12.12.18

Česká školní inspekce: Současné nastavení RVP zhoršuje kvalitu vzdělávání v České republice

Důležitým předpokladem pro přijímání efektivních opatření přispívajících ke zvyšování kvality vzdělávání každého dítěte, žáka i studenta je průběžné a systematické hodnocení kvality vzdělávání na úrovni škol a školských zařízení i na úrovni vzdělávací soustavy. Externí hodnocení kvality a efektivity vzdělávání v České republice zajišťuje Česká školní inspekce. Ta prostřednictvím svých evaluačních aktivit propojujících zjištění a informace z různých typů inspekční činnosti (prezenční inspekční činnost, národní zjišťování výsledků, mezinárodní šetření výsledků vzdělávání typu PISA apod.) poskytuje důležité a v praxi využitelné informace o výkonnosti tuzemské vzdělávací soustavy i jejích jednotlivých složek.

Nejdůležitějším, souhrnným kompendiem zjištění, závěrů a doporučení týkajících se kvality a efektivity vzdělávání v České republice v příslušném školním roce je pak každoročně vydávaná výroční zpráva České školní inspekce. Zprávu za školní rok 2017/2018 Česká školní inspekce zveřejnila na svých webových stránkách dne 12. prosince 2018.

Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2017/2018 představuje podrobné informace o podmínkách, průběhu a výsledcích předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, základního uměleckého vzdělávání, středního vzdělávání, vyššího odborného vzdělávání, zájmového vzdělávání a vzdělávání v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Součástí každé kapitoly je shrnutí pozitivních a negativních zjištění a také souhrn doporučení směřovaných jak ke školám či školským zařízením, tak ke zřizovatelům a k řízení vzdělávací soustavy. Do výroční zprávy jsou zařazeny i informace o mezinárodních aktivitách České školní inspekce a souhrnné poznatky z kontrolní činnosti (kontrola dodržování školských právních předpisů, veřejnosprávní kontrola, kontrola BOZ, problematika školní úrazovosti, kontrola školního stravování apod.). Součástí výroční zprávy jsou mimo jiné také všechny tematické zprávy České školní inspekce vydané v průběhu školního roku 2017/2018 nebo vztahující se k hodnoticím aktivitám, které Česká školní inspekce ve školním roce 2017/2018 realizovala.

Povinný obsah vzdělávání a jeho vlivy

Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2017/2018 reflektuje kvalitu vzdělávání z nejrůznějších úhlů pohledu, mezi něž patří také vzdělávací výsledky, kterých žáci dosahují, a faktory, kterými jsou tyto výsledky ovlivněny. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají vliv na celkový průběh vzdělávání i na výsledky žáků, je nastavení povinného obsahu vzdělávání prostřednictvím příslušných rámcových vzdělávacích programů (dále i „RVP“).

„Rámcové vzdělávací programy mají vliv na to, jak školy a jejich učitelé pracují, jaké metody a formy vzdělávání pedagogové volí, jaká pozornost je jednotlivým vzdělávacím tématům věnována i na to, jaká ve školách panuje atmosféra a jak se žákům i učitelům během vzdělávacího procesu daří,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Výroční zpráva České školní inspekce obsahuje množství kvalitativní dat a informací pohlížejících na tuzemské vzdělávání také z jiných úhlů. Vzhledem k připravovaným revizím rámcových vzdělávacích programů však Česká školní inspekce považuje za vhodné diskutovat o kvalitě vzdělávání právě z pohledu povinného vzdělávacího obsahu, který určuje stát.

Jakkoli rámcové vzdělávací programy stanovují tzv. očekávané výstupy, kterých by měli v jednotlivých vzdělávacích oborech či oblastech všichni žáci dosahovat, skutečnost je dramaticky odlišná, resp. velmi špatná. Na základě zjištění České školní inspekce lze konstatovat, že např. v českém jazyce dosáhli všichni žáci očekávaných výstupů dle RVP pouze v 6,42 % škol a v matematice dokonce jen v 0,62 % škol. Podobně na tom byly také další vzdělávací obory, jako je dějepis (2,6 % škol), zeměpis (1,32 % škol) nebo fyzika (1,25 % škol). Tyto výsledky však nelze vnímat tak, že většina našich škol a učitelů je nekvalitních. Problém leží jinde.

„Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je skutečnost, že rámcové vzdělávací programy jsou velmi předimenzovány a obsahují příliš velký objem povinného vzdělávacího obsahu, který navíc v minulých letech stále narůstal,“ konstatuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a dodává, že důsledkem pak je to, že učitelé ve školách stihnou příslušná témata s žáky pouze tzv. probrat, a to ještě s velkými časovými obtížemi. Prostor na prohlubování a rozvíjení učiva, aktivnější roli žáků nebo uplatňování aktivizujících forem a metod výuky (např. týmové řešení problému, badatelsky orientovaná výuka, experimentální činnosti apod.) už nezbývá. Přitom je zřejmé, že jiné než ty klasické výukové metody mají mnohdy větší dopad a jejich prostřednictvím lze žáky přivést k lepším vzdělávacím výsledkům.

„Předimenzovanost rámcových vzdělávacích programů spolu s vysokými počty žáků ve třídách však do značné míry nutí učitele vyučovat po většinu času pouze tzv. frontálně, protože jinak by všechna povinná vzdělávací témata nemohli stihnout pokrýt,“ doplňuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Snaha učitelů zvládnout předimenzovaný obsah RVP tak vede k převaze takových forem práce, které ovšem nejsou za všech okolností těmi nejúčinnějšími. Ze zjištění České školní inspekce vyplývá, že učitelé ve třídách výrazně dominují a žáci jsou pak méně aktivní, výuku se nedaří individualizovat, ve vyučovacích hodinách nejsou cíleně rozvíjeny postoje a dovednosti žáků, dominantní je zaměření na znalosti a chybí systematická podpora a rozvoj funkčních gramotností žáků. Z dalších negativních vlivů současné podoby RVP na učitele, které jsou patrné z šetření České školní inspekce, lze zmínit např. tlak na využívání moderních metod a technologií, kterým pedagogové ovšem mnohdy příliš nerozumí nebo je i odmítají, nátlak ze strany rodičů, nátlak směrem k naplňování cílů stanovených školou nebo nátlak z hlediska důsledného naplňování vzdělávacího obsahu stanoveného pro vyučovaný předmět. „To vše pak mnohdy vede k uplatňování zbytečně direktivního způsobu výuky, který nejen že nemá adekvátní dopad na kvalitu vzdělávání a dosahované vzdělávací výsledky, ale v důsledku snižuje i motivaci žáků a také dobrý pocit z práce u učitelů,“ komentuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys s tím, že je přitom prokázáno, že čím je učitel spokojenější, tím lepších výsledků jeho žáci dosahují.

V kontextu deformací, které současná podoba RVP vnáší do vzdělávacího procesu a práce učitelů, lze hovořit také o negativních vlivech na žáky. Ze zjištění České školní inspekce vyplývá, že jejich vztah ke škole není příliš pozitivní, do školy chodí neradi, mají pocit, že je kolektiv nepřijímá, komplikovaně si nacházejí kamarády, připadají si často jako outsideři, cítí se osaměle, nepociťují sounáležitost se školou a naopak pociťují poměrně vysokou míru obavy z nejrůznějších faktorů, které jsou se školním vzděláváním spojeny. To vše komplikuje jejich vzdělávání, a přitom i zde platí, že ti žáci, kteří se ve škole cítí dobře, dosahují lepších vzdělávacích výsledků.

Jakkoli jsou výše popsané projevy nevhodného nastavení rámcových vzdělávacích programů celoplošným, systémovým problémem, jeho význam se ještě zvyšuje při porovnávání situace na základních školách a na středních školách a zejména při pohledu do jednotlivých krajů.

Doporučení České školní inspekce

S ohledem na velký vliv rámcových vzdělávacích programů na průběh vzdělávání v českých školách a na výsledky, kterých žáci dosahují, je diskuzím o povinném vzdělávacím obsahu třeba věnovat mnohem větší pozornost než doposud, a to právě v tomto období, kdy mají být zahájeny práce na revizích rámcových vzdělávacích programů. Ty by měly po všech stránkách odrážet požadavky na vzdělání ve 21. století a podle nich stanovovat vzdělávací cíle na jednotlivých stupních.

„Za nejdůležitější proto Česká školní inspekce považuje vymezit, co je jádrem vzdělávání a co jeho nadstavbou, a stanovit povinný obsah vzdělávání pro každého žáka tak, aby reflektoval výzvy současnosti i budoucnosti,“ uvádí ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Podle něj je při revizích rámcových vzdělávacích programů potřeba důsledně uvažovat také nad vztahem mezi oborovými znalostmi, funkčními gramotnostmi a klíčovými kompetencemi, a posilovat právě onu aplikační složku (gramotnosti, kompetence) ve vzdělávání. Zároveň je třeba pro optimální naplňování národního kurikula poskytovat adekvátní podporu pedagogům, včetně promyšleného systému jejich profesního rozvoje. Ten by měl být zaměřen nejen na konkrétní vzdělávací obor, kterému se daný učitel věnuje, ale zejména na obecnější složky, jejichž zvládnutí je v současné české škole naprosto nezbytné. Jde např. o pedagogickou diagnostiku, management třídy, formativní hodnocení žáků, efektivní metody a formy výuky, spolupráci s rodiči, reflektovanou spolupráci učitelů mezi sebou apod.

„Po všech stránkách připravený učitel, jehož znalosti, dovednosti i pracovní podmínky odpovídají výzvám 21. století, pak bude schopen poskytovat adekvátní vzdělávání a podporu i svým žákům, a napomáhat jim tak k dosahování takových vzdělávacích výsledků, kterých jsou s ohledem na jejich studijní předpoklady schopni dosáhnout,“ uzavírá ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Konkrétní zjištění, poznatky a závěry k výše uvedeným konstatováním, stejně jako k dalším kvalitativním informacím týkajícím se počátečního vzdělávání, jsou k dispozici ve Výroční zprávě České školní inspekce za školní rok 2017/2018, která je zveřejněna na www.csicr.cz.

15 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

"Na základě zjištění České školní inspekce lze konstatovat, že např. v českém jazyce dosáhli všichni žáci očekávaných výstupů dle RVP pouze v 6,42 % škol a v matematice dokonce jen v 0,62 % škol. Podobně na tom byly také další vzdělávací obory, jako je dějepis (2,6 % škol), zeměpis (1,32 % škol) nebo fyzika (1,25 % škol). Tyto výsledky však nelze vnímat tak, že většina našich škol a učitelů je nekvalitních. Problém leží jinde.

„Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je skutečnost, že rámcové vzdělávací programy jsou velmi předimenzovány a obsahují příliš velký objem povinného vzdělávacího obsahu, který navíc v minulých letech stále narůstal,"

Tak s tímto zdůvodněním naprosto nesouhlasím. V matematice z RVP ZV vyšoupli, co se dalo, včetně toho, co by bylo nutné probírat kvůli potřebě matematického aparátu ve fyzice a chemii na SŠ, a hovoří o předimenzovanosti. Navíc jsou ta procenta natolik tristní, že je zcela evidentní, že problém je spíše v nezvládání organizace testování na straně inspekce.

Připomeňme si pár faktů z testování. Např. u testování z matematiky a zejména pak z přírodovědné gramotnosti nebylo školám doporučeno, aby žáci měli k dispozici papíry a psací potřeby. Ředitelé, kteří netušili, jak bude test vypadat, pak nechali žáky test vypracovat bez těchto pomůcek. Žáci pak nezvládli ani úkoly, které běžně zvládají, pokud mají možnost si k tomu napsat, co potřebují. A to ještě nehovořím o přemrštěné náročnosti testů vzhledem k času, který byl žákům na jejich vypracování poskytnut. No prostě tragédie. Následné kecy inspekce, že na požadovaných 67 % to zvládlo jen velmi málo žáků, jsou už jen vrcholem blbosti inspekce. Vždyť za 70 % dáváme v přírodovědných předmětech většinou ještě dvojku. Jen připomenu, že na úspěšné složení maturity z matematiky stačí tuším 33 %.

Zatloukal a Andrys ven!!!

Janek Wagner řekl(a)...

Ono je to především naprosto nesmyslné kritérium: všichni žáci ve škole dosáhli očekávaných výstupů dle RVP. I pokud by testy ČŠI měřily všechny očekávané výstupy dle RVP...

Pedagogická komora řekl(a)...

Očekávané výstupy v RVP jsou neměřitelné. A nikde není napsáno, že jich žáci mají dosáhnout. Celé je to nesmysl...

Ivo Mádr řekl(a)...

"V matematice z RVP ZV vyšoupli, co se dalo, včetně toho, co by bylo nutné probírat kvůli potřebě matematického aparátu ve fyzice a chemii na SŠ"

Co vyšoupnou v další verzi RVP si ani nedokážu představit.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Současné nastavení RVP zhoršuje kvalitu vzdělávání

Pro pytliky je poměrně významná odpověď na otázku, kdo to současné nastavení nastavaloval a kdo jej pak prosazoval jak buldozer hlava nehlava.
Kdo si dnes ale vzpomene na inkvizitorskou buseraci pedagogických sborů například se zapovězenými slovy 'učit se', 'umět' a 'znát'.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

ČŠI ovšem opomíná vlastní zhoubný vliv prostřednictvím stupidního testování. Rozhodně považuji za nesmysl, že jsou předimenzované RVP. Předimenzované jsou možná ŠVP. Ale ty přece všechny jistě ČŠI viděla a měla možnost hodnotit. Opět se potvrzuje, že ČŠI musí být zrušena.

Radek Sárközi řekl(a)...

Předimenzované jsou učebnice. Podle nich se učí. ŠVP je v šuplíku nebo v INSPISu.

Martin Krynický řekl(a)...

Ony ty učebnice často nejsou moc učebnice. Ty, které znám já, většinou nejsou nic jiného než soupis vědomostí, který se moc nezatěžuje tím, že všechny děti všechno nepochopí tím, že si to jednou přečtou. Navíc je to napsáno formou, u které je důležitější nenapadnutelnost nějakým vědcem než srozumitelnost pro děti. Pro mě je jedním z velkých zázraků RVP to, že se tehdy sice "úplně změnilo vzdělávání", ale učebnice zůstaly stejné. Tomu ze říká dokonalá příprava.

Pepa řekl(a)...

Nevycházím z údivu. Jak může někdo odpovědný za kontrolu školství napsat takovou kravinu? Tak se mi vybavuje otázka, kterou jsme kladli svým sokům v době předpubertální: "Seš blbej, nebo navedenej?"
Poznámka pro pana ZS: dejte si pozor, aby se Vám přání nevyplnilo. Chutě by se role ČŠI chopili aktivisté, odborníci na vzdělání, neziskové organizace a další entity a místo jednoho protivníka byste bojoval na celé frontě. To chcete?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Pane kolego,

ale ta široká fronta už dávno existuje! Ve školství řádí trojí škodná: neziskovky, experti a inspekce. Jen občas člověk neví, kdo je kdo.

poste.restante řekl(a)...

Já vím, že se budu opakovat, ale když ten můj postup je pořád více platnější a potřebnější.

RVP + ŠVP -> Ctrl+A, Delete
ČŠI -> Ctrl+A, Delete

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A bude hůř! Dlouhodobý záměr chce kloťákům z ČŠI přidat jakousi metodickou funkci! ČŠI - Delete. A ještě projet čistícím programem.

Ivo Mádr řekl(a)...

Jen pro zajímavost. V opěvovaném Finsku neexistuje školní inspekce. Vše je svěřeno do rukou ředitele a učitelů, kteří jsou nadprůměrně honorováni. Díky vysokým platům, výborné přípravě na VŠ, systému sebevzdělávání vtahují do škol kvalitní a vzdělané pedagogy. Asi je to o důvěře k učitelské profesi, kladném přístupu médií k pedagogům, úctě veřejnosti k učitelské práci, ...I u nás v ČR toto existovalo do roku 1948. Poté došlo k degradaci učitelské profese. A nejhorší na tom je, že za posledních téměř 30 let není vidět žádný viditelný posun.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

za posledních téměř 30 let není vidět žádný viditelný posun.

Spíše je vidět viditelný sesun. Jako by běžela akce kopni si do učitele (veřejných škol).

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jako by běžela akce kopni si do učitele (veřejných škol).

Učitel jako řádně okopaná řepa.
Ta představa pytliky vyloženě fascinuje.
S Finskem na věčné časy, a nikdy jinak!

Okomentovat