bohužel nejsou schopni pochopit hloubku tohoto problému. A i fyzikářům s jinou aprobací než M-F tento problém uniká, nemluvě o tom, že učitelé jsou na mnoha školách v tomto směru příliš malými pány a svou snahu o změnu při tvorbě ŠVP prostě vzdali. No a pak se určitě najde spousta těch, kterým už je to v tom školském maglajzu úplně šumák.

Pepa řekl(a)...

Pane V, asi úplně nevíte, o čem mluvíte. Dát dohromady ŠVP tak, aby vyhovoval všem požadavkům na počty hodin a jejich rozložení do předmětů při současných často protichůdných zájmech různých předmětů fakt nebylo jednoduché, dělal jsem to. Vždycky to byl kompromis, pokud tedy někdo neprotlačil svou aprobaci na úkor jiné do popředí, což rozumný ředitel nepřipustil - a že se o to, zcela samozřejmě, předsedové předmětových komisí pokoušeli. Máme 1h fyziky už v šestce, protože to tak nakonec prostě v kompromisu vyšlo.
Řekl bych, že na vině jsou spíš všechny dříve nevyžadované části (průřezová témata atd.), které v důsledku ukrojily z celkového možného přídělu hodin tradičních předmětů tolik, že se prostě nestíhá. Připojíte-li k tomu slábnoucí vůli žactva se učit, resp. slabé možnosti kantorů při nutnosti zabývat se neučícími aktivitami je k tomu smysluplně přivést, máte ten aktuální mix vlivů, který nás dostal tam, kde jsme...

V. řekl(a)...

Dělal jsem ŠVP M a F v rámci již dohodnutých hodinových dotací, ale na střední škole. Takže jsem to měl asi jednodušší.

Eva Adamová řekl(a)...

Celá řada škol má v šestce dokonce dvě hodiny a celou řadu věcí (objem tělesa, hustotu, měření teploty, výpočty dráhy, rychlosti a času, skládání sil různého směru, rovnováhu na páce, úpravy vzorců, kalorimetrickou rovnici atd.) probírají, aniž by žáci z matematiky znali vše potřebné. U některých škol je ten průšvih ještě umocněn na druhou tím, že v devítce už mají jen jednu hodinu a tudíž tam probírají učivo, ve kterém se neprovádějí fyzikální výpočty (elektomagnetismus, polovodiče, jadernou energii a vesmír), žáci z těchto škol přicházejí na naše gymnázium v zoufalém stavu. A aby toho nebylo málo je ten průšvih ještě u některých škol umocněn na třetí tím, že žáci v devítce neprobírají goniometrické funkce. Takže suma sumárum bordel na entou.

Radek Sárközi řekl(a)...

Goniometrické funkce v RVP ZV nejsou...

poste.restante řekl(a)...

Takže suma sumárum bordel na entou.

...kterému se říká od začátku RVP/ŠVP.
Pokud má být základní škola místem, kde se žáci naučí základ, na kterém pak má stavět střední škola, pak prostě tento základ nemůže být pokaždé jiný.
Kolik škol dokázalo ohlídat návaznosti ve svých ŠVP?
Na mnoha školách tvořili ŠVP učitelé s minimální praxí, bez znalostí metodiky, která sama o sobě byla zpočátku zoufalá.
RVP/ŠVP je jednou z příčin úpadku.
Snad jen na školách, kde byli zkušení praktici, nejsou následky tak děsné. A to proto, že se na všechny bláboly na papíře vykašlali a učí podle sebe.

Jiri Janecek řekl(a)...

"Goniometrické funkce v RVP ZV nejsou..."
A nebylo by dobré, kdyby tam - pro ostré úhly v pravoúhlém trojúhelníku - zase byly?
Jednak se to hodí v prvním ročníku gymnázií ve fyzice - nedovedu si moc představit, čím jiným než mechanikou začínat. A šikmý vrh je základní aplikací mechaniky nejen pro jednadvacáté století, třeba pro bombardování sídel nepřátel naší liberální demogracie…
No a pak už jsou hodnoty goniometrických funkcí v matematických tabulkách pro ZŠ - přece nechcete abych trhal a pálil stránky z knih...

Eva Adamová řekl(a)...

Ale to já samozřejmě vím. Zamysleme se spíš nad tím, na co to poukazuje, podle mne jednoznačně na nesystémovost a bordel na celostátní úrovni a na to, že RVP ZV není v pořádku, protože při studiu fyziky a technických odborných předmětů na SŠ studenti goniometrické funkce potřebují v podstatě hned jak vkročí do školy.

Návaznost fyziky na matematiku se totálně rozpadla v 90. letech, kdy se přecházelo na devítiletou docházku.
Podívejme se na to, co tomuto současnému brajglu předcházelo. Když jsem já v 70. letech absolvovala 2. stupeň ZŠ byla devítiletá docházka na ZŠ, fyzika se učila od 7. ročníku a na matematiku vše navazovalo. Když se na konci 70. let přešlo na osmiletou docházku, učila se fyzika sice už v 6. ročníku, ale učivo matematiky bylo v podstatě posunuto o rok níže (celá čísla se učila v pětce, zlomky, úměrnosti a procenta v šestce, výrazy a rovnice už v sedmičce), takže vše opět dobře navazovalo. Ať už byli komančové jací byli, v těchto věcech měli systém a pořádek. A v 90. letech nastala v naší svobodné společnosti znovupřechodem na devítiletou docházku pro fyzikáře katastrofa. Fyzika se nadále učila už od šestky, zatímco učivo matematiky se posunulo o rok výše, a návaznost je od té doby už dvacet let v pyheli. No a poslední zářez do pažby učinily RVP, v nichž byla vypuštěna povinnost vyučovat na ZŠ goniometrické funkce pravoúhlého trojúhelníku a narušila se tak návaznost středoškolské fyziky na matematický aparát získaný žáky na ZŠ. Jak jsem uvedla výše, bordel na entou, a to na celostání úrovni. Brajgl na ZŠ se snad dá ještě napravit posunutím výuky fyziky až od sedmičky, ale ono to skutečně není jednoduché na školách v rámci rozdělení hodin v ŠVP vybojovat a fyzikářům se to podařilo vybojovat jen na nepatrném zlomku škol. Brajgl způsobený vypuštěním povinné výuky goniometrických funkcí se napravit nedá v podstatě vůbec. Fyzikáři a učitelé odborných předmětů na SŠ těžko mohou věnovat výuce goniometrických funkcí měsíc výuky po pěti hodinách týdně, taková je totiž časová dotace, která byla na ZŠ výuce goniofcí věnována, a žáci přicházející na SŠ bez jejich znalosti se v obtížné fyzice zbytečně topí ještě více než by nutně museli. Za tento bordel bychom se před děckama měli stydět, a ne ho ještě hájit. Možná by bylo vhodné nahradit diskuze o přijímačkách a povinné maturitě z matematiky diskuzemi o takovýchto problémech, určitě tento problém s návazností fyziky na matematiku není ojedinělým renoncem.

Eva Adamová řekl(a)...

"Snad jen na školách, kde byli zkušení praktici, nejsou následky tak děsné. A to proto, že se na všechny bláboly na papíře vykašlali a učí podle sebe."

Přesně.

A do toho celoškolského brajglu ještě přistupují nekvalitní učebnice, kterým MŠMT valí schvalovací doložky jako na běžícím pásu. Nastoupí-li na školu mladý učitel bez praxe a šáhne z neznalosti po sice pěkně barevně vyvedené ale didakticky a obsahově mizerně zpracované učebnici, je katastrofa dokonána, a to nehovořím jen o učebnicích matematiky a fyziky. Začínající učitel se totiž musí přece jenom něčeho držet a řekněme si úpřímně, že ty bláboly v RVP a ŠVP ho určitě nepodrží, ty ho spíš zmatou.

Okomentovat