24.4.19

Johanna Nejedlová: Sexuální výchova: děti chtějí o sexu mluvit a ne jen sledovat výklad o antikoncepci

Česká republika má oproti jiným státům poměrně liberální osnovy k sexuální výchově. Učitelům však podle jejich vlastních slov chybí nástroje a znalosti na to, jak sexuální výchovu a s ní spojená témata dětem předat. Současná sexuální výchova se proto ani zdaleka neblíží podobě, v jaké by za ideálních okolností měla být vyučována.




Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu Radio Wave vybíráme:

Problém sexuální výchovy je především v tom, že se velmi často omezuje jen na technické a biologické stránky sexu, a to ještě v negativním směru – jak neotěhotnět a jak nechytit pohlavní chorobu. O tom se totiž mluví snáz. Chybí v ní pak ale ta nejdůležitější část, kterou je potěšení, příjemný zážitek, intimita – tedy klíčové věci pro to, aby byl sex konsensuální. Často navíc skutečně sexuální výchova probíhá jen v jedné, za těmito účely vyhrazené hodině. A to je na sex, který je důležitou součástí života většiny lidí a palčivým tématem pro mnoho dospívajících, opravdu málo.

Sexuální výchova by ideálně měla probíhat nejlépe už od školky. Mnozí mají pocit, že děti jsou v tomto věku ještě malé. Není ale potřeba hned zacházet do detailů. K přípravě na zdravý sexuální život patří i budování tělesné integrity, pozitivní vnímání vlastního těla, respektu k sobě samému i k druhým, učení se znát svou hodnotu. Koncept souhlasu u sexu – konsentu – se dá procvičovat i na jiných věcech. Třeba na tom, že umím říct, když něco nechci, a umím respektovat, že něco nechce nebo se něco nelíbí druhému.


1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Dostaly jsme také reklamní balíček s vložkou. Co se dozvěděli kluci, nevím dodnes, ale dostali balíček s kondomem. Ty nejodvážnější z nás si pak totiž balíčky s kluky vyměňovaly.

To jsou tedy věci! Není to pro pytliky nic veselého, když si uvědomí, o co všechno ve svém mládí přišli. Reklamní balíček s kondomem! Co to je, ten kondom, a k čemu slouží se pytlici dozvěděli v době, kdy už jejich děti chodily do školy a začaly se ptát na věci, o kterých se bavili jejich spolužáci a ony jim nerozuměli.
Pytlici to veledůležité téma nechtějí zlehčovat ani dost málo, ale přece jen, to doopravdy musí být nějaké organizované zkompetentňování na úplně všechno? Což takhle něco nechat dětem, ať si užijí trochu toho dobrodružství z objevování metodou pokusu a omylu, kdy se cimrmanovsky téměř pravidelně střídá prvek očekávání s prvkem zklamání.
Jestli děti chtějí o sexu mluvit, ať mluví. Ať se o něm baví se svými blízkými, s vrstevníky, ať se baví s těmi, s kterými se chtějí bavit ony samy. A ne podle aktuální složení pedagogického sboru a podle úvazku toho kterého učitele, nebo podle toho, kdo jim bude nadelegován nějakou vyšší mocí.

Z reakcí, které vídám ve zpětných vazbách k našim workshopům, je vidět, že podobná věc žákům a žákyním chybí.

Bingó!!! A jsme doma!
Jsou věci, která se mají, a nebo dokonce v raném věku dítěte musí odehrávat právě a jen v rodině. Hele, nevíte někdo, co by mohli asi tak dělat spolužáci Johanny Nejedlové s těmi vyměněnými vložkami?
A což takhle zavést do škol výchovu k hygieně? Když tak alespoň základní instruktáž řekněme v deváté třídě, aby na střední školu žáci přicházeli už vyčištěni, umyti a navoněni.
Škoda jen, že se ze sexuální či hygienické výchovy nedělají přijímací zkoušky nebo neskládá maturita. To by si pytlici tuze rádi početli ty štěpy, které by odborníci na vzdělání, konzultanti a auditoří dávali k lepšímu. Ani by si při tom nemuseli nasazovat karnevalové čepice...

Okomentovat