16.2.19

Miroslav Hudec: Nastavená noha úroveň středních škol nezvýší

Přiznám se, že mě poněkud udivil ten opětovný tlak na stanovení umělé, zvnějška stanovené hranice úspěšnosti při přijímacím řízení na střední školy. Neobjevily se takové snahy poprvé a nepokládám je za zrovna šťastný nápad.


V 90. létech jsme byli přizváni ke spoluúčasti na přijímacím řízení na jednu ze středních škol. Zadání znělo za pomoci odborných metod posoudit nadání uchazečů. Několik roků jsme tak s onou střední školou spolupracovali.

Jenomže se nejednou stalo, že se jako talentované ukázalo dítě, které v didaktické části přijímacích zkoušek moc nezabodovalo. A naopak. Z obav z rostoucí nespokojenosti rodičů dobře naučených a pilných, leč jinak spíše průměrných dětí škola spolupráci s námi raději ukončila. Předtím ještě zkoušela upravovat zkoušková kriteria tak, aby se výrazněji zvýšila váha didaktické části zkoušky a snížila váha té, která posuzovala obecné studijní předpoklady.

To byl ovšem postup, který šel přesně proti původnímu předsevzetí školy přijímat především ty nejtalentovanější děti. Mezi výraznějšími talenty totiž spíše výjimečně najdeme takové jedince, kteří vynikají úplně ve všem, ve všech školních předmětech. Mnohem častěji jde o talent v nějaké konkrétní oblasti.

Pak se může stát, že potenciální matematický genius selže u přijímaček z češtiny a naopak pro literárně nadané dítě může být matematika španělskou vesnicí. Ani jeden z nich nemusí shora uměle stanoveným kriteriím vyhovět, nemusí dosáhnout hranice minimálního počtu bodů nezbytných k přijetí na tu či onu střední školu.

A hrozí to zejména u středních škol a oborů všeobecně vzdělávacích, které jsou terčem kritiků snad nejčastěji. Trnem v oku je jim především dle nich příliš velký počet uchazečů, kteří pak chybí v oborech, kde oni by je viděli mnohem raději.

Je malá pravděpodobnost, že nějaká shora stanovená hranice pro přijetí na střední školu povede k přesunu žadatelů do oborů, kde by si je ti kritici přáli vidět. Dokonce, protože středoškolské studium není povinné, může na ně dítě vůbec rezignovat. Případně každý rok měnit obor a začínat znovu od 1. ročníku – s nejedním takovým poutníkem z oboru do oboru jsem mluvil za svého ročního účinkování v roli školního psychologa. Jako důvod změny oboru velmi často uváděli, že ten původní si nevybrali, že je k němu někdo přemluvil, nebo že na ně prostě zbyl a že je nezaujal.

Místo takového sociálního inženýrství by uchazeče do nedostatkových oborů daleko účinněji přitáhlo zvýšení jejich atraktivity. Dobrý plat, vysoká prestiž oboru a jeho absolventů nebo třeba krajská stipendia. Ta už nejeden kraj roky s úspěchem využívá. Je to daleko vhodnější postup než nastavovat nohu těm, kdo si vybrali podle svého, byť někdo o jejich schopnosti vystudovat zvolený obor pochybuje.

Miroslav Hudec, psycholog a publicista

Zdroj: Zelení.cz

4 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

potenciální matematický genius selže u přijímaček z češtiny a naopak pro literárně nadané dítě může být matematika španělskou vesnicí

Tak to by tedy pytlici neřekli. A kolik takových až tak moc neschopných dětí v populaci je? Asi tak... Ještě pořád se tu mluví o základním vzdělání a středních školách, kdy žáci druhých ročníků nejsou dnes zkopetentněni na úrovni, kterou měli před lety žáci devátých tříd?
Tak to snad aby se profilovali střední školy matematické, jazykové, přírodovědné, humanitní, malířské, houslové, biatlonové a tak nějak podobně.

s nejedním takovým poutníkem z oboru do oboru jsem mluvil za svého ročního účinkování v roli školního psychologa

Tak oni jsou školní psychologové už i na vysokých školách?
Kolik studentů dnes dokončí svá vysokoškolská studia na škole a v oboru, kde začínali, a v čase předurčeném? Kolik? Poutníků je všude dost.
A za roční praxi pámbu zaplať, že? Mnozí odborníci na vzdělání, konzultani a auditoří nemají v té dnešní překotně měnící se době ani to!

Josef Soukal řekl(a)...

Už vícekrát se tu v diskusi objevilo, že lze výsledky v obou testech sečíst a počítat celkové skóre. Především ale jsou dnes k dispozici centrální, profesionálně dělané testy.

Eva Adamová řekl(a)...

"potenciální matematický genius selže u přijímaček z češtiny a naopak pro literárně nadané dítě může být matematika španělskou vesnicí"

Za celý svůj pobyt ve školství (49 let), ať už na pozici žáka či učitele, jsem narazila jen na jednoho takového člověka. Byla to jazykově velmi nadaná spolužačka na gymplu, která byla v matematice naprosto nemožná a přírodovědnou větev si doslova odtrpěla.

Jiri Janecek řekl(a)...

Píšou na pokyn, nebo to z nich tryská samo? Je to opravdu věc, která pomůže nahnat politické body? Nebo jde o balík peněz pro soukromé školy?

Po přečtení celého titulku bych podotknul, že smyslem není zvýšit kvalitu škol, ale kvalitu žáků na nich... Aspoň o kapku...

Okomentovat