1.3.19

SUČJL: Návrh na změnu maturity z českého jazyka a literatury a otevření diskuse o revizi RVP

Společnost učitelů českého jazyka a literatury vítá návrhy ministra Roberta Plagy na změnu maturity z českého jazyka a literatury, podle nichž by od roku 2020/21 mohl být součástí státní zkoušky pouze didaktický test a slohové práce i ústní zkoušení by se vrátily zpět do kompetence škol.

Maturitní zkouška

Společnost učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL)  vznikla v roce 2012 po prvním centrálním opravování slohů; tehdy se na češtináře celé republiky obraceli studenti, kteří nebyli s hodnocením spokojeni. Od té doby setrvale upozorňujeme na nedostatky centrálního zadávání a hodnocení slohů i ústního zkoušení.

Problémy slohových prací řízených CERMATem:
  • studenti nacvičují umělé útvary, týkající se neexistujících událostí, učí se trefovat do formy, obsah ztrácí na důležitosti;
  • dvě z šesti hodnotících kritérií jsou velmi subjektivní (1 A a B - téma, zpracování útvaru), dvě mírně (2B - lexikum, 3B - soudržnost textu), pouze dvě lze opravit červenou tužkou (2A - pravopis, 3A – syntax a koheze);
  • centrální opravování je velmi neprůhledné, student dostane pouze tabulku s body a unifikovanými frázemi, pokud chce vědět, kde udělal chybu, musí se odvolat.
Problémy ústního zkoušení:
  • analýza textu probíhá podle dané struktury (pětadvacet položek), studenti stahují z internetu formální rozbory, otázky lze předvídat, navíc se dají nacvičit;
  • školní seznamy maturitní četby se v mnoha titulech shodují, četba pro studenty se tak velmi zužuje (především na knihy, které četli všichni češtináři);
  • u zkoušky není příliš prostoru na čtenářskou reflexi, interpretaci, srovnávání témat a souvislostí.

Konference Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ a revize RVP

SUČJL potěšilo otevření široké diskuse o cílech vzdělávání a revizi RVP v rámci konference konané 28. 2. 2019. Považujeme to za vstřícný krok směrem k učitelské veřejnosti, která byla v posledních letech při tvorbě vzdělávacích koncepcí opomíjena. Přitom učitelé mohou práci ministerstva obohatit o praktické zkušenosti a upozornit na chyby systému, které odborníci mimo praxi lehce přehlédnou.


S revizí RVP češtiny souhlasíme. Domníváme se, že učitelům by usnadnilo práci, kdyby studenti byli motivovaní, zaujatí a identifikovaní s tím, co jim škola a učitelé nabízejí – a to dnes často nejsou, i proto, že se učí věci, které v životě neupotřebí (problémem je především realizace výstupů tvořených na základě RVP, které výuku ovlivňují).


Je nutné prodiskutovat, CO je třeba učit a PROČ to máme učit - a pak jasně a jednoznačně sepsat stručné minimum, které nelze pominout. Věříme, že smysluplnější obsah výuky zvedne sebedůvěru učitelů i motivaci mnohých studentů.

Tisková zpráva Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL)


37 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

K návrhu se zatím vyjadřovat nebudu, ale uvítání diskuse o RVP a současně přivítání maturitní novely, která vznikla bez účasti ředitelských a učitelských sdružení či příslušných odborných pracovišť, to je opravdu perla.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Od té doby setrvale upozorňujeme na nedostatky centrálního zadávání a hodnocení slohů i ústního zkoušení. - spíš bych to viděl na setrvalé publikování zavádějících a nepřesných informací, které neustále recyklují, ačkoliv byly již opakovaně vvyvraceny.

D8le jen ke stránce slohové:

studenti nacvičují umělé útvary, týkající se neexistujících událostí, učí se trefovat do formy, obsah ztrácí na důležitosti - úvahový text, charakteristika, vypravování, zpráva, článek, referát, motivační dopis, stížnost - jestli jsou tohle umělé útvary, tak SUČJL zřejmě žije na Marsu. Neexistující akce - třeba Praque Food Festival, o němž se mělo psát na jaře 2018? Ten ale, navzdory tvrzení SUČJL, existuje. A i kdyby šlo o neexistující akci, drtivá většina slohů ve škole psaných má fikční povahu, což ovšem nemění nic na jejich schopnosti ověřit, že žák umí zadaný útvar smysluplně vytvořit - a to je základ. Agumentace existencí akce a přítomností pisatele na ní je zde logická stejně tak, jako kdyby SZZ z chirurgie měla mít podobu operace. "Obsah", rozuměj i originalita, neztrácí na důležitosti, to je opět ničím nepodložené tvrzení, jdoucí proti smyslu kritérií, protože téma a originalita jsou hodnoceny v 1A, argumentace a logičnost ve 3B. Proč SUČJL opakovaně publikuje tyto nepravdy, netuším.

dvě z šesti hodnotících kritérií jsou velmi subjektivní (1 A a B - téma, zpracování útvaru), dvě mírně (2B - lexikum, 3B - soudržnost textu), pouze dvě lze opravit červenou tužkou (2A - pravopis, 3A – syntax a koheze) Dle logiky SUČJL je tedy lepší kritéria zrušit, žádná nemít a hodnotit naprosto subjektivně (nikdy totiž - ač jsme je k tomu opakovaně vyzývali - jeho členové žádná jiná kritéria nepředložili), resp. jak někteří psávali - hodnotit s citem a pokorou. To jsou vskutku třeskutě nezpochybnitelná a nevyvratitelná objektivní kritéria. Jen dodám, že formulace "opravit červenou tužkou" - je ve své podstatě strašidelná, evokující archetyp normalizační úči, proti němuž se např. V. Valíková vehementně ohrazuje (Ať z nás stát nedělá při hodinách češtiny normalizační úči).

centrální opravování je velmi neprůhledné, student dostane pouze tabulku s body a unifikovanými frázemi, pokud chce vědět, kde udělal chybu, musí se odvolat. - maturitní písemná práce neslouží výuce, je zkouškou certifikační. V cizím jazyce také nikdo nedostává opravené práce, totéž platí i u mezinárodní maturity IB. Jde tedy jen o zástupný argument.

Josef Soukal řekl(a)...

Dodávám, že netuším, proč podkritérium 3A "lze opravit červenou tužkou", když hodnocení se zde - podobně jako např. v podkritériu 2B - odvíjí jak od nedostatků, tak od pozitiv, viz např.
"Výstavba větných celků je promyšlená a syntaktické prostředky jsou vzhledem ke komunikační situaci plně funkční.
 Syntaktické nedostatky se v textu téměř nevyskytují."

Josef Zemek řekl(a)...

Koukám, Vladimír Stanzel je tvůrcem stupidních cermaťáckých testů a zadání témat k písemným zkouškám. Kdo jiný by tak tvrdě obhajoval hovadiny. Jsem absolventem technické školy SŠ i VŠ a přesto si myslím, že jsme v minulém století meli spoustu úspěšných lidí, kteří jsou dodnes úspěšní. V čem by byl problém, kdyby maturitní písemky zadáváné žákům, byly o tom, že napíší, co se jim za 4 roky studia povedlo, v čem byli úspěšní, kam je studium posunulo apod. Místo toho jim na diktujeme, že budou psát přiblble nějaký počet slov a už nikoho nezajímá podstata. Takto jsme to tady v ČR "dodrbali", použijí-li slušná slova.

Jiří Lukáš řekl(a)...

Josef Zemek: „V čem by byl problém, kdyby maturitní písemky zadáváné žákům, byly o tom, že napíší, co se jim za 4 roky studia povedlo, v čem byli úspěšní, kam je studium posunulo apod. Místo toho jim na diktujeme…“


Ano, třeba tak. Nebo jinak podobně. Místo toho chceme ale diktovat…

Dlouhodobě se jako češtinář snažím přesvědčit jiné, „elitní češtináře“ (tento výraz není můj, půjčuju si ho z jiné diskuze), že role nečeštinářů v češtinářských debatách je mimořádně důležitá.

Josef Soukal řekl(a)...

Co se týče maturitní novely, ministr ji prostě nadiktoval, bez konzultace se sdruženími učitelů cizích jazyků, matematiků, češtinářů, bez konzultace s odbornými pracovišti.
Pan Zemek je češtinář.

Josef Soukal řekl(a)...

Kolega Stanzel určitě není autorem testových úloh ani zadání písemných prací. Co se týče zadání maturitních prací nebo schopnosti škol ověřit to, co testy ověřují, není co srovnávat, školy se dnes svými zadáními ani neliterárními otázkami u ústní zkoušky chlubit nebudou. Ale jako příklad bych uvedl to, čeho jsem byl na jedné škole svědkem: Otázka zněla "Slovní druhy" a odpověď spočívala v jejich dvojím vyjmenování - podruhé latinskými termíny.

Jiří Lukáš řekl(a)...

"Pan Zemek je češtinář."

Omlouvám se panu Zemkovi. Na základě Vašich slov "jsem absolventem technické školy SŠ i VŠ" jsem unáhleně a mylně usoudil, že nejste češtinář. Na mém tvrzení o roli nečeštinářů se tím ale nic nemění.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici mají z češtiny maturitu. Mají se řadit mezi češtináře, a nebo jsou povoláni k hýčkání si v debatách mimořádně důležité role nečeštináře?

Jiří Lukáš řekl(a)...

"Mají se řadit mezi češtináře..."

Pytlíci jedině mezi pytlíky!

Josef Soukal řekl(a)...

Pane Lukáši,

omlouvám se já - existují dva přispěvatelé téhož jména, zaměnil jsem je.

Jiří Lukáš řekl(a)...

Ano, děkuji.

Josef Soukal řekl(a)...

Soudě podle maturitní "diskuse" Plagova střihu, do maturit z češtiny nemají právo promlouvat třeba členové CZESHA, AŘG, PK, UP, AMATE, dalších asociací cizích jazyků, odborné bohemistické ústavy, JČMF, a samozřejmě ani členové dvou češtinářských sdružení (s výjimkou těch, kdo se k maturitě vyslovují kriticky, ti jsou zohledněni jako laická a odborná veřejnost).

Jiří Kostečka řekl(a)...

Pro větší rozsah dělím příspěvek na dvě části.

SUČJL se v lepším případě mýlí, v horším vědomě překrucuje fakta:
„studenti nacvičují umělé útvary, týkající se neexistujících událostí, učí se trefovat do formy, obsah ztrácí na důležitosti“
– Není pravda. Většina zadávaných útvarů jsou texty odrážející realitu a její potřeby (zpráva, úvaha, popis); zastoupeny jsou i fikční útvary, jako vypravování, po kterých ostatně právě SUČJL tak volá.
„dvě z šesti hodnotících kritérií jsou velmi subjektivní“
– Každé hodnocení slohu je do jisté míry subjektivní, ale subjektivitu lze omezit právě zavedením kritérií platných pro všechny hodnotitele. To, po čem volá SUČJL, je totální návrat do doby, kdy žádná kritéria neexistovala, nikdo nevěděl, jak zohlednit pravopisné chyby, doporučení metodiků skoro nikdo nerespektoval a výsledkem byl stav, kdy a) dvě stejně kvalitní práce byly dvěma hodnotiteli klasifikovány s až třístupňovým rozdílem; b) jednu a tutéž práci hodnotilo přes dvacet zkušených češtinářů od výborné po dostatečnou (to je reálný příklad, psal jsem o něm v odborné literatuře); c) s dostatečnou procházely práce odpovídající svou "kvalitou" některým šílenostem z maturity 2012, protože tlaky na češtináře zvenčí, od vedení školy a rodičů, byly a budou při opravování na školách doslova neúnosné. Zejména na menších městech, kde existuje jen jedna střední škola daného typu.
„centrální opravování je velmi neprůhledné, student dostane pouze tabulku s body a unifikovanými frázemi, pokud chce vědět, kde udělal chybu, musí se odvolat.“
– Centrální hodnocení je naopak nejprůhlednější, jaké za celou dobu existence českého školství existuje. Potenciálně sporné práce vidí v první fázi až tři zkušení hodnotitelé, v druhé fázi pak dokonce vícečlenná odvolací komise. To, že student opravenou práci nevidí, resp. že centrální hodnotitel nedělá vpisky málem delší než práce sama, je přijatelná daň za nekonečně větší objektivitu centrálního hodnocení. V IB maturitě funguje už 20 let naprosto uspokojivě; IB školy jsou přitom rozšířeny doslova po celém světě. A ústní zkouška z literatury tam trvá 30 minut a je nahrávána na audiomédium právě kvůli objektivitě. Proč asi na tenhle argument nikdo z odpůrců současné české maturity nikdy nereagoval?

Jiří Kostečka řekl(a)...

Pokračování

„analýza textu probíhá podle dané struktury (pětadvacet položek), studenti stahují z internetu formální rozbory, otázky lze předvídat, navíc se dají nacvičit“
– Průběh ústní zkoušky je skutečně nutno pozměnit. Navrhoval jsem, že pokud zůstane zachována současná podoba DT a zůstane centrální hodnocení, tj. bude zaručeno prověření v jazykové a slohové složce předmětu ČJL, mohla by být obsahem ústní zkoušky jen literatura, a aby bylo možno jedno dílo skutečně interpretovat, měla by se prodloužit na 20 minut. I zde by ovšem měl maturant předvést konkrétní znalosti literárněhistorických souvislostí a základních literárněvědných pojmů, ne jen dvacet minut blábolit o ději či o přírodě v lyrické básni. „Stahovalo“ se vždycky, i v době, kdy nebyly počítače: pamatuju si na pevný směnný kur za vypracované maturitní otázky z češtiny a rysy z deskriptivní geometrie v poměru 1:1.
„školní seznamy maturitní četby se v mnoha titulech shodují, četba pro studenty se tak velmi zužuje (především na knihy, které četl i všichni češtináři)“
– Nesmysl, jakému nelze ani při nejlepší vůli rozumět. Žádný češtinář neobsáhne ve své osobní četbě všechny tituly, které by u maturity viděli rádi studenti. SUČJL se úporně drží pojetí, podle nějž maturita nutí učitele i studenty postupovat celé 4 roky podle katalogu a seznamu četby. Pokud to některý češtinář dělá, je mi ho i jeho žáků upřímně líto. Tituly uvedené ve školním seznamu naprosto „nezužují četbu pro studenty“: co probůh dělá takto naříkající učitel celé čtyři roky před maturitou? Není právě tam čas a prostor na to, aby – řekněme jednou za měsíc – zařadil interpretační dvojhodinu nad titulem podle volby třídy?
„u zkoušky není příliš prostoru na čtenářskou reflexi, interpretaci, srovnávání témat a souvislostí“
– Samozřejmě že není! A jak by mohl být? Další nedomyšlenost z dílny SUČJL: copak patnácti až dvacetiminutová ústní maturita z jakéhokoli předmětu může obsáhnout komparace a souvislosti v oboru, který žáci studují na SŠ čtyři roky?? Maturita VŽDY bude ověřovat jen jejich výsek; losování otázky pak do jisté míry ošetřuje, aby maturant při přípravě (jak po celé 4 roky, tak během svatého týdnu) skutečně postihl šíři témat, nikoli jen vylosovaný výsek.

O tom, že SUČJl vítá rozhodnutí ministra, ke kterému neměli sebemenší šanci vyjádřit se včas, v klidu a ve veřejné diskusi praktikující češtináři, si myslím své.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Pane Zemku,
navštivte očního lékaře, protože Vaše "koukání" je tak říkajíc na víte co, což vyplývá z první věty příspěvku Josefa Soukala v 18:18, která je - na rozdíl od Vašeho plácnutí - pravdivá. Pravděpodobně jste "a very stable genius" trumpovského typu, který ovládá testologii, rozumí bohemistice a dokáže posoudit, že testy CZVV jsou stupidní a že obhajuji hovadiny. Takže Vám jistě nebude dělat problém rozporovat či vyvrátit to, co jsem napsal v 11:46. V opačném případě máte pouze názor - laický, nepoučený. Doporučuji Vám proto připomenout si, co o názorech zazní ve filmu Lid versus Larry Flynt. Na tuto diskusi to sedí naprosto přesně.

Ptáte se, v čem by byl problém, kdyby... - V dnešní době se stále volá po sepětí školy s praxí. Myslíte, že právě to, co jste uvedl, bude někoho zajímat, resp. že to žáci upotřebí v praxi? Máte snad dojem, že právě takto vypadaly slohové práce v minulém století? Nebo to tak fungovalo na Vaší škole? To by byla vskutku skvělá vizitka. Připadá mi zbytečné psát o předpřipravených pracích, které by se žáci učili nazpaměť, nehledě na radikální omezení množství témat a útvarů, které by s Vaším "návrhem" bylo spjato. Zkuste proto příště domyslet do důsledků, co vlastně navrhujete. Prospěje to úrovni diskuse. Velmi podstatně.

Kvalitu Vašich informací pak skvěle demonstruje pasáž že budou psát přiblble nějaký počet slov a už nikoho nezajímá podstata." Vězte, že v češtině se na nějaký počet slov nehraje, je pouze stanovena spodní hranice délky PP - z důvodů. které snad nemusím vysvětlovat. Kdybyste si dal alespoň tu elementární práci a přečetl si tabulku s hodnotícími kritérii, věděl byste, že to, co nazýváte podstatou, je u PP hodnoceno. Jenže Vy máte názor, že ano, a to bez ohledu na skutečnost. Vskutku, Takto jsme to tady v ČR "dodrbali", abych Vás citoval.

Pane Lukáši,
je hezké přečíst si, jak mimořádně důležitá je pro Vás role nečeštinářů v češtinářských debatách. Pan Doležel z toho jistě bude mít radost, pánové Kocourek či Pelikán také. Jen netuším, proč potom v diskusi o češtině na České škole uvádíte právě na adresu nečeštinářů: Ono by, pánové, bylo ČESTNĚJŠÍ říct něco jako: nerozumím tomu, nevím, o čem to je, asi to není pro mě, možná že moje vzdělání a schopnost myslet v daném oboru nejsou nejlepší... Nějak si to protiřečí, není-liž pravda? (Pokud jste ovšem neměl na mysli využití nečeštinářů jako etalonu laickosti a neporozumění odborné problematice, což by vůči nim bylo poněkud neuctivé.) Jak to někdo v jedné diskusi napsal: "V životě je dobré zachovat si něco jako základní důvěryhodnost!"

Jiří Lukáš řekl(a)...

Pane Stanzele, popravdě se mně nechce se Vámi po minulých diskuzích víc zabývat, nicméně odpovím Vám.

Ve svém příspěvku dost zásadně (a nevím, jestli v tom nebude zlá vůle) dezinterpretujete:

Jiří Lukáš píše:
„… role nečeštinářů v češtinářských debatách je mimořádně důležitá.“
„Ono by, pánové, bylo ČESTNĚJŠÍ říct něco jako: nerozumím tomu, nevím, o čem to je, asi to není pro mě, možná že moje vzdělání a schopnost myslet v daném oboru nejsou nejlepší...“

Vladimír Stanzel namítá:
Nějak si to protiřečí, není-liž pravda?

Neprotiřečí, ani v nejmenším. A víte proč? Protože ta věta o cti není adresovaná nečeštinářům, jak se chcete domnívat, nýbrž třem konkrétním osobám. Těmi osobami jsou v tomto případě nečeštináři, ale stejně by v daném kontextu platila i pro češtináře. (To, že někdo třeba vystudoval češtinu na VŠ, jak můžeme mimochodem vidět na nejednom příspěvku v debatách o češtině, se naprosto nemusí vylučovat s tím, že jeho „vzdělání a schopnost myslet v daném oboru nejsou nejlepší“.)

Ještě dvě poznámky:

1. Píšete: „Pan Doležel z toho jistě bude mít radost, pánové Kocourek či Pelikán také.“
Víte, pokud budou mít radost, budu rád. Mám radost, když lidi mají radost.

2. A pak taky píšete: "V životě je dobré zachovat si něco jako základní důvěryhodnost!"
To je dobrá věta (kdo ji napsal?). S ohledem na to, co se v ní říká, jste možná měl pro publikování svého příspěvku, myslím Vám to neříkám poprvé, raději použít nějakou jinou ze svých identit. Nebo zkuste aspoň něco udělat s tím svým podivným sklonem k šklebivé jízlivosti (zde třeba takové přihlouplé „není-liž pravda“).

Jiří Lukáš řekl(a)...

Oprava:

Vladimír Stanzel namítá:
"Nějak si to protiřečí, není-liž pravda?"

Josef Soukal řekl(a)...

"(To, že někdo třeba vystudoval češtinu na VŠ, jak můžeme mimochodem vidět na nejednom příspěvku v debatách o češtině, se naprosto nemusí vylučovat s tím, že jeho „vzdělání a schopnost myslet v daném oboru nejsou nejlepší“.)

Svatá slova.

„… role nečeštinářů v češtinářských debatách je mimořádně důležitá.“

Stejně jako role kohokoli v diskusi k oboru, v němž je laikem. Totiž může přispět k řešení problému, většinou ale věcnou diskusi zapleveluje, protože nechápe podstatu řečeného a nezná souvislosti. Nejhorší ovšem je, když se takový dostane k rozhodování, viz čerstvá novela maturitní vyhlášky.

Josef Soukal řekl(a)...

... takový laik

Josef Soukal řekl(a)...

"... písemné práce jsou hodnoceny anonymně bez znalosti specifik písemného projevu dotyčného žáka v průběhu středního vzdělávání."

Velmi rád bych si poslechl vysvětlení pana ministra k této velmi podivné pasáži z důvodové zprávy k novele vyhlášky. Nejspíš jde o opis ministrova "nebraňte se vylepšování hodnocení bez ohledu na maturitní výkon". Pokud to některým laikům a češtinářům stačí, pak je jasné, proč stávající maturitní diskuse k ničemu nevedou.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Neznám pohnutky ministra školství k předložení aktuálního návrhu novely školského zákona. Slyšel jsem ho uvádět konferenci ke Strategii 2030+ a mluvil jsem s několika lidmi, kteří s ním jednali. Na základě toho jsem získal dojem, že je – na rozdíl od řady svých předchůdců a předchůdkyň – soudným člověkem, jemuž jde o kvalitu českého školství a dokáže se obklopit vzdělanými a schopnými lidmi. O jejich radách přemýšlí.

Musí mu být jasné, že v Cermatu k ničemu obdobnému v minulosti nedošlo. Státní maturita a jednotné přijímací zkoušky JSOU zbraněmi hromadného ničení, jak nedávno napsal pan Feřtek, neboť jejich přípravu řídí lidé, jejichž uvažování jsem kdysi pro sebe pojmenoval sloganem OCHRÁNÍME VZDĚLANOST NÁRODA PŘED LIDMI.

Mají velmi jednostranné představy o tom, co vzdělanost vlastně znamená a co bude znamenat už ve velmi blízké budoucnosti. Vycházejí spíše z toho, co znamenala před sto lety. Ty, kteří o ní uvažují jinak, napadají jako nepřátele (své i vzdělanosti), nechápou rozmanitost vzdělávacích potřeb žáků a studentů. Pohrdají slabšími. Nevidí, že sami při přípravě zkoušek zaměňují prostředek za cíl. Namísto skutečné vzdělanosti ověřují třeba to, zda žáci dokážou pojmenovat nástroje, které malé procento žáků možná o kousek postrčí k tomu, aby se dokázali přesněji vyjadřovat, uměli číst s porozuměním a vnímat krásu umělecké literatury. Zkoušky, které připravují, nutí učitele procvičovat něco, co sice umožní většině žáků projít – na cestě velmi mnoha žáků k přesnějšímu vyjadřování, čtení s porozuměním a vnímání krásy to – v reálném provedení školní výuky – ale znamená spíše zbytečnou překážku.

Výuka, kterou testy Cermatu v mnoha školách vyvolávají, žákům ty skutečné vzdělanostní cíle spíše postupně znechucuje. Autoři testů a jejich nekritičtí podporovatelé to však nevidí, případně vidět nechtějí.

Netvrdím, že za současný stav může pouze Cermat – je to důsledkem celé řady navzájem silně provázaných okolností. Jenomže stát nedokázal zajistit, aby tak vlivný nástroj, jakým plošné zkoušky nepochybně jsou, připravovali lidé odpovídajícího lidského a odborného formátu. A mám velmi silné důvody si myslet, že to nedokáže ani v budoucnosti.

Potom má ovšem soudný ministr školství jedinou možnost: hledat průchodné cesty, jak co nejrychleji minimalizovat vznikající škody.

Kdo umí číst s porozuměním (tj. například nikoli s klapkami „spravedlivé certifikace“ na očích), zjistí, že v důvodové zprávě k návrhu novely je tento argument rozpracován na mnoha místech.

Josef Soukal řekl(a)...

https://www.ascestinaru.cz/zaostreno-na-statni-maturity-cesky-rozhlas-plus/

Jiří Lukáš řekl(a)...

Z důvodové zprávy k novele školského zákona:
„Navrhované změny jsou nezbytné z důvodu posílení vztahu hodnotící učitel – žák; učitel bude mít možnost žákovi podrobně vysvětlit hodnocení, zodpovědět případné dotazy; reaguje se tak mj. na kritiku části laické i odborné veřejnosti, že písemné práce jsou hodnoceny anonymně bez znalosti specifik písemného projevu dotyčného žáka v průběhu středního vzdělávání.“

Z diskuzních příspěvků Josefa Soukala:
„Co se týče maturitní novely, ministr ji prostě nadiktoval…“
„Velmi rád bych si poslechl vysvětlení pana ministra k této velmi podivné pasáži [od „písemné práce“ po „vzdělávání“]z důvodové zprávy k novele vyhlášky. (…) Pokud to některým laikům a češtinářům stačí, pak je jasné, proč stávající maturitní diskuse k ničemu nevedou“

Nemůžu a nechci mluvit za MŠMT, pouze se domnívám, že ministerstvo sleduje mj. názory „laické i odborné veřejnosti“, které se objevují ve formě nejrůznějších mediálních výstupů. Domnívám se, že výše uvedená pasáž z důvodové zprávy může být reflexí širšího názorového proudu, jehož částečkou se cítím být.
O problémech maturitní zkoušky z češtiny jsem mj. psal v článku Státní maturita – scestí objektivity, který vyšel 24. 9. 2016 v Lidových novinách. Význam citované pasáže z důvodové zprávy čtu ve smyslu zmíněného článku, z něhož vybírám:

„Pro písemnou práci bude příští rok znovu zavedeno to, co před několika lety zákonodárci zrušili – centrální hodnocení. Slohovky tak nebudou opravovat ti, kdo žáky slohu učili, nýbrž anonymní centrální hodnotitelé. Písemné práce se opravují podle závazných, poměrně podrobných kritérií. Podle Cermatu (organizace zajišťující realizaci státních maturit) nejsou mnozí češtináři schopni podle těchto kritérií správně hodnotit. Nerozumějí jim řádně, a táž slohová práce by proto na různých školách mohla být hodnocena výrazně odlišně. Výsledky nejsou srovnatelné. Pokud se bude hodnotit centrálně, bude hodnocení objektivnější, výsledky srovnatelnější. V čem je problém?
Pokud učitelé pořádně nevědí, co vlastně Cermat od slohových prací očekává, nemohou to vědět ani jejich žáci. To, co považuje jejich češtinář za správné, nebo alespoň za akceptovatelné, může centrální hodnotitel vnímat jako chybné a nepřijatelné. Jenže žáka učí jeho učitel, nikoliv (anonymní) učitel centrální.
(…)
Centrální hodnocení není spravedlivé. Je-li maturant hodnocen svým češtinářem, ví, co může očekávat. Když dostane trojku, čtyřku nebo třeba i pětku, ví, proč ji dostal. Hodnocení je předvídatelné. Ve zmíněném roce, kdy se opravovalo centrálně, mnozí studenti důvody svého často likvidačního verdiktu nechápali. Někdy tomu dokonce nerozuměli ani jejich učitelé. A bohužel se dá očekávat, že takové to bude i v příštím maturitním roce. Anonymizovaný systém hodnocení slohových prací, který na studenta pohlíží jako na číslo (či lépe čárový kód, jenž je mu přidělen), není úplně lidský. Hodnocení slohových prací by mělo být hodnocení někoho někým, nikoli anonymního kódu anonymním centrem. Žák by měl být posuzován podle toho, co a jak se učí. Místo toho mají být maturanti zkoušeni z toho, jestli se trefí do způsobu myšlení centrálního hodnotitele. Důsledek? To stejné, o čem už byla řeč: omezování individuálního přístupu, jedinečnosti a originality.“

Josef Soukal řekl(a)...

Je komické, když člověk neustále útočící na kohokoli, kdo se s ním neshoduje v názoru na maturitu, píše o napadání ostatních. Ale to je detail.
Komentář O. Botlíka ukazuje, proč do výsostně odborných záležitostí nemají hovořit laici a také lidé předpojatí. Základním problémem maturity, samozřejmě nejen češtinářské, je, že je určena pro příliš velkou část populačního ročníku. Nelze uspokojivě vyřešit neřešitelné.
Co se týče přínosů nové maturity, jsou už dnes zcela evidentní, ve školách zakořeněné a žádnými administrativními zásahy je nelze vymazat. Řada učitelů už ví, že vytvořit funčkní test je úkol pro specialisty, bude zcela samozřejmě nadále využívat toho, co přinesl nový způsob zadávání písemné práce a jejich hodnocení, bude narozdíl od minulosti pracovat primárně se žákovskou četbou a u zkoušky s textem a jeho smysluplným rozborem. Ti, kteří to z jakéhokoli důvodu odmítají nebo nejsou schopni téhle nabídky využít, se budou - stejně jako nyní - nadále pošetile ochuzovat o to, co mohlo jejich výuce prospět, resp. budou recyklovat své profesní nedostatky a žákům tím, řečeno eufemisticky, neprospívat. Jen je škoda času, který těmito oklikami zapříčenými rozhodovací nekompetencí a permanentními zuřivými kampaněmi nejrůznějších vzdělávacích hochštaplerů ztratíme.

Josef Soukal řekl(a)...

Nemá smyslu diskutovat tehdy, když je předem jasné, že diskuse nebude mít smysl. Jen zopakuji:

Soudě podle maturitní "diskuse" Plagova střihu, do maturit z češtiny nemají právo promlouvat třeba členové CZESHA, AŘG, PK, UP, AMATE, dalších asociací cizích jazyků, odborné bohemistické ústavy, JČMF, a samozřejmě ani členové dvou češtinářských sdružení (s výjimkou těch, kdo se k maturitě vyslovují kriticky, ti jsou zohledněni jako laická a odborná veřejnost).

Nicka Pytlik řekl(a)...

Žák by měl být posuzován podle toho, co a jak se učí.

A ono se tak po celé čtyři roky studia i ve všech ostatních předmětech neděje? Tedy pytlici doufají, že nikoli. Výsledky práce žáka mají být hodnoceny. Pytlici zdůrazňují, že výsledky žáka a že hodnoceny!!!
Posuzování lidí si nechte do uličních výborů.
Tak jaképak 'omezování individuálního přístupu, jedinečnosti a originality'. Když navíc výsledkem těhletěch jedinečných originalit je zpravidla prachobyčejná snůška pitomostí. Je toho plný internet. Odborné diskuse praskají ve švech.
Jde tu o jednu jedinou poněkud prostinkou zkoušku včetně té didaktické zaškrtávačky. Proboha... Pokud to bobeš nezvládá, nemá mezi budoucími odborníky, konzultanty, auditora a analytiky čehokoli co pohledávat. Zvláště pak v té dnešní překotně měnící se době. Už někdy napřesrok tyhlety slavné maturanty vytlačí umělá inteligence ze dveří šupito presto na pracovní úřad, a pak hybaj na ulici nadosmrtě. Promarněné čtyři roky.
Navíc při přípravě suché směsi pro výrobu betonu v poměru složek čtyři až šest ku jedné nebo při sušení malvic i s jádřinci žádného slohového perlení netřeba.
Jen jestli si pánové nějak moc nefandíte.

Jiří Lukáš řekl(a)...

No co na to říct. Asi jenom zopakovat:
Pytlíky mezi pytlíky!

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlikům je mezi pytliky dobře. Kultivované a podnětné společenství.
'Bodaj byzme mali viac takýchto pytlikou.'

Jiří Lukáš řekl(a)...

To je dobře.

A ještě jedno malé vysvětlení:

Nicka Pytlík: „Žák by měl být posuzován podle toho, co a jak se učí.“ - Výsledky práce žáka mají být hodnoceny. Pytlici zdůrazňují, že výsledky žáka a že hodnoceny!!! Posuzování lidí si nechte do uličních výborů.

Asi mohlo dojít k nedorozumění ohledně výrazů žák – výsledky práce žáka. I když je to věc, která se objevuje v přijímačkových testech pro páťáky. Tedy je to něco jako: „Milí žáci, o čem bude dnešní hodina? No ano, máte se na co těšit! Dnes budeme probírat Máchu.“ Podobně taky to může být (v nějaké jiné souvislosti než zde) s těma pytlíkama.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Podobně taky to může být (v nějaké jiné souvislosti než zde) s těma pytlíkama.

Nu ano! Proč by se žáci nemohli těšit na probírání pytliků...

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Pane Lukáši,
věřte, že ani já nemám chuť brodit se mírně maskovanou jízlivostí Vašich komentářů, které se v drtivé většině případů vůbec netýkají jádra problému, o němž se diskutuje. Doporučit Vám mohu tutéž věc, kterou jsem směřoval i k panu Zemkovi - rozporujte to, co uvádím v příspěvku z 1. března 2019 11:46. To má smysl, zbytek je jen zaplevelení diskuse. Přesto se ještě vyjádřím k jedné věci:

Vy jste psal o mimořádné důležitosti role nečeštinářů v češtinářských debatách. Přitom v jedné takové na nečeštináře, jejichž názor ovšem nekonvenuje s Vaším, reagujete vyloženě negativně. Tak jak to tedy je? Proč jejich názory bagatlizujete, když hlásáte důležitost jejich role? Je důležitý jen názor těch něčeštinářů, který je Vám po chuti? Pan kolega Pytlik - jako nečeštinář - zde na Váš příspěvek reagoval a opět jste jej odbyl, jako ty v jiné diskusi. Jestliže ten rozpor necítíte (a tomu nevěřím), pak asi něco není v pořádku.

Jiří Lukáš řekl(a)...

Ano, tak to je dobře. Už jste to správně pochopil.

Jiří Lukáš řekl(a)...

Poznámka: předchozí komentář se týká p. Pytlika.

Jiří Lukáš řekl(a)...

Pane Stanzele, s Váma je to těžký.

Dobře, vysvětlím: mimořádně důležitá role VŠECH diskutujících v diskuzi je spjata s tím, že jiní diskutující na ně reagují, a to jak pozitivně, tak negativně.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Už jste to správně pochopil.

Jo takhle!
Pytlici ani nevěděli, že prve něco nepochopovali. To už se tak stává. Člověk netuší, kolik věcí mu nedocvaklo, a je v pohodě. Neví, jak mnoho neví. Je to takové osvobozující.
Jindy zase pytlici některé věci chápou až moc dobře, což mnohé odborníky na vzdělání nezanedbatelně hněte.

Josef Soukal řekl(a)...

Teď to vidím: V mém příspěvku nejde o "zapříčení", ale o "zapříčinění".

Okomentovat