20.2.19

ČŠI: Tematická zpráva - Rozvoj čtenářské gramotnosti na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu, která podrobně analyzuje podmínky a průběh rozvoje čtenářské gramotnosti na 2. stupni základních škol a na středních školách a dosaženou úroveň čtenářské gramotnosti u žáků 9. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol (včetně odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) ve školním roce 2017/2018.

6 Závěry a doporučení

6.1 Závěry

• Český jazyk a literatura je podle očekávání předmětem, v němž byl zaznamenán nejvyšší výskyt jevů spojených se čtenářskou gramotností. Ačkoli je pozitivní, že čtenářská gramotnost je rozvíjena také v dalších předmětech a vzdělávacích oblastech, když práce s textem nebyla zaznamenána pouze v 5 % navštívených hodin, vyskytovaly se v navštívených hodinách spíše jednodušší činnosti žáka vztahující se k rozvoji čtenářské gramotnosti (tyto činnosti byly zároveň učiteli vnímány jako nejdůležitější aspekty rozvoje čtenářské gramotnosti). Méně časté byly více náročné činnosti a činnosti založené na vlastní aktivitě žáka, včetně sebereflexe žákových činností, nejvíce pak v matematice, fyzice a odborných předmětech. Významné příležitosti v tomto směru však byly pozorovány i v dalších předmětech a vzdělávacích oblastech. Zařazení náročnějších činností do výuky a pozitivní postoj žáka k výzvám, tj. jeho ochota řešit obtížnější čtenářské úkoly, přitom mají významný a pozitivní vztah k dosažené úrovni čtenářské gramotnosti žáků a ukázaly se být v tomto ohledu významnější než vztah žáků k výuce českého jazyka a jejich aktivita ve výuce a při učení.
• Pro rozvoj čtenářské gramotnosti žáků lze pozitivně hodnotit poměrně vysokou aprobovanost výuky českého jazyka. Zároveň se však objevují některé hrozby spojené s personálními podmínkami rozvoje čtenářské gramotnosti. Ty zahrnují zajištění aprobované výuky na některých typech škol (např. menší základní školy, školy s horšími výsledky žáků) a posun věkové struktury učitelů směrem k vyšším věkovým kategoriím. Nižší riziko těchto hrozeb je dáno také skutečností, že právě zajištění výuky aprobovanými učiteli bylo spojeno s vyšším výskytem čtenářsky orientovaných činností ve výuce. Příležitosti pak lze spatřovat také ve zlepšování nabídky DVPP v oblasti čtenářské gramotnosti a v rozšiřování prostorově-materiálních příležitostí ke čtení žáků (např. kvalita fungování školních knihoven, čtenářské koutky).
• Komplexní podoba aspektů rozvoje čtenářské gramotnosti opodstatňuje přínosnost koncepčního přístupu škol v tomto směru. Takový přístup však byl zaznamenán jen na necelé třetině navštívených škol, přibližně polovina škol pak využívala práci učitele (nebo skupiny učitelů) pověřeného koordinací rozvoje čtenářské gramotnosti. Koncepční přístup k rozvoji čtenářské gramotnosti se zohledněním jejího průřezového začlenění do různých předmětů a vzdělávacích oblastí může pomoci ke snížení dopadu jedné z hlavních překážek rozvoje čtenářské gramotnosti – časového prostoru ve výuce.
• Žáci 9. ročníku ZŠ i 2. ročníku SŠ dosáhli v testu čtenářské gramotnosti výsledků, které zaostaly za očekáváním. Žáci obou ročníků přitom měli především problémy s řešením otázek vztahujících se k více náročným činnostem žáků – k odvození informace neuvedené v textu, k hodnocení obsahu textu pro stanovení pravdivosti sdělení či ke zobecňování informací v textu do podoby obecně platných tvrzení. Znepokojivý je fakt, že se jedná o dovednosti nepostradatelné pro další studijní dráhu žáků i jejich uplatnění v reálném životě.
• Hodnocení dosažené úrovně čtenářské gramotnosti identifikovalo některé charakteristiky žáků spjaté s potenciálně vyšší úrovní hrozeb vyplývajících pro žáky z nižší úrovně jejich čtenářské gramotnosti. Jde například o žáky nematuritních oborů a v nižší míře o žáky společenskovědně orientovaných oborů, chlapce dosahující velmi nízkých procentních úspěšností v testu, žáky základních škol nacházejících se v Ústeckém kraji a žáky neveřejných středních škol. Nižší dosažená úroveň čtenářské gramotnosti je dále korelována s horším vztahem žáků k učení se českému jazyku, s nižší snahou a aktivitou žáků při učení se českému jazyku, s nižší ochotou žáků přijmout čtenářské výzvy a se spíše negativním pohledem na čtenářsky orientované interakce se spolužáky. Existuje také početná skupina žáků základních i středních škol deklarujících svůj spíše negativní vztah k výuce českého jazyka.

6.2 Doporučení

Doporučení pro školy

• Koncepčně přistupovat k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků napříč vzdělávacími obory a vzdělávacími oblastmi, a to včetně spolupráce učitelů (např. práce metodického týmu, rozvíjení kompetencí učitelů v oblasti čtenářské gramotnosti).
• Podporovat rozvoj čtenářské gramotnosti žáků i v jiných předmětech a vzdělávacích oblastech než český jazyk a literatura, včetně přírodovědných předmětů, včetně rozvoje potřebných kompetencí učitelů.
• Posilovat dovednosti žáků pro řešení náročnějších činností vztahujících se ke čtenářské gramotnosti (např. hlubší analýza textu, rozbor struktury textu a autorovy práce s jazykem, porovnání textů, stanovení účelu textu a další) s cílem dosahovat žákova hlubšího porozumění problematice, a to včetně rozvoje dovedností žáka v oblasti sebereflexe a s vazbou na zlepšování postoje žáků ke čtenářským výzvám.
• Zlepšovat prostorově-materiální příležitosti žáků ke čtení (např. kvalitní fungování školní knihovny, čtenářské koutky), a to včetně nabídky atraktivních textů a ICT technologií pro zlepšování vztahu žáků ke čtení.
• Využívat dostupné informace sumativního i formativního hodnocení v rámci koncepčního přístupu k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků.
• Rozšiřovat spolupráci s odborníky, rodiči a dalšími aktéry (networking) při rozvoji čtenářské gramotnosti žáků.

Doporučení pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

• Koncepčně řešit rizika vztažená k zajištění personálních podmínek výuky v oblasti čtenářské gramotnosti (např. aprobovanost výuky, věková struktura učitelů), a to včetně škol více ohrožených v této oblasti (např. malé základní školy, školy s horšími socioekonomickými předpoklady).
• Systematicky podporovat DVPP zaměřené na rozvoj čtenářské gramotnosti, a to se zdůrazněním prakticky orientovaného vzdělávání promítajícího se do vlastní výuky.
• Věnovat pozornost skupinám žáků více ohrožených nízkou úrovní čtenářské gramotnosti například formou lepší metodické i organizační podpory učitelů vzdělávajících takové žáky.
• Podporovat implementaci vzdělávacích materiálů zaměřených na rozvoj čtenářské gramotnosti (např. výstupy systémových projektů) do výuky, a to napříč předměty a vzdělávacími oblastmi.
• Identifikovat příklady škol dobré praxe rozvoje čtenářské gramotnosti se zdůrazněním její podstaty jako inspirace pro další školy a s využitím empiricky podloženého hodnocení.

Doporučení pro zřizovatele

• Spolupracovat se školami při utváření koncepčního přístupu k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků tak, aby byla zajištěna synergie činností, k nimž disponují pravomocemi školy na jedné straně a jejich zřizovatelé na straně druhé.
• Ve spolupráci se školami finančně podporovat zlepšování prostorově-materiálních podmínek pro rozvoj čtenářské gramotnosti (školní knihovny a jejich knižní fondy).
• Podporovat spolupráci škol v území při rozvoji čtenářské gramotnosti žáků, například jako zastřešující téma konceptu místních akčních plánů rozvoje vzdělávání a se zohledněním faktorů ovlivňujících úroveň čtenářské gramotnosti žáků.




4 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

"Hodnocení dosažené úrovně čtenářské gramotnosti identifikovalo některé charakteristiky žáků spjaté s potenciálně vyšší úrovní hrozeb vyplývajících pro žáky z nižší úrovně jejich čtenářské gramotnosti. Jde například o žáky základních škol nacházejících se v Ústeckém kraji a žáky neveřejných středních škol."

Tak to je vážně překvapení, a zanedlouho se k této skupince přidají i žáci neveřejných základních škol, protože tam to spěje k tomu, že se tam žáci v páté třídě podepisují tiskacím písmem s vyplazeným jazykem.

Jiri Janecek řekl(a)...

By mne zajímalo, jestli pro pochopení toho textu stačí ta úroveň čtenářské gramotnosti, jaká se očekává od žáka ZŠ, nebo je to jen pro vyvolené...
Jako na kreslení vzorců souvětí a určování větných členů je to dobré, ale jinak - na to že to je o čtenářské gramotnosti - je to málo čtelné… Kdo to psal?

mirek vaněk řekl(a)...

Opravdu spousta informací. Jen mi jaksi chybí to zjištění, kde je tedy ten problém. Proč?
Že by málo papírů - tedy vypracovaných strategií?
Tlustší ŠVP znamená kvalitnější vzdělávání? To ještě nezkoumali?

Josef Soukal řekl(a)...

Na s. 7 se ve zprávě uvádí graf zachycující, které cíle výuky českého jazyka považují učitelé za nejdůležitější. Nechávám na čtenářích, aby posoudili, do jaké míry je možné považovat formulaci „ukázat žákům význam dobrého ovládání českého jazyka v každodenním životě“ za adekvátní cíli, který podle mne v nabídce chybí a který bych na základě příslušné části RVP formuloval jako „všestranný rozvoj jazykových a komunikačních schopností žáků“.

Okomentovat