20.3.19

Duel: Proč mají kluci horší známky? „České školství přeje hodným holčičkám“

Systém klasického známkování ve školách je velmi rizikový. Chlapci potřebují jiný styl výuky, a proto se do známek promítají i osobní postoje učitelů, říká v Duelu odbornice na vzdělávání Klára Laurenčíková. Hodnotí tak výsledky výzkumu, který ukázal, že chlapci dostávají na základních školách horší známky než dívky, přestože znalosti mají stejné.




Video na Seznam Zprávy

Z doprovodného článku Markéty Bidrmanové vybíráme:

Podle Kláry Šimáčkové Laurenčíkové z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání klasické známkování navíc „zabíjí motivaci“ a je potřeba, aby učitelé známky zasazovali do kontextu.

„V Česku je stále jen menší část škol, které používají slovní hodnocení. Velká část rodičů se stále řídí tím, jakou známku jejich dítě má. Je ale důležité vysvětlovat rodičům, co ta konkrétní známka znamená, že nemusí stoprocentně popisovat schopnosti a talent dítěte,“ vysvětluje Laurenčíková.

Roli může hrát i to, že známkování na českých základních školách je v rukách žen. Téměř 85 % učitelských sborů tvoří učitelky.



16 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jen v tom textu je tolika ujetin, že by pytlici potřebovali alespoň den volna, aby se s tím vypořádali tak nějak po pytlikovsku.

konkrétní známka znamená, že nemusí stoprocentně popisovat schopnosti a talent dítěte

Možná, že by té odbornici na kdeco mohl někdo pomalu, pomaličku vysvětlit, že hodnocení se týká výsledku práce žáka, a ne jeho talentu. Jak by k tomu přišly děti, kterým příroda nijak zvlášť nenadělila, a které svého výsledku dosahují mnohdy v potu tváře? A nebo naopak, pokud vyjde najevo, že to někomu jde takříkajíc samo, že by se mu v hodnocení ubralo? Jakože za trest za ty geny?

známkování na českých základních školách je v rukách žen

Tak hezky džendrově vyvážené tvrzení, že se s ním nedá než souhlasit. Tak tady je to zakopané jádro pudla! Ještě, že pytlici jsou muži na středních školách. Jináč by hanbou popukali.

Sám na sobě jsem pozoroval, že když dívka nezlobí, mám tendenci jí dát lepší známku.

'Lněničko, Lněničko, osm let jsi vyrušoval, a teď tohle! To jsi ředitel?'
Jakože učitelky chlapcům přihoršují a učitelé dívkám přilepšují?
Semerád ze třetí bé dostane za stejně napsaný diktát nebo stejně spočítaný příklad horší známku než Korecká, protože při hodině neustále hýká.
To je tedy síla! I pro pytliky...

Jiri Janecek řekl(a)...

Toto jsme taky brali pred 20 lety v ramci rychlokurzu psychologie pro turboucitele… Specialni pedagozka Laurencikova asi nedavala pozor.

Genderove stereotypy, ktere spolecnost uplatnuje pri vychove deti, proste vedou k tomu, ze chlapci a divky jsou po sestem roce zivota trochu jini - divky jsou treba peclivejsi, chlapci maji lepsi prostorovou predstavivost.
A dost mozna pod tim budou i nejake hormony…

Podobne skolni vysledky ruznych socialnich skupin mohou byt ovlivneny treba zvysenym vyskytem drogove zavislosti nebo mene stimulujicim prostredim… A pod tim mozna geny, minimalne v obecnejsim smyslu jako prenasene zpusoby chovani urcite populace.

Tomáš Barták řekl(a)...

Podle mě je velikou ironií, že sama sebe paní Laurenčíková řadí mezi odborníky (odbornice) na vzdělávání. Podobných odborníků máme dost. K čemu to ale je? Za co nesou zodpovědnost? Je jejich práce smysluplná?

Pepouš řekl(a)...

Jak napsal kolega Pytlík, tolika ujetin, že jeden neví, odkud začít ...

V prvé řadě je dobré si uvědomit, co obnáší taková známka na vysvědčení. Známka na vysvědčení ukazuje dlouhodobé výsledky práce daného žáka (žákyně) v předmětu, přístup k práci, plnění povinností i dobrovolných úkolů a podobně. Takže tato známka nevypovídá jen o znalostech žáka. Takže vidím velmi problematické porovnávání známek na vysvědčení a výsledků přijímacího testu.

Dále mi to přijde jako záměna příčiny a následku. Kdo v hodinách dává pozor, soustředí se, vše má v pořádku (bez ohledu na pohlaví) zřejmě bude mít více jasno a tak je předpoklad i pro lepší výsledky a tím i hodnocení. A pokud někdo je nesoustředěný a hledá spíše svoji sociální pozici (na úkor práce, soustředění, plnění úkolů), tak má prostě menší přehled a tak jeho znalosti a přehled může být menší a hodnocení o to horší. A pokud tu někdo genderově nevyváženě tvrdí, že na práci se méně soustředí kluci, no tak pak se to nějak projeví i na jejich hodnocení.

Zajímal by mě názor paní Laurenčíkové na jednu věc - bude hledat spolupracovníka na nějaký svůj další projekt. Bude mít na výběr ze dvou uchazečů. První slečna ji dodá veškeré podklady včas, budou obsahovat všechny důležité informace, na schůzku přijde o několik minut dříve, upravená, vhodně oblečená a při osobním pohovoru ukáže přehled komunikativnost. Poté přijde mladík, sice přesně na čas, ale udýchaný, všude možně se snaží rychle najít všechny podklady, úplně není soustředěn na rozhovor, ale stejně jako předchozí uchazečka je odborně na výši. Takže koho si vyberete jako nového spolupracovníka?

Jiné formy hodnocení. Ano myšlenka pěkná, ale jak ji realizovat? Na prvním stupni, kde má jeden učitel dětí na většinu předmětů a má o dětech větší přehled, si umím v pololetích slovní hodnocení představit, ale i tak to bude velmi náročné a může to sklouznout k formalismu. Co na druhém stupni, kde se učitelé střídají a jeden učitel má na starost třeba sto žáků. Individuální slovní hodnocení, ideálně průběžně? Jak si to představujete, že to má kantor zvládnout? Co třeba předměty, kde máte hodinu týdně a nemáte šanci žáky pořádně poznat?

Tím ale nechci říct, že slovní hodnocení neprobíhá. Naopak. Myslím si, že pro většinu učitelů je naprosto normální rozebrat se třídou nejčastější chyby v písemkách (referátech, úkolech...) na co je potřeba se ještě soustředit a podobně. To že není prostor to dělat individuálně a že to není nikde napsané, ještě neznamená, že to neprobíhá!

No a to závěrečné prohlášení, že když rodiče na něco nemají kapacitu, tak se o to má postarat škola (např. doučování) už snad ani nechci moc komentovat. Škola je budova, ta se o nic nepostará. Starají se lidé. Ale pokud chcete někomu jen přidávat a přidávat práci a povinnosti, tak to ti lidé chvíli vydrží a pak už najednou ne. Schválně, kolik máte kolem sebe bývalých a současných kolegů, kteří svou práci učitele odnesli zdravotními problémy? A je to z velké části přesně kvůli lidem, kteří problémy rodiny a společnosti chtějí přenášet na školy a jejich učitele - výchova ke zdraví, výchova k občanství, branná výchova, finanční gramotnost, genderová vyváženost, technika ....

Eva Adamová řekl(a)...

„České školství přeje hodným holčičkám“

Já myslím, že do budoucna můžeme být naprosto v klidu, protože těch hodných holčiček nám rapidně ubývá, takže se to co nevidět srovná.

Radek Sárközi řekl(a)...

Paní Laurenčíková někdy v praxi známkovala nebo slovně hodnotila žáky ve škole? Kdy se stala odbornicí na hodnocení?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Paní Laurenčíková je na úrovni milovníka fotbalu, který v obýváku na gauči sleduje zápas Sparta Slávie a přesně ví,kdy kopnout do balónu. Postavit milovníka fotbalu na trávník dopadne bídně.
Paní Laurenčíková nikdy neučila, pouze vychovatelsky působila celé dva roky v Jedličkově ústavu.
Měla by se silně dovzdělat v oboru vývojové psychologie.Tam by ty rozdíly mezi chlapci a dívkami snadno a rychle našla. Pokud se tedy nehodlá angažovat i do psychologických záležitostí a přepsat genderově vyváženě učebnice vývojovky. Zkusím toto její téma nahodit synovi, který má teď opravdovou odbornici na vývojovku - paní ŠUlovou, aby viděla, jací "odporníci" vládnou našemu školství.

Ivo Mádr řekl(a)...

A nejsou náhodou "experti a odborníci" na školství (na všechno alternativní, multikulturní,...)dobře zaplaceni za publikační činnost?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Jak napsal kolega Pytlík, tolika ujetin, že jeden neví, odkud začít ...

Začít je třeba tím podstatným: Laurenčíkovou. A víc netřeba.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Začít je třeba tím podstatným

Odborníci na vzdělání jsou v tomto smyslu bezesporu stěžejní. Tedy pardon, klíčoví. Vyšší úrovní podstaty je pak prostor, který je jim poskytován odborníky na média. Úplně nejvyšší úrovní je ale nezanedbatelná trdlovitost všech, kteří na ta moudra naskakují až tak, že naletí.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

O kariéře KL píše nick Brouk Pytlík velmi zajímavé věci. Je to pořádná jízda...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Eh, ti pytlici! Ti by zasloužili...
Ryzí odbornictví na vzdělání si ale rozvracet nene cháme!
Contra expert non datur argumentum.

Janek Wagner řekl(a)...

Komentovaný profesní životopis Kláry Šimáčkové Laurenčíkové

Nicka Pytlik řekl(a)...

Vyprovodíš dveřmi, vlezou zpátky oknem.

P. Vršecký řekl(a)...

Paráda. Laurenčíková vystudovala obor, kterému se vůbec nevěnuje a nikdy nevěnovala (kdo by pracoval, když jde přijít ke grošíkům podstatně příjemněji a ve větší míře), kariéru dělá na ministerstvech a v neziskovkách. "Expertka" na slovo vzatá. Kdyby si někdo s podobným pracovním životopisem hrál na experta v právu, odborná veřejnost by se mu vysmála.

Ivo Mádr řekl(a)...

Ono je to jen a jen o penězovodech. Když se přeruší, tak je to pro "aktivisty, experty na školství, odborníky na všechno" konec světa.

Okomentovat