26.11.18

Scio: Po zavedení cut-off skóre by o budoucnosti tisíců dětí ročně rozhodoval bezejmenný úředník

Z Asociace krajů se ne poprvé ozvalo volání po zavedení minimální bodové hranice při státních přijímacích zkouškách na střední školy (tzv. cut-off skóre). Ve veřejné debatě však zoufale chybí data. Co by zavedení cut-off skóre prakticky mohlo znamenat, spočítali analytici společnosti Scio na datech projektu VEKTOR, kde jsou testováni žáci středních škol v prvním a čtvrtém ročníku z českého jazyka a matematiky.


Vliv cut-off skóre na populační ročník prezentujeme na interaktivních datech zde: www.scio.cz/cutoff.

V modelovém případě a při použití testů z matematiky společnosti Scio by se po zavedení cut-off skóre na úrovni 30 % z celkového počtu bodů u přijímacích zkoušek na střední školu nedostala na maturitní obor více než čtvrtina dětí (28 %), které přitom mají předpoklady bodovou hranici potřebnou pro složení maturity překročit. To by v roce 2018 odpovídalo přibližně 18 000 žáků. V případě, že by nám stačilo pro vstup na střední školu pouze 20 % bodů v přijímacím testu z matematiky, stále bychom z populačního ročníku vyřadili do mrtvé zóny bez maturity zhruba 5 000 žáků, kteří v testování VEKTOR ve čtvrtém ročníku potřebný počet bodů získali. Maturitu ani na třetí pokus totiž neudělají pouze 4 % maturantů, jak vyplývá z informací společnosti CERMAT.

„Z dat společnosti Scio vyplývá, že není možné nastavit cut-off skóre tak, aby nepoškozovalo významnou část dětí, které by maturitní zkoušku nakonec složily. Jakýkoliv zavedený systém bude generovat tisíce dětí v mrtvé zóně bez maturity, a to zcela zbytečně“, říká Martin Drnek z Projektů pro děti a rodiče společnosti Scio.

Kromě toho, že zavedením cut-off skóre znemožníme tisícům dětí dostat se na maturitní obor, i když by maturitu nakonec zvládly, je tu další problém: Kdo by skutečně ovlivňoval, kolik tisíc dětí ročně zůstane bez maturity? Minimální hranice je často vnímána jako objektivní čára. Stejně jako je například tachometr vnímán jako objektivní měřidlo rychlosti. I v případě tachometru však tolerujeme drobné nepřesnosti, protože si uvědomujeme, že může být zatížen chybou měření. U všech přijímacích testů je chyba měření zpravidla mnohem větší než u tachometrů. Objektivní test, který by zcela bezpochyby vypovídal o znalostech žáka, není možné sestavit. Obtížnost testu je vždy závislá na rozhodnutí jeho autorů a na výběru konkrétních úloh. Je tak možné sestavit test, v němž by 30 % bodů získalo jak 90 % studentů, tak 10 % studentů.

Veřejnost by se tedy měla ptát, kdo a jak bude při sestavování testu rozhodovat o jeho obtížnosti, jak bude zajištěna jeho meziroční srovnatelnost a kdo bude tedy prakticky rozhodovat, zda při zavedení cut-off skóre na učiliště pošleme 10 %, nebo 50 % dětí.

„Vedeme vážnou debatu o zavedení systému, který bude bránit tisícům dětí v přístupu k maturitní zkoušce a ve kterém o počtu maturantů bude fakticky rozhodovat bezejmenný úředník v CERMATu. Málokdo si uvědomuje, že lze například sestavit test i tak, aby významně zvýhodňoval chlapce, nebo dívky. Nápad na zavedení minimální bodové hranice je nejen hloupý, ale i nebezpečný“, doplňuje Martin Drnek.

21 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Přesně. Jen místo úředníka Cermatu bych nebezpečí viděl jinde. Cermat je pouze servisní organizace.

Josef Soukal řekl(a)...

Manipulace, jako vždy. Nevíme, do jaké míry testy Scia odpovídají nynějším centrálním testům, nemůžeme posoudit kvalitu těchto testů, zkoušková situace byla jiná (motivace žáků, možnost složit test dvakrát), nevíme, jak bude cut-off score nastaveno. První skutečná data přinese až srovnání testových výsledků maturantů, již absolvovali centrální přijímačkový test.

Josef Soukal řekl(a)...

Mimochodem, jak by bylo možné označit žáky, kteří test Vektor v 1. ročníku zvládli solidně, či
dokonce dobře (v matematice až k 60 procentům, v češtině až k 75 procentům), ale maturitu by podle Scia nesložili? Jako neprávem přijaté? Jaká je vlastně vypovídací hodnota testů Vektor?

Jiri Janecek řekl(a)...

No, přijde mi lepší bezejmenný úředník, než sociální původ a vzdělání rodičů... Mimochodem, těch dětí jsou desetitisíce...


"Minimální hranice je často vnímána jako objektivní čára. Stejně jako je například tachometr vnímán jako objektivní měřidlo rychlosti."
Tak to je vnímána špatně... Spíš bych ji viděl jako podmínku, že v autě je volant, motor, nabitá baterka a v nádrži benzin...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jen taková drobnost. Pytlici zcela náhodou zaregistrovali, že ve scio testech čtenářské gramotnosti je Pluto uvedeno ve výčtu planet naší soustavy.
Jo jo. Gramotnost je gramotnost.

Nicka Pytlik řekl(a)...

by o budoucnosti tisíců dětí ročně rozhodoval bezejmenný úředník

O budoucnosti prakticky všech dětí rozhodují především jejich rodiče zpravidla téhož příjmení.

Eva Adamová řekl(a)...

Argumentovat tím, že maturitu ani na potřetí nesloží jen 4 % maturantů, je vcelku legrační, ono je totiž skutečně pro studium na VŠ a pro činnosti, kde se maturita vyžaduje, reálně nepoužitelných těch 30 % nezmaturovaných či k maturitě nepřipuštěných prvomaturantů. Možná by bylo dobré, kdyby Šttefl se svými kolegy trošku nahlédl do škol a nehrabal se jen ve svých datech, aby viděl úroveň některých nakonecpřecejenomzmaturovaných v plné své kráse.

krtek řekl(a)...

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/12231402901-ceska-hlava-2018/21854416020
Na České hlavě vystoupil někdo z nových průmyslových odvětví a natvrdo řekl, že řada absolventů by ráda vysoké platy, ale jejich výkony a pracovní morálka tomu neodpovídají. Bohužel, pořad jsem neviděl, tak nevím přesně kdy a kdo.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pokud vim, zakladni skola trva devet let. Jestlize dopredu vim, jake podminky jsou nastaveny a jake limity mam splnit, pak mam devel let casu se pripravit. Pro svp zaky jsou zavedeny upravy. Prostupnost systemu je dobra, mohla by se jeste vylepsit.
Zajimalo by me, jak vnimaji limity sportovci, budouci ridici apod. Take se z toho dopredu hrouti?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Pokud vim, zakladni skola trva devet let

Cut-off (u)dělá ze základního vzdělání servisní organizaci státní maturity.

Jana Karvaiová řekl(a)...

A jak to víte?

Nicka Pytlik řekl(a)...

ze základního vzdělání servisní organizaci státní maturity.

Ono to vzdělávání není jen český jazyk a matematika, totiž.
Pytlikům není ale ani dost málo jasné, proč se přijímací zkoušky nedělají z informatického myšlení, mediální gramotnosti a tělocviku. Co s češtinou a matikou? Dneska...

Eva Adamová řekl(a)...

"Cut-off (u)dělá ze základního vzdělání servisní organizaci státní maturity"

A ono je dnes základní školství snad něčím jiným?

Simona CARCY řekl(a)...

Když u přijímaček na policajta nezaběhne adept 1500 metrů za stanovený čas, je jeho vysněná kariéra u policie v troskách. A rozhodl o ní bezejmenný rozhodčí.

Simona CARCY řekl(a)...

No, přijde mi lepší bezejmenný úředník, než sociální původ a vzdělání rodičů...

Navíc je možné úředníka pojmenovat a zbavit ho pelu anonymity. Samozřejmě v souladu s GDPR.

P. Vršecký řekl(a)...

"Když u přijímaček na policajta nezaběhne adept 1500 metrů za stanovený čas, je jeho vysněná kariéra u policie v troskách. A rozhodl o ní bezejmenný rozhodčí."




Když uchazeč o práci v justici (podmínka vystudovaný magisterský stupeň na některé státní univerzitě, tady na knedl schule nikdo nehraje) neuspěje u psychotestů, stane se memlich to samé. Nespravedlnoooost!!! Je to dokonce mnohem horší. Vezmou vás, ovšem jako čekatele, pak děláte několik let za mizerný plat a neuspějete u závěrečné justiční zkoušky a zase zhroucený sen. Nebo tu zkoušku i uděláte, ale nikde není napsáno, že uspějete ve výběrovém řízení na konkrétní místo u kteréhokoliv soudu nebo zastupitelství. Život je samá laťka. Pomooooc:-)))

Jirka řekl(a)...

Život není péříčko!

P. Vršecký řekl(a)...

Já to vím, ale některým to tady nevysvětlíte. Oni si myslí, že když se bude dětem umetat maximálně cestička celou školní docházku, tak dál to už půjde v životě tak nějak samo. Nevysvětlíte jim, že by se děti měly naučit překonávat překážky. Vždy se ozve ječení o elitářích, testokracii, atd. Zajímalo by mne, nakolik do těchto kydů projektují vlastní pocit životního neúspěchu, nebo co jiného je příčinou tak flagrantního nepochopení příčiny a následku. Děcka vylezou že školy a stále netuší, že některé věci prostě nedokážou, protože na ně prostě nemají, nebo že někdo je objektivně lepší. Já ve své padesátce stále výkonnostně sportuji, kdybych se tohle dávno nenaučil, asi bych skončil v Bohnicích jako štamgast.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Všichni mají právo na úspěch!
Že to není zakotveno v ústavě, je jen taková pominutelná drobnost.
Těch odmala 'úspěšných' je pak v talentových soutěžích plno. Hvězdná pěchota...

Jiri Janecek řekl(a)...

"...proč se přijímací zkoušky nedělají z informatického myšlení, mediální gramotnosti a tělocviku."

Vypadlo Vám ještě "porozumění světu", bez toho se v té budoucnosti nikdo neobejde...

Nicka Pytlik řekl(a)...

porozumění světu

V tomto případě jsou pytlici ve střetu zájmů, neboť a především svět nerozumí pytlikům.

Okomentovat