13.4.19

Karel Gargulák: No a tak je jedním centrálně připraveným testem rozhodnuto, že se nedostanou na svoji vysněnou školu...

Karel Gargulák komentuje na sociální síti Facebook: "Na místo nějakého komplexnějšího sledování toho, jaké má jednotlivý žák vzdělávací předpoklady, na místo zevrubného posouzení jeho silných a slabých stránek, posouzení toho, kam má směřovat jeho vzdělávací dráha a jaký obor střední školy je pro něj ten pravý, se veškerý smysl jeho dosavadního vzdělávání upne na vyplnění jednoto testu, který toho však vždy dovede "posoudit" zatraceně málo (za tímto konstatováním stojí mnoho a mnoho odborných a velmi chytrých studií a analýz). Úplně snadno se stává, že nemálo velmi šikovných a talentovaných dětí daný moment nezvládnou (kvůli stresu, špatnému vyspání, čemukoliv). Nebo třeba tyto děti nejsou tak dobře připraveny proto, že nemají rodiče, kteří by s nimi na přípravě makali, popř. ji zaplatili. No a tak je jedním centrálně připraveným testem rozhodnuto, že se nedostanou na svoji vysněnou školu. Nebo se ze stresu, že selžou, na ni ani vůbec nepřihlásí."




Celý text:

Jestli to správně chápu, tak se na "těch internetech" různých sociálních bublin rozjela debata o nějakém bezpečákovi, který nenechal nějakou mámu kojit při čekání v řadě v bance. Supr, že tohle vzbudilo nějaký zájem a snad to vyústí do stavu, kde si každá mamka bude kojit dle potřeby v jakémkoliv prostoru, jak jí to bude jen příjemné, přičemž to usoudí sama dle svého uvážení a žádný pohoršený strejda ji za to nebude odnikud vykazovat.

Teď bych rád - drahé internety - vaši pozornost upřel k jinému tématu. Dneska proběhly jednotné přijímačky na střední školy. Toto a podobná plošná testování, která shrnují mnoho hodin úsilí, přípravy, učení, pedagogické a vzdělávací práce do pár minut obrovského stresu, si dávají za cíl rozhodovat o budoucnosti každého žáka - tedy vašeho dítěte. Na místo nějakého komplexnějšího sledování toho, jaké má jednotlivý žák vzdělávací předpoklady, na místo zevrubného posouzení jeho silných a slabých stránek, posouzení toho, kam má směřovat jeho vzdělávací dráha a jaký obor střední školy je pro něj ten pravý, se veškerý smysl jeho dosavadního vzdělávání upne na vyplnění jednoto testu, který toho však vždy dovede "posoudit" zatraceně málo (za tímto konstatováním stojí mnoho a mnoho odborných a velmi chytrých studií a analýz). Úplně snadno se stává, že nemálo velmi šikovných a talentovaných dětí daný moment nezvládnou (kvůli stresu, špatnému vyspání, čemukoliv). Nebo třeba tyto děti nejsou tak dobře připraveny proto, že nemají rodiče, kteří by s nimi na přípravě makali, popř. ji zaplatili. No a tak je jedním centrálně připraveným testem rozhodnuto, že se nedostanou na svoji vysněnou školu. Nebo se ze stresu, že selžou, na ni ani vůbec nepřihlásí.

Až tyhle příběhy někdy uslyšíte, věnujte jim pozornost, debatujte o nich. Zaslouží si úplně stejnou míru veřejné pozornosti a kritické reflexe hodnot a nastavení systému, jako příběh kojící mamky.


3 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

rozhodnuto, že se nedostanou na svoji vysněnou školu...

A což se pokusit i napřesrok?
K naplnění snu bývá někdy dlouhá cesta. Ale když se chce, leccos jde.

krtek řekl(a)...

Já už nějak ztrácím síly. Přečetl jsem si diskusi pod příspěvkem na FB a nevěřím vlastním očím. Nevím, jaký svět se tu před námi otevírá, nevím, zda diskutující vůbec tuší, že přesvědčit žáky, že při výkladu/procvičování/samostatné práci/projektu je mobil uzavřen v tašce, je nadlidský úkol pro odhadem 10-20 % žáků, že dalších 10-20 % čeká, že se někde objeví odpověď, někdo ji řekne, učitel ji sdělí, ale rozhodně ji nehledá ani ve vlastní hlavě, ani v tabulkách, ani v sešitě. Atd. apod. Snažím se nepaušalizovat, ale přibližně čtvrtina žáků, kteří v mém okolí prolezou maturitou, bude dělat v podstatě nekvalifikovanou práci - tester počítačových her je ještě ta úsměvnější varianta.
Ale problém jsou centrální přijímačky, maturita, známky, …

Nicka Pytlik řekl(a)...

rozhodně ji nehledá ani ve vlastní hlavě, ani v tabulkách, ani v sešitě.

U pytliků ji nehledají ani na tom netu. Když už tedy sedí u počítače.
Kdysi si žáci na pytliky stěžovali, že pytlici položí otázku a pak žáky ponižují neúměrně dlouhou dobou prodlevy, než tu odpověď sami řeknou. Traduje se o jednom kolegovi, že vydržel čekat na odpověď téměř dvacet minut až do zvonění na přestávku.
Už dobrých deset let neučí, ten kolega.
Ale pytlici to nevidí nikterak tragicky. Není jim známo, že by jejich žáci nějak hromadně končili v montovnách, nebo na úřadech práce. Natož pak, že by strádali nedostatkem potravy. Bakaláři a magistři dostávají v marketech a neziskovkách zpravidla přednost před středoškoláky.

Okomentovat