4.3.19

Michaela Těšínská: Komunikace, na které vyrostl moderní člověk, se totálně rozpadá

„Výzkumy, které provádíme, potvrzují negativní vliv především sociálních sítí na mozek. Čím více se na nich lidé vyskytují, tím více jim odpadávají určité schopnosti. Roste u nich pocit úzkosti a pozorujeme anatomické a funkční změny mozku,“ říká v rozhovoru Martin Jan Stránský, neurolog a zakladatel Kanceláře Ombudsmana pro zdraví.


Z rozhovoru v Lidovky.cz vybíráme:

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste se zapojil do diskuse, zda zakázat ve školách mobily?

STRÁNSKÝ: Tato debata se v Česku nyní otvírá. Chtěl jsem proto upozornit, že jsou světově uznávané studie, které se vlivem moderních technologií na děti zabývají. Jsou tomu téměř tři roky, kdy Americká pediatrická akademie vydala stanovisko, že je pro děti škodlivé koukání do jakékoliv obrazovky. Francie poměrně nedávno zakázala mobily ve školách.

Výzkumy, které provádíme, jednoznačně potvrzují negativní vliv hlavně sociálních sítí na mozek. Čím více se na nich lidé vyskytují, tím více jim odpadávají určité schopnosti. Roste u nich pocit úzkosti a pozorujeme anatomické a funkční změny mozku. Dostáváme se až k filozofické otázce, jakým směrem se chce lidstvo dále vyvíjet.

LIDOVÉ NOVINY: Vadí vám tedy nejvíce sociální sítě?

STRÁNSKÝ: Je klíčové si uvědomit, že sociální sítě jsou vymyšlené jen a jen proto, aby prodávaly vaše osobní data dalším organizacím. Ještě horší je, že jsou sestavené tak, aby vedly k nárůstu návykovosti a závislosti, a to i přes neurologické mechanismy, které se přímo měřily při jejich tvorbě. Jejich nadměrné používání vede ke stupidifikaci a k prostému narušení mezilidských vztahů. Tato návykovost aktivuje v mozku stejné trasy jako u lidí, kteří užívají heroin. Negativní dopady jsou totožné.(...)

LIDOVÉ NOVINY: Když se podíváme do hlavy dětem, jak se vyvíjí jejich mozek a jak u toho procesu škodí moderní technologie?

STRÁNSKÝ: Mozek je funkční neuroanatomický orgán, který je od narození připraven, aby v závislosti na prostředí a výuce vytvořil trasy, na jejichž základě pak myslí. Tyto trasy se fyziologicky vytvářejí porovnáváním s předchozími zkušenostmi. To znamená, že čím více jich je a čím jsou různorodější, tím má mozek hustší síť, ze které tvoří úvahy. Mozek se dává dohromady postupem let. Nejprve se vytvoří základní centra, která se starají o základní potřeby člověka. Postupně se vytvářejí takzvaná vyšší centra, která slouží jako střediska pro vyšší integraci myšlenek.

To se stane kolem sedmého roku člověka. Proto dítě do té doby nechápe finalitu smrti nebo věří v Ježíška. Trasy se mohou tvořit a centra se na sebe mohou napojovat během celého života člověka. Proto starší lidé skutečně mohou být moudřejší. Moudrost potřebuje čas a zkušenost, aby vznikla. Je obrovský neurologický rozdíl mezi vědomím a fakty a moudrostí. Tvorba moudrosti začíná s informacemi – k tomu jsou technologie velmi dobré –, ale nevznikne bez dalšího racionálního uvažování, při kterém se právě propojují další trasy a sítě.


1 komentář:

E.Kocourek řekl(a)...

Pokud chce "upozornit, že jsou světově uznávané studie", proč mluví o pitomostech jako francouzský zákaz mobilů? Odhaduji, že všechny jeho "argumenty" mají takovouto hodnotu. ////

Netvrdím, že autor nemá v některých věcech pravdu. Jenom nemá argumenty. A nejspíš to ani nechápe. ////

Zajímavá je zmínka o Ježíškovi. Má se to chápat tak, jako že autor v Ježíška nevěří? ////

Okomentovat