1.5.19

EDUin: Zveřejněné výsledky přijímaček neříkají o znalostech žáků vůbec nic

Pokud bychom se na základě jednotných přijímacích testů chtěli něco dozvědět o znalostech žáků v češtině a matematice, musel by Cermat zveřejnit podrobná data.


Co říká včerejší informace Cermatu, že letos dosáhli uchazeči o čtyřleté maturitní studium v testu z matematiky průměrného výsledku 43,1 %? Je to hodně, nebo málo? Proč se současně zhoršili v češtině o 3,2 procentního bodu oproti loňskému roku? Podobné otázky kolující veřejným a mediálním prostorem jsou typickým příznakem zmatené debaty o vzdělávání. Nic takového totiž z podobných údajů vyvozovat nelze.

Aby diskuse o těchto otázkách měla nějaký smysl, musel by Cermat zveřejnit anonymizovaná data přijímacích testů, nebo alespoň hodnoty průměrné úspěšnosti jednotlivých úloh. Je na místě se ptát, proč se tak nestalo. Novináři i veřejnost by o takové informace určitě stáli.

Cermat letos poprvé zveřejnil zadání přijímacích testů vždy ve stejný den, kdy je žáci psali. Klíče správných řešení zpřístupnil současně s rozesláním individuálních výsledků školám, až na datech zkontroloval, že je všechno v pořádku. Nezveřejnil ovšem průměrné hodnoty výsledků u jednotlivých úloh, natožpak anonymizovaná data. Ačkoli je nepochybně má. Příležitost zkvalitnit debatu o tom, jak mají přijímací zkoušky vypadat, tak opět propásl. Smysl má diskuse nad zadáními jednotlivých úloh a nad tím, jak úspěšně se s nimi žáci vyrovnali. Debata nad průměrnými výsledky jednotlivých testů a jejich meziročními změnami je zavádějící, neboť nemůže jít o debatu o tom, co přesně žáci umějí či neumějí. Je pouze debatou o tom, jak se letos Cermatu podařilo či nepodařilo nastavit obtížnost jednotlivých testů.

Je také třeba si uvědomit, že úkolem těchto testů není ověřit znalosti a dovednosti žáků jako v případě testů maturitních. Hlavním úkolem přijímacích testů je vytvořit žebříček uchazečů, který pomůže školám rozhodnout o jejich přijetí či nepřijetí. Ten je kritériem, které musejí brát v úvahu.

Právě v souvislosti s proměnlivou obtížnosti testů je dobré připomenout další argument, proč by bylo problematické zavést centrálně stanovenou nepodkročitelnou bodovou hranici – tzv. cut off score. Za situace, kdy se meziročně liší průměrné výsledky v testech i o více než sedm procentních bodů, by to znamenalo, že by se na maturitní studium v jednotlivých letech dostaly skupiny žáků vybrané každý rok s velmi rozdílnými nároky. I při stejné velikosti populačních ročníků by se jejich počty lišily třeba o pět až osm tisíc, aniž by rozdíl nějak souvisel s jejich skutečnými znalostmi a dovednostmi. Je to ilustrativní případ, jak citlivá jsou podobná opatření vzdělávací politiky a jaké nezamýšlené důsledky mohou mít.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Zveřejněnými čísly Cermat jen odvádí pozornost. Otázkou je, od čeho. Namísto zpřístupnění relevantních dat ve chvíli, kdy to veřejnost opravdu zajímá, nás zásobuje nesmysly. Z průměrných výsledků meziročně nesrovnatelných testů nevyplývá, zda se znalosti žáků zlepšily, nebo zhoršily. Nevyplývá z nich ani nic o tom, co přesně děti umějí a neumějí. Cermat takové informace samozřejmě má, ale učitelům a veřejnosti je poskytuje s velkým zpožděním.“

4 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Z průměrných výsledků meziročně nesrovnatelných testů nevyplývá, zda se znalosti žáků zlepšily, nebo zhoršily

Aha!
To jako znalosti žáků, kteří už testováni byli, a nebo kteří teprve budou?
A vůbec, jak se takové znalosti zlepšují či zhoršují?
"Úplně cítím, jak se mi zhoršily znalosti, pane doktore. Jsou na to nějaké prášky?"

Josef Soukal řekl(a)...

Článek neříká o přijímacích testech nic, vypovídá pouze o tom, že kdosi nemá CP rád.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Souhlas JS.
Prijimacky vypovidaji o tom, ze ty deti, co je udelaly se ucily bud prubezne nebo se to nasrotily pred nimi. I to nasroceni ja ocenuji. Je to porad lepsi, nez nedelat nic a jecet v mediich, ze jsem ubozatko, co nema ambiciozni rodice nebo jsme tzv.chudi a proto neumim nasobilku, ale to prece nevadi, protoze to neni mou lenosti, ale systemem.

Eva Adamová řekl(a)...

Přijímací testy slouží k roztřídění uchazečů, kteří se v daném roce hlásí na střední školy. Nejsou vůbec určeny k tomu, aby něco vypovídaly o znalostech žáků v tom smyslu, že by se snad měly výsledky v jednotlivých letech porovnávat. Cermat si tímto porovnáváním bohužel sám kálí na hlavu a Eduinská trdla se toho hned chytí.

Zveřejněná procenta však víceméně potvrzují můj odhad, že testy z matematiky byly v prvním termínu lehčí než v minulých letech.

Okomentovat