2.1.19

Aneta Řezníčková: Přijímačky na gymnázia se mohou prodražit, přípravný kurz stojí i 15 tisíc

V úterý kurz z matiky, ve čtvrtek z češtiny a o víkendu test „nanečisto“. Přípravné kurzy na přijímací zkoušky na střední školy a gymnázia jsou v plném proudu. Rodiče ani studenti totiž nechtějí 12. dubna, kdy se koná první kolo centrálních přijímacích zkoušek, nic podcenit. Rodiče za přípravy svých ratolestí dají i 15 tisíc korun.

Z článku v iDNES.cz vybíráme:

Někteří zaplatí za doučování přes deset tisíc korun. Svým dětem chtějí zařídit co nejlepší vzdělání i v rámci mimoškolních aktivit. Například Marcela Žvaková, matka deváťáka Jonáše z Prahy. „Je to pro dobrý pocit, že jsme pro přípravu na střední něco udělali. Navíc to donutí syna se učit. V dnešní době mi přijde normální, že děti chodí na přípravky,“ uvádí Žvaková.

Za kurzy českého jazyka a matematiky, které se každý konají jednou týdně a připravují přímo na testy od Cermatu, zaplatila dohromady 8 800 Kč. Do toho Jonáš půjde ještě několikrát na testy nanečisto, které mají simulovat přijímací zkoušky. Jeden stojí 300 korun, pokud má dítě zájem o test z českého jazyka i matematiky, zaplatí 600 korun.

„Pak ještě syn navštěvuje jednou týdně klasické doučování českého jazyka, za to zaplatím 200 korun za hodinu. Chodí jednou týdně,“ dodává Žvaková. Za přípravu na přijímací zkoušky na pražské gymnázium tak zaplatí kolem 15 tisíc korun.

16 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...

"Za kurzy českého jazyka a matematiky, které se každý konají jednou týdně a připravují přímo na testy od Cermatu, zaplatila dohromady 8 800 Kč."

To jako porada primo Cermat?

Eva Adamová řekl(a)...

Na jedné straně se rozčilujeme, že některé děti ve škole nic nedělají, že někteří rodiče je v tom nicnedělání ještě podporují a že je vzdělávání jejich dětí vůbec nezajímá.

Na straně druhé se rozčilujeme, že jsou někteří rodiče ochotni do vzdělání svých dětí investovat, že nutí své děti se připravovat na přijímačky a že jim proboha snad i záleží na tom, aby se jejich dítě dostalo na solidní střední školu.

Víme my vůbec, co chceme?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Přijímačky na gymnázia se mohou prodražit

Leccos je otázkou svobodné volby. V tomto případě se žák může rozhodnout, jestli se před spolužáky zesměšní prací ve škole a bude něco dělat alespoň v sedmé a osmé třídě, a nebo bude ve škole standardně machrovat a nechá si od rodičů zaplatit bifloidní rychlokvasnou nalejvárnu těsně před prijímačkami.
Pro kterou variantu se kdo rozhodl, je docela dobře poznat už v průběhu prvních pár týdnů prvního ročníku.
V každém případě jsou ty přijímačky slušný byznys. V mediálním prostoru horovat pro zrušení přijímaček, jakože za blaho žactva, a pak jako spasitel bědných dětiček, aby neskončily doživotně na pracáku, vyrukovat s mastně placenými kurzíky. Pikantní je, když se v tom jako zprostředkovatelé angažují i samy školy. Jak to pak asi vypadá při samotných zkouškách...

Josef Soukal řekl(a)...

Leccos vysvětluje i první komentář NP k příspěvku Petra Kadlece. Naslouchám-li svým kolegům ze ZŠ, mám dojem, že by rodiče by velmi ušetřili, kdyby se studiachtivá dítka ve škole jednak věnovala tomu, čemu by se věnovat měla, jednak nevěnovala aktivitám, které znesnadňují učební aktivity ostatním.

Josef Soukal řekl(a)...

...a JS by se měl věnovat tomu, aby si komentář poxté nenechal ulétnout dřív, než si ho po sobě přečte...

Eva Adamová řekl(a)...

"V každém případě jsou ty přijímačky slušný byznys."

Ale to byly vždycky. Už za totáče se na přijímačky běžně doučovalo a 90. letech rozjelo na testech a na přípravě na ně svůj bysnys SCIO. Státní přijímačky jsou jen volným pokračováním. Já bych to vůbec neřešila, bo každý spočítaný příklad, ať už ve škole nebo při přípravě na přijímačky mimo školu, je děcku k užitku.

Jen bych trošku krotila představu některých rodičů a zdá se, že i některých učitelů, že se dá na CERMAT testy bůhvíco a bůhvíjak rychle nabiflovat. Testy do češtiny jsou postaveny na čtenářské gramotnosti, a ta se v děcku nedá vypěstovat za měsíc.
V matematice se možná dají nacvičit úkoly týkající se výrazů a rovnic, ale zbytek (početní geometrie, konstrukční geometrie, logické úlohy) včetně zběhlosti v početních úkonech se dají nacvičit za měsíc či dva jen velmi omezeně. Moje zkušenost s přípravou dětí na přijímačky z matematiky je následující. Inteligentní flákač je bez přípravy zvládne napsat na max 30 bodů z možných 50, děcko s nižší inteligencí, ale se schopností poctivě pracovat, je taky zvládne na max 30 bodů, Teprve inteligentní tvor, který je schopen se na přijímačky připravovat se dostane přes 35 bodů, no a přes 40 se v matematice dík nedostatku času a logické náročnosti posledních třech úloh dostávají jen nejlepší z nejlepších.

Co se dá dobře nacvičit je taktika při řešení testů. No ale proč ne, proč by mělo děcko doplatit na to, že podobný test vidí poprvé v životě.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Co se dá dobře nacvičit je taktika při řešení testů.

V čem, paní Adamová, spočívá podstata takové úspěšné taktiky?

Josef Soukal řekl(a)...

Spíš jde o to si na testy a testové úlohy zvyknout. Ale zrovna na stránkách Cermatu jsou ukázkové úlohy a minimálně loňské testy k dispozici zdarma...

Eva Adamová řekl(a)...

V matematice je ten princip vcelku jednoduchý. Jelikož je na vypracování testu fakt málo času (cca 3 minuty na jeden jednotlivý úkol) a málokteré děcko je schopné ve vymezeném čase spočítat všechno, je nutné, aby napřed spočítalo úkoly, které zvládá. Největší průšvih nastane, když se děcko u něčeho delší dobu sekne a nezbyde mu čas na to, co by jinak v pohodě dalo.

Dále je potřeba děti seznámit s celostátními výsledky z minulých let (průměr v matematice byl 22 bodů), aby zbytečně nenervačili, když některý úkol nezvládnou, a aby prostě pochopili, že výsledek nad 40 je geniální a že i výsledek nad 30 je v matematice v tomto specifickém testu ještě velmi slušný.

No a protože se na naší škole píší v listopadu SCIO testy, kde se za nesprávně vyřešený příklad odčítají body, kdežto za vůbec neřešený ne, a kde jim tedy v pudu sebezáchovy vtloukám do hlavy, ať proboha netipují, tak je potřeba vysvětlit, že u přijímaček je to jinak, tam je potřeba spočítat vše, co se dá stihnout.

Možná Vám to přijde všechno směšné, ale věřte nebo nevěřte učitel, který tyto informace a rady dětem není schopen poskytnout, je u testu poměrně dost znevýhodní.

Ivo Mádr řekl(a)...

"dost znevýhodní"

Bohužel, je to tak. A tak my si tady v ČR pěkně žijeme. To aby jeden nedal kantorovi přivydělat.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici Vám, paní Adamová, děkují za informaci, která jim směšná nepřipadá ani v nejmenším. Jakkoli je taktika dělat ve vypjatých situacích to, co se umí, použitelná tak nějak intuitivně, určitě se patří ji uchazečům přinejmenším připomenout. Na to snad ani není nezbytně nutné vynakládat ateistické peníze.
Škoda jen, že si pytlici už nevybavují, jak to vypadalo na jaře roku 1971, kdy se ucházeli o přijetí na tenkrát ještě extra výběrovou střední školu, kterou nakonec zdárně absolvovali, a dokonce tam i jako pedagozi nějakou dobu působili. No, Běloun to jistil.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Při této příležitosti se pytlici vrací k otázce, z čeho vyvěrá motivace dětí k tomu, aby se dostaly na zvolenou střední školu.
Někdy pytlikům připadá, že v těch lavicích dítka trčí za trest. Poslední dobou se pytlici čím dál častěji setkávají se sděleními ve smyslu, se mnou tedy ani náhodou nepočítejte, že bych se kdy do nějaké školní práce zapojil.
A to dokonce i se sdělením verbálním.

Ivo Mádr řekl(a)...

"No, Běloun to jistil."

Který žák běžné ZŠ dnes zvládne příklady z této sbírky? Již ten vyřešený příklad před kapitolou je pro mnohé nepřekonatelná překážka. Před přijímacími zkouškami v polovině sedmdesátých let jsem sám spočítal většinu příkladů. Spolužáci z gymnázia na tom byli stejně. Nikdo nás nedoučoval.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A kolikpak stojí kompletní balíček sciopřípravy na VŠ? Zjevná sciální diskriminace a nic se neděje. Dokonce ani Šabatová ani muk.

Eva Adamová řekl(a)...

"Poslední dobou se pytlici čím dál častěji setkávají se sděleními ve smyslu, se mnou tedy ani náhodou nepočítejte, že bych se kdy do nějaké školní práce zapojil.
A to dokonce i se sdělením verbálním."

Musím dát pytlíkům za pravdu. Posledních několik let učím nejenom na základce, ale i na gymplu a nestačím zírat. V prvním ročníku jsou studenti ještě vyjukaní a snaží se, alespoň tedy v předmětech, kde se nastaví opravdu gymnaziální laťka. Faktem ale je, že už i v tom prvním ročníku zírám u některých studentů do prázdných očí. A někteří jsou dost zaskočeni tím, že už to tak jaksi nejde samo, a nejsou schopni hrábnout. Ve druhém ročníku jich ještě dost jede ze setrvačnosti, ale ve třeťáku je to dost katastrofa. Prostě staří mazáci a maturita daleko. Teprve ve čtvrťáku se zase s většinou z nich dá rozumně domluvit. Úplnou tragédií je ovšem obor obchodní akademie, tam se na to naplno kálí celé čtyři roky. A když už je i na gymplu obří problém s absencemi, tak si ani raději nepředstavuji, jak to vypadá na jiných středních školách.

mirek vaněk řekl(a)...

Pokud se rodič nestará o vzdělání svých dětí je nucen platit přípravné kurzy.

dobrý žák + dobrý učitel = přípravný kurz není třeba
dobrý žák + špatný učitel = přípravný kurz je třeba, pokud rodič nepřemístí žáka na jinou školu nebo nevykřičí lepšího učitele
špatný žák + jakýkoliv učitel = přípravný kurz je třeba, ale asi moc nepomůže. Pomohla by výchova vlastního potomka.

Okomentovat