27.2.19

Bohumil Kartous: Kritika inkluze velí: zpátky na stromy!

Inkluze po česku prý nefunguje, konstatoval Radek Sarközi v MF DNES (20. února 2019). Fakta, která mají doložit její nefunkčnost, jsou však prokazatelné manipulace. Autor se neobtěžuje rozlišovat mezi různými druhy speciálních potřeb a mluví jen o dětech s mentálním postižením. Ty tvoří z celkového počtu dětí s přiznanou speciální podporou jen malou část.

Z článku v MF DNES vybíráme:

Prezident facebookové stránky Pedagogická komora konspiruje o „zlých neziskovkách“, které inkluzi prosadily. Jaká je skutečnost? Česko se zavázalo vzdělávat inkluzivně v prohlášení ze Salamanky v roce 1994. V roce 2005 vstoupila v účinnost novela školského zákona, která dala rodičům právo umístit dítě do spádové školy. V roce 2007 došlo k rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého Česko řadu žáků přeřadilo do programů vzdělávání určeného pro lehce mentálně postižené, aniž k tomu byl objektivní důvod. To vše jsou milníky inkluze.

Žádná z uvedených neziskovek (ČOSIV, EDUin, Rytmus) tehdy neexistovala. A propos, premiér Andrej Babiš letos v lednu adresoval evropské komisařce Dunje Miľatovič ujištění, že se Česko v žádném případě nebude odchylovat od inkluzivního vzdělávání. Jde o politický postoj vyjádřený předchozími vládami i současnou. Je zábavné si myslet, že současného premiéra v jeho politických krocích ovlivňují neziskovky...

Ve Finsku údajně existuje podobný systém jako v Česku před rokem 2016. To je další nesmysl. Ve Finsku neexistují a ani před rokem 2016 neexistovaly praktické školy, které by koncentrovaly ve významném počtu děti z jiného než majoritního etnika, neexistuje speciální vzdělávací program pro lehce mentálně postižené, všichni mají individuální vzdělávací plán, což je úplná podstata inkluze, u nás dosud nenaplněná. Místo abychom řešili skutečné problémy inkluze a školství, řešíme bludy.





11 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Místo abychom řešili skutečné problémy inkluze a školství, řešíme bludy.

V té dnešní překotně se měnící době by pytlici až tak výstižně formulovanou a upřímnou sebekritiku od odborníků na vzdělání, konzultantů a auditorů věru nečekali.
A tak snad jen drobné připodotknutí, že inkluze a školství nejsou dvě samostané oblasti, ale že jedno se v druhém promítá. Pytlici si ale nejsou až tak úplně jisti, jestli je inkluze součástí školství, a nebo jestli je školství součástí inkluze. Je to jako s eduinem a odborníky na vzdělání.

Eva Adamová řekl(a)...

"Autor se neobtěžuje rozlišovat mezi různými druhy speciálních potřeb a mluví jen o dětech s mentálním postižením. Ty tvoří z celkového počtu dětí s přiznanou speciální podporou jen malou část."

Děti s ostatními druhy speciálních potřeb byly na školách už dávno před tou svancparádou zavedenou v roce 2017 a jejich inkluze probíhala vcelku uspokojivě a také se na ní vcelku nic nezměnilo. Proběhl sice pokus o přidělení více peněz na pomůcky, ale to už je teď v podstatě zase pasé, bo po roce to zase kvůli nedostatku peněz na totální inkluzi osekali.

Dětí s LMP je sice jen malá část, ale na školách jich postupně díky "změnám v diagnostice" přibývá, a jsou díky nepřipravenosti podmínek částí nejproblematičtější. Školy nejsou na tyto děti připraveny ani po stránce personální, protože polovzdělaní asistenti jsou pro vzdělávání těchto dětí nedostačující, ani po stránce materiální, protože vhodné učebnice a další pomůcky pro ně v podstatě ani neexistují. Prostě jsme na vodu vypluli v evidentně děravém člunu.

"Ve Finsku neexistují a ani před rokem 2016 neexistovaly praktické školy, které by koncentrovaly ve významném počtu děti z jiného než majoritního etnika, neexistuje speciální vzdělávací program pro lehce mentálně postižené, všichni mají individuální vzdělávací plán"

Od Kartouze hned několik argumentačních faulů na jednom place, Ve Finsku speciální školství samozřejmě existuje, jen tam hold nemají nic podobného, co by alespoň vzdáleně připomínalo naši silnou Romskou populaci. A individuální vzdělávací plán u nás měla a má i podstatná část dětí v praktických školách či tedy ve školách zřízených podle paragrafu 16.

"Údajně byla těmto žákům snížena dotace pracovní výchovy a místo toho musí absolvovat „fyziku, chemii a cizí jazyk“. Není to pravda. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání umožňuje školám v rámci disponibilní dotace posílit pracovní výchovu na úroveň vyšší než v minulosti."

Toto už je ale od Kartouze úplná zhovadilost. Chce tím snad říci, že když budou ve třídě dva žáci s LMP, že se kvůli nim bude upravovat ŠVP, které platí pro všechny žáky, a posilovat disponibiními hodinami pracovní vyučování na úkor ostatních předmětů. No, z toho, co napsal, to bohužel vyplývá, jenže to možná lze udělat jen na školách zřízených podle paragrafu 16. Situace na běžných školách je taková, že by ředitelé rádi tyto děti fyziky či chemie zbavili, ale toto jim legislativa bohužel neumožňuje, a ani to není organizačně zvládnutelné.

A to, že "Žádná z uvedených neziskovek (ČOSIV, EDUin, Rytmus) tehdy neexistovala", vůbec neznamená, že se na tehdy vzniklou situaci v současnosti neziskovky nenalepily jako vosy na malinovku.

Radek Sárközi řekl(a)...

Tolik argumentačních faulů v jednom článku jsem dlouho neviděl... Můj původní komentář byl o současné situaci kolem novely vyhlášky č. 27. Podrobněji je situace popsána v posledním čísle Učitelských novin ve 4stránkovém článku, kde je např. uvedeno, že Martin Šimáček a jeho manželka Klára Laurenčíková nyní pracují pro ministerstvo zdravotnictví. Pan Šimáček se za toto ministerstvo účastnil vypořádání připomínek k novele inkluzivní vyhlášky na MŠMT. Tato vyhláška je z roku 2016 a většina uvedených neziskovek tehdy existovala. Je jedno, kdy přesně vznikly, důležité je, že lobbují právě nyní...

https://sarkozi.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=701972

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tolik argumentačních faulů...

Za fauly se vylučuje ze hry. Má-li tedy ta hra být k něčemu.
Pytlici by se přimlouvali za takové dva roky natvrdo. Ať se trochu srovná, chlapec.
A jestli jej někdo navedl, tím spíš...

Unknown řekl(a)...

Pak Kartous argumentovat zjevně neumí, ale bohužel on i jeho pět kolegů umí značně zaplnit mediální prostor a předstírat odborníky na vše.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

V roce 2007 došlo k rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého Česko řadu žáků přeřadilo do programů vzdělávání určeného pro lehce mentálně postižené, aniž k tomu byl objektivní důvod. - To je vskutku jazyková perla, kterou lze vyložit i tak, že ČR v roce 2007 na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (pro něž nebyl objektivní důvod) přeřadila řadu žáků do programů vzdělávání určeného pro lehce mentálně postižené (resp. ČR v roce 2007 na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva přeřadila řadu žáků do programů vzdělávání určeného pro lehce mentálně postižené, aniž k tomu byl objektivní důvod). Tedy tleskám mistru pera a vrchnímu elfovi k této znamenité verbální šarádě. Skvělý materiál do hodin komunikační výchovy.

Radek Sárközi řekl(a)...

Pan Kartous píše, jak by to mohlo teoreticky fungovat, ale v praxi se to tak neděje. Už kvůli tomu, že nelze technicky sestavit jiný rozvrh pro žáky s různými SVP ve stejné třídě, kde část dětí měla pětkrát více hodin pracovek (na druhém stupni ZŠ).

Můj komentář byl ovšem úplně o něčem jiném, než v čem se nimrá Bob Kartous... Kladu v něm zásadní otázku, zda mají neziskovky o několika lidech bez mandátu, bez odpovědnosti a bez praktických zkušeností ovlivňovat chod tisícovek škol. Podle mého názoru rozhodně nemají.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Vzdělávací plán:
ačkoli jsme se s kolegyní skoro dva měsíce snažily vyplodit nový vzdělávací plán pro speciální třídy, mohly jsme navýšit jednu hodinu pracovních činností z disponibilních hodina na max. 4! hodiny týdně (což je od 6. ročníku o dvě až tři hodiny méně než bylo původně). Skloubení vzdělávacího plánu LMP žáka v běžné třídě je prakticky nemožné (viz můj referát na konferenci Inkluze 2016¨). První stupeň snad, druhý stupeň skoro vůbec.
Rozsudek:
pan Kartous ať se naučí číst. Rozsudek DH nic takového neřekl.Je to absurdní nesmysl, který je opakovaně publikován lidmi, kteří mají snahu manipulovat veřejností. Možná, že ho BK ani nečetl, což by ještě bylo horší.
IVP:
musí vždy vycházet z možností žáka. IVP pro žáka s LMP je dán minimálními výstupy, tudíž vlastně se ti žáci stále učí to, co na bývalé praktické škole. Pokud z toho má někdo dobrý pocit, je to pitomec na kvadrát, protože nechápe podstatu mentální retardace.LMP je omezená schopnost učit se, narušené kognitivní funkce a často jsou tu ještě přidané další komorbidity. Tudíž ten žák, i kdyby se do něj snažil natlačit fyziku laureát Nobelovy ceny nepojme větší penzum učiva, než to, které obsahovala příloha pro LMP. Víte pane Kartous!!!! Ale blbě psát ,to umíte. jen jste líný si zjistit validní informace.

Eva Adamová řekl(a)...

S učivem fyziky 8. a 9. by měl problém i Kartouz, to se jen tak hubou okecat nedá, tomu se musí rozumět.

poste.restante řekl(a)...

Ano. Zpátky na stromy. Ale Kartouse.
Nemyslím samozřejmě pověsit. Jen nechat dozrát.

Radek Sárközi řekl(a)...

Spíš zpátky z hlavy na nohy... :-)

Okomentovat