7.11.18

Čeští rodiče svým dětem na internetu důvěřují a spoléhají na „čestné“ slovo. Většina z nich neumí dětem filtrovat online obsah

Základem prevence bezpečného chování na internetu v rodině je ústní dohoda mezi rodičem a dítětem. Pouze 15 % rodičů využívá k filtrování závadného obsahu technická řešení. Ačkoli rodiče aktivně sledují YouTube (88 %), svět YouTuberů neznají a často nevědí, které YouTubery sledují jejich děti. Řada z nich však může být nevhodnými vzory. Téměř pětina rodičů aktivně šíří fotografie, na kterých jsou jejich děti obnaženy, a ze kterých lze poznat jejich identitu.



České děti se v online prostředí cítí jako ryba ve vodě. Jsou technicky zdatnější než jejich rodiče a dovednosti s počítačem, tabletem a mobilem získávají už v raném věku. Drtivá většina rodičů přiznává, že při práci s internetem má pouze základní uživatelské znalosti, a není tak schopna dostatečně předvídat, jaká nebezpečí mohou jejich dětem hrozit. Rodiče navíc čas i to, co jejich potomci v online prostředí dělají, omezují spíše na principu vzájemné důvěry než vymáhanými pravidly nebo s použitím technických řešení čí softwarovým omezením. Věří také, že v případě problému se jim dítě svěří. Děti se ale stydí a bojí možného postihu. Rodiče se tak o problému často dozvídají později anebo vůbec.

Ukázala to nová studie „Rodič a rodičovství v digitální éře“ realizovaná Centrem prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společností O2 Czech Republic. Do výzkumu se zapojilo 1093 rodičů s dětmi do 17 let ve všech krajích České republiky.

Děti v moderních technologiích předčí své rodiče

První kontakt s mobilním telefonem nebo tabletem probíhá u dnešních dětí od útlého věku. Rodiče jim dotykové zařízení často půjčí už po prvních narozeninách. Nechtěně se tak podílejí na rozvoji jejich závislostního chování. Vlastní mobil pak děti dostávají s nástupem do školy.

„Velmi rychle si tak osvojují dovednosti spojené s moderními technologiemi a internetem. Jak ukázal průzkum, rodiče za nimi v tomto ohledu výrazně pokulhávají. Přes 80 % z nich má základní uživatelské dovednosti – zvládnou napsat email, používat sociální sítě nebo nakoupit zboží online. Většina rodičů tedy není technicky schopna zajistit, aby se jejich dítě nedostalo k závadnému obsahu na internetu,“ vysvětluje doc. Kamil Kopecký, vedoucí výzkumného týmu a zároveň vedoucí Centra PRVoK PdF Univerzity Palackého v Olomouci. Výsledky průzkumu dokládají, že pouhých 15 % rodičů používá k filtrování obsahu na internetu softwarová řešení.

Přílišná důvěra v online prostředí nefunguje

Že děti tráví na internetu velké množství času, není dnes žádným překvapením. Co ale překvapí, je způsob, jakým jim rodiče tento čas hlídají a kontrolují. O nějakou formu omezování času stráveného online se sice snaží téměř každý rodič (73 %), většina z nich se ale spoléhá především na vzájemnou důvěru a ústní dohodu.

Rodiče jsou také benevolentní, pokud jde o přístup dětí k online obsahu – podle výzkumu například šest z deseti rodičů dětem neomezuje vyhledávání na internetu. A opět v tom hraje roli důvěra. Až 82 % maminek a tatínků totiž tvrdí, že přesně ví, jaké stránky jejich dítě navštěvuje. „Dceři pohyb na internetu v zásadě neomezuji, spoléhám na to, že nic nekalého na něm neprovádí. Téma bezpečnosti na internetu spolu průběžně probíráme, takže jí v tomto ohledu věřím,“ popisuje vlastní přístup herečka, spisovatelka a maminka Markéta Hrubešová.

Spoléhání na důvěru však dostává trhliny ve chvíli, kdy dítě prožívá negativní zkušenost – zneužití intimních fotografií, kyberšikanu, sexting, pozvání na schůzku s cizím člověkem. Že se to dnes děje často, potvrzuje i loňská studie Centra PRVoK a O2 „Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru“.

„Za rodiči v takovém případě zamíří jen velmi málo dětí. Čísla z Linky bezpečí, kterou O2 dlouhodobě podporuje, ukazují, že pouze třetina dětí by se v případě problému obrátila na rodiče. Stejná třetina by se nesvěřila vůbec nikomu,“ říká Marie Mališková, CSR manažerka společnosti O2.

„Děti se obávají reakce rodičů a stydí se za to, co se stalo. Otázkou je, jak mohou rodiče dětem kontrolovat obsah internetu, aniž by ztratili jejich důvěru. Řešení není složité – základem je skutečný zájem rodičů o svět dítěte. Měli by se nechat zasvětit do aplikací, které jejich potomek používá, a udělat si na ně názor. Zároveň mu musí být vzorem a radit mu, jaké informace by mělo na internetu sdílet a na co si dát pozor. Dítě musí vědět, že ho rodič nezatratí, nepotrestá, ani neponíží. Díky tomu získá důvěru a přestane mít strach se rodičům svěřit,“ vysvětluje dětská psycholožka a spisovatelka PhDr. Klára Janečková.

Fenomén YouTuberů

Jedním z fenoménů (nejen) dětského online světa jsou takzvaní YouTubeři. Svět děti se ale v tomto ohledu se světem jejich rodičů výrazně míjí. Ačkoli devět z deseti rodičů aktivně videa na YouTube sleduje, pouhých 15 % z nich sleduje samo aktivně i YouTubery. Jejich děti přitom světem YouTuberů žijí, až 60 % z nich je sleduje pravidelně, 40 % rodičů se k nim alespoň občas přidá. Většina rodičů přitom hodnotí YouTubery negativně. O to víc překvapí, že jejich sledování rodiče dětem nezakazují a v zásadě ani neomezují.

Rodiče podceňují úskalí internetu

Rodiče nedokážou správně vyhodnotit rizika v online prostředí, které jejich potomkům hrozí. Nejen proto, že na internetu nejsou technicky příliš zdatní, ale i proto, že více než polovina z nich na něm nic rizikového doposud nezažila. Dokonce se sami mnohdy chovají v online světě nebezpečně – podle průzkumu například pětina z nich sdílí fotografie, na kterých jsou jejich děti částečně obnaženy, a je možné určit jejich identitu.

„Rodičům chybí přímá zkušenost, a tak vlastně netuší, co všechno může jejich dětem na internetu hrozit. Potvrzuje se důležitost prevence a osvěty ve všech rovinách,“ říká Marie Mališková z O2 a dodává: „Nezastupitelnou roli hrají různé složky vzdělávání a rodina jako základ, ale přispívat by do budoucna měla ve větší míře právě škola. Digitální gramotnost je neodmyslitelnou součástí základních životních dovedností. Proto podporujeme různé projekty v oblasti bezpečného chování a ochrany dětí na internetu. Uvědomujeme si však také důležitost samotných škol v systému vzdělávání, a proto se mnohem více zaměříme na jejich podporu.“

Společnost O2 dlouhodobě spolupracuje s projekty zaměřenými na podporu digitální gramotnosti a bezpečného chování na internetu. Patří mezi ně Linka bezpečí, Elpida, Zvol si info a právě E-Bezpečí, které vedle vzdělávacích a výzkumných aktivit provozuje také online poradnu.

Detailní informace jsou k dispozici ve výzkumné zprávě (4.41 MB) .

3 komentáře:

Simona CARCY řekl(a)...

No, jak by to mohli zvládnout, když sami ke svým digitálním aktivům používají heslo 1234!

Jirka řekl(a)...

Jak jim vyfiltrujete skutečný svět?

Nicka Pytlik řekl(a)...

ke svým digitálním aktivům používají heslo 1234!

A kolikrát i bez toho vykřičníku...

Okomentovat