3.4.19

Závěry konference Asociace ředitelů gymnázií ČR: odmítnutí reformy financování a nesouhlas s navrženými změnami maturitní zkoušky

Konference Asociace ředitelů gymnázií ČR (AŘG), která se konala 29. března 2019 v Brně za účasti 186 ředitelů gymnázií, se v interní části věnovala aktuálním odborným tématům, tedy reformě financování, změně v maturitní zkoušce a problematice přijímacího řízení. Asociace ředitelů gymnázií ČR nadále odmítá reformu financování regionálního školství, nesouhlasí s navrženými změnami maturitní zkoušky a vyzývá MŠMT k tomu, aby zintenzivnilo kroky k výraznému zefektivnění procesu přijímacího řízení.

Reforma financování

AŘG konstatuje, že stále nejsou k dispozici relevantní data, s jejichž pomocí by bylo možné objektivně posoudit dopady reformy na jednotlivé školy. Zejména není jasný celkový objem mzdových prostředků a jejich rozpis školám. AŘG se důvodně obává, že nebude možné dodržet příslib ministryně Valachové, že žádná škola na reformu finančně nedoplatí. AŘG proto i nadále reformu odmítá. Po zveřejnění konkrétních údajů analyzuje AŘG důsledky změn pro gymnázia a k reformě se znovu vyjádří.

Změny v maturitní zkoušce

AŘG bere na vědomí rozhodnutí MŠMT o společném spuštění povinné zkoušky z matematiky v roce 2022. AŘG vítá začlenění předmětu "Matematika rozšiřující" mezi nepovinné předměty společné části MZ. AŘG nesouhlasí s navrženými změnami maturitní zkoušky, tedy redukcí zkoušky z českého jazyka a cizího jazyka ve společné části na didaktický test a přesunutí ústní a písemné části zkoušky do profilové části maturitní zkoušky. Data CERMAT ukazují jednoznačně, že hodnocení ústní zkoušky a písemné zkoušky samotnými školami výrazně ovlivňuje hodnocení výkonu žáků. To AŘG pokládá za velmi důležitý aspekt, který by stát neměl pomíjet. AŘG vnímá jako alibismus MŠMT snahu přesunout odpovědnost za tvorbu kritérií hodnocení zkoušek, za jejich vlastní hodnocení a za vypořádání odvolání a řešení sporů na samotné školy. Jako nepřípadné vnímá argumenty důvodové zprávy doprovázející navržení změn, a to zejména argumenty zmiňující finanční úsporu a snížení administrativy. Jak finanční zátěž, tak administrativa se pouze přesunou na školy.

Přijímací řízení na SŠ

AŘG bere na vědomí informaci o tom, že CERMAT pracuje na možnosti podání přihlášky ke studiu elektronickou formou. AŘG vyzývá MŠMT k tomu, aby zintenzivnilo kroky k výraznému zefektivnění procesu přijímacího řízení, tedy zejména aby umožnilo podání a zpracování přihlášek ke studiu elektronickou formou a propojilo matriky základních a středních škol pro sdílení dat souvisejících s přechodem žáků ze základní na střední školy.



52 komentářů:

Karel Lippmann řekl(a)...

"AŘG vnímá jako alibismus MŠMT snahu přesunout odpovědnost za tvorbu kritérií hodnocení zkoušek, za jejich vlastní hodnocení a za vypořádání odvolání a řešení sporů na samotné školy."

Odpovědnst za obsah zkoušky a její hodnocení ředitelé gymnázií odmítají. Lepší je, když jim to někdo naordinuje shora, že? A jim podřízení učitelé mohou tak leda mlčet. O potřeby žáků přece nejde, vždyť ti do toho mluvit nemohou. Za těchto podmínek pak budou učitelé řediteli hodnoceni. Ti budou mít k dispozici "tvrdé" podklady, za jejichž vznik, obsah a smysl nenesou žádnou odpověnost. Zkrátka budou mít alibi. Lépe se to snad ani vymyslet nedá.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Pan Lippmann už „přeložil do češtiny“ jednu větu usnesení AŘG, podle mého názoru tu nejdůležitější. Dovolím si přeložit další dvě.

Data CERMAT ukazují jednoznačně, že hodnocení ústní zkoušky a písemné zkoušky samotnými školami výrazně ovlivňuje hodnocení výkonu žáků. To AŘG pokládá za velmi důležitý aspekt, který by stát neměl pomíjet.

Překlad první věty: Data CERMAT, která jsou převážně veřejně nedostupná, podle AŘG ukazují jednoznačně, že hodnocení ústní zkoušky a písemné zkoušky samotnými školami výrazně ovlivňuje hodnocení výkonu žáků.

Komentář Když se ovšem část takových dat objevila na veřejnosti a bylo možné je blíže zkoumat, ukázalo se, že nic takového neukazují, natožpak „jednoznačně“. Například důvodová zpráva k novele školského zákona uváděla, že na kontrolním vzorku z roku 2014 vzrostla po přehodnocení neúspěšnost z hodnoty 1,8 % na 10,1 %.

Údaje o propadovosti v písemné práci z češtiny v jarním kole na výsledkovém portálu maturitní zkoušky vypadají takto:
2013 – 2,3 %, 2014 – 1,6 %, 2015 – 1,8 %, 2016 – 1,4, 2017 – 3,1 %, 2018 – 3,6 %.

To znamená, že v roce 2017, kdy se práce zase začaly hodnotit v centru, NESTOUPLA propadovost oproti roku 2014 více než pětkrát, jak by odpovídalo argumentu z důvodové zprávy, nýbrž méně než dvakrát.

Jiným příkladem je udělování nuly v kritériu 1B při hodnocení zprávy. Příklad zveřejnil J. Soukal. Ani jedno z čísel, která původně uvedl, neodpovídalo jeho interpretaci, navíc vynechal rok 2016 (ten jeho argumentaci odporoval). V datech týkajících se tohoto jevu je nyní takový zmatek, že jsem požádal CERMAT o vyjasnění. Relevantní data by mi měla být poskytnuta zhruba za týden.

Překlad druhé věty: Členové AŘG, tedy ředitelé gymnázií, nedůvěřují mimo jiné svým podřízeným učitelům při některých formách hodnocení žáků.

Komentář Tito členové AŘG ovšem stejným učitelům s důvěrou svěřují výuku.

Josef Soukal řekl(a)...

Klauniáda O. Botlíka pokračuje.
Moje argumentace - kterou jsem sám stáhl - nemůže nijak ovlivnit zásadní skutečnost, kterou se O. Botlík zoufale snaží zastřít: Školní hodnocení bývá výrazně vylepšováno ve prospěch žáků.

Josef Soukal řekl(a)...

Výuka a maturitní hodnocení jsou dvě rozdílné věci.
Jak z dat vyplývá, gymnázií se problém s vylepšováním výsledků týká daleko méně než jiných typů škol.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Jak z dat vyplývá, gymnázií se problém s vylepšováním výsledků týká daleko méně než jiných typů škol.

U argumentace, která chce být věrohodná, bývá dobrým zvykem uvádět zdroj. Po všech dosavadních zkušenostech se musím ptát, kde a kdy byla zmíněná data zveřejněna.

Tím nechci tvrdit, že zveřejněna nebyla. Nedokázal jsem je však najít.

Josef Soukal řekl(a)...

"Nedokázal jsem je však najít."
Vzhledem k tomu, že data lze najít na vstupní maturitní stránce v kolonce Výsledky MZ je toto tvrzení zcela nevěrohodné.

Josef Soukal řekl(a)...

„O potřeby žáků přece nejde, vždyť ti do toho mluvit nemohou.“

V případě p. Lippmanna samozřejmě ne. Hodnocení písemné práce bude závislé jen na jeho úsudku a obsah a hodnocení ústní zkoušky taktéž.

Josef Soukal řekl(a)...

Nepravdivá tvrzení MŠMT doprovázející novelu školského zákona a nekompetentnost této novely K. Lippmannovi a O: Botlíkovi nevadila, naopak. Odpor vůči jednomu či druhému však kupodivu ano.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Vzhledem k tomu, že data lze najít na vstupní maturitní stránce v kolonce Výsledky MZ je toto tvrzení zcela nevěrohodné.

Na češtináře věru obdivuhodné zacházení s interpunkcí v komentáři tvořeném jediným souvětím.

Uveďte laskavě konkrétně, o která data jde, a jak z nich vaše tvrzení vyplývá.

Josef Soukal řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Karel Lippmann řekl(a)...

Pane Botlíku,
diskutovat s panem Soukalem se snažíte marně. On je velmistrem diskusního sidestepu, který s naprostou samozřejmostí navíc podsouvá druhým. Na konfrontaci názoru proti názoru v jejich rámci ho nelze polapit. Vždy zná únikovou skulinu. Jeho sebevědomí tím není nikterak ovlivněno.

Josef Soukal řekl(a)...

Děkuji za interpunkční upozornění.
Vyplývá to z porovnání čisté neúspěšnosti žáků v didaktických testech, písemných pracích a ústní zkoušce od r. 2013. Grafy nově k dispozici zde: https://dokumenty.cermat.cz/Sdilene%20dokumenty/MATURITA/Maturita%202018/MZ13-18_DILCI_ZKOUSKY_vysledky.pdf

Veronika Valíková řekl(a)...

Pro ředitele by návrat slohů a ústního do škol znamenal další práci. Navíc jsou mnozí z nich matematici :) a češtinářským bolestem nerozumí. Senátor Růžička, pokud vím, revizi podporuje, ředitel gymnázia, které se v roce 11/12 umístilo na prvním místě, také. Tak uvidíme, co poslanci. Snad jsou s modelem maturity obeznámeni. Pěkný den.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Mám rád Grammar Nazis, obzvlášť ty z nich, kteří udělají stejný typ chyby jako ti, jež si berou na paškál. V diskusi je totiž korektní pravopis jistě zcela nejdůležitější položkou.

Pane Lippmanne, z čeho prosím pěkně vyvozujete, že ředitelé odmítají "odpovědnost za obsah zkoušky? Já to ve Vámi citované pasáži nikde nevidím.

Eva Adamová řekl(a)...

"O potřeby žáků přece nejde, ..."

No, u maturity opravdu nejde o potřeby žáků. Chápat maturitu jako nástroj k naplňování jejich potřeb opravdu nelze.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Pane Botlíku,

chcete opravdu, abych dohledal (v horizontu několika let) a přísně sumarizoval pravopisné prohřešky češtináře K. Lippmanna v těchto diskusích? Chcete opravdu, abych citoval jazykové perly češtináře O. Hausenblase z minulých let? To bude něco daleko výživnějšího než jedna zapomenutá čárka zprava u kolegy Soukala.

Nejméně dvakrát jsem na tomto fóru apeloval na diskutující, aby neútočili na nikoho, ani na češtináře, když jim formálně něco uteče. Takže potřetí: stane se. Na můj vkus je sice Lippmannova záměna předložek "s" a "z" – i vzhledem ke vzdálenosti obou kláves – trochu silná káva, ale... stane se. Ovšem vy prostě musíte plivnout slinu na třísku v oku oponenta, aniž byste viděl břevno v oku souputníka svého.

Jinak ovšem s potěšením kvituji, že stanovisko AŘG vás vytáčí doběla. A naprosto to chápu. To už totiž není jen stanovisko ASČ, které lze odbýt mávnutím ruky (ačkoli SUČJL má jen o pár členů více). Tady už se vyjádřili v nezanedbatelném počtu ti, kteří mají setsakramentskou spoluzodpovědnost za vzdělanost národa. Tady už to neodbudete nějakými kecy. Tady se vyjádřili ředitelé gymnázií!

Aneb na závěr: "Game Not Over", pane Botlíku. Manipulujte si čísly, jak chcete, omlouvejte svoje strašlivé faux-pax ze své první nedávné neslavné analýzy, jak chcete: ani omylem nemáte v rukou tvrdá data, která by opravňovala návrat hodnocení PP a ústní zkoušky státní maturity do škol.

Karel Lippmann řekl(a)...

Pane Stanzele,
"AŘG vnímá jako alibismus MŠMT snahu přesunout odpovědnost za tvorbu kritérií hodnocení zkoušek, za jejich vlastní hodnocení a za vypořádání odvolání a řešení sporů na samotné školy."

Takže rozmotejme tuto brilantní češtinu, která panu Kostečkovi kupodivu nevadí: Tvorbu kritérií, podle nichž by se maturita hodnotila, a odpovědnost za jejich kvalitu chce MŠMT přesunout na školy. Ředitelé to odmítají. Souvisí, pane Stanzele tato kritéria s obsahem zkoušky? Pokud ne, pak prosím vysvětlete, jak se určují kritéria zkoušky, když nemáme její obsah. Pokud však kritéria z obsahem souvisí, je zcela zřejmé, že nechtějí-li mít ředitelé odpovědnost za kritéria zkoušky, zříkají se i odpovědnosti za její obsah. Předpokládají patrně, že ten je dán předem a škola na něj nemá a nemůže mít vliv. To je ovšem hluboký omyl, v případě ředitelů dosti fatální. Obsah maturity totiž vůbec nemusí být stejný jako ten současný, centrálně nařízený. A měl by se lišit, mj. podle typu škol, ba i zaměření gymnázií. Nepominutelné základy jsou sice společné, jejich smysl však je a má být různý. Protože takový je zkrátka svět a člověk. Ale to Vám jako literárnímu kritikovi jistě nemusím vysvětlovat.

Paní Adamová,
protože se zkouší to, co se učí, a měli bychom učit to, co žáci budou potřebovat (ne jen u zkoušek, ale hlavně v životě), proto jde u maturity naprosto logicky i o potřeby žáků. Vy jste jen popsala současný stav, což oceňuji. V něm vskutku o potřeby žáků moc nejde, daleko důležitější je jejich třídění.

Sakra, teď mě napadlo, píše se s panem Kostečkou se vším souhlasím, nebo z panem Kostečkou se vším souhlasím? Aby mu příště příliš silná káva neublížila.
Už se to asi nikdy nenaučím...

Oldřich Botlík řekl(a)...

ad Josef Soukal

Pokud jde o "interpunkční upozornění", nemáte zač. Smysl sdělení jsem pochopil...

Děkuji za odkaz, i když pořád nechápu, jak z něho vyplývá, co tvrdíte. Hodnotitelé na školách nějak hodnotí, centrální hodnotitelé nějak hodnotí. Dokud nebude provedeno přehodnocení reprezentativního vzorku písemných prací reprezentativním vzorkem hodnotitelů, a to zcela "naslepo", nikdo nebude vědět ani to, jak moc se jedni či druzí shodují. A i kdyby se ukázalo, že jedni se shodují více než druzí, vůbec to ještě neznamená, že také lépe hodnotí. "Přísněji" rozhodně není totéž co "lépe".

Navíc jsem už mnohokrát konstatoval, že (domnělá) spravedlivost hodnocení je jen jedním z mnoho faktorů, které je třeba brát při posuzování různých aspektů státní maturity v úvahu. A řekl bych dokonce, že tím nejméně důležitým. Protože za zdání spravedlivosti platíme nesmyslnou cenu: pomocí maturitních testů (a dnes už i testů přijímacích) a leckdy opravdu pitomých zadání písemných prací vytváří Cermat ubohou karikaturu toho, co znamená vzdělanost v češtině nebo v matematice. Tím nemám vůbec na mysli náročnost úloh a zadání, ale především jejich pojetí.

Vzhledem k tomu, jaké hlouposti se testují (v češtině i v matematice) a jaké podružnosti byly v minulosti předmětem "zásadních" sporů o hodnocení písemné práce z češtiny (budoucí čas ve zprávě, jak jsem se ne/stal pověrčivým ap.), zdá se mi pořád nejlepší zrušit státní maturitu z obou předmětů jako takovou. Jako jediná rozumná mi připadá zkouška z cizího jazyka -- tam ovšem zase nechápu, proč získání uznávaného zahraničního certifikátu nenechat na maturantech samotných, budou-li mít zájem.

Osobně se domnívám, že povinnost skládat maturitní zkoušku má být zrušena jako taková. S tím, že zůstane na středních školách, zda ji budou i nadále provozovat. A také jakou formu zvolí. Ta tradiční už je opravdu HODNĚ překonaná. A centrum (případně Centrum) nic rozumného vytvořit nedokáže -- to už je myslím zcela zřejmé.

Po zrušení maturitní zkoušky se učitelé budou muset snažit daleko více než dnes zaujmout žáky. O učitelích češtiny a matematiky to platí tuplem.

Tajný Učitel řekl(a)...

Naprosto mysteriózní záhadou nadále zůstává, proč si AŘG nevykńourá maturitní zkoušku u Mšmt JEN PRO SVÉ ŠKOLY, tj zkoušku takovou, kterou by nějaká procenta gymnazistů neudělala, což je dle moudrých hlav vč. vedení cermatu, základní podmínkou této, i kterékoli jiné, certifikační zkoušky. AŘG se doufám vyjadřuje pouze a jen za své školy a neosobuje si právo ordinovat podobu mz všem, že ne, protože to by bylo ze strany AŘG vcelku arogantní, etatistické a elitářské.

Josef Soukal řekl(a)...

Když z komentáře O. Botlíka vypustím všechny zbytečné řeči, nezbyde nic.
Na slabších a hlavně nejslabších školách se z hlediska čisté neúspěšnosti výrazně a velmi výrazně přilepšuje. Disproporce jsou velké, opakované a nevysvětlitelné žádnou jinou příčinou.
Další skutečnosti ukazující menší spolehlivost školního hodnocení nechávám stranou.

Jiří Lukáš řekl(a)...

V této diskuzi se objevila zmínka o hodnocení zprávy v rámci maturitní písemné práce. Současně se v této diskuzi objevili dva v roce 2012 výše postavení centrální hodnotitelé – Vladimír Stanzel a Jiří Kostečka. (Pokud se ohledně jejich pozice v týmu centrálních hodnotitelů mýlím, omlouvám se a prosím o uvedení na pravou míru.)

Rád bych této příležitosti využil a zeptal se Vás, pane Stanzele a pane Kostečko, jak byla v roce 2012 v kritériu 1B hodnocena zpráva, která byla napsána v budoucím čase. Vím, že ne nulou, nevím ale, zda se za tuto věc (podotýkám, že mám na mysli pouze záměnu minulého a budoucího času) body strhávaly, a pokud ano, kolik? Bylo k tomu nějaké pro centrální hodnotitele závazné stanovisko? Velmi mě to zajímá, předpokládám, že nejde o utajovanou informaci (proč taky?). A dále, jestli to víte, byly v tomto ohledu nějaké jednotné pokyny pro školní hodnotitele v letech 2013 až 2015? (Ptal jsem se na to v jiné diskuzi J. Soukala, říkal, že neví.)

Oldřich Botlík řekl(a)...

Podíval jsem se, co si o přijímacích zkouškách a státní maturitě myslí Piráti.

Přijímací zkoušky na SŠ a státní maturita musí vycházet z cílů a obsahu vzdělávání, ne naopak

- Zajištění souladu s cíli a obsahem vzdělávání.
- Jasné zadání toho, co budou testy měřit a zjišťovat.
- Zohlednění charakteristik oborového zaměření při nastavování testů.

PROČ JE TO DŮLEŽITÉ?

Pokud mají mít testy u přijímacích zkoušek a státní maturity skutečně výpovědní hodnotu, musí jejich zadání vycházet z cílů a obsahu vzdělávání. V současnosti naopak dochází k tomu, že se obsah výuky zadáním testů přizpůsobuje. Navíc chybí jasné zadání toho, co by testy měly měřit a zjišťovat.

Výsledky přijímacích zkoušek na SŠ i státní maturity lze z dlouhodobého hlediska považovat za neuspokojivé až alarmující, především v matematice. V roce 2018 se průměrné skóre žáků v testu z matematiky u přijímacích zkoušek pohybovalo pouze kolem 36 %. U státní maturity z matematiky neuspělo v prvním řádném termínu 22 % žáků. S ohledem na takové výsledky se lze jen těžko spokojit s tvrzením, že je příčinou pouze nedostatečná připravenost žáků.

Řekl bych, že problém chápou správně a přistupují k němu velmi rozumně a věcně. (Zatučnění jsem provedl sám.)

Eva Adamová řekl(a)...

"protože se zkouší to, co se učí, a měli bychom učit to, co žáci budou potřebovat (ne jen u zkoušek, ale hlavně v životě),..."

Slovy Roberta Fulguma - vše, co žáci v životě nutně budou potřebovat, se naučili už v mateřské školce. Navrhuji tedy maturovat na konci docházky do této instituce.

Karel Lippmann řekl(a)...

Že by Fulgum věděl něco o české státní maturitě, paní Adamová?

Karel Lippmann řekl(a)...

Pozn.: správně Fulghum

Josef Soukal řekl(a)...

"Pokud mají mít testy u přijímacích zkoušek a státní maturity skutečně výpovědní hodnotu, musí jejich zadání vycházet z cílů a obsahu vzdělávání. V současnosti naopak dochází k tomu, že se obsah výuky zadáním testů přizpůsobuje."

Soulad obsahu a cílů vzdělávání se současnou maturitou ovšem laik posoudit nedokáže. A nemůže se odvolávat ani na vágní a nedoložená či nedoložitelná tvrzení, ať už je jejich autorem kdokoli. Nehledě na to, že před zavedením státní maturity se obsah výuky i maturity s obsahem oboru a cíli výuky na nemalé části škol hodně míjely.

Jiří Lukáš řekl(a)...

J. Soukal: „Nehledě na to, že před zavedením státní maturity se obsah výuky i maturity s obsahem oboru a cíli výuky na nemalé části škol hodně míjely.“

O něco výše jsem si dovolil požádat o informaci p. Stanzela a p. Kostečku. Dovolte, pane Soukale, abych oslovil i Vás, jako třetího člena ASČ, a zeptal se na jednu věc. Ta citovaná věta mě totiž docela zaujala, ale je trochu vágní. Prosím Vás, mohl byste popsat a vysvětlit, jak to bylo před zavedením státní maturity na škole, na které učíte? Mohl byste být prosím hodně konkrétní, aby nešlo o nějaká "vágní a nedoložená či nedoložitelná tvrzení"?

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Pane Lippmanne, kritéria s obsahem souvisejí, ale jen do jisté míry. Když si vezmu například maturitní PP, tak dle mého soudu jakákoli hodnotící kritéria obsah zkoušky neovlivní, pomineme-li to nejzákladnější, co od práce čekáme (onen základ, jak píšete) = žák má napsat srozumitelný text, jazykově správný, který má nějaký cíl a je někomu určen. Co je žákovi po tom, jestli budu hodnotit koherenci a kohezi textu v jednom jediném kritériu či ve dvou, pravopisnou správnost v jiném... a pak práci třeba podle součtu získaných bodů oznámkuji, nebo jestli dám rovnou známku, bez opory v dílčích kritériích. Ovlivní to snad způsob, jakým píše? Ten problém leží trochu jinde.
Zrušíme-li s centrálním hodnocením PP i metodiku hodnocení, tak velmi pravděpodobně nastane situace, kdy se na mnoha školách opět rezignuje na výuku stylistiky - a že to byl až příliš častý jev, to brutálně ukázal první ročník CH 2012, resp. proces odvolání u neúspěšných maturantů. Někde projdou práce nedostačující, jinde budou "setnuty" práce kvalitní (jako předseda MK jsem zažil situaci, kdy byla celkově skvělá práce kvůli třem hrubým pravopisným chybám hodnocena chvalitebně). Kam se budou odvolávat žáci? Kdo o jejich odvolání rozhodne a na základě čeho, když nebudou obecná, pevná kritéria? Jste připraven na to, že Vám úředník od zeleného stolu napíše, že práce, která si dle Vás zaslouží být použita maximálně k podpalu kotle, dostane dobrou, protože on tak rozhodl? Představte si ředitele, který má na krku stížnost/žalobu tvrdící, že zrovna Vaše hodnotící kritéria nejsou objektivní, a v důsledku toho došlo k poškození žáka. Mám za to, že právě tam míří připomínky AŘG.

Pane Botlíku, také nemáte zač. I já jsem smysl vašeho sdělení pochopil, jen bych třeba čekal jakousi sebereflexi, nebo třeba gentlemanské chování, které předvedl Josef Soukal, když vám za upozornění na drobné opomenutí poděkoval. Jenže to bych asi chtěl moc...

Pane Lukáši, chcete-li informace o průběhu MZ v daných letech, obraťte se prosím na Cermat. To by měl být Váš primární zdroj, pokud opravdu stojíte o zjištění reálného stavu. Chtít po mně informace staré 7 let znamená vystavovat se velkému riziku chyby, protože paměť je velmi nedokonalá. A dodávám, že bych se pak velmi nerad dočkal toho, co jste předvedl nedávno v diskusi na ČŠ, kde jste Josefu Soukalovi kladl zdánlivě nevinné a slušně formulované dotazy, jejichž pravou motivaci jste pak osvětlil takto: "Na začátku bylo tušení, že opravdu nehorázně žvaníte, na konci mohu znovu konstatovat, že Vaše tvrzení jsou NESMYSLNÁ a NEPRAVDIVÁ."

Nicka Pytlik řekl(a)...

Takhle nějak si pytlici představují invazi sarančat. Slovem katastrofa.
Postačí někde napsat 'maturita' a začnou se rojit téměř okamžitě.

Jiří Lukáš řekl(a)...

Vl. Stanzel: „Pane Lukáši, chcete-li informace o průběhu MZ v daných letech, obraťte se prosím na Cermat.“

Víte, pane Stanzele, s Cermatem to není tak jednoduché. Přece víte, že když jsem žádal třeba jen o obyčejná „Očekávání k písemným pracím MZ 2017 a 2018“, trvalo to čtrnáct měsíců. Víte to, ne? Možná ne, s Vámi možná jednají jinak, těžko říct. Tak jsem se zkusil zeptat Vás. Děkuji tedy, nepamatujete si to, nevadí, třeba to bude vědět p. Kostečka.

A ještě Vám, abyste se nemusel obávat, čeho byste se mohl dočkat, krátce vysvětlím „pravou motivaci“ mého dotazu: Na začátku je tušení, že je to s tou zprávou jaksi divný.

Jakub Žytek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jakub Žytek řekl(a)...

Jen dvě krátké poznámky:

1) Pane Botlíku, Vaše dva dnešní výroky ze závěru postu v 16:13 mi připadají poněkud rozporné. Plédujete tedy pro zrušení jen státní maturity, anebo maturity jako celku? Abych pak věděl, v jakým mezích (diskuse) se pohybujeme, resp. zda tedy má smysl s Vámi dále diskutovat o modalitách MZk, pakliže byste ji jako povinnou raději chtěl zrušit kompletně.

2) Pan Lukáši, nerozumím, proč jste na očekávání k PP z r. 2018 čekal čtrnáct měsíců, když příští týden jich uplyne od konání loňské PP teprve dvanáct, ale možná jde o překlep nebo se to vztahuje k r. 2017? Díky za upřesnění.

Jiří Lukáš řekl(a)...

Pane Žytku, děkuji za upřesňující otázku. Odpovídám: Nejdřív se jednalo o žádost k MZ 2017, v průběhu administrativního procesu byla připojena i žádost k MZ 2018.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Vážený pane Žytku,

nemyslím, že by v mých postojích ke společné části maturitní zkoušky a k maturitní zkoušce jako takové byl nějaký rozpor.

Obě, dokud jsou centrálně regulovány a naplňovány konkrétním obsahem (což je u společné části zkoušky její nepominutelný atribut, školní je v některých předmětech – nikoli ovšem v češtině – aspoň trochu volnější), nemůžou skončit jinak než tak, aby odpovídaly většinovému pojetí. Tím spíše, že o práci na centrálním regulování a naplňování konkrétním obsahem jeví zájem hlavně lidé, kteří zrovna nevynikají nadhledem, tolerancí vůči odlišnostem, vnímáním dopadů technologických změn ani invencí. Takříkajíc „z definice“.

Vy si nejspíš myslíte, že školství má v dnešním překotně se měnícím světě působit jako pevná kotva. Já vím, že tak působí, ovšem nemyslím si, že stát má takovému působení ještě napomáhat. Ve srovnání s rozmanitostí nabídky škol v jiných rozvinutých zemích je ta naše hodně uniformní. Podle mého názoru jde o její zásadní nedostatek, umocněný ještě tím, že většina učitelů a ředitelů škol nejspíš nevnímá rozmanitost jako příležitost a hodnotu samu o sobě, nýbrž jako ohrožení svých vlastních jistot, leckdy pochybných.

Základním cílem mého působení ve školství je už více než třicet let podpora růstu rozmanitosti. V roce 1991 jsem se podílel na vzniku projektu IDEA, který formuloval některé rysy budoucího českého školství, jež pokládám za žádoucí. Vnímám ovšem, že cíl je velmi daleko a cesta k němu vede přes dosažení řady dílčích cílů. Protože nepokládám státní maturitu za reformovatelnou, je podle mého názoru lepší ji zrušit. Pokud to nebude realizovatelné, samozřejmě může být dílčím cílem třeba zrušení zaškrtávacích úloh. Tím by se nejspíš zabránilo podivnému zkoušení dílčích podivností typu „Ve kterém z následujících slov má předpona pře- stejný význam jako ve slově přechytračit?“ Moderní technologie nabízejí nové možnosti kontroly práce školních hodnotitelů – počínaje druhým hodnocením (písemných prací i nově pojatých „testů“) na jiné škole a konče třeba povinným vyvěšením anonymizovaných prací včetně hodnocení a jmen hodnotitelů.

Karel Lippmann řekl(a)...

Pane Stanzele, trochu jste si zúžil problém na slohovku, tomu rozumím. Jenže i pro tu platí, že požadavek - "žák má napsat srozumitelný text, jazykově správný, který má nějaký cíl a je někomu určen" - vůbec nestačí. Žák má při slohové práci i přemýšlet o obsahu a jeho smyslu. Podle Vašich kritérií by práci nejlépe zvládla umělá inteligence. Žákovi musí záležet především na tom, co a proč píše, jaký to má smysl. Najít vhodné téma je těžké, ale nejblíže k jeho nalezení má učitel, který žáky zná. Vy běžně píšete např. recenze podle kritérií, která jste uvedl? Já bych měl velký problém napsat maturitní slohovou práci. Potřebuji mít na obsahu nějaký zájem, ne psát výhradně na povel. Na tohle máme žáky v češtině připravovat? Na vynucenou imitaci? Na stránkách AČ je maturitní práce jedné dívky. Obsahuje skoro 800 slov. Je opravdu napsána při maturitě, nebo až později? Má být dokladem, jak skvělé práce lze při maturitě napsat?

O ústní zkoušce se zmiňovat nebudu. Znáte mou učebnici, proto dobře víte, že jejímu pojetí současná maturita výrazně překáží. A tvořivých učitelů je samozřejmě mnohem víc. Ti by měli mít podporu, ne haldy klacků pod nohama.

Stejně jako pan Soukal odkazujete na výstřelky jedinců, které při hodnocení mohou nastat. K tomu jsem se již vyjádřil, nebudu se tedy opakovat. A proti nespravedlivým zásahům shora je nutné bránit se jinak, rozhodně ne tím, že fakticky podezírám všechny a centrálním univerzalismem poškozuji vzdělání všech.

Pane Stanzele, mohl byste upřesnit míru souvislosti mezi kritérii a obsahem? Ono totiž o míru nejde. Míry jablka a hrušky mohou být stejné a na druhu ovoce nezávislé, ale ty potvůrky budou stejně chutnat úplně jinak. To jen počty mají vždy stejnou míru.

Tajný Učitel řekl(a)...

"Postačí někde napsat 'maturita' a začnou se rojit téměř okamžitě."

Když voni některý dovedou rozlišit podstatné od nepodstatného. Pro jistotu, některý vědi proč je něco ve vzdělávání víc důležité než něco jiného. Madurita a teďkonc i přijímačky maj v sobě tu prazvláštní mocenskou velmoc, že maj tak nějak vliv na všecko, co se ve školách v maduritních a prijímačkových predmetoch děje. Co bychom neudělali pro možnost pytlíků chrlit bezobsažné bonmoty.

Nicka Pytlik řekl(a)...

maj tak nějak vliv na všecko

No, nemají.

pro možnost pytlíků chrlit bezobsažné bonmoty

O obsah nejde, podstatné je chrlení.
A za ty 'bonmoty' pytlici děkují. To už by mohli i na Hrad?

Ygrain řekl(a)...

"Žákovi musí záležet především na tom, co a proč píše, jaký to má smysl. Najít vhodné téma je těžké, ale nejblíže k jeho nalezení má učitel, který žáky zná."

Takže ideálem je potom individuální zadání pro jednoho každého žáka, aby je patřičně oslovilo? A neměli by třeba i v matematice počítat příklady, na kterých by jim záleželo?

Pardon, ale podle mě rozhodně není cílem maturitní zkoušky předvést, že je žák schopen niterného výlevu na téma jemu blízké.

Karel Lippmann řekl(a)...

Ygrain,

opakovaně mě udivuje, že řada diskutujících vynáší autoritativní soudy o něčem, čemu nerozumí. Vyloží si to po svém a udeří, Co na tom, že do prázdna. Nic než niterný výlev na téma jim blízké.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jen pomalu, Karle Lippmane, pomalu.
Abyste nebyl ke všemu ještě i za hulváta.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Opravdu by mě zajímalo, co strašného by se stalo, kdyby byla maturita zrušena.

Eva Adamová řekl(a)...

Opravdu by mě zajímalo, co strašného by se stalo, kdyby byly zrušeny zkoušky na VŠ včetně státních závěrečných.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Díky za doplnění.

Nicka Pytlik řekl(a)...

co strašného by se stalo

Maturita je prvorepublikový přežitek stejně, jako je povinná školní docházka přežitek marietereziánký. Přežitost povinné klasifikace a pedagogického dozoru sahá snad až do dob Aristippových.
Běžné zkoušky i státní by pytlici zrušili určitě na fakultách pedagogických. Tam by se patřilo řádně prokázat, jak vřelý vztah bude mít budoucí učitel ke svým budoucím žákům. Kdyby se čistě náhodou maturita nezrušila, tak aby byla vztahově korektní a funkční.

Jakub Žytek řekl(a)...

Pane Lukáši, děkuji za vysvětlení. Čtrnáct měsíců je skutečně příliš.

Pane Botlíku, děkuji za upřesnění. Nejsem na tom teď časově vůbec ideálně, takže se nemůžu moc rozepisovat, ale přece jen si dovolím poznamenat: současná podoba maturity (státní i školní) je dle mého soudu - mimo mnohé jiné - dána také harmonogramem přijímacího řízení na české VŠ a jejich požadavky na absolventy SŠ. Představím-li si, že by přijímací řízení/ zapisování na české univerzity probíhalo až koncem srpna/ počátkem září, jistě by se nemusely "s jazykem na vestě" psát slohy v půlce dubna a testy začátkem května s tím, že v půlce května před ústní částí musí být vše hotovo, neboť univerzity chtějí mít hotovo během června. Jistě by nebyl problém vytvořit (delší) maturitní zadání s větším množstvím otevřených otázek (shrňte v jednom odstavci, v čem spočívá přínos K. H. Máchy pro českou poezii 19. století), kreativních úkolů (charakterizujte svého oblíbeného literárního hrdinu z díla 2. pol. 20. stol. ve světové literatuře) a komplexních úloh, nebo s možnostmi volby, zda chce žák v daném zadání volit např. otázku 2a místo 2b apod. (znám takové papery pro latinu z Británie), ale zkuste říct české veřejnosti, že maturitní práce dostanou žáci opraveny za dva až tři měsíce...

Oldřich Botlík řekl(a)...

Kéž by to bylo tak jednoduché, jak píšete, pane Žytku!

Vedení Asociace za Spravedlivou Českou maturitu vám jistě obratem vysvětlí, že nepominutelným atributem takové zkoušky musí být OBJEKTIVITA. Vždyť státní maturita se přece zaváděla právě kvůli zlotřilým učitelům, kteří svým žákům nadržují, kde můžou. A protože těch nezlotřilých (tj. centrálních hodnotitelů) zjevně není dostatek, hodnocení složitějších výkonů žáků nezvládnou – časově ani fyzicky. Ani do září.

JUSTICE FIRST!

Takže na „přínos K. H. Máchy pro českou poezii 19. století shrnutý v jediném odstavci“ zase klidně zapomeňte. Centrální hodnotitelé otevřených úloh zvládnou objektivně posoudit jedině odpovědi na otázku „Jak se nazývá opakování slov ve verši Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon?“, případně řešení úkolu „Vypište z posledního odstavce výchozího textu přísudek jmenný se sponou.“

krtek řekl(a)...

Pane Botlíku,

????????????

Vy nechcete chápat. Pan Žytek svým příspěvkem, na který reagujete, říká, že je možné mít i složitější otevřené otázky, které vyžadují více času na opravu. A Vy z toho uděláte útok na ASČ. Nejedná se o obsesi?

Oldřich Botlík řekl(a)...

Pane Votrubo,

já chápu, co pan Žytek svým příspěvkem říká. A myslím si, že také on chápe, co mu sděluji já. Následující vysvětlení je tedy pro vás.

Sděluji mu, že pokud zůstanou zastánci státní maturity (a současně odpůrci hodnocení písemných prací ve školách) ve svých postojích konzistentní, může k tomu, co navrhuje, dojít jen přes jejich mrtvoly.

Nedostatek času na hodnocení je totiž jen malou částí problému. Jeho podstatou je posedlost zastánců státní maturity objektivitou, která je stejně jen domnělá.

Viděl jste někdy bodovou škálu hodnocení písemných prací z ČJL (je na straně 2)? Jediným kritériem s nějakým objektivním údajem je 2A, kde jde o počet pravopisných a tvaroslovných chyb. Zásadní neshody panují či panovaly i v takových věcech, jako je 1A (dodržení tématu a obsahu) a 1B (respektování komunikační situace a dodržení slohového útvaru). Přesto je někdo schopen na základě výsledků bodování 0 až 5 v jednotlivých kritériích prohlásit, že někteří hodnotitelé bodují méně spravedlivě než jiní. I když jde o bodování prací ze dvou různých ročníků! Dokonce aniž práce z jednoho ročníku viděl. Kdysi jsem pátral po tom, kde se boduje věcná správnost, která je důležitá například u referátu. Odpověděli mi, že ji dodatečně strčili pod jedno z těch kritérií, už ani nevím kam.

A teď si představte, jak se bude OBJEKTIVNĚ hodnotit jeden odstavec s odpovědí na otázku, jaký byl „přínos K. H. Máchy pro českou poezii 19. století“.

Jakub Žytek řekl(a)...

Pane Botlíku,

vidíte, a já si bych si zase mohl myslet, že podstatou problému maturit je posedlost odpůrců státní maturity (ba maturitní zkoušky obecně) objektivitou, která je podle jejich mínění stejně jen domnělá. Nebo také nedůvěra k tomu, zda je externí hodnotitel schopen zhodnotit výkon studenta stejně dobře jako jeho vlastní učitel (který přece neví, jak student/ka normálně píše)...

Nechci se tu už pouštět do vysvětlování samozřejmého - toho, že absolutní objektivita neexistuje a že ji u vědomí toho ani nikdo nepožaduje, že cílem má být hodnotit konkrétní výkon co možná nejobjektivněji, tj. objektivizovat hodnocení v rámci škály jednotlivých kritérií tak, abychom se dostali dál než za „hrubky“ (Vaše 2A) + „útvar“ + „umělecký dojem“ (někdy jen „hrubky“ a „sloh“), což bývalo často zvykem. Krom toho jsem se už několikrát veřejně přihlásil k tomu, že hodnotitelé by podle mého názoru měli být dva (objektivizace hodnocení :-) ), interní a externí, jak s tím počítal původní návrh, anebo dva externí. Jenže, jak jsem poznamenal na ČŠ, pan Mareš, ministerský rada, toto pondělí během diskuse v EDUpointu potvrdil, že ministerstvo v návrhu nepočítá s tím, že by v případě úspěchu novely nějak centrálně zaplatilo byť jen jednoho školního hodnotitele PP (ČJ i cizí jazyky).

Nepochybuji, že si uvědomujete, že by byl veliký rozdíl mezi úkolem zadaným „shrňte v jednom odstavci, v čem spočívá přínos K. H. Máchy pro českou poezii 19. století“ a otázkou formulovanou „odpovězte, jaký byl přínos K. H. Máchy pro českou poezii 19. století“. Jednak v tom, co v otázce č. 1 od žáka požadujete (schopnost vytvořit koncisní odstavec, který má smysluplnou strukturu, začátek i konec; jazykovou kompetenci formulovat myšlenkové obsahy; konkrétnost a věcnost; znalost klíčových rysů Máchovy poezie i českého literárního kontextu), jednak v tom, že díky objektivizačním formulacím (shrňte - jeden odstavec - v čem - přínos) můžete relevantně hodnotit. Kdyby žák na otázku č. 2 odpověděl prostě jen „velký“ či „značný“, proč by pak neměl mít nárok na plný počet? Vždyť je to přece pravda...

Svá stanoviska známe; jistě se sejdeme v nějaké diskusi za měsíc, až bude napsán DT z ČJ. Zatím zdravím.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Když dovolíte, pane Žytku, vezmu to trochu na přeskáčku.

Pan Mareš, ministerský rada, toto pondělí během diskuse v EDUpointu potvrdil, že ministerstvo v návrhu nepočítá s tím, že by v případě úspěchu novely nějak centrálně zaplatilo byť jen jednoho školního hodnotitele PP (ČJ i cizí jazyky).

Tím je myslím věc vyřešena. Nejsou peníze a centrální hodnotitelé lobbující za udržení centrálního hodnocení by to měli vzít na vědomí. Pokud centrální hodnocení zůstane, bude se po nich nejspíš chtít, aby pracovali zadarmo…

Vidíte, a já si bych si zase mohl myslet, že podstatou problému maturit je posedlost odpůrců státní maturity (ba maturitní zkoušky obecně) objektivitou, která je podle jejich mínění stejně jen domnělá.

Počítám se mezi odpůrce státní maturity (ba dokonce maturitní zkoušky v její současné podobě), nemám však ani trochu pocit, že bych byl posedlý objektivitou. Psal jsem o ní přece v souvislosti s tím, že při vágnosti škály u jednotlivých kritérií hodnocení (1A až 3B) nikdo nemůže obecně prokázat, že hodnotitel A pracuje kvalitněji než hodnotitel B. Účastníci konference Asociace ředitelů gymnázií si přesto dali takový závěr dokonce do usnesení. Sice opatrně, ale dali. Mně osobně by úplně stačilo, kdyby výsledkem hodnocení písemné práce bylo konstatování „prospěl(a)“ či „neprospěl(a)“. Zato bych trval na tom, že hodnotitel musí svůj verdikt zdůvodnit. Právě to je totiž cesta, jak zkvalitnit VÝUKU (tedy nikoli hodnocení).

Proti vlastním kritériím (1A až 3B) nic zásadního nemám, snad až na to, co už jsem poznamenal: u některých útvarů (například referátu) nezahrnují explicitně některé klíčové znaky (například věcnou správnost). Mám ale dost zásadní námitky proti „sčítání bodů“, i když není důsledné (nula v 1A nebo v 1B „přebíjí“ sebelepší hodnocení ve zbývajících kritériích).

… abychom se dostali dál než za „hrubky“ (Vaše 2A) + „útvar“ + „umělecký dojem“ (někdy jen „hrubky“ a „sloh“), což bývalo často zvykem.

Pokud vám správně rozumím, tvrdíte, že řada středoškolských češtinářů není/nebyla schopna aplikovat ani tak jednoduchý systém kritérií, jako jsou 1A až 3B. V čem tedy pak ale spočívá pedagogická kvalifikace takových učitelů? Když ta kritéria nejsou schopni použít při hodnocení, nemůžou přece ani naučit žáky, jak mají při psaní vyhovět odpovídajícím nárokům. Potom ale část maturantů doplácí na odborné nedostatky svých učitelů. Nemyslíte, že to je nepřijatelné?

Pokud jde o varianty 1 a 2 zadání týkajícího se přínosu K. H. Máchy, nejsme ve sporu – já už jsem se jen nechtěl zdržovat celým vaším zadáním, a tak jsem je zmínil jen zkratkovitě. Omlouvám se, pokud jsem tím vyvolal nedorozumění. V minulosti jsem se rozloučil s řadou potenciálních spolupracovníků, protože jako autoři vytrvale dodávali úlohy, jejichž zadání začínalo slovy „Co podle vašeho názoru platí: …“. Dvakrát jsem jim vysvětlil, proč tak zadání testové úlohy začínat nemůže, potřetí jsem jim poděkoval…

Svá stanoviska známe; jistě se sejdeme v nějaké diskusi za měsíc, až bude napsán DT z ČJ.

Nechci malovat čerta na zeď, ale mezitím se píšou ještě testy přijímací… I já vás zdravím.

Karel Lippmann řekl(a)...

Pane Žytku,
jako odpůrce státní maturity už od r. 1996 Vás ujišťuji, že naprosto nejsem posedlý objektivitou ani skutečnou, ani domnělou. Vždy tvrdím, že o objektivní hodnocení zkoušky musíme sice usilovat, ale její dokonalé podoby nedosáhneme. To, co odmítám na prvním místě, je nadřazování objektivity hodnocení nad obsahem zkoušky, potažmo předchozí výukou, která je zkouškou logicky ovlivněna. Nikdy by se nemělo připustit, aby obsah výuky byl rozčleněn a zredukován tak, aby se pak jednotlivé položky daly snáze změřit a výsledky segmentů prostě sečíst. Podstata předmětu je tak ignorována, jeho výuka ztrácí smysl. Čeština (jazyk, sloh, literatura) totiž nejsou počty. To současná maturita nerespektuje. Proto je vysoce neobjektivní. Vůči vzdělání i vůči žákům. Ti mají právo na plnohodnotné vzdělávání, bez účelových redukcí a úlomků.

Je bohužel naprosto příznačné, že debata se daleko více vede o tom, jak žáky roztřídit, než o tom, co a jak je učit. Důležité je to, co se dá nejsnáze hodnotit, především pak testovatelné částice vytržené ze souvislostí. Podstatou češtiny a smyslem její výuky je ale pravý opak.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Pane Lippmanne, je zcela samozřejmé, že žák má přemýšlet i o obsahu a jeho smyslu - v intencích dualismu obsah-forma přece jedno bez druhého nemůže existovat. Pokud nebude o obsahu přemýšlet, nenapíše srozumitelný text, kterým u určeného čtenáře docílí kýžené reakce. Redukcionismus, o němž píšete, z onoho nepominutelného základu nevyplývá.

Technicky vzato recenzi píšu právě takto - myslím na čtenáře, jemuž je určena, snažím se být srozumitelný, obhájit logicky svůj soud, psát bez chyb. S ohledem na "životní praxi" musím konstatovat, že drtivá většina textů, které jsem napsal, nevznikla z potřeby se vyjádřit, ale proto, že jsem je napsat musel. A tak to s vysokou mírou pravděpodobnosti bude i u žáků, naprostá většina jejich písemných komunikátů vznikne na povel nebo v nich budou muset dodržovat striktní pravidla. Ani vy jako tvůrce zadání se nepřiblížíte všem žákům, protože nemůžete mít tolik zadání, kolik máte maturantů. Navíc má-li škola "učit pro život", není - s ohledem na výše napsané - nikterak na závadu, budou-li (někteří) žáci psát "z musu".

Pokud je webu ASČ práce uvedena jako maturitní, JE VŽDY NAPSÁNA BĚHEM MATURITNÍ ZKOUŠKY V DANÉM ROCE. ASČ nemá ve zvyku lhát, manipulovat a podvádět; netuším, proč Vás podobná myšlenka vůbec napadla. Mohl jste si také všimnout upozornění, že autorka dané práce patřila k účastníkům Ústředního kola OČJ II, takže bylo lze očekávat nadstandardní výkon. Druhou publikovanou mauritní práci, charakteristiku "Dobový idol", však napsala žačka, která takovýchto výsledků nedosáhla; obě práce jsou nicméně jasným důkazem toho, že současný systém psaní maturitních PP kreativní žáky (ale ani ostatní) nikterak neomezuje.

S výstřelky to máte těžké - jak ukazují poslední zjištění MŠMT, stávají se leckde normou (http://www.pedagogicke.info/2019/04/eduin-reforma-maturit-by-mela-jit.html). Rozcházíme se (dlouhodobě) v tom, že já nesouhlasím s tvrzením, že maturita zásadněji ovlivńuje výuku. U špatných učitelů zřejmě ano, ale jsem bytostně přesvědčen, že žáci vedení Vaším náročným způsobem musejí současnou maturitu složit naprosto bez problémů. Poškození kohokoliv zkrátka nikde nevidím.

Míru souvislosti kritérií s obsahem bohužel nejsem s to přesněji specifikovat.


------------------------------------------------------------------------------------
Je úsměvné, když se o schopnosti centrálních hodnotitelů otírá někdo, kdo si nedokáže zjistit ani správný rok pro svůj hausnumerický článek, aby jej pak v jiném textu pohřbil slovy "Interpretování jakéhokoli číselného údaje v takovém Augiášově chlévu je ovšem nezodpovědné." To je prostě logika vizionáře.

Okomentovat