7.11.18

Ředitele základních škol nejvíce trápí byrokracie, finance a inkluze

Během října proběhl mezi řediteli základních škol velký průzkum realizovaný společností Tutor ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. 450 ředitelů se v něm vyjádřilo, co jejich školu nejvíce trápí a sdělilo svůj názor na jednotné přijímací zkoušky, přístup rodičů ke škole či inkluzi. Výsledky ukázaly, že pro ředitele představují zdaleka největší problém tři věci: přílišná byrokracie, nedostatek financí a inkluze. Kromě toho často zmiňovali chybějící učitele, problémy s rodiči, malé prostory a v případě vesnických škol nedostatečný počet žáků.


Průzkum dále ukázal, že 80 procent ředitelů není spokojeno se současnou podobou inkluze. 45 procent respondentů se domnívá, že vztah rodičů ke škole a učitelům se zhoršuje, podle 40 procent zůstává stejný. Ohledně existence víceletých gymnázií se ředitelé rozdělili na dva podobně velké tábory. 46 procent by je zrušilo, 42 procent nikoliv. Někteří se dále vyjádřili, že by tato gymnázia přímo nerušili, jen by je vymezili skutečně jen pro zlomek nejtalentovanějších dětí.

Další z dotazů se týkal jednotných přijímacích zkoušek na střední školy ve smyslu jejich vlivu na obsah výuky na základních školách. Nejvíce ředitelů zde zvolilo odpověď nevím, 40 procent označilo jejich vliv jako pozitivní a 15 procent jako negativní. Optimističtí byli ředitelé ohledně ochoty svých učitelů na sobě dále pracovat a zavádět do výuky nové metody. Velká většina z nich hodnotí v tomto směru převažující část svého učitelského sboru pozitivně. Jeden z dotazů se zaměřil na polytechnickou výchovu. Na 67 procentech škol tento předmět v rozvrhu figuruje, na zbytku nikoliv.

„Poměrně velký zájem o náš průzkum potvrdil dlouhotrvající problém českého školství, který provází všechny snahy o reformy, a tím je malá pozornost věnovaná hlasům těch, kterých se nejvíce týká. Ředitelé ocenili, že konečně někoho zajímá, co si myslí, a dal jim prostor se vyjádřit k problémům, které je trápí. Poměrně tvrdě se ředitelé vyjadřují na adresu inkluze, ovšem ne z pohledu jejího smyslu, ale z pohledu nedomyšleného procesu její aplikace do praxe. Velmi pozitivní zprávou je, že většina škol má pedagogy, kteří se chtějí dále vzdělávat. To je z našeho pohledu pro jakoukoli pozitivní změnu našeho školského systému to nejzásadnější,“ komentovala výsledky Miluše Vondráková, vedoucí přípravných kurzů společnosti Tutor.

„Ředitel je samozřejmě velkou měrou manažer. Měl by mít vizi, dobře znát kvalitu výuky, své učitele, jejich potřeby a přednosti a přitom stále zůstat pedagogem. Od toho všeho ho bohužel často odvádí činnosti, které mají v jiných odvětvích na starosti další zaměstnanci. Ti nám ve školách chybí. A bohužel začínají chybět i samotní učitelé,“ vyjádřil se Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Velmi často ředitelé kriticky komentovali byrokratickou a administrativní zátěž, které čelí. Hovořili o velkém množství výkazů, jež musejí vyplňovat. Pro samé papírování nemají čas na práci s učiteli a hodnocení výuky. Stěžovali si na neustálé kontroly ze strany kohokoliv a odkudkoliv, přičemž tito lidé často neznají legislativu a podsouvají jim svůj názor na danou problematiku jako jediný správný. Svoji pozici ve vztahu k nejrůznějším institucím, které jim ztrpčují život, vnímají jako slabou (např. obec, kraj, Česká školní inspekce, OSPOD, policie, BOZP, hasiči, hygiena).
Co se týče financí, jedním z největších problémů je podle ředitelů nemožnost finančně ocenit výborné učitele. Pokud už škola získá finanční prostředky z nějakého projektu, jsou účelově vázány a ředitel je nemůže použít na to, na co konkrétně potřebuje. Rovněž chybí peníze na základní věci jako pomůcky a IT technika.

Velmi kritičtí byli ředitelé ve vztahu k inkluzi. Starý systém byl podle řady z nich nesrovnatelně jednodušší, efektivnější a hlavně výrazně levnější, bez zbytečné administrativy, přičemž inkluze žáků i tak běžně probíhala. S inkluzí podle některých z nich značně narostla právě administrativa.
Ředitelé škol měli v rámci průzkumu také možnost uvést tipy na snížení byrokracie ve školství. Zmiňovali například zjednodušení výkaznictví – jedna položka se nyní častokrát uvádí ve více formulářích. Jednotlivé instituce by měly být propojeny elektronicky, aby se jim nemusely neustále posílat ty samé údaje. Další tip byl směrem k MŠMT, aby pro školy centrálně vytvářelo dokumenty jako školní řády, GDPR, platové směrnice, BOZP atd. Nyní si tyto dokumenty složitě připravuje každá škola sama. Dále by měl být pozměněn formalistický ráz Školních vzdělávacích programů (ŠVP).

Průzkum proběhl během října 2018. Uskutečněn byl formou on-line dotazníku vyplňovaného řediteli škol. Průzkum realizovala společnost Tutor zaměřená na přípravné kurzy k přijímacím zkouškám a maturitě a vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř podporující rozvoj inovativních forem výuky. Bližší výsledky průzkumu naleznete v připojené infografice.


Zdroj: Edulab.cz

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

80 procent ředitelů není spokojeno se současnou podobou inkluze

Jo jo. Kde jsou ty časy, kdy inkluze ještě za něco stála.
Za Marie Terezie všechny děti z obce pěkně pospolu...

Okomentovat