29.1.19

Tomáš Feřtek: Vzkaz hejtmanům: Úřední bariéry pro patnáctileté se vám vymstí

V rámci aktuální debaty o bodové hranici u přijímaček na střední školy otiskl Respekt dopis náměstka pro školství Moravskoslezského kraje Stanislava Folwarczného. Ten je sympatický upřímnou snahou vysvětlit novinářům a veřejnosti, proč si krajští hejtmani víceméně bez rozdílu stranické příslušnosti myslí, že zhruba deset procent těch, kteří dnes studují (a neuspějí) na maturitních školách, mělo radši chodit na učňák. Ale také ukazuje, na jak mělkých základech tento názor stojí. Ve stejné době vyšel v odborném časopise Řízení školy článek analytičky Jany Strakové argumentující, proč není rozumné tlačit do učilišť ještě větší část populace, než tam dnes chodí, a jaké to může mít pro kraje následky. Srovnání těch dvou textů je rozhodně zajímavé.

Z článku v RESPEKT.cz vybíráme:

Odpověď se zdá samozřejmá, ale jen zdánlivě. Jednoznačné ANO má totiž několik podstatných ALE. To první se skrývá v počtu vyučených. Jak zmiňuje Jana Straková, na učiliště u nás dlouhodobě směřuje třetina populačního ročníku. V tom jsme na evropské špičce, na druhém místě za Rakouskem. Pokud tedy nemáme dostatek elektrikářů, nástrojařů a podobně, není problém ani tak v počtu těch, kteří chodí na učiliště, jako spíš v tom, že se tam často nenaučí to, co by zaměstnavatelé očekávali, případně pak utečou do jiných profesí.

Svou roli samozřejmě hraje i populační pokles v posledních letech. Počet absolventů dlouhodobě klesal v maturitních i nematuritních oborech (aktuálně se trend lehce obrací). Pokud bychom na učiliště „odklonili“ dalších deset procent populačního ročníku, stali bychom se pravděpodobně evropskou vzdělávací kuriozitou, ale pokud nezměníme podobu učilišť, aktuální problémy firem by to nejspíš nevyřešilo.


9 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

"Nezamýšlené důsledky jsou ve vzdělávací politice časté a mimořádně rizikové. Je dobré na to hejtmany opakovaně upozorňovat."
A měl by si to pamatovat především autor komentáře. To (i) jím prosazovaná nesmyslná honba za počty maturitních vysvědčení (bez ohledu na to, co to učiní s kvalitou vzdělání) učinila dnes z nematuranta v obecném povědomí blbce s výrazně sníženými šancemi na dobrý život, to (především) ona vyhání z učilišť ty, kteří by se raději něco prakticky naučili, než se trápili ve škole s maturitou, to ona z učňáků učinila téměř ghetta. Dobré rady spočívající v tom, že je třeba v této politice pokračovat (to jest řešit sociální problém krajů další nivelizací středoškolského vzdělání), jsou jednak mimořádně stupidní, jednak od radilů s (nikdy nepřiznaným) máslem na hlavě mimořádně cynická. Copak poradí, až na učilištích zbydou jen mentálně slabší nebo totálně demotivovaní? To nevím, ale určitě nebudou mít problém ukázat drzé čelo a poukázat na chyby druhých.

krtek řekl(a)...

Jedno velké ALE je velký humbok. Na učiliště nesměřuje třetina, ALE pětina žáků základní škol (v tom i počet těch, kteří se ani nevyučí, ani neodmaturují).

Jana Karvaiová řekl(a)...

Znam dost lidi, co se vyucili. A treba po deseti letech si udelali maturitu. Znam lid, co si kolem padesatky dodelali vysokou. Neni to vubec o tom, co pise Fertek a jini chytraci. Je to o dvou vecech- mit system, ktery mi kdykoli dovoli studovat a mit vuli se ucit navzdory jinym vecem. A kolem me je mnoho lidi, co to dokazali. Proc by to nemeli dokazat i dnesni deti?

Jirka řekl(a)...

Jenomže ti lidé, o kterých mluvíte paní Karvaiová, chtějí zřejmě pracovat pro druhé i na sobě. Pan Feřtek a jiní chytráci bojují za ty druhé.

Emil Kudrnovský řekl(a)...

Pana Feřteka zdravím, v této věci s ním však nesouhlasím. Limit podpoří úroveň vzdělanosti na středních školách, kde nebudou ztrácet čas vzděláváním někoho, kdo na to prostě nemá a jde tam jen kvůli ambicím svých rodičů. Za stávajícího modelu úroveň vzdělávání na SŠ jen klesá.

Těch 30 % žáků na učiliště zaznělo na konferenci ČŠI na podzim 2018 z úst ústředního školního inspektora Zatloukala, který nám ředitelům kladl na srdce, abychom se snažili motivovat žáky pro studium na střední škole. Se sousedy jsme se podívali na sebe, jestli to myslí vážně. Myslel. Přiznám se, že děláme pravý opak - snažíme se, aby alespoň těch 30 % žáků šlo dělat řemeslo. Bohužel mnohdy marně, ambice rodičů, vyšší sebevědomí žáků a nesoudnost obou udělají své. Rok či dva poté se protloukají po středních školách a nakonec skončí v lepším případě na lince ve fabrice se základním vzděláním.

Na té konferenci jako důvod "proč je hnát na SŠ" bylo uvedeno srovnání vzdělanosti studentů učilišť a SŠ - jasně, že v neprospěch učilišť. Někdo na základě toho rozhodl, že učiliště je třeba omezit. Na MŠMT zjevně sedí "produkty VŠ" z posledních 10-15ti let - nějaký idiot s titulem srovnal "jablka a hrušky". Učiliště se přeci nedá srovnávat se střední školou typu gymnázia.

S ohledem na celospolečenské změny a jejich dopady (nechci říci "hloupnutí populace") bych na střední školu pustil max. 50 % žáků ZŠ. Na VŠ cca 10 % žáků.

Eva Adamová řekl(a)...

Já tedy nevím, ale zatím mám spíš pocit, že se nám jako buberang začíná vracet to, že léta žádné pořádné bariéry pro patnáctileté nebyly (a vlastně stále žádné nejsou), že dlouho nebyly pro devatenáctileté (a také v podstatě nejsou) a že přestávají být na vtupu na VŠ. Maturitní obory se nám hemží povalujícími se dětmi, pokud tedy do školy vůbec chodí - absence kolem 30 % se stává normou, vysoké školy se nám hemží věčnými studenty, kteří přebíhají z oboru do na obor, což je samozřejmě nadasázka, protože tyto studnety nikdy nikdo neviděl se někde hemžit či někde přebíhat, protože je nikdo ve škole vůbec neviděl. A to Feřtekovi nevadí? Má snad pocit, že toto je v pořádku? Až začnou odcházet do důchodu silné populační ročníky šedesátých a sedmdesátých let, což bude náraz, protože už se zároveň s tím nebude prodlužovat věk odchodu do důchodu, což léta zachraňovalo náš pracovní trh, přibude naráz důchodců a vzroste potřeba, aby mladí spíše pracovali, než aby furt dokola studovali. Už vidím ten nářez, protože společnost je nastavená jinak.

Ygrain řekl(a)...

Zrovna včera se za mnou zastavil bývalý student. Studium pro něho bylo náročné (ale máme i mnohem, mnohem slabší). Když složil maturitu, byl šťastný jak blecha - a pak zjistil, že je mu na nic, poněvadž coby absolvent dosti všeobecného oboru vlastně nic neumí a na studium na výšce nemá. A tak si dodělal výuční list a živí se rukama. A coby pracovitý odborník je na tom finančně lépe než jeho kolegové, kteří sice mají papír z vysoké, ale už ne intelekt na to, aby dělali dobře hodnocenou, kreativní práci.

Eva Adamová řekl(a)...

Jo, jo, to mi připomíná návštěvu jedné naší minulé téměř propadlice, která se v našem zázračném školství dohrabala až k Bc. titulu. Přišla za ředitelem s žádostí o místo ve školní kuchyni. Ten jí řekl:"Podívej se Leni, kdybys byla vyučená kuchařka, hrábnu po tobě všema deseti, takto jsi mi na nic, bohužel."

Nicka Pytlik řekl(a)...

"Tomáš Feřtek: Vzkaz hejtmanům:
Úřední bariéry pro patnáctileté se vám vymstí"


Nicka Pytlik: Vzkaz konzultantům:
To věčné rozvrtávání českého školství se vymstí především dětem.

Okomentovat