3.3.19

Ondřej Šteffl: Náš problém s rodiči

V Keni není v rodičích ani v učitelích pevně zafixována představa, jak má správně vypadat škola. Není to tak prostě proto, že většina rodičů do žádné školy nechodila. Podobné je to třeba i v Brazílii a v dalších rozvíjejících se zemích. To jistě není zásluha Keni ani Brazílie, ale spíš náš problém.


17 komentářů:

krtek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
krtek řekl(a)...

Pan Stefl asi nikdy neslyšel o dětech, které byly vyděšeně z Hejneho metody, a rodičích, kteří byli zoufalí z toho, že dětem nemohli pomocí. Ale to jen tak na okraj.
Předchozí post jsem smazal, neb chytrý stroj mi nahradil jméno Stefl za Steel.

Pepouš řekl(a)...

Hezky pan Šteffl vyjmenoval různé alternativní směry ve vzdělávání. A teď by to chtělo srovnán s počty "klasických" škol. To že škol Sudbury Valley je po světě už 35, tak to je opravdu závratné číslo.

A to se takhle vydáte na seminář Hejného matematiky a paní lektorka řekne, že učí na dvou školách. Ale Hejného matematiku jen na jedné škole, protože v té druhé škole má takovou třídu, že si tam Hejného matematiku vůbec nedokáže představit... Takže co, Hejného matematika opravdu pro všechny?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Nechme to, ojak to je. Proc:
Rodice nepredelame. A proc bychom je meli predelavat.
Nabidneme alternativy a rodice si lroste jen vyberou. Nekteri budou chtit dojizdet, jini ne. Bude to jako se speckami davno.
Ani ucitele nemohou stihat sledovat vsechny mozne smery, ktere v pedagogice vznikli.
Vysoke skoly jsou nejzakonzervovanejsimi skolami. Kdyz ani dnes nejsou schopne dat beznym ucitelum zaklady specialni pedagogik, nebudou nabizet ani jine pedagogiky.
Problem je i v tom, ze mnozi inovatori pedagogik tu “ svoji” berou jako best of, ktera pasuje na vsechny deti a pres to vlak nejede.
Ve tridach s doslova davem zaku se moc experimentovat neda.
NIKDY nemuze nastat 100% konsensus mezi pedagogy a rodici a modernosti. Kdo si to mysli, je rozumu mdleho.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Vznikly

Petr řekl(a)...

"Ti chtějí hlavně dobré známky, co děti umějí, je moc nezajímá,"
Naprostý souhlas, hlavně, ať si ti učitelé nevymejšlí a já se nemusím o nic starat. Běda ale, když se něco ve škole tzv. "semele", to se píšou stížnosti na všechny strany a ti movití rodiče hned vyhrožují právníky. A za všechno mohou kantoři :-(
Je holt jiná doba "Host vyhazuje vrchního", jak říká klasik :-)
Kdyby se za to alternativní vzdělávání ve Scioškole nemuselo platit, hned bych tam dal děti na hlídání. Klidek, pohodička, žádnej stres, pěkný známky a až "prostřelí" přes MŠMT SCIO-střední školu, maturitka-formalitka je v kapse. Pak na práva v Plzni a nějakej ten titul je doma. Pak post v soukromé rodinné firmě a jde to dál.
No, důchod to jistí :-)
PetrK

Jiri Janecek řekl(a)...

"U nás se totiž naprostá většina rodičů i část učitelů modernějšímu přístupu ke vzdělávání brání."

Je otazka, jestli moderni pristup je to prave orechove… Kdyz jsem byl decko, byl mezi mladezi u nas na vesnici moderni uces mullet a dziska s logem Bayernu Mnichov. Dneska uz to nikdo nenosi.
Ve vzdelavani, bych rekl, furt je zaklad to, co pred osmdesati lety sesumiroval Piaget.


---
"Viděl jsem také vesnici Masajů. Přistěhovali se nedávno, z Tanzanie. A víte proč? V Keni dostanou jejich děti lepší vzdělání."

Holt malo vzdelani Masajove asi podlehli bludum Johna Holta a Petera Graye…

Jana Karvaiová řekl(a)...

K te Africe. Shodou okolnosti v nasem mestecku existuji nadsenci, co pred lety zacali jezdit k masajum a snazi se o jejich vzdelani. A to stavbou skolnich budov. Kazdorocne se u nas porada charitativni akce, za penize se koupi matros a stavi se. Jenze panove od nas take vypravi o tom, jak je hrozne obyvatelstvo v africe donutit vubec nejake aktivite. Nechce se jim delat a pomahat. Ti chlapi to maji jako konicka, ve svem volnem case jezdi makat tisice km od domova. Pohled pana Steffla je jednostranny. Je to stejne, jako kdyz nase nektere romske matky pisi, jak desne jim zalezi na vzdelani. A pak deti do skoly neposilaji, protoze prednost ma to, ze diteti se nechce vstavat.

Eva Adamová řekl(a)...

Pan Šteffl má s rodiči problémy? No, není divu, oni totiž rodiče, coby klienti SCIO škol, za ty své penízky chtějí, aby se děti učily jinak, řekněme moderněji, ale také za ty své penízky chtějí, aby jejich děcka na výstupu měla základní znalosti a dovednosti alespoň trochu srovnatelné s tím, jaké by měla na výstupu z běžných škol. A asi postupně začínají přicházet na to, že skloubit to rozumně dohromady není až tak jednoduché.

Ivo Mádr řekl(a)...

V matematice a přírodních vědách dosahují pravidelně nejvyšší úrovně žáci z Japonska, Číny, Taiwanu, Singapuru,..Třeba chtějí rodiče u nás zachovat tradiční systém. Proč v Anglii přechází veřejné školy na singapurský model výuky matematiky? Podle světového srovnání OECD jsou patnáctiletí singapurští žáci v matematických schopnostech na druhém místě za žáky ze Šanghaje. Britští studenti se oproti tomu umístili až na 26. místě.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Ondřej Šteffl má pravdu. V rozvinutých zemích pociťujeme setrvačnost rodičovských představ o škole jako závažný problém už dlouho. Jeho naléhavost je tím větší, čím rychleji se svět mění. Autor tohoto obrázku si vzpomněl na dobře míněný agitační plakát, který visel před učebnou, kde se učil jako prvňáček.

Ten plakát se pořád ještě prodává za 4 dolary jako představa dobře fungující školy: učitelé, rodiče a žáci společně udržují učení v pohybu. Jenomže ono se to netočí!

A jednotliví aktéři se k příčinám vyjadřují, jako by tam bylo o kolečko víc:
PROSÍM OKAMŽITĚ VYMĚNIT RODIČE!
KONEČNĚ VÍM, PROČ VZNIKLO DOMÁCÍ VZDĚLÁVÁNÍ
ŠKOLA MÝCH SNŮ JE ŠKOLA BEZ ŽÁKŮ

V. řekl(a)...

Jo jo. Lidstvo pouziva nove misto vyzkouseneho a nazyva to pokrok.

krtek řekl(a)...

Botlik má pravdu. A Školství bez dětí, učitelů a rodičů - to by mohlo fungovat!

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pane Botliku:
Skola ma byt o spolupraci. To je jedine. Pokud se mnou spolupracuje rodic, ktery trva na znamkach, nevadi mu muj zpusob vyuky, tak jsem spokojena. Stejne tak mi nevadi ve stejne tride rodic, co si preje slovni hodnoceni a trva na tom, ze jeho dite si muze behem hodiny pohrat, aby pak mohlo pracovat dal. Jini jsou rodice, jine jsou deti. Naprosti nikdy neuvedete do souladu tyto dve skupiny ve tride o 25 zacich. Jedine ve chvili, kdy si rodic cilene vybere skolu, kde se jede jeho vysnenym zpusobem. Nelze to udelat v celem skolstvi. To je absurdni utopie, kterou hlasa clovek neznaly psychologie.

Simona CARCY řekl(a)...

On má Šteffl stejně tak nějak víc rád tyhle africké národy: Masaje, Keňany nebo ty, co bubnovali, aby přiletělo letadlo. Třeba nám naordinuje masajské školství, aby se to tady zlepšilo. On vlastně říká, že vzdělání předchozích generací je jen a jen k zlosti, protože předchozí absolventi si pak představují, jak se má vzdělávat. Ale to ne, takhle to nejde, holenkové. Na to je tady Šteffl!

Simona CARCY řekl(a)...

A pokud jde o obrázek citovaný panem OB: Z ničeho není zřejmé, že autor měl na mysli ozubená otáčející se kola, jak se nám Botlík snaží sugerovat. To jen potvrzuje, že Botlík je zajatcem svých životních vizuálních představ a asociací stejně, jako tomu bylo u kuželovité čepice, kde tvrdošíjně předpokládal podstavu kuželu. Ani zde nejde o ozubená kola, ale neustále se prostupující živé organismy, jejichž podněty a reakce se stále více proplétají. Je to logické. Otisk stop učitele si v sobě neseme celý život, i když už nejsme v žádném přímém vztahu se školou nebo daným učitelem, tedy kdy žádná kolečka do sebe dávno nezapadají. Obrázek tedy není humorný, ale věcný. Ale to je zbytečné vysvětlovat.

mirek vaněk řekl(a)...

Ano, Pod vedením dr.šteffla se našemu školství podaří brzy dohnat školství Keňské a Brazilské.

I když budu za zpátečníka a brzdu školského pokroku, domnívám se, že není o co stát.

Okomentovat