14.4.19

Martina Thumsová: "Velké třídy mají švih"

I v paneláku vedle sebe žijí autisté, nadané děti či děti s poruchou pozornosti. Podle pedagožky Martiny Thumsové by se ve spádové škole měli učitelé umět postarat o všechny školáky. Thumsová pracuje ve školství od roku 1983. Studovala na Pedagogické fakultě UK speciální pedagogiku a školský management. Nyní je ředitelkou ZŠ Mendelova, v níž učí hudební výchovu.


Z rozhovoru v MF DNES vybíráme:

Škola pro všechny děti Když na víceletá gymnázia odchází docela dost dětí, jak vypadají druhé stupně?

Nyní máme vysloveně dobrý druhý stupeň, ale je to tím, že dětí je hodně. Tolik nám neodcházejí. Když ze třiceti odejdou dva, zbude 28. Ale když z dvaceti odejdou dva, tak to je jen osmnáct. Ve třídě ale musí být tahoun a pestré složení. Já nemám problém s velkými kolektivy. Vím sice, že učitelky jsou unavené, protože to neznamená jen třicet dětí, ale také třicet učebnic, sešitů a třicet rozlitých pitíček, ale ty třídy jsou pestré a mají švih. A je dokonce prokázáno, že snížení počtu žáků nepřináší prokazatelně lepší výsledky ve vzdělávání.

Když jsme u té pestrosti, velkým tématem je inkluze. Mnoho lidí si pod tím představí třídu dětí, ve kterých je minimálně jeden autista, další dvě děti mají poruchu učení, jeden školák je hyperaktivní, mezi nimi se také vzdělává nějaké výrazně nadané dítě a dohromady je to zmatek a nikdo nic nezvládá. Jak to je u vás?

Podle mě platí Gaussova křivka (zjednodušeně řečeno – nejvíce lidí v populaci se pohybuje v průměru a extrémů je o to méně, čím je anomálie větší, pozn. red.). My přijímáme děti ze spádové oblasti. Když bydlíte třeba v paneláku, jsou tam autisti, děti s postižením i výrazně nadané děti. Myslím si, že v komunitě jde o pár dětí, o které se máme postarat. Například my jsme bezbariérová škola a nemáme tu ani jednoho vozíčkáře, protože v naší oblasti takové dítě není. Inkluze je nová věc a neměli bychom se tomu zavírat, je to výzva. Učíme děti, aby mezi sebou vyšly. Máme tady zaměstnance, který je na vozíčku, a když to dětem říkám, ptají se mě, kdo to je, a přitom k němu chodí běžně kopírovat materiály. To znamená, že už ho vůbec jako člověka s postižením nevnímají. Přijaly ho jako jednoho z dospělých, kterým jim pomůže, když něco potřebují.

Jakými opatřeními vy inkluzi zvládáte?

Pracuje tady zástupkyně pro duši dítěte. Věnuje se tomu, aby se ve škole děti cítily dobře. Sleduje, jak probíhá vzdělávání po stránce anomálií nebo problémů. Učitelky si ji zvou, když nastane problém. Spolupracujeme také s poradnou, kdy jednou za měsíc přichází jak speciální pedagožka, tak psycholožka. Naše učitelky s nimi konzultují problémy dětí a to, jak je řešit. Máme i naše speciální pedagožky a celý poradenský tým, kde mohou učitelé zkušenosti sdílet v rámci školy.

7 komentářů:

E.Kocourek řekl(a)...

je dokonce prokázáno, že snížení počtu žáků nepřináší prokazatelně lepší výsledky ve vzdělávání -- Tak ZŠ Mendelova, jo? Dosud jsem za špičkové zapírače nosu mezi očima považoval experty na portálu rv.cz . Předpokládám, že na ZŠ Mendelova je prokázáno i že ten čtvereček je kulatý. ////

by se měli učitelé umět postarat o všechny školáky -- Což o to, umět by to měli. Ale proč by to dělali, když za to nedostanou zaplaceno? ////

Existují různé modely, jak řešit, když někdo umí něco navíc. V kapitalistickém modelu dotyčný dostane náročnější úkoly a vyšší plat. Existuje i jiný model, kde dotyčnému se naloží náročnější úkoly a těch úkolů se mu naloží víc, za stejný (případně za žádný) plat. Tento model podrobně popisuje N.A.Ostrovskij v románu Jak se kalila ocel. Jak si povšiml již Ostrovskij, ne každý na to má žaludek. ////

Josef Soukal řekl(a)...

Blud o tom, že počet žáků nemá vliv na výsledky vzdělávání, šířil před časem EDUin s odkazem na výzkum prof. Hanusheka(?), který zjistil, že dobrý učitel dosáhne lepších výsledků než horší učitel, i když má vyučuje početnější kolektiv. Klasická ukázka spojování - v tomhle případě poměřování - hrušek s jablky.

Ygrain řekl(a)...

To přirovnání k paneláku mě fakt pobavilo. Má tím paní učitelka na mysli, že se prakticky neznají a nestýkají ani sousedé na patře?

Co se týká snižování počtu - no, nevím. Z nějakého důvodu v angličtině nejlépe funguje skupina tak do 15 žáků a každý žák navíc je hromsky cítit - tempo se snižuje, participace žáků klesá... skupina o 23 žácích v pátek 6. a 7. hodinu pak byla už čistě jen o přežití. Pedagoga. V nižším počtu výuka funguje i v tuto dobu.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nejlépe se učí v tělocvičně,, kde je tak dvě stě dvacet žáků, deset až dvanáct učitelů, asi tak třicet šest asistentů a tři psychologové. Dva pro žáky a jeden pro učitele.

Ivo Mádr řekl(a)...

"ve spádové škole měli učitelé umět postarat o všechny školáky"

1) Ze spádové školy utíkají všichni výborní žáci na víceletá gymnázia.
2) Ze spádové školy utíkají všichni žáci z bohatějších rodin na soukromé školy.
3) Na spádové škole tak zůstávají jen žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí a žáci, kteří spadají do škatulky inkluze.
4) Ze spádové školy pak utíkají učitelé do jiných zaměstnání.
5) Na spádové školy nenastupují houfně ani absolventi PdF
6) Školství je tak mimořádně mizerně placeno, že absolventi PdF nedosáhnou ani na hypotéku.

Bod jedna a bod dva ilustrují naprostou nefunkčnost inkluze po česku, bod tři pak dokresluje klesající úroveň veřejných základních škol.
Ostatní body souvisí s podfinancováním školství a negativním vlivem inkluze po česku.


Unknown řekl(a)...

Nezlobte se na mě, paní ředitelko, ale co zde tvrdíte, je naprosto absurdní.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Procetla jsem si.
Pani reditelka pise nesmysly. Otazkou je, proc.
Vzdy se najdou ochotni lide, kteri se nejak potrebuji zviditelnit a zalibit. Hlavne vrchnosti. Tak budou ochotne psat blbiny. Pred inkluzi to byla jmena jako Pobezovice, Trmice atd. Tam prece tak uuuuzasne zvladali tu inkluzi, tak proc to nemuze zvladat zbytek republiky.

Pote, co ministerstvo vlozilo nemaly peniz domrocniho projektuPriklady dobre praxe, mam za to, ze jsou rozjete i dalsi projekty s nazvemJak udelat z ucitelu blby tim, ze ochtne pancelky sepisi takove elaboraty.
Jo a stoji za to se podivat na FB profil pani reditelky. Nebudete verit vlastnim ocim.

Okomentovat