13.12.18

Doporučení veřejné ochránkyně práv ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí

Z úvodu Doporučení veřejné ochránkyně práv ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí vybíráme: "V České republice jsou školy, do kterých chodí zejména romští žáci. Nejedná se o speciální školy, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jde o běžné základní školy, které ale například fungují v blízkosti sociálně vyloučené lokality, do kterých okolní školy neformálně posílají romské zájemce anebo ze kterých v důsledku nárůstu počtu romských dětí odešla většina neromských dětí. Domnívám se, že školy s převahou romských žáků neposkytují svým žákům stejnou vzdělávací příležitost jako školy se smíšenými kolektivy. Segregace ve vzdělávání má řadu negativních důsledků."

V České republice jsou školy, do kterých chodí zejména romští žáci. Nejedná se o speciální školy, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jde o běžné základní školy, které ale například fungují v blízkosti sociálně vyloučené lokality, do kterých okolní školy neformálně posílají romské zájemce anebo ze kterých v důsledku nárůstu počtu romských dětí odešla většina neromských dětí. Domnívám se, že školy s převahou romských žáků neposkytují svým žákům stejnou vzdělávací příležitost jako školy se smíšenými kolektivy. Segregace ve vzdělávání má řadu negativních důsledků. Z toho důvodu jsem se rozhodla vydat toto doporučení,1 jehož cílem je přispět do celospolečenské diskuse o tomto tématu a poskytnout obcím a školám praktický návod, jak nastavit společné vzdělávání romských a neromských dětí.

Uvědomuji si, že problémy se segregovaným vzděláváním nevznikají pouze v důsledku etnicity žáků. Důležitou roli hraje i socioekonomický status rodin žáků nebo míra jejich sociálního vyloučení. Vzhledem k mému zákonnému zmocnění2 však toto doporučení zaměřuji na etnickou segregaci ve vzdělávání.

Mám za to, že samotná segregovaná škola má omezené možnosti, jak situaci řešit. Těžko může ovlivnit fungování místní vzdělávací sítě, případné nevhodné kroky zřizovatele nebo svobodnou volbu školy rodiči žáka. Jsou to právě obce v pozici zřizovatele, kdo může situaci pozitivně ovlivnit. Obcím, které se chtějí této příležitosti chopit, proto zprostředkovávám praktické poznatky z terénu.

Zdůrazňuji však, že pro úspěšné nastavení společného vzdělávání romských a neromských žáků je naprosto nezbytná spolupráce všech zúčastněných aktérů, a to nejen těch úzce spjatých s oblastí vzdělávání – obec, školy, pedagogové, žáci a jejich rodiče, nevládní organizace – ale i těch, kteří hrají důležitou úlohu v celkovém kontextu – sociální odbor obce, orgán sociálně-právní ochrany dětí, sociální pracovníci a městská policie. Zároveň apeluji na to, aby případné desegregační snahy nebyly unáhlené, ale promyšlené a dobře naplánované.

Agentura pro sociální začleňování v současné době realizuje výzkum, který má analyzovat příčiny vzniku segregovaných škol. Jeho výsledky by měly být známy v první polovině roku 2019. V doporučení jsem se proto namísto příčin segregace zaměřila na doplňující témata, kterými jsou zejména důsledky segregace a možnosti řešení.

V úvodu doporučení se věnuji důsledkům segregace ve vzdělávání, následně ji hodnotím z pohledu práva, na základě studia domácí a zahraniční literatury podávám přehled desegregačních opatření, předkládám poznatky z praxe, které vyplynuly z výzkumného šetření a v závěru pro inspiraci uvádím návrh desegregačního plánu. Zároveň Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvu práce a sociálních věcí, České školní inspekci, vysokým školám, krajům, obcím a školám adresuji konkrétní doporučení, jak stávající situaci zlepšit. Toto doporučení se v zásadě nevztahuje na specifickou situaci škol, které mají větší podíl romských žáků v důsledku zkreslené diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb a jejich zařazení do speciálních škol.

Výzkumného šetření se zúčastnili ředitelé a ředitelky a další zaměstnanci deseti základních škol v České republice a jeden zřizovatel. S nimi jsme si povídali o tom, jak dosáhnout společného vzdělávání romských a neromských žáků. Všem respondentům a respondentkám tímto děkuji za jejich ochotu, věnovaný čas a cenné informace.

Brno 12. prosince 2018

Mgr. Anna Šabatová, Ph.D.
veřejná ochránkyně práv

1 Zmocňuje mě k tomu zákon o veřejném ochránci práv, konkrétně § 21b písm. c), podle kterého veřejný ochránce práv vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací.
2 Dle zákona o veřejném ochránci práv mám přispívat k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor (§ 21b). Socioekonomický status nebo míra sociálního vyloučení ve výčtu není.

7 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Domnívám se, že školy s převahou romských žáků neposkytují svým žákům stejnou vzdělávací příležitost

Třeba takový Poincaré se také leccos domníval. Sto let trvalo, než to Pelerman dokázal.
A to ještě kdoví jestli.
Pytlici se domnívají, že školy podobného typu neposkytují vzdělávací příležitosti srovnatelné s jinými školami především tam segregovaným neromským žákům.

Pepa řekl(a)...

"Agentura pro sociální začleňování v současné době realizuje výzkum, který má analyzovat příčiny vzniku segregovaných škol. Jeho výsledky by měly být známy v první polovině roku 2019. V doporučení jsem se proto namísto příčin segregace zaměřila na doplňující témata, kterými jsou zejména důsledky segregace a možnosti řešení."

Jestli by tedy nebylo lépe počkat, až budou výstupy výzkumu a pak navrhnout řešení podle příčin problému, nikoliv podle jeho důsledků? Čekal bych, že tak se zachová někdo, kdo chce problém skutečně řešit. Dovolte poznámku: řešíte-li důsledky, možná je vyřešíte, ale problém bude přetrvávat dál. Řešíte-li příčiny, v případě vyřešení problém odstraníte. Takže teď - kdo pochopil, zvedne ruku :-).

Ovšem jestli agentura vede šetření na stejně reprezentativním vzorku deseti (sic!) škol, tak to asi moc přínosné výsledky nebudou a je celkem jedno, na základě čeho se navrhují cesty k nápravě.

Jiri Janecek řekl(a)...

"Brown v. školní rada Topeky (anglicky: Brown v. Board of Education of Topeka), 347 U.S. 483, je případ Nejvyššího soudu Spojených států amerických z roku 1954, který prohlásil státní zákony zakládající samostatné veřejné školy pro černé a bílé studenty za protiústavní."

Trocha přiměřenosti by možná neškodila...

Mimochodem, segregované školy jsou v těch USA myslím dodnes. A znevýhodnění tam jsou překvapivě furt barevní. Třeba proto, že jsou v chudších obvodech, s vyšší nezaměstnaností, kriminalitou, snažším přístupem k drogám...

Ygrain řekl(a)...

"Socioekonomický status nebo míra sociálního vyloučení ve výčtu není. "

To je super, že ve výčtu zmocnění paní ombudsmanky chybí právě to jádro pudla...

V. řekl(a)...

Až budoucnost ukáže, jakému účelu tento precedens poslouží.
Soudce Zupančič, vyjádření k "ROZSUDEK D. H. a ostatní proti ČESKÉ REPUBLICE", 13. 11. 2007

poste.restante řekl(a)...

Úřad ombudsmana byl ustaven proto, aby pomáhal občanům jejich problémy řešit.
Tak tomu bylo alespoň za pana Otakara Motejla, blahé paměti.

Paní Anna Šabatová dokázala tento úřad přeměnit na instituci, která problémy vytváří.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Přesně, pane poste.restante. Veřejná ochránkyně problémů.
Vyřešený problém přestává být zdrojem slušného živobytí, totiž.

Okomentovat