1.3.19

Jakub Malý: Školamyšl učí děti i rodiče. Bez známek a jako v obýváku

Tuhle školu si v Litomyšli založili sami rodiče. Pro ostatní původně byli jako skupinka bláznů, kteří jdou hazardovat na svých dětech. Postupně se ale pohled mění. „Nejdřív se sešla skupinka rodičů, které zajímalo vzdělávání jejich dětí a jeho podoba. Scházeli jsme se každou neděli. Výstupem bylo reálné uvažování o tom, co konkrétně můžeme udělat, abychom pro děti tu jinou školu opravdu zajistili,“ říká předsedkyně spolku Školamyšl Věra Krejčová.




Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu vybíráme:

V očích veřejnosti se podle Krejčové Školamyšl a lidé kolem ní takzvaně normalizují. „Jsme otevření tomu, aby se k nám přišli třeba i pedagogové z jiných škol podívat. Teď jsme tam měli část festivalu vzdělávání Nakopněte svoji školu. Některé workshopy se realizovaly přímo ve výuce. Se školou teď už jsou nějaké zkušenosti. Samozřejmě existuje skupina lidí, kteří si dál ťukají na čelo. Myslím, že to je v pořádku. My jenom nabízíme možnost volby, jinou cestu.“

Z původní budovy se škola nedávno přestěhovala do bývalé řemeslnické školy z roku 1913. „Tahle budova má ducha. Jako rodiče jsme jí dali hodiny své práce. Řešili jsme všechno od vybouchávání starých omítek po vymalování. To pak utváří náš bližší vztah k prostoru,“ myslí si rodič Václav Flaška.

5 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Vypadá to hezky, jenže takto hezky to vypadá jen v případech, kdy se do toho rodiče tzv. obují a obětují své myšlence kvanta času a úsilí a dají tomu jakýsi systém. Neříkám, že takovýchto škol, kde to vzali za správný konec, se nenajde víc., jenže se najde i celá řada tzv. komunitních škol, kde to bohužel vypadá zoufale.

Bohužel jedna existuje i v našem městě. Jedenáct dětí, které jsou zapsány na domácím vzdělávání, se schází v naprosto nevyhovujícím prostředí a o nějaké skutečné výuce zde nemůže být ani řeči. V podstatě se jedná o dopolední hlídání a zabavení dětí volnočasovými aktivitami, aby děti nemusely chodit do školy a aby matky mohly chodit do práce. Téměř vše pak musí rodiče děti naučit doma, což podle mne slabší rodiče slabších dětí nezvládají. Jsou to děti prvostupňové, takže je musí naučit alespoň číst, psát a počítat. Že by se tyto děti měly naučit tomu čtvrtému základnímu, co zmiňovala paní Drábová, tedy řádu, o tom nemůže být ani řeči. Byla jsme přítomna jejich přejezdu autobusem z našeho města do města sousedního a byla jsem věru ráda, že vysedám. Takový randál by nenadělala ani jedna větší základka, děcka nebyla schopna ani těch patnáct minut sedět na jednom místě a neustále po autobuse pobíhala a řvala jak na lesy, "učitelkám" to bylo evidentně jedno a řidič byl na prášky. Druhý stupeň už budou absolvovat na naší základce a už se na tyto děti velmi "těšíme."

Tomáš Barták řekl(a)...

Doufám, že se v tomto (a nejen v tomto) případě nestane to, že až budou muset (z jakýchkoliv důvodů) nastoupit děti do běžné školy, tak se bude dávat vina za jakýkoliv neúspěch právě té běžné škole. Možná k tomu nedojde. Nevíme přesně, jak výuka probíhá, můžeme se jen domnívat. Přeji škole - učitelům i dětem - hodně úspěchů.

Tomáš Barták řekl(a)...

Ještě jeden pohled:
Všechny školy tohoto typu těží ze zájmu rodičů, určitě stoprocentního, ale velkého. Ne běžných základních školách řeší učitelé často opačné problémy - malý zájem, mnohdy téměř nezájem o své vlastní ratolesti. Rodiče mají často školu jako hlídací službu, která má za úkol nahradit výchovnou pozici rodiny. A to je pro učitele náročné, často demotivující a stresující.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Školu od jaktěživa tvoří učitel a jeho žáci. Ti svého učitele následují, aby se přiučili to, co umí on. Mnozí pak jdou svojí cestou a zpravidla bývají rádi, mohou-li to svoje umění předat další generaci.
Veškerá institucionalizace je dílem byrokratů. A podle toho to také i vypadá. Návrat ke kořenům. To je oč tu běží. Nechť každý vzdělává a vychovává svoje dítě, jak mu milo a libo jest. Pokud na to nemá čas, peníze či vzdělání, může dítko ponechat nevzdělané, nebo jej svěřit někomu v koho má důvěru, že se zhostí řádně. Nic jiného v tom není.
Mělo by se začít zrušením povinné školní docházky.

krtek řekl(a)...

"Mělo by se začít zrušením povinné školní docházky." A zavést směnný obchod: "Prozradím ti Pythagorovu větu a k čemu se používá za kilo cibule. Za dva pytle brambor naučím upravovat textové dokumenty."

Okomentovat