24.2.19

Anja Willner: Jak vypadá běžná finská škola?

Článek FOCUS Online představuje také klady a zápory projektově/problémově orientované výuky (PBL – project/problem/phenomenon-based learning). Zároveň definuje hlavní rozdíly finského a německého vzdělávacího systému.


Z článku na webu Pro vzdělávání vybíráme:

Ve Finsku existuje vícestupňový systém podpory. Tu mohou využívat všichni žáci podle aktuální potřeby. Na škole Grankulla jsou celkem tři asistenti učitele a jedna speciální pedagožka. Kromě toho je ve škole každý den k dispozici školní psycholožka a zdravotní sestra. Takto vybavené jsou všechny finské školy.

Ve Finsku platí princip „pozitivní diskriminace“. Čím více žáků vyžaduje speciální přístup nebo je ze sociálně slabších rodin nebo z rodin, jejichž mateřským jazykem není finština, tím více prostředků škola dostane. Školy samy mohou rozhodovat, jak s těmito prostředky naloží. Některé školy s pomocí těchto prostředků financují nejnovější model výuky „spoluučení“, kdy se dva učitelé společně starají o jednu třídu a navzájem si pomáhají. Finské třídy nikdy nebyly malé, neboť národní studie neprokázaly, že by menší třídy vedly k větším vzdělávacím úspěchům. Role učitele je naopak chápána jako zcela zásadní.

V posledních letech se zhoršily výsledky žáků v mezinárodním šetření PISA. Ve Finsku se vedou debaty o příčinách tohoto zhoršení. Často lze slyšet, že jedním z hlavních důvodů je rostoucí migrace. Odborníci však věří, že migrace není jediným důvodem pro zhoršení výsledků v rámci testování PISA. Není ani zcela jasné, proč Finsko v rámci prvního testování v roce 2000 dosáhlo tak vynikajících výsledků. Někteří odborníci se domnívají, že dobré výsledky finských žáků souvisely s tradičními výukovými metodami, které byly kolem roku 2000 běžné na všech základních školách. Zhoršení může souviset se zaváděním nových metod. Od roku 2016 musí každá škola ve Finsku povinně využívat kolaborativní metody učení. Mezi jednu z takových metod patří tzv. projektově/problémově orientovaná výuka (PBL – project/phenomenon-based learning). Žáci si mohou, na základě vlastního uvážení, zvolit téma projektu a vypracovat ho za využití znalostí a dovedností z více předmětů. Důraz je přitom kladen na využívání moderních technologií a mimoškolních zdrojů (například odborníků nebo muzeí). Hlavním cílem této výuky je to, aby si žáci sami s pomocí učitele strukturovali proces učení. Měli by mít z učení radost a rozvíjet svou zvídavost. Díky osobnímu prožitku si žáci vše naučené lépe zapamatují. Škola Grankulla se snaží využívat tuto metodu, ale doplňuje ji tradičními metodami. Žáci například často píšou testy, které ověřují úroveň jejich znalostí. Žáci také od první třídy dostávají známky.

3 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Zhoršení může souviset se zaváděním nových metod.

Cože???
Ve Finsku se začalo s biflováním nazpaměť? Pytlikům se zhroutil svět...

Učitelé zasahují pouze v případě, když dochází k narušení vyučování.

Plha se hlásí: Mají tomu pytlici rozumět tak, že ve finských školách nejsou zavedeny pedagogické dozory na chodbách? To přece nemůže fungovat!

V. řekl(a)...

Není ani zcela jasné, proč Finsko v rámci prvního testování v roce 2000 dosáhlo tak vynikajících výsledků. Někteří odborníci se domnívají, že dobré výsledky finských žáků souvisely s tradičními výukovými metodami, které byly kolem roku 2000 běžné na všech základních školách. Zhoršení může souviset se zaváděním nových metod.

Hmmmmm... to jsem jeste o Finsku nikde necetl.

V. řekl(a)...

první roky vzdělávání nejsou studenti nijak měřeni
Uvedeno o článek výše.

Žáci také od první třídy dostávají známky.
Uvedeno v "tomto" článku.

Z toho vyplývá, že ve Finsku nemají statistiky, jaká je průměrná výška a hmotnost dětí. Anebo je všechny vedou k filatelii.

Okomentovat