21.5.19

Jednota školských informatiků: Hodnocení plnění Strategie digitálního vzdělávání k 17. 5. 2019

Přibližně po roce se vracíme k hodnocení realizace Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 (SDV). V mezičase došlo k dosud patrně nejzásadnějšímu pokroku, aspoň co se týče reálných výsledků. Uvedený pokrok nicméně neodpovídá stanoveným cílům, Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 se nadále potýká se stejnými problémy, jako celých předchozích pět let.

CERMAT: Výsledky didaktických testů povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky – řádný jarní termín 2019

Didaktické testy společné části maturitní zkoušky 2019 ze všech předmětů proběhly v jarním zkušebním období ve dnech 2. a 3. května, výběrovou zkoušku Matematika+ konali žáci 6. května.

Interview Plus: Mojí úlohou je vyjednávat, ne vyhrožovat a stávkovat, říká šéf školských odborů

Minimálně 45 tisíc korun měsíčně by měli brát pedagogové v roce 2021. V pátek to slíbila ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová, která tomu také přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v příštích letech. „Je to na základě vládního prohlášení a osobně věřím tomu, že to vláda naplní,“ říká předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík.


Radek Sárközi: Platy učitelů vzrostly za pět let jen o 4 procentní body oproti růstu průměrné mzdy v ČR

Ve zprávě České tiskové kanceláře Schillerová chce další rozpočty přizpůsobit zvýšení platů učitelů se objevila informace, že platy učitelů za posledních pět let vzrostly o 31 %. Nárůst mezi roky 2013 a 2018 opravdu činí 31 %, ale Česká tisková kancelář už neuvádí, že průměrné mzdy v České republice ve stejném období vzrostly o 27 %. Učitelé si tak polepšili o pouhé 4 procentní body. Navíc tento nárůst nastal až přímo v roce 2018...

23. 5.: Webinář Čtení, to je zábava

Na dubnový webinář k matematické gramotnosti navazuje webinář s tématem čtenářské gramotnosti. Jovanka Rybová a Tomáš Koten si pro nás připravili množství praktických námětů a příkladů z praxe. Setkání se uskuteční ve čtvrtek 23. května 2019 od 20 hodin na Metodickém portálu RVP.CZ.

Tomáš Feřtek: Jak sklízet data a oklamat přijímačky

Strategická hra distribuující žáky mezi jednotlivými typy středních škol probíhá právě teď. Zavolal mi otec čtyř dcer. Dvě z nich už jsou na gymnáziu, jedna na čtyřletém, druhá na osmiletém, třetí tam směřuje. Tatínek je matematik analytik, takže se jeho profese logicky promítá i do způsobu, jakým se rozhodl dostat své děti na střední školu.

Veronika Bačová: Finské školství jako cesta k zaručenému úspěchu?

Kvalitní a efektivní vzdělávací systém je předpokladem úspěchu rozvinutých zemí a odborníci v těchto zemích hledají nové cesty ke zkvalitňování svých vzdělávacích systémů. Jednou z cest je komparace vlastního vzdělávacího systému s těmi nejúspěšnějšími, ke kterým patří podle testování PISA zcela oprávněně i finské školství. Co však skutečně stojí za kvalitou finského školství a jaké jsou současné tendence ve finském vzdělávání? Tento příspěvek obsahuje základní odpovědi na tuto otázku a popisuje finské školství na základě analýzy nejnovějších finských vzdělávacích dokumentů a zkušeností s finským školstvím získaných během studijního pobytu. Obsáhlost tématu nedovoluje zabývat se podrobně primárním finským školstvím v celé jeho šíři, a proto jsou v příspěvku popsány nejaktuálnější témata, kterými jsou nejnovější vzdělávací dokumenty, podpora žáků ve vzdělávání a vzdělávání pedagogů.

20.5.19

Jak experti k fake news přišli aneb Nevěřte ani agenturním zprávám

Na Svátek práce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo Statistickou ročenku školství – Výkonové ukazatele do roku 2018/19, jejíž tabulky za regionální školství jsou k dispozici v podobě generovaných HTML tabulek i ke stažení. O týden později proběhla informace o publikaci i v RSS ministerského webu a 10. května 2019 vydala Česká tisková kancelář agenturní zprávu s titulkem "MŠMT: Základní vzdělání nezíská ročně kolem šesti procent dětí". Tu vzápětí převzala další média, včetně Aktuálně.cz. V agenturní zprávě ale došlo k záměně ukončení povinné školní docházky a ukončení základního vzdělávání.

22. 5.: Webinář Spomocník a Virtuální digitální centrum Elixíru

Elixír do škol je organizace podporující odborný růst učitelů prostřednictvím kolegiálního sdílení. V loňském roce byla činnost Elixíru rozšířena o podporu rozvoje digitálních technologií. Toho si nemohl nevšimnout Spomocník alias Bořivoj Brdička. Setkání se uskuteční ve středu 22. května 2019 od 20 hodin na YouTube kanálu Metodického portálu RVP.CZ.


Karel Dvořák: Nebude na škodu, když děti poznají řemeslo už ve školce

Ukázat dětem cestu k řemeslu se snaží už i některé mateřské školy. Se skutečným nářadím se učí pracovat třeba ve školce Srdíčko v Opavě. Je toto cesta, jak zlepšit úroveň učňovského školství v Česku? Nepochybuje o tom například předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák.


Helena Lacinová: Žačka z Bíliny vlepila učiteli facku: „Dej mu ji,“ povzbuzovali spolužáci

Facku učiteli za povzbuzování ostatních školáků dala v pátek na chodbě Základní školy Za Chlumem v Bílině žačka 6. třídy. „Dej mu ji,“ křičeli na nevychovanou holku ostatní spolužáci. Škola toto nehorázné jednání potvrdila na stránkách školy! A hodlá ho rázně řešit.

Případ pro ombudsmanku: Problémy ve škole

V neděli 12. května vysílala Česká televize na programu ČT2 další díl pořadu Případ pro ombudsmanku, tentokrát zaměřený na problémy ve škole či se školou. Na Vyšší odborné škole v Olomouci došlo ke kyberšikaně, když jeden ze studentů na sociální síti vyhrožoval spolužačkám. Ředitel školy ho vyloučil ze studia, ale student se obrátil na Českou školní inspekci, která spolu s ministerstvem přiměla školu zmírnit studentovi trest. Důvodem k mírnějšímu postihu měl být fakt, že se šikana neodehrávala při výuce, ani v prostoru školy. Ředitel školy s tím nesouhlasil a obrátil se na ombudsmanku. I když student ze školy nakonec sám odešel, ředitel chtěl vědět, jak se šikana posuzuje a jaké má, jako ředitel školy, možnosti šikanu řešit.


Veronika Rodová, Hana Horká, Kateřina Lojdová: Rozhovor s Vladimírou Spilkovou o školské reformě a podobách současné školy

Přinášíme rozhovor s profesorkou Spilkovou o současné škole, o jejích problémech a nadějích z časopisu Komenský 1/2018. Vladimíru Spilkovou jsme oslovili jako významnou osobnost, která svou odbornou prací podstatně přispěla k ideovému formování českého školství po roce 1989. Ukázalo se, že otázky, které jsme paní profesorce položili, pro ni byly natolik inspirativní, že se rozhovor nečekaně rozrostl.

Oldřich Botlík: Každý z obou správných výsledků úlohy 11 mohli maturanti napsat bez porozumění

Sám jsem v projektu Kalibro dlouhých 25 let ukazoval učitelům matematiky cesty, které dovedly jejich žáky k chybným výsledkům. Vím tedy, čeho všeho jsou žáci schopni, když se dostanou do úzkých: například vezmou nějaká dvě čísla vyskytující se v zadání, a aniž by čemukoli rozuměli, odečtou menší od většího a výsledek zapíšou do záznamového archu.

Bořivoj Brdička: Typy učitelů z pohledu vzdělávacích technologií

Zpráva doktoranda Kennetha Gravese z newyorské Columbia University, která přináší zajímavá zjištění o tom, jaký mají učitelé přístup k technologiím, a vysvětluje, proč se s jejich rostoucím využíváním výsledky žáků zhoršují.

Martin Kočárek: Šesťačka na Mostecku zfackovala učitele! Nelíbila se jí poznámka

Další případ napadení pedagoga. Žákyně šesté třídy základní školy v Bílině na Mostecku měla před ostatními dětmi dát facku svému učiteli. Zřejmě to navíc ještě dopředu naplánovala a konzultovala se spolužáky. Případ bude řešit jak vedení města, tak i sociálka. Učitel zvažuje, že na školačku podá trestní oznámení.

Radka Hrdinová: Stát nepodporuje mimořádně nadané děti. Inkluze je shazuje do průměru

Nadané děti, které se dostanou k psycholožce Šárce Portešové, obvykle ještě na prvním stupni vystřídají tři nebo čtyři školy. To protože jejich rodiče řeší stejný problém, na jaký narážejí i otcové a matky dětí handicapovaných. Ne v každé škole se dokážou o jejich malého génia postarat.

Kateřina Perknerová: Ve školách chybějí učitelé, hlavně ti do třiceti let

Průměrný věk učitelů regionálního školství je 47 let, těch mladších do třiceti let je ale jen 8,5 procenta. Přes dvě třetiny škol označily možnost sehnat příslušného pedagoga za významný, nebo dokonce kritický problém. Pro efektivní zajištění veškerých potřeb by bylo zapotřebí pokrýt devět procent výuky novými učiteli. To jsou nejnovější data ministerstva školství, která na semináři k učitelské profesi představil Stanislav Štech, vysokoškolský pedagog a expert OECD.

19.5.19

Michaela Vaňková: Ředitel chce sestěhovat školy. Studenti a učitelé se bouří

Studenti a učitelé sepsali petici proti rozhodnutí ředitele. Tři studijní programy brněnské Vyšší odborné školy sídlí na dvou různých místech. Nyní ředitel školy rozhodl, že programy z budovy na Pionýrské se přesunou na Kotlářskou. Někteří studenti a učitelé se bouří. Budova na Kotlářské podle nich kapacitně ani hygienicky nevyhovuje.

Petr Bouška: Už ve školách děti trestáme, když něco nevědí. V dospělosti pak neumí chápat druhé a diskutovat

„Měli bychom se naučit ocenit ostatní za to, že umí přiznat, že něčemu nerozumí. A zpětně uznat svou chybu,“ řekl v pořadu Balanc datový analytik a vědec Martin Vraný, který se společně s Ondřejem Havlíčkem zabývá kritickým myšlením a schopností správně argumentovat. Ještě než se do debaty pustíte, ověřte si ale, zda je druhá strana vůbec ochotna své názory měnit a upravovat.


Martina Kurowski: Finské školství českýma očima

Očima učitelů: Nejen studenti mají v oblibě stáže v rámci programu Erasmus+, ale i my, pedagogové se rádi jezdíme inspirovat za naše hranice. Poslední týden v březnu 2019 jsem měla možnost navštívit partnerskou univerzitu NOVIA v přímořském Turku.

18.5.19

Ze sociálních sítí: V pátek 17. 5. došlo k fyzickému napadení pedagoga naší školy žákyní šestého ročníku...

Základní škola, Za Chlumem, Bílina, informuje na své stránce na sociální síti Facebook: "V pátek 17. 5. došlo k fyzickému napadení pedagoga naší školy žákyní šestého ročníku. Toto napadení bylo předem naplánované a mnoho žáků o něm vědělo, tento útok podporovalo a považovalo jej za zábavu. Tímto bychom rádi upozornili, že v žádném případě nebudeme takové chování tolerovat a přecházet. Jedná se o naprosté překročení hranic slušného chování a nemá nic společného s klasickou nekázní, kterou vzhledem k věku a vývoji žáků v rámci možností respektujeme. Tento incident budeme řešit všemi dostupnými prostředky, a to ve spolupráci s městem, Policií ČR a OSPODem. Tímto chceme také předejít všem pomluvám a osočování, které jsou s touto událostí spojeny. Nedošlo k žádnému zranění, šlo o jednu naplánovanou facku před obecenstvem."


Jiří Halda: Nepoznám ťažšiu profesiu ako je učiteľka v materskej škole

Jiří Halda je špeciálny pedagóg a rodinný terapeut so špecializáciou na deti predškolského veku. V rozhovore prezradil, prečo je obdobie nástupu detí do materskej školy pre deti také náročné, čomu by sa mali v tomto čase rodičia vyhnúť a ako dieťa vhodne pripraviť na túto obrovskú životnú zmenu.

Radiožurnál: Wagner versus Dobšík o platech učitelů

Hosty pořadu Českého rozhlasu Radiožurnálu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře byli Janek Wagner z Pedagogické komory, z.s., a František Dobšík, dlouholetý předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Tématem byly platy učitelů a jejich vývoj.


Radka Hrdinová: Inkluze: mimořádně nadané děti mají smůlu

Mimořádně nadaných dětí je ve školách zhruba patnáct set. Tolik je jich alespoň evidováno ve školních statistikách. Jde o děti, u nichž učitelé nebo rodiče rozpoznali vysoce nadprůměrnou inteligenci a ve školní poradně to potvrdili. „Jenže bychom jich měli mít kolem třiceti až čtyřiceti tisíc,“ říká psycholožka a odbornice na vzdělávání nadaných dětí Šárka Portešová z Masarykovy univerzity v Brně.

Máte slovo s Michaelou Jílkovou: Roste agresivita českých dětí?

V českých školách roste násilí a jeho formy se mění. Například využíváním moderních technologií, sociálních sítí apod. Novým fenoménem je agresivní chování jenom proto, aby se to zaznamenalo a „hodilo na instáč“, ale agresivní jsou kromě žáků i jejich rodiče, kteří jsou schopni se rovněž dopustit fyzického násilí. Díky e-mailu a jiným elektronickým komunikačním systémům velmi narůstá agresivita v písemném styku, která hraničí se šikanou učitelů. Zvláštní kapitolou jsou uzavřené facebookové skupiny, kde se lidé vzájemně „vyblázní“ nepravdivými nebo zkreslenými „zaručenými zprávami“ a společně hledají okamžitá radikální řešení, pomlouvají či zesměšňují učitele, který o tom často ani neví.


Výsledky práce předsedy školských odborů Františka Dobšíka za 15 let jsou tristní


František Dobšík byl zvolen předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství v roce 2003. Připravili jsme tabulku porovnávající některé parametry školství v současnosti s rokem 2003. Tímto tempem by trvalo 60 let, než by vláda splnila slib, že učitelé dostanou 130 % průměrné mzdy...

17.5.19

Luděk Šnirch: Shrnutí dosavadní diskuse k maturitní úloze 11 z matematiky

Autor pokračuje shrnutím polemiky a předkládá dva ukázkové příklady jako ilustraci chybného pojetí CERMAT, jeho validační komise Nezávislé odborné komise MŠMT.

Michaela Endrštová: Studenti si budou praxe domlouvat sami, navrhl Plaga. Po protestu ředitelů otočil

Ředitelé škol se vzbouřili proti nápadu ministra školství Roberta Plagy (ANO) na zrušení funkce zástupců ředitelů pro praktické vyučování. Práce zástupců je pro studenty velmi důležitá a školy tvrdí, že si bez nich fungování nedokážou představit. Tito zástupci totiž studentům domlouvají praxi ve firmách, dohadují podmínky, za jakých budou pracovat, a dohlížejí na to, jak se jim ve firmách daří. Plaga nyní tvrdí, že ředitele vyslyšel a chystaný návrh se nakonec odborných zástupců nedotkne.

Stanovisko České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání k návrhu poslanců Jiřího Miholy, Karla Raise, Terezy Hyťhové, Iva Pojezného, Martina Baxy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů

 

Jiří Kohout, Marie Mollerová, Pavel Masopust, Lukáš Feřt, Jan Slavík: Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů – poznatky z fyziky

Cílem studie je zjistit, které úlohy zařazené do obsahové domény fyzika v šetření TIMSS v letech 1995, 1999 a 2007 byly problematické (ve smyslu slabých výsledků českých žáků ve srovnání s mezinárodním průměrem) a odhadnout příčiny této problematičnosti a následně stanovit kritická místa fyzikálního kurikula na základní škole. V úvodní části je stručně představen dosavadní výzkum týkající se kritických míst kurikula, která jsou definována jako oblasti, ve kterých se při vyučování a učení vyskytují problémy s fyzikálními koncepty. Rovněž je realizována hierarchizace těchto konceptů. Dále jsou stanovena kritéria, na jejichž základě bylo identifikováno celkem 19 problematických úloh zadaných v TIMSS, a rovněž je prezentován výzkum mající za cíl odhalit příčiny jejich kritičnosti (analýza kurikulárních dokumentů a rozhovory s 31 učiteli fyziky). Pro tři vybrané úlohy jsou vytvořeny sémanticko-logické sítě umožňující hlubší náhled na mentální procesy skryté za řešením těchto úloh žáky. Bylo identifikováno šest kritických míst fyzikálního kurikula na ZŠ a ukázáno, že příčiny kritičnosti je třeba hledat jak v psychodidaktické, tak v ontodidaktické oblasti. Prezentované výsledky naznačují, že je třeba věnovat pozornost identifikovaným kritickým místům fyzikálního kurikula, speciálně pak vývoji technik umožňujících překonat kritičnost těchto míst. Příčiny kritičnosti, stejně jako hierarchizace příslušných fyzikálních konceptů, by měly být vzaty do úvahy při reformě kurikulárních dokumentů.

Rozhovor Britských listů: O podvodném systému soukromého vysokého školství

V úterý 21. května v 18.30 bude v pražském kině Lucerna premiéra filmu Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda. V tomto Rozhovoru Britských listů mluví Jan Čulík se Zuzanou Piussi o hlavním tématu tohoto filmu: podvodném systému soukromých vysokých škol v České republice.


Oldřich Botlík: Reakce na text Josefa Kubáta Úloha je dobře zadána a má jedno řešení

Přinášíme reakci Oldřicha Botlíka na text Josefa Kubáta Úloha je dobře zadána a má jedno řešení, ve které klade dotaz na statistiku odpovědí u kritizované úlohy. Reakce byla zveřejněna v diskusi na webu EDUin.cz.

Luděk Šnirch: Polemika s Josefem Kubátem aneb Stačilo v zadání napsat dva různé úhly o různé velikosti. A problém by nebyl. Vypadlo jedno slovíčko různé

Polemika mezi matematiky na EDUin.cz nabírá obrátek, pokusíme se do konce týdne přinést i reakce ze sociálních sítí. Luděk Šnirch je jednoznačně na straně Oldřich Botlíka a kritizuje stanovisko validační komise CERMAT i Nezávislé odborné komise MŠMT .

Josef Kubát: Úloha je dobře zadána a má jedno řešení

Reaguji na článek Oldřicha Boltíka V zadání maturitního testu z matematiky byla chyba. V zadání je jasně uvedeno, že úhly alfa a beta jsou RŮZNÉ.

16.5.19

Zdeněk Sotolář: Testy překrucují smysl vzdělávání

Jednotné přijímačky nelze chápat izolovaně od snahy stále zvyšovat počet testování a stále zdůrazňovat význam testování. Testokrati pronikají na různá místa, pronikají do různých projektů. Ukazuje to i jejich další vítězný krůček.

Luděk Šnirch: Jak se z matematiky rozhodnutím Cermatu k úloze 11 ztratily rovnoramenné trojúhelníky

Autor reaguje na výroky člena Nezávislé odborné komise MŠMT Eduarda Fuchse, z reakce vybíráme: "Pokud v matematice, exaktní vědě, může jeden pojem znamenat cokoliv, i když jsou definované dva pojmy, úhel a velikost úhlu, a pokud na tomto principu vzniká státní maturita, je na tom matematika ještě hůře, než se ví."

TN.cz: Děti v Česku se učí skoro 200 dní, jinde mají měsíc volna navíc!

Ve středu 15. května si Česko připomnělo 150 let od definitivního zavedení povinné školní docházky. Podle projektu Evropa v datech české děti strávily v roce 2017 ve školních lavicích 196 dní. Jen ve třech zemích musely děti ve školách trávit víc času. Ve srovnání se zahraničím ale stráví ve školách za studium mnohem méně hodin.

František Dobšík: Školské odbory jsou na straně učitelů

Legislativní změny ovlivňují život škol mnoho let potom, co jejich autoři opustí svůj ministerský post. Proto se odborový svaz pracovníků školství snaží v rámci připomínkového řízení uplatnit argumenty, které vycházejí z praxe učitelů. Snažíme se podpořit jen takové kroky, které budou ve prospěch vzdělávání žáků. Někdy jsou naše připomínky vyslyšeny, někdy ne.

MŠMT: Posudky Nezávislé odborné komise jaro 2019

Nezávislá odborná komise (NOK) je poradním orgánem MŠMT při vyřizování žádostí žadatelů o přezkoumání výsledků hodnocení maturitní zkoušky. V komisi jsou zastoupeni odborníci na vzdělávání, testologii, metodiku a didaktiku předmětů z akademické obce a odborníci z Národního ústavu pro vzdělávání, kteří posuzují soulad obsahu didaktických testů s obsahem katalogů požadavků ke společné části maturitní zkoušky.

Martina Procházková: Připoutejte se, prosím. Školní autobusy musí mít na výlety pásy

Blíží se období škol v přírodě a školních výletů. Žáci budou za dobrodružstvím cestovat především autobusy. Jaká pravidla musí dodržovat, aby byl výlet bezpečný? Školy by měly požadovat novější autobusy s pásy. Tři děti na sedadle, byť malé, jsou moc.

Kamil Janiš ml.: Jak zvýšit u žáků zájem o technické a učební obory? – historická analogie

Již několikrát jsem ve svých příspěvcích poukázal na to, že prakticky každé pedagogické téma, které považujeme za aktuální, můžeme nalézt v až „obludně“ identické podobě v dobách minulých. Jedním z mých posledních příspěvků je diskuzní příspěvek ke kariérnímu řádu učitelů (návrh z roku 2017) v komparaci s vyhláškou Ministerstva školství a národní osvěty z roku 1920. Někdy to skutečně připomíná tvorbu pomocí „metody ctrl+c a ctrl+v“. V poslední době způsobila „bouři ve sklenici vody“ diskuze o obědech zdarma. Opět můžeme nalézt historickou paralelu např. ve školských zákonech Rakouska-Uherska z konce 19. století, ale i v dokumentech jiných. Nyní se do popředí dostala diskuze o problematice, která se týká struktury středních škol; kdo může jít studovat maturitní obory, koho „společnost“ (průmysl) potřebuje apod. Cílem příspěvku je danou problematiku konfrontovat diskuzní formou s vybranými historickými texty.

15.5.19

Eduard Fuchs: Reakce na rozbor maturitní úlohy od Oldřicha Botlíka

Z reakce Eduarda Fuchse vybíráme: "Jako člen uvedené komise trvám na hodnocení uvedeném v zápisu z našeho jednání a tvrzení O. Botlíka považuji za nesprávné a nekvalifikované."

Petr Pečenka: Proč kandiduji na předsedu ČMOS PŠ

Jmenuji se Petr Pečenka a rozhodl jsem se vyslyšet vyzvání kolegů, abych kandidoval na VIII. sjezdu ČMOS PŠ na pozici předsedy odborového svazu. Řada z vás si mne vybaví jako osobu, jež dříve poskytovala profesním sekcím podporu v jejich činnosti a spolupodílela se na tvorbě informačního systému ČMOS PŠ provázaného s internetovými stránkami svazu. V loňském roce jsem ukončil pracovní poměr na centrále svazu, abych mohl nezávisle a s odstupem formulovat svá stanoviska týkající se fungování a budoucího směřování ČMOS PŠ. Přesto jsem zůstal v kontaktu s odborovým děním prostřednictvím práce na regionální úrovni. Nyní jsem zodpovědný za aktivity v oblastní organizační jednotce Brno a Brno-venkov. Odhodlal jsem se kandidovat z několika důvodů.

Pro a proti: Měli by mít rodiče možnost umístit své dítě do polepšovny?

Už dva roky nemají rodiče možnost umístit dítě v „polepšovně“, může to nařídit jedině soud. Skupina poslanců teď předložila novelu, která toto rodičům umožní za přesně stanovených podmínek a poplatek 5 tisíc korun měsíčně. Odpůrci návrhu tvrdí, že takový represivní přístup do 21. století nepatří. Hosty Tomáše Pavlíčka v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus byla místopředsedkyně sociálního výboru Sněmovny Hana Aulická Jírovcová a Klára Šimáčková Laurenčíková, předsedkyně Výboru pro práva dítěte při Úřadu vlády ČR.


Anna Páchová, Veronika Francová: Sociální reprezentace vyhoření z pohledu vyučujících: „vyhoření“ mezi zkušeností a analytickou kategorií

Syndrom vyhoření jakožto rizikový faktor pro učitele je zavedený pojem jak ve vědě, tak ve veřejném diskurzu. Co ale pojem vyhoření znamená? Jaký je vztah mezi pojetím vědy a pojetím samotných učitelů? Aby bylo možné na uvedenou otázku odpovědět, je nutné zabývat se obojím – pohledem vědy i pohledem samotných aktérů.

EDUin: Iniciativa Maturitní data – odtajněno upozorňuje na chybně zadanou úlohu v maturitním testu z matematiky a na chybějící řešení v klíči správných řešení

Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno upozornil v článku zveřejněném na stránkách eduin.cz na chybné zadání jedné z úloh letošního maturitního testu z matematiky. Upozorňuje tím na rozpor se závěry Nezávislé odborné komise MŠMT, podle níž jsou letošní maturitní testy bez chyb. Článek zároveň znovu připomíná návrh zveřejňovat zdůvodnění správných odpovědí na jednotlivé úlohy.

MŠMT: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019–2023 (pracovní verze, květen 2019)

Dnešní doba přináší potřebu reagovat na mnoho změn, které rychle přicházejí. Na změny společenské, technologické, ekonomické, kulturní, ale i na změny, které s sebou přináší například digitalizace a globalizace. Musíme průběžně sledovat nejen trendy a poptávku po dovednostech, podporovat rozvoj kvalifikace, konkurenceschopnosti i kompetencí, prosazovat rovnost, sociální soudržnost, ale také budovat vztah ke vzdělávání a vzdělání. A právě vzdělání je klíčové. Vzdělání nás může vybavit dovednostmi, pomocí nichž obstojíme ve stále složitější společnosti. Z těchto důvodů je potřeba mít k dispozici sjednocující nástroj pro formování vzdělávací soustavy, základní prvek pro komunikaci mezi centrem (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) a jednotlivými kraji, v němž budou zakotveny mimo jiné záměry, cíle a kritéria vzdělávací politiky. Takovýmto nástrojem je v České republice již 17 let Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, který je od roku 2014 implementačním dokumentem Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, jež vytváří rámec vzdělávací politiky v České republice.

Ze sociálních sítí: Okénko z brněnského MHD – 16 hod odpoledne

Pavla Růžičková popisuje na sociální síti Facebook příhodu: V tramvaji sedí matka s hošíkem a naproti němu sedí starší pán v obleku. Klučík vehementně kope nohama a čistí si obuv o kolena pána naproti. Ten po chvíli nevydrží a slušně požádá matku: „Mohl by se váš chlapec trochu zklidnit? Mám oblek z čistírny a jdu na důležitou schůzku.“ Matka zbrunátní a seřve pána: „Přece nechcete, aby svého syna nějak omezovala ve vývoji!“ Hošík se zašklebí a přidá na razanci kopů. Mám trochu obavu o pánova kolena.

Oldřich Botlík: V zadání maturitního testu z matematiky byla chyba

Podle tiskové zprávy MŠMT potvrdila Nezávislá odborná komise pro maturitní zkoušku mimo jiné, že všechny úlohy maturitních testů jsou formulovány jednoznačně a mají jednoznačně správná řešení uvedená v klíči správných řešení. Podívejme se tedy na úlohu 11 testu z matematiky.

Kristián Vích: Zaměstnanci pražských škol dostanou po prázdninách přidáno

Pražští radní schválili navýšení platu učitelům a zaměstnancům škol pro rok 2019 o dalších 300 milionů korun. Celkem tak Praha letos přidá na platy ve školství nad rámec peněz od Ministerstva školství 1 miliardu korun. Peníze město školám pošle ve dvou částech – v srpnu a listopadu. Učitelům je ředitelé vyplatí následně.

DVTV: V síti: Fotky penisů, nabídka trojky, dívky jako masturbační prostředek, říká Klusák

Muži posílali dívkám, o kterých si mysleli, že jim je 12, fotografie ztopořených penisů, používali velmi sofistikované fígle, vystupují i pod falešnými profily. Nebyl tam nikdo, kdo by se dvořil, dívky používají jako masturbační prostředek. Není to jeden typ, je to od studentů medicíny po taxikáře. Byly tam případy vydírání a vyhrožování, to jsme hlásili policii, dvě ze tří hereček potřebují teď psychoterapii, říká dokumentarista Vít Klusák. Ve svém chystaném filmu V síti mapuje zneužívání dětí na internetu. Více než dvacetkrát jsme se s nimi sešli, jeden přivedl přítelkyni a dívce nabízeli trojku, jiní ze schůzky utekli, dodává.

Pavel Kasík: Dětem škodí obrazovky a displeje. Ale jinak, než si rodiče obvykle myslí

Světová zdravotnická organizace vydala nová doporučení ohledně aktivit vhodných pro malé děti. Nejvíce pozornosti si získaly přísné limity pro čas strávený před obrazovkou. Rodiče by se však podle odborníků neměli soustředit jen na to, aby děti neviděly obrazovku. Klíčový je spánek, pohyb a stimulující aktivity.

Nezávislá odborná komise pro maturitní zkoušku: Všechny maturitní testy byly v pořádku

Validitu didaktických testů jarního termínu společné části maturitní zkoušky v pondělí potvrdila nezávislá odborná komise. Dnes obdrží všichni ředitelé středních škol výsledky maturitních testů, které nejpozději následující pracovní den, tj. 16. 5. 2019, zpřístupní svým žákům.

14.5.19

MŠMT: Ministr Robert Plaga zahájil výjezdy po krajích

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga dnes navštívil Základní školu v Mníšku pod Brdy. Zahájil tak avizované „turné“ po krajích, na kterých se chce setkávat s řediteli škol a debatovat s nimi o problémech, jako jsou platy, nedostatek pedagogů či administrativa. Setkání se zúčastnila zhruba padesátka ředitelek a ředitelů škol z jižních oblastí Prahy a Středočeského kraje. Následovat bude setkání s řediteli škol v Ústeckém kraji, které se uskuteční v příštím týdnu.

Eduzměna: “7 statečných” začne vymýšlet model podpory škol v regionech

Závažným problémem českého vzdělávacího systému jsou velké rozdíly mezi jednotlivými školami i v rámci regionů. Záměrem Nadačního fondu Eduzměna je podpořit vznik modelu, který v praxi ověří, jak by mohla vypadat podpora v konkrétním regionu, která by vedla ke kvalitnímu vzdělávání všech dětí a snižování rozdílů mezi školami.