20.2.19

Anna Brzybohatá: Doučování je výhodný byznys. Kolem přijímaček může rodiče přijít na tisíce

Sezona doučování vrcholí a lektoři nejrůznějších předmětů si mohou mezi klienty vybírat. Mezi předměty vede matematika a jazyky a zprostředkovatelé výuky se shodují na tom, že jde o nárazovou záležitost. Placenou pomoc s doháněním potřebného učiva nabízejí i vrstevníci. Najít se dá také doučování na míru, to je ovšem dražší.


Z článku v iDNES.cz vybíráme:

Ve většině případů nabízejí inzertní portály propojení s lektory, jako je to v případech typu Naucim.cz nebo Hudebka.cz. Zájemci tam najdou několik tisíc lektorů z celé republiky, kteří dohromady představují nabídku více než stovky předmětů, i těch odbornějších. Klienti pak platí přímo lektorovi, obvykle dvě stě až pět set za vyučovací hodinu, podle předmětu a místa doučování.

„Nejčastěji poptávanými předměty jsou u nás angličtina, němčina nebo francouzština, dále doučování školních předmětů jako je matematika, čeština nebo fyzika. Z hudebních oborů hra na klavír a housle,“ říká Miron Šmidák, který je zprostředkovatelem služeb na doučovacích portálech.

Nezisková organizace Škola Populo poskytuje doučování na míru a také oproti ostatním nese zodpovědnost za to, jak doučování probíhá a jaké má výsledky. U jiných portálů lektoři nejsou zaměstnanci a sami se domlouvají s rodiči, ale spravující server si bere provizi. Nyní pro Populo učí přibližně šest set lektorů, jejichž spektrum je široké jak věkem, tak vzděláním.

„Dominují především vysokoškolští studenti či absolventi pedagogických a filozofických fakult. Na našich kamenných pobočkách je vždy přibližně osmdesát až sto padesát aktivních lektorů, v závislosti na velikosti města a pobočky. Počet klientů se během roku proměňuje, ale momentálně u nás doučujeme zhruba patnáct set studentů,“ říká Jakub Rakušan.

3 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

„V současné době u nás pracuje 50 lektorů a tým se neustále rozrůstá. Všichni jsou studenti vysokých škol. Je to také jedna z mých podmínek. Mají totiž nejen dobré znalosti, ale ještě blízko k dětem. Nelíbí se mi klasické učitelské manýry, proto bych nerada, aby dítě přišlo ze školy domů, kde by ho čekala ještě druhá škola. Lektor je pro dítě či studenta spíše takový parťák, který mu pomáhá, a oba vidí, že to má smysl,“ říká ředitelka a zakladatelka projektu „Mr. Tut“ Tereza Plachá."

Tak takhle ne, vážení přátelé. Rodičům doporučuji, aby raději snesli nějaké ty učitelské manýry a svěřili své dítě na doučování a zvláště pak na přípravu na přijímací zkoušky učitelům. Student vysoké školy, byť šikovný, se přece nemůže zdaleka tolik orientovat v tom, co a jak by měl žák umět. Znalosti jistě studenti vysokých škol mají, ale tím to celé učitelování teprve začíná. Jsou-li to vůbec studenti učitelských oborů.

Pro Mr. Tut je to výhodný byznys a já jaxi taxi dost dobře nechápu, proč jí novináři dělají zadara reklamu.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Normální rodič se stará celou školní docházku. Jukne občas na dítě, jak se připravuje do školy, občas ho i třeba vyzkouší. Blbý rodič v devítce procitá a začíná hystericky hledat, kdo mu dítě doučí, když devět let dělalo houby. Pokud se snaží doučovat dítě, které stejně o to nestojí a raději by bylo truhlářem, pak je to ještě horší.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nechť se každý vzdělává způsobem, který uzná za vhodný, a u toho, kdo mu vyhovuje. Jestli to je za nemalé peníze, je každého věc. Pokud tomu říká doučování, budiž. Pytlici by tomu říkali klidně i zaučování, přiučování či poučování.
Zvláštní ale je, pokud někdo čas strávený ve škole profláká machrováním, jak má to učení na háku, a pak hořekuje, kolik že jej to stojí peněz, popřípadě, že na to ty peníze vůbec nemá a je tím pádem znevýhodněn.
Pytlikům to někdy připadá, jako když někdo tratí drahně peněz za všelijaké odtučňovací kůry, a přitom stačí jen tolik nežrat...

Okomentovat