11.4.19

Romana Slaninová: Dobrý kantor potřebuje svobodu

Květnový sjezd školských odborů se nezadržitelně blíží a už teď je jasné, že během jeho konání se bude živě diskutovat o mnoha záležitostech, kterými žije současné školství. A nejedná se zdaleka pouze o platy učitelů nebo o reformu jeho financování. Nad řadou ne vždy pozitivních jevů se v našem rozhovoru zamýšlí předseda ČMOS pracovníků školství František Dobšík, který si stejně jako jeho kolegové z vedení odborů dobře uvědomuje, co všechno kantory trápí.

Z rozhovoru v Týdeníku školství vybíráme:

K celoživotnímu vzdělávání a osobnostnímu rozvoji potřebuje člověk také určitou míru svobody. Ta dnes ve školách často chybí.

Souhlasím s myšlenkou, že učitel je ve své podstatě svobodné povolání, stejně jako umělec. To že někdy učí jinak než většina kolegů, že hledá jiné cesty, neznamená, že učí hůř. Některým lidem ale chybí nadhled a hned se proti těmto kolegům staví, často i ve chvílích, kdy by je měli spíše podpořit a pomoci jim přesvědčit okolí o správnosti jejich postupu.

To se ale vracím k onomu potřebnému profesnímu sebevědomí. Pokud jím budou kantoři disponovat, dokážou přesvědčit i ostatní o svém správném postupu. Ovšem k tomu, aby někoho přesvědčili, musí mít také prostor, ale ten bohužel v mnoha školách chybí. Zkušenosti od nás i ze zahraničí ukazují, že funkční je takový model, kde se učitelé a vedení shodnou na společném postupu, na tom, jak budou učit. Jistěže vždycky bude někdo, komu celková koncepce nebude vyhovovat, ale tak je to vždycky. Ale varianta, kdy ředitel považuje školu za jakési své středověké léno, kterému hodlá neomezeně vládnout, k dobré atmosféře určitě nepřispěje.


Žádné komentáře:

Okomentovat