10.3.19

Jan Nejedlý: Radkin Honzák - Moje maminka převzala výchovné metody od Bismarcka

Psychiatr a vysokoškolský pedagog Radkin Honzák oslaví příští měsíc osmdesátiny. Není to na něm vidět ani náhodou. Tento neobyčejně vitální, usměvavý, vtipný a vzdělaný muž aktuálně působí jako lékař i pedagog na čtyřech pracovištích. Kromě toho pořádá přednášky, píše knihy, bloguje, vystupuje v televizi. Odborníka v oboru psychiatrie jsme se ptali, jak blázní učitelé, rodiče, žáci a vůbec celá naše civilizace.


Z rozhovoru Jana Nejedlého s Radkinem Honzákem v Nakladatelství.Portál.cz/Rodina a škola vybíráme:

Jak má učitel pracovat s rozjitřenými emocemi, aby ho nepohltily?

Pro učitele bych zavedl povinný balintský systém. Psychoanalytik Michael Balint byl maďarský Žid, který utekl před Horthym do Anglie, kde pracoval s praktickými a rodinnými lékaři. Zjistil, že v jejich pracovní náplni je víc než třetina psychosociálních problémů, na něž nejsou doktoři absolutně školeni. Tak začal dělat svoje terapeutické skupiny, což se ujalo jako jistá metoda supervize čili opucování. To se sejde skupina lidí, ideální počet je dvanáct, i Kristus měl dvanáct apoštolů, a každý vytasí nějaký problém. Vybere se jeden příběh, který chtějí řešit, následuje kolo otázek, pak kolo asociací, kde protagonista mlčí a ostatní mu říkají „Mně to připomíná…“, každý to nasvítí po svém, další kolo má podobu „Já na tvém místě bych dělal…“. Všechno se to musí dít bez agresivity. Je to burza nápadů. Sdílení, kterým se ředí emoční náboj, jenž bývá často nesnesitelný. V přátelském a věcném duchu se tam dají ventilovat věci, které na první oko vypadají velice intimně nebo riskantně. To bych učitelům skutečně dopřál.(...)

Zmiňovaná kantorka se hroutila především z náporu rodičů.

Je pravda, že rodiče jsou čím dál agresivnější. Mám v ambulanci kantorky, které jsou natolik traumatizované, že to musíme řešit invalidním důchodem. Taková učitelka se už nemůže do školy vrátit, když jí tatínek žáka ze třetí třídy řekl: Pokud synek nedostane samé jedničky, napřed budete mít propíchaná kola u auta a potom máte členy rodiny, které umíme taky propíchat. A nikdo se jí nezastane!(...)

Co ještě má neblahý vliv na dnešní děti?

Generaci dnešních dětí negativně ovlivňuje především rozpad rodin, snaha předat veškerou odpovědnost za výchovu škole, která ale nemá patřičné pravomoci, adorace konzumu jako nejvyšší hodnoty a spousta biologických faktorů vzniklých v souvislosti se změnami v posledním půlstoletí – a ty zdaleka neumíme dopočítat. A taky mně na téhle generaci dětí vadí, že nemají časoprostor pro sebe, aby se naučily žít v souřadné rovině se svými vrstevníky. Nejdou ven, ale na kroužek. Všude je musí buzerovat a napomínat nějaký dospělý krotitel. Nemají šanci nechat si nafackovat od vrstevníků, kteří by je usměrnili po svém. Když jdou bruslit, tak vybaveni přilbou, chrániči a trenérem. To je úplně jinak nabytá dovednost, než když se to člověk naučí od startu do cíle sám.


1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Snad že povinná četba?
S honzáky pytlici souzní.

Okomentovat