30.12.18

DVTV: Mediální výchova do škol patří, i malé děti už vnímají zprávy, tvrdí Zezulková

Děti se na zprávy aktivně nedívají, ale vnímají jejich obsah, v průzkumu dokonce dávaly najevo, že jsou příliš negativní, říká Markéta Zezulková z Fakulty sociálních věd UK. Spolu s kolegy teď zkoumá multikulturní a mediální zkušenosti a postoje tuzemských školáků. Multikulturní výchova dříve byla o odlišnostech, dnes je spíše o tom, že existují ve světě určité nespravedlnosti, cílem vzdělávání nemá být učit děti, co si mají myslet, ale jak mají přemýšlet, míní Zezulková.




Video na Aktuálně.cz

18 komentářů:

Jirka řekl(a)...

cílem vzdělávání nemá být učit děti, co si mají myslet, ale jak mají přemýšlet, míní Zezulková.

Pokud na tom paní Zezulková trvá, pak Mediální výchovy ve školách netřeba. Proti manipulaci obstojí jen ten, kdo hodně zná a umí myslet. Navíc musí mít ještě trochu štěstí. Je to jako ve sportu. Nejdřív tvrdý dril, pak trošku srdíčka a když přijde i to štěstíčko, tak poznám, kdo mne tahá za fusekli.

P. Vršecký řekl(a)...

Multikulturní výchova nemá děti učit, co si mají myslet? To je buď lež, nebo naprosto nesedí označení zamýšleného jako "multikulturní výchova".

V. řekl(a)...

ale jak mají přemýšlet
JAK maji premyslet??? To snad ne!

Nicka Pytlik řekl(a)...

cílem vzdělávání nemá být učit děti, co si mají myslet, ale jak mají přemýšlet

To jest, jak mají myslet, aby si mysleli to, co si mají myslet?
A jak se vůbec učí člověk myslet? Třeba rozumně, zdravě nebo logicky...
Jestli by to bylo jako u šachistů, tak to tedy potěš. Stovky a tisíce hodin biflování různých herních situací a jejich úspěšného řešení. A myslí ti šachysti vůbec? Nebo jen dostatečně rychle uplatňují svoji znalost osvědčených postupů?
V každém případě mohou pytlici s vlastní zkušenosti říci, že pokud je žák schopen a také ochoten vést diskusi, zaujmout nějaké stanovisko nebo najít řešení problému, pak má zpravidla značné znalosti či vědomosti, nebo jak se tomu správně říká. Zkrátka má v hlavě uloženy informace, které při analýze problému používá. Pa-ma-tu-je si je.
Pak je tu otázka, jestli si tolik údajů pamatuje proto, že mu to myslí, a nebo mu to myslí i proto, že si toho tolik pamatuje. Pytlici by řekli, že to jde tak nějak ruku v ruce. A kolikrát něčemu člověk ani nemusí rozumět, a používá to velmi zdařile. Ono totiž rozumět něčemu znamená o tom hodně vědět. Lidé si často myslí, že něčemu rozumějí, a přitom jen uplatňují kdysi dávno nabiflovaný algoritmus.
Každý rok pytlici napíší na tabuli 1357 a pak se hodinu žáků ptají, co že to na tu tabuli vlastně napsali. V problému se nejlépe orientují ti, kteří toho o problému hodně vědí, ale nevědí, jestli tomu doopravdy rozumějí. A když se jim ty vědomosti začnou přeskupovat a do sebe zapadat, jsou pytlici svědkem onoho zázraku prozření. V očích se jiskérka objeví a ta kukadla úplně rozsvítí.
U čím dál tím většího počtu dětí se ale nerozsvítí nikdy nic, protože jim nějaký odborník na vzdělání nakukal, že se všechno najde na netu. A tak to tam pořád hledají, ale nevědí, jestli to už našli. A především nevědí, až to najdou, co pak s tím.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici by se měli přestat ustavičně cpát těmi buchtami s mákem.
Normálně měli pocit, že tu někde apeluje bývalá předsedkyně středoškolské únie. A ještě, že k tomu perlili, ti pytlici.
To jsou tedy věci...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Cílem vzdělávání je pochopit, že multikulturní žvásty jsou zbytečný balast.

V. řekl(a)...

Cílem vzdělávání je pochopit, že multikulturní žvásty jsou zbytečný balast.
Cílem vzdělávání je pochopit, že multikulturní žvásty jsou nebezpečný balast.

Unknown řekl(a)...

Kantoři i žáci jsou zahlceni, burcuje inspekce
Jiří Mach, Právo

Kdo chce moc, nemá nic. Zdrcující letošní výroční zpráva České školní inspekce přišla s šokujícími výsledky: jen minimum škol naučí, co má. Podle inspektorů však nejsou vinni ani kantoři, ani děti, ale hlavně přehlcené rámcové vzdělávací programy (RVP), které nabobtnaly tak, že už je není možné zvládat. To je pak na úkor i základních znalostí a dovedností, které mají školy naučit.
Učitelé se totiž omezují jen na pouhý výklad, který děti nepřijímají dobře. Takže formálně je látka probraná, ale žáci ji neumějí.
V rámci toho nervozita mezi všemi zúčastněnými stoupá a atmosféra houstne, což opět výuce neprospívá.
RVP stanovují nejen náplň výuky, ale i očekávané cíle, kterých mají žáci dosahovat. Podle inspektorů je však „skutečnost dramaticky odlišná, resp. velmi špatná“. V rámci měření stanovili nejslabší hranici u různých testů na 60 procent, což by mělo odpovídat čtyřce (dostatečně).
V dějepise pro samé dinosaury není prostor věnovat se 20. století Ondřej Andrys, Česká školní inspekce
V matematice jen 0,6 procenta škol dokázala, že všechny jejich děti danou hranici překonaly. U češtiny to bylo 6,4 procenta, u cizího jazyka 11,6 procenta. Ve fyzice prospělo 1,25 procenta, v chemii 1,3, podobně v zeměpise a v případě dějepisu to bylo 2,6 procenta.
„Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je skutečnost, že RVP jsou velmi předimenzovány a obsahují příliš velký objem povinného vzdělávacího obsahu, který v minulých letech stále narůstal,“ řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Že by výroční zpráva ČŠI všem školským portálům unikla?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Podle inspektorů však nejsou vinni ani kantoři, ani děti, ale hlavně přehlcené rámcové vzdělávací programy (RVP), které nabobtnaly tak, že už je není možné zvládat.

Po tom všem, co v tom našem školství za posledních dvacet pytlici zažili, nezbývá, než suše konstatovat, že je to jak u blbých na dvorku.
Takže vzdělávací programy jako namočená luštěnina? Trefné. Až se to povaří a prožene myšlenkovým traktektem žáka, vyjde z toho jen takový pšouk. A o tom to celé zkompetentňování je. Jedno velké prd.
A lepší to nebude.
Úplně jedno, jestli tam sedí Andrys, Zatloukal, a nebo kdokoli jiný. Kdo si dnes vzpomene, jak inspekce bedlivě dohlížela, jestli jsou ve školních vzdělávacích programech podchyceny a zakotveny všechny rozklíčované kompetence, průřezová témata a požadované výstupy v souladu s blůmovou taxonomií vzdělávacích cílů. A běda tomu, kdo někde zapomněl vymazat zapovězená slůvka, jako třeba učit se, umět a znát...

V. řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
V. řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
V. řekl(a)...

Unknown:
Ale kdepak, výroční zpráva neunikla. Viz
http://www.pedagogicke.info/2018/12/vyrocni-zprava-csi-kvalita-efektivita.html

To akorát novináři potřebovali před Silvestrem připravit čtenáře na ještě lepší vtipy v úplném závěru roku.
A někteří čtenáři Rudého Práva pak mají pocit, že jim někdo něco zatajuje.

Holt mediální výchova v praxi.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

V rámci měření stanovili nejslabší hranici u různých testů na 60 procent, což by mělo odpovídat čtyřce (dostatečně).

Taky dáváte za 60 % čtyřku?

Janek Wagner řekl(a)...

Interpretace výsledků testů vedením ČŠI je vysloveně idiotská.

Pepouš řekl(a)...

Tak za mě je 60% výkon taková hodně pěkná trojka. Ale samozřejmě závisí na tom, jak máte nastavenou obtížnost.

No a jestli slovutná ČŠI nastaví hranici 60% a pouze u 0,6% procent škol dokázali všichni žáci tuto hranici v matematice překonat, tak to je opravdu závěr naprosto unikátní. Jestli tomu dobře rozumím, tak podle inspekce je jedno, jestli škola má 50 dětí nebo 800 dětí - stačí, když jedno dítě nepřekoná 60% a už je celá škola vedena jako ta, kde všichni žáci nepřekonali hranici?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Taky dáváte za 60 % čtyřku?

Podstatné je, za kolik procent je ještě nedostatečná!

Jiri Janecek řekl(a)...

Dobrá škola je ta, kde vědí, které děti poslat hrabat listí, když přijede inspekce testovat...

Jiri Janecek řekl(a)...

Mimochodem, rozlišují ty jejich testy nějak děti s LMP a upraveným plánem?

Okomentovat