3.11.18

Jan Novotný: Neprostupné české kasty

Privatizace českého školství a jednotné přijímací zkoušky brání chudým dětem ve vzdělání. Česko je opět nejhorší ze všech vyspělých zemí v přístupu znevýhodněných dětí k vyššímu vzdělání. Podle studie OECD publikované minulý týden dosáhne na vysokoškolský titul jen 3,6 procenta potomků rodičů bez středoškolského vzdělání. V zemích OECD přitom v průměru dosahuje na vysokoškolský titul 21,2 procenta dospělých, jejichž rodiče dosáhli v nějaké podobě pouze základního vzdělání. Na Novém Zélandu dokonce uspěje na vysoké škole více než 39 procent takových znevýhodněných potomků, ve Finsku pak 34 procent a v Německu se to podaří necelým 15 procentům.

Z článku v Euro.cz vybíráme:

Další problém nastává s placenými jazykovými kurzy či různými kroužky, které děti dále posunují ve znalostech a schopnostech. Příkladem je cizí jazyk, který se stále učí povinně až od třetí třídy. Bohatší a motivovanější rodiče se buď snaží dítě zapsat na školu, kde se angličtina nebo němčina učí už od 1. třídy, anebo platí potomkovi rovnou soukromé hodiny. V řadě případů si soukromě připlácejí za výuku cizích jazyků už ve školce.

Pokud by stát trval na tom, aby se děti učily cizí jazyk nejpozději v první třídě, dokázal by eliminovat první privatizaci našeho veřejného školství, se kterou se dítě ve vzdělávacím procesu setká. Následují totiž další, neméně závažné.


Jednotné přijímací zkoušky na střední a později i na vysoké školy připravily skvělý byznys pro přípravné kurzy pořádané soukromými společnostmi. U Národních srovnávacích zkoušek, které pořádá společnost Scio a bez nichž se dnes v Česku na vysokou školu prakticky nedostanete, zaplatíte dokonce za každou složenou zkoušku. Ale abyste měli reálnou šanci, musíte se dobře připravit. A to stojí další peníze. Kvůli tomu, aby vaše dítě mohlo být přijato na univerzitu a dnes i na lepší střední školu, musíte zaplatit tisíce korun. To může být pro některé rodiny zasažené například exekucí nebo osobním bankrotem nepřekonatelná překážka.

8 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

dosáhne na vysokoškolský titul jen 3,6 procenta potomků rodičů bez středoškolského vzdělání

A chtějí vůbec na něj dosahovat?
On je ten véeš titul něco jako svatý grál bez kterého se nedá žít?
Pytlici, kupříkladu, upřímně litují, že se radši nevyučili nějakému pořádnému řemeslu. Aby po nich něco hodnotného zůstalo, až natáhnou ty svoje kastovní bačkory.

skvělý byznys pro přípravné kurzy pořádané soukromými společnostmi

Nezbude, než ty vydřiduchy znárodnit, a nebo dětem z nižších kast takové kurzy proplatit. Jenomže o tom právě rozhodují příslušníci těch elitních kast. Pak už snad jen kurikulární revoluce s právem na titul pro každého, kdo o něj požádá.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici by také uzákonili nárok na olympijskou medaili v disciplině dle výběru.
A zlatého slavíka, samozřejmě.

Petr řekl(a)...

Nezbývá než souhlasit. Zda byste jako vyučený vytvořil něco hodnotného, těžko říct, určitě byste ale nepáchal škody ve školách.

poste.restante řekl(a)...

Pane Petře, soudě podle Vašich komentářů lze říci jediné.
Kdybyste Vy sám udělal aspoň srovnatelně tolik dobrého, kolik kolega Pytlík napáchal škod, pak byste možná mohl být považován za užitečného.

Nicka Pytlik řekl(a)...

určitě byste ale nepáchal škody ve školách.

Prauda prauďoucí. Být to škody na školách, nebyla by to zase až taková katastrofa. Pokud není narušena statika budovy, dá se leccos spravit.
S dětmi a jejich rodiči je to nesrovnatelně horší. Jejich statiku kolikrát silně naruší už jen povědomí, že každý, ale úplně každý má zákonitě svoje limity, někteří až nečekaně nízko.
Nemálo lidí vyvinulo za ta léta poměrně dost úsilí, aby dostalo pytliky ze systému. Už ale stačí počkat rok a něco. Ale možná by to ještě za pokus stálo.
Škoda jen, že vzdělání už dávno žádnou hodnotou není. Leda tak lejstro o jeho domělém získání.
Má-li někdo pocit, že některým dětem je právo na vzdělání soustavně a systematicky upíráno, nechť to řeší, jak mu milo jest. Nejlépe pak vlastním angažmá v poskytování konkrétní vzdělávací pomoci. Pytlici jen prosí, aby to nebylo na úkor ostatních dětí.
V každém případě je Petr pán užitečný i bez jakéhokoli srovnávání s kýmkoli. Někteří lidé jsou užiteční tak nějak samosebou.

Ygrain řekl(a)...

Výuka angličtiny od první třídy je mýtus. Proplýtváte roky na to, aby dítě pochytilo něco, co ve vyšším věku zvládne během několika měsíců. Pozorované doma na synovi přesně odpovídá průzkumu, o kterém autor článku pochopitelně nemá ani páru.

Nemluvě o tom, jakou roli hraje vyučující angličtiny a že zatímco ve větších městech si lze vybírat, jiné školy jsou nuceny brát to, co je.

P. Vršecký řekl(a)...

Někdo škodí na škole a někdo přímo na ministerstvu. "Liberální demokrat", rozuměj neomarxista. Jenom nevím, jak by tenhle nazdárek mohl poznat, že někde na škole někdo škodí.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Tahle lez se bude tak dlouho opakovat, az jim nekdo rozbije cifernik.
Takze- nase rocniky jsou casto z rodin, kdy rodice meli jen zakladni nebo stredni vzdelani bez maturity. Jak je tedy mozne, ze vetsina nas deti dosahla na vyssi vzdelani nez rodice? Ze by doba sedmdesatych let mela nejake mocne fluidum, ktere to podnecovalo? Nebo jak? Nebo to je tim, ze driv slo rodicum o vzdelani , kdezto dnes jde mnohym o ziskani papiru s razitkem? Dle meho nazoru je za B spravne. Zrovna zitra mam schuzku s maminkou, ktera si po nekolika letech vzpomela, ze dite melo kdysi “ papiry” a ted se pomalu zacina blizit doba odchodu ze zakladky, tak je zapotrebi neco “ delat”! A omlouvat tak flakani ratolesti.

Okomentovat