25.2.19

Revize RVP: připravuje se konečně veřejná diskuse aneb Vize a cíle revize?

Na webu Národního ústavu pro vzdělávání se v posledních dnech objevila celá řada změn, které signalizují přípravu veřejná diskuse k připravované revizi RVP. Bohužel řada změn byla zatím znepřístupněna a některé stále veřejně dostupné texty jsou plné nepřesností a manipulací. Doufejme, že aktualizované texty a kompletní podoba bude zpřístupněna v pátek při příležitosti konání konference MŠMT k představení přípravy Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030, kde je jedním ze tří témat právě i Revize RVP.

Byl kompletován přehled tzv. podkladových studií, které ale chybí pro vzdělávací oblasti Člověk a společnost, Člověk ekonomika a svět práce a Umění a kultura. Zároveň je připraveno zatím prázdné diskusní fórum.

Určité pochybnosti vzbuzuje představa průběhu revize: "Aby byly revize kurikulárních dokumentů efektivní, byl navržen tzv. kaskádový postup, tzn. že revize nebudou realizovány k jednomu datu, ale postupně budou revidovány jednotlivé vzdělávací oblasti všeobecného vzdělávání a obory středního odborného vzdělávání. Konkrétní záměry Vám budeme předkládat i prostřednictvím tohoto zpravodaje k diskusi. Těšíme se na spolupráci s Vámi, protože revize kurikulárních dokumentů se musí stát věcí veřejnou."

Citujeme z dalších v neděli aktualizovaných (podle RSS NUV.cz) stránek (Vize, Cíle):

VIZE

Vizí celého pojetí je poskytnout všem skupinám populace rovné příležitosti ke vzdělávání, které jim umožní získat a rozvíjet kompetence potřebné pro uplatnění v osobním, občanském i pracovním životě.

Vize zdůrazňuje environmentální, sociální i ekonomický aspekt přínosu vzdělávání a soustřeďuje se na podporu:

osobního rozvoje

Vzdělávání by mělo umožnit každému člověku rozvíjet se po celý život podle svých schopností a zájmů a usilovat o své uplatnění ve všech sférách života. Mělo by mu zprostředkovat vědomí jedinečnosti vlastní osobnosti bez pocitů ohrožení či vlastní nadřazenosti ve společnosti různých národů, jazyků a kultur.

sociální soudržnosti a aktivního občanství

Vzdělávání by mělo být jednou z nejvýznamnějších integrujících sil posilujících sociální soudržnost společnosti a environmentální odpovědnost, a to nejenom předáváním sdílených hodnot a společných tradic. Vzdělávání může podstatně vyrovnávat životní příležitosti, omezovat vytlačování znevýhodněných skupin na okraj společnosti a tím přispívat k její stabilizaci. Může také významně přispět ke vzdělávání soudných, kritických a nezávisle myslících občanů s vědomím vlastní důstojnosti a s respektem k právům a svobodám ostatních, kteří mohou rozvíjet demokracii a občanskou společnost.

zaměstnatelnosti

Vzdělávání by mělo přispívat ke zvyšování zaměstnatelnosti, tzn. schopnosti nalézat zaměstnání nebo podnikat nebo se jinak uplatňovat na trhu práce (např. dobrovolnické aktivity), a to nejen v ČR, ale také v zahraničí – zejména v Evropě. To vyžaduje orientovat všeobecné i odborné vzdělávání na průběžné zvyšování flexibility a adaptability člověka, na jeho tvořivost a iniciativu, na samostatnost a odpovědnost. Zároveň by mělo otevírat prostor pro inovace a podnikání.


CÍLE

Posláním RVP/KD je umožnit, aby každé dítě/žák/žákyně mělo možnost rozvíjet čtyři základní cíle, které se promítají do celého procesu vzdělávání:  -učit se být;  -učit se žít s ostatními;  -učit se poznávat;  -učit se pracovat a jednat.

04.png
Konkrétnější a zapamatovatelné atributy (znaky, přídomky) uvedené u jednotlivých cílů vyjadřují to nejpodstatnější pro porozumění těmto cílům v 21. století.

Učit se být autonomní osobností znamená: 

• rozvoj osobnosti, který zahrnuje kultivaci a podporu seberealizace každého jedince a co největší rozvinutí a uplatnění jeho potenciálu. Vzdělávání má vybavit člověka tak, aby uměl uplatňovat svá práva a současně plnit povinnosti svobodného občana v demokratické společnosti. Rozvoj člověka představuje základní cíl, který je nezbytný nejen z hlediska jedince, ale i společnosti. Celkový tvůrčí potenciál obyvatel každé země je vždy hlavním zdrojem jejího rozvoje.

Učit se žít s ostatními a být odpovědným občanem znamená:

• posilování soudržnosti společnosti. Vzdělávací soustava je jednou z nejvýznamnějších integrujících sil, a to nejenom předáváním sdílených hodnot a společných tradic, ale především zajištěním rovného přístupu ke vzdělávání, vyrovnáváním nerovností sociálního a kulturního prostředí i regionálních nerovností a podporou demokratického vývoje. Rozdílná úroveň vzdělání se dnes stává rozhodující příčinou společenských rozdílů. Vzdělávací systém může podstatně přispívat ke zvyšování sociální mobility, vyrovnávat životní příležitosti, omezovat vytlačování znevýhodněných skupin na okraj společnosti, a tím přispívat k její stabilizaci.
• podporu demokracie a občanské společnosti. Demokracie nezbytně potřebuje soudné, kritické a nezávisle myslící občany s vědomím vlastní důstojnosti a s respektem k právům a svobodám ostatních. Školní společenství je prvním společenským prostředím, do něhož dítě z poměrně uzavřeného prostředí rodiny vstupuje. Toto společenství působí bezprostředně, každý den a po mnoho let v mnoha rovinách: charakterem vztahu mezi učitelem a žákem, který by měl být založen na vzájemném respektu, utvářením školní komunity, která by ve škole měla vytvářet demokratické společenství rovnoprávných partnerů i celkovým uspořádáním vzdělávacího systému, který by měl být otevřený s vyváženými kompetencemi na jednotlivých úrovních a přístupný zapojení všech partnerů.
• výchovu k partnerství a spolupráci v evropské i globalizující se společnosti rozšiřuje předchozí cíl o další úroveň. Znamená usilovat o život bez konfliktů a negativních postojů ve společenství nejen druhých lidí, ale i jiných národů, jazyků a kultur, být schopen přijmout a respektovat i značné odlišnosti mezi lidmi dnešního propojeného světa bez pocitů ohrožení či vlastní nadřazenosti, a přitom si být vědom jedinečných hodnot vlastní osobnosti. Aby jedinec mohl obstát jako sebejistý, sebevědomý občan bez pocitů ohrožení, musí být konkurenceschopný v globální společnosti, nesmí se cítit znevýhodněn kvalitou či zaměřením vzdělání, jazykovými bariérami či kulturními aspekty výchovy.

Učit se poznávat a celoživotně se učit znamená:

• zprostředkování historicky vzniklé kultury společnosti, obsažené ve vědách, technice, umění, pracovních dovednostech, spirituálních a morálních hodnotách, jak nastupujícím generacím, tak jejím šířením do vědomí a činností všech členů společnosti. Sféra vzdělávání tímto způsobem zajišťuje kontinuitu minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Škola, učení a výuka jsou zároveň specifickými nástroji sociální komunikace, při níž dochází k přetváření hromadně šířených informací do individuálních znalostí jako základního prvku, který bude vyznačovat vznikající společnost poznání a vědění.

Učit se pracovat a jednat a být tvořivým inovátorem znamená:

• zvyšování zaměstnatelnosti, tedy schopnosti nalézat zaměstnání nebo podnikat a trvale se uplatňovat na trhu práce, a to nejen doma, ale také v zahraničí – zejména v Evropě. Vyžaduje to orientovat všeobecné i odborné vzdělávání na průběžné zvyšování flexibility a adaptability člověka, na jeho tvořivost a iniciativu, na samostatnost a odpovědnost. Znamená posílit podíl všeobecného vzdělávání, vytvářet široký základ odborného vzdělávání a uplatňovat klíčové dovednosti. Předpokládá umožnit každému vzdělávat se po celý život. Souvisí především se zabezpečením dostatečné úrovně vzdělání v oborech, které globální trh práce upřednostňuje, což je pro 21. století zejména vzdělávání zaměřené na uplatnění v informační společnosti, na schopnost práce s moderními informačními a komunikačními technologiemi, schopnost vyhledávat informace, kriticky myslet.
• přispívat ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a prosperity společnosti. Vzdělávací soustava v moderní společnosti musí výrazným způsobem přispívat k vysoké úrovni rozvoje lidských zdrojů, jednomu ze základních faktorů jejího ekonomického vývoje. Svými funkcemi totiž vzdělávací soustava ovlivňuje nejen kvalifikaci, pružnost a přizpůsobivost pracovní síly, ale také například schopnost inovace a změny, rozvíjení a využívání nových technologií, úroveň řízení.

7 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...


Neumím, číst, psát počítat, ale jsem zodpovědným občanem. To je náš cíl. Hlavně ten správný přístup k evropské integraci a jiným moderním trendům. To by v tom byl čert, abychom ten komunismus nevybudovali.

Nestačilo by kratší. Nebát se a nekrást nebo ať pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí?

Tomáš Barták řekl(a)...

Vizí celého pojetí je poskytnout všem skupinám populace rovné příležitosti ke vzdělávání, které jim umožní získat a rozvíjet kompetence potřebné pro uplatnění v osobním, občanském i pracovním životě.

Nebude to opět cesta do pekel?
Nemělo by být v základním vzdělání nakonec přesněji řečeno, co by měl žák znát a umět použít?
Nerozmělní se to opět do nějakých nicneříkajících řečí a textů?

Mám obavu. Možná, že se mýlím. Doufám.

V. řekl(a)...

S tou pravdou a laskou bych byl opatrny. Vemte si, kolik protichudnych pravdivych informaci si denne prectete nebo uslysite v mediich. Staci jen clanky o skolstvi.
A lasku, kterou citi Valachova a jeji spolky k detem, zvlaste k tem, ktere potrebuji nadstandardni peci, nepreju nikomu...

Nicka Pytlik řekl(a)...

revize kurikulárních dokumentů se musí stát věcí veřejnou

Jo takhle! A poněkud prostší pytlici si původně mysleli, že smolení kurikulárních dokumentů věcí věřejnou je, prostěěě! Od jaktěživa.
Podstatné ovšem je, že se vrátilo dlouho zapovězené slůvko 'učit se'.
To už je vlastně téměř vyhráno. Tak ještě 'umět' a 'znát'...

Jana Karvaiová řekl(a)...

Už je to uděláno, už je to hotovo.
Teď si zahrajeme na diskusi. Asi jako u inkluze.
Pak tam flákneme všechno,co jsme si tojsme si a bude vymalováno.
učitelé nás nezajímají, máme odfajfkováno, že se jako zapojili.
Kolikrát ještě?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Nic proti metodám RWCT, ale propašovat je do rvp jako závazné OVU zavání dost tučným kšeftem pro jasně definovanou skupinu lektorů.

2. OVU jsou formulovány jako výrazně inovativní nebo zcela nové:
Příklad:
ČJL-7-1-03 používá metody kritického myšlení, studijního čtení, tvořivého psaní a naslouchání
Novinkou, která by měla napomoci učitelům při práci s očekávanými výsledky vzdělávání, jsou jejich konkretizace, které jsou zaměřeny na popis jednotlivých učebních činností.
S OVU souvisí také jejich konkretizace, která bude doplněna prostřednictvím doporučujícího materiálu. Zatímco OVU budou pro vyučující závazné, jejich konkretizace je na bázi dobrovolnosti. Jejím cílem je přiblížit a konkretizovat jednotlivé body OVU.

používá metody kritického myšlení, studijního čtení, tvořivého psaní a naslouchání
• čte s porozuměním
• dokáže třídit a zpracovávat informace z textu (INSERT)
• posuzuje obsah textu z různých hledisek (pětilístek)
• vytváří myšlenkovou mapu a vytváří asociace
• rozvíjí a dokončuje započaté věty nebo příběhy v mluvené i psané podobě
• používá metodu podvojného deníku a volného psaní
• pozorně naslouchá, reflektuje to, co slyšel, vyjasňuje si nepochopené, sumarizuje fakta a sdílí svoje postřehy


Nicka Pytlik řekl(a)...

pozorně naslouchá, reflektuje to, co slyšel, vyjasňuje si nepochopené, sumarizuje fakta a sdílí svoje postřehy

To vypadá jako jedno z ustanovení poněkud svérázně pojatého školního řádu, jehož porušení se trestá pokáráním či důtkou třídního učitele, důtkou ředitele školy popřípadě podmínečním vyloučením ze školy. Ještě, že tam není uvedeno, že sdílí i svoje potřeby.
A týká se to také učitelů na pedagogických radách?

Okomentovat