16.11.18

Česká školní inspekce: Stanovisko k problematice cut-off score

Do maturitních oborů středních škol jsou dlouhodobě přijímáni i žáci, kteří s ohledem na své studijní a osobnostní předpoklady vykazují v průběhu studia velmi slabé výsledky a mnohdy na konci studia neuspějí u maturitní zkoušky. Je tedy evidentní, že do maturitních oborů středních škol přicházejí i žáci, kteří disponují velmi nízkým studijním potenciálem a slabými vstupními znalostmi, vědomostmi a dovednostmi, přičemž ani školám se nedaří tyto nedostatky žáků v průběhu studia kompenzovat.

Jednotná přijímací zkouška

Zavedení tzv. jednotné přijímací zkoušky mělo právě problém s distribucí žáků mezi jednotlivými středoškolskými obory pomoci vyřešit, tak, aby do maturitních oborů přicházeli pouze žáci, kteří mají studijní předpoklady pro jejich zvládnutí (pozor - zde nemluvíme o aktuální míře znalostí a vědomostí ověřovaných současnými přijímacími testy, ale o studijním potenciálu, který aktuálně nastavená přijímací zkouška bohužel neověřuje).

Současné nastavení

Současné nastavení tzv. jednotné přijímací zkoušky výše vymezený záměr nezajistilo, a to zejména proto, že obsahové nastavení přijímací zkoušky neověřuje studijní potenciál ani dosaženou úroveň v relevantních gramotnostech, ale pouze předmětové znalosti z českého jazyka a matematiky. To spolu s absencí minimální hranice úspěšnosti (tzv. cut-off score) a s ohledem na velký počet volných míst ve středoškolských maturitních oborech vede k tomu, že buď hned v prvním, nebo v dalších kolech přijímají střední školy do maturitních oborů i žáky, kteří by adekvátně nastavenou přijímací zkouškou vůbec projít neměli.

Cut-off score

Jakkoli je zavedení cut-off score jedním z možných řešení, nemůže fungovat izolovaně od řešení souvisejících. Navíc má cut-off score opodstatnění pouze tehdy, pokud je znám kvalitativní vztah úspěšnosti žáka na vstupu (při přijímací zkoušce) a pravděpodobností úspěšnosti u maturitní zkoušky. A takový vztah znám není. Navíc pro statisticky podložené stanovení cut-off score je potřeba dostatečný objem dat z několika (zhruba šesti) ročníků přijímacích a maturitních zkoušek. A ani taková data k dispozici nejsou.

NÁVRHY ŘEŠENÍ

Jakkoli je zřejmé, že posuzování studijních předpokladů a dovednosti žáků již na vstupu do středního vzděláváni je na místě, lze se oprávněně domnívat, že problém distribuce uchazečů mezi obory středních škol je třeba řešit několika různými a vzájemně se podporujícími způsoby. Jak již bylo opakovaně uvedeno, současné nastaveni tzv. jednotných přijímacích zkoušek ověřuje pouze dosažené znalosti v českém jazyce a matematice (tedy to, jak konkrétní základní škola naučila konkrétního uchazeče český jazyk a matematiku, případně s podporou placených kurzů připravujících žáky na přijímací zkoušku). Taková výpověď ovšem neříká nic o potenciálu ke studiu maturitního oboru.

Zároveň nelze ignorovat skutečnost, že velmi důležitou roli v tomto procesu hraji kraje, které nastavuji oborovou strukturu na svém území, a které tak mají možnost řešený problém výrazně umenšovat. Řadou svých kroků, případně nečinností, ovšem paradoxně přispívaji k jeho prohlubováni. A jakkoli se silné populační ročníky v rámci demografického vývoje brzy přesunou na střední školy, platí, že stávající kapacity středních škol zůstanou nenaplněny z vice než 25 %.

Doporučeni 1: Optimalizovat oborovou nabídku v jednotlivých krajích 

Z rady dostupných dat a informaci, včetně dlouhodobých zjištěni České školní inspekce, vyplývá nevhodnost struktury a nabídky středoškolských maturitních i nematuritních oborů v některých krajích. Nejen vazba na trh práce, ale i adekvátní poměr mezi nabídkou a poptávkou po studiu v jednotlivých oborech má potenciál situaci s distribuci uchazečů do maturitních či nematuritních oborů zlepšit. S tím souvisí i skutečnost, že školský zákon zcela benevolentně umožňuje pohyb žáků mezi školami a obory. Není pochyb o tom, že v obecné rovině je to třeba, ale současně by zpřesnění podmínek, za kterých lze školu či obor změnit, transparentnosti distribuce žáků prospělo. Na místě by tedy bylo taxativně stanovit, v jakých situacích a za jakých podmínek je možné obory vzdělání během studia měnit.

Doporučeni 2: Změnit obsah přijímacích zkoušek a ověřovat studijní potenciál a dosaženou úroveň ve čtenářské a matematické gramotnosti 

Koncept ověřování obecných studijních předpokladů doplněný o ověření dosažené úrovně ve vybraných gramotnostech, tedy zejména čtenářské a matematické, má potenciál identifikovat uchazeče s předpoklady k úspěšnému zvládnutí studia mnohem lépe. Tím, že sleduje dovednosti jen omezeně zlepšitelné nácvikem (na rozdíl od předmětových znalosti), činí výsledek zkoušky mnohem méně závislým na vnějších faktorech (např. socioekonomické faktory, finanční zázemí rodičů, kteří platí dětem přípravu na přijímací zkoušky apod.). Účinnost testu obecných studijních předpokladů by pak ještě posílilo stanovení minimální váhy, kterou výsledek testu musí mít v celkovém výsledku přijímací zkoušky.

Doporučení 3: Zvážit zavedení tzv. zkoušky nanečisto v 7. ročníku ZŠ 

Výše uvedené doporučeni ověřovat při přiímací zkoušce do maturitních oborů středních škol studijní předpoklady žáků a také dosaženou úroveň ve čtenářské a matematické gramotnosti je možné vhodně doprovodit indikativním testem konaným na základních školách v 7. ročníku, který by žákům naznačil šance na přijetí v jednotlivých maturitních i nematuritních oborech středoškolského studia. To vše pak s posílením složky kariérového poradenství, které by mělo žáky i jejich rodiče podrobně informovat o vhodnosti dalšího studia (maturitního či nematuritního) i rizicích volby oborů, na nichž by žáci s ohledem na výsledek tzv. zkoušky nanečisto mohli mít následně studijní problémy (tak, aby za každou cenu neusilovali pouze o maturitní obory). Uvažovat lze také o zavedení ověřovacího testu pro žáky 2. ročníku maturitních oborů středních škol, který informuje jednotlivé aktéry o aktuální míře naplnění vybraných očekávaných výstupů dle příslušných rámcových vzdělávacích programů a také o šancích na úspěch u maturitní zkoušky, s tím, že jednou z možností by byla včasná změna vzdělávací dráhy žáka.

Dokument byl prezentován 15. listopadu 2019 na Kulatém stolu SKAV a EDUin: Proč (ne)máme potřebu zavádět minimální bodovou hranici pro přijetí na SŠ?

5 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A ptal se někdo? Koho zajímá názor ČŠI? Do čeho se ještě bude plést? A neměla by se ČŠI raději zamyslet nad svými testy?

Vraťte se ke kontrole popisek třídy. Ostatně soudím, že ČŠI musí být zrušena.

Janek Wagner řekl(a)...

Ptal se EDUin.

Josef Soukal řekl(a)...

"Jak již bylo opakovaně uvedeno, současné nastaveni tzv. jednotných přijímacích zkoušek ověřuje pouze dosažené znalosti v českém jazyce a matematice (tedy to, jak konkrétní základní škola naučila konkrétního uchazeče český jazyk a matematiku, případně s podporou placených kurzů připravujících žáky na přijímací zkoušku). Taková výpověď ovšem neříká nic o potenciálu ke studiu maturitního oboru."

V poslední době oblíbená nepravda (byť cermatí testy nepovažuji za ideální).
Podle mého názoru tomu protiřečí jednak část úloh, které lze vyřešit prostým přemýšlením, ale také další úlohy, v nichž se objevují tak frekventované termíny nebo pravopisné jevy, že by velmi neúspěšný řešitel testu (jenž by ale současně měl solidní studijní potenciál) musel doslova ignorovat jak hodiny češtiny, tak výuku cizích jazyků, a především leccos z "normálního", mimoškolního světa (i tam se objevují termíny jako podstatná jména, pád, verš, próza nebo rým, úvaha, vypravování, souvětí...).
Ani doporučení ČŠI č. 2 a 3 mi nepřipadají profesionální (č. 1 neumím posoudit). K č. 2 jsem se vyjádřil výše, z č. 3 čouhá snaha ČŠI stát se samostatnou testovací agenturou. Žádná zkouška nanečisto za dnešní konstelace (nemáš maturitu, nejsi nic a čekají tě v životě problémy) většinu neúspěšných žáků nepřivede na myšlenku nejít na střední školu za situace, kdy se na školu může prakticky bezbolestně dostat. A ověřovací test ve 2. ročníku SŠ bude mít totéž výsledky, pokud žáka sama škola předtím neohodnotí nedostatečnou, resp mu nebude dávat najevo, že nezmění-li se jeho školní výsledky, maturitu skutečně s velkou pravděpodobností neudělá. Klíč je v přístupu školy, nikoli v testu.

Unknown řekl(a)...

Řešením je skutečná redukce kapacit středních škol a odchod žáků z oborů, na které jsou sice přijati, ale nemají ani schopnosti obor zvládnout, ani nemají zájem o nějaké "učení se"... S "velkou slávou" se to zatím "řeší" nikam nevedoucím spojováním středních škol, ale vše funguje s vědomím" žáků "na nějakou střední školu se stejně dostanu a nějak ji udělám" - existovat "školní" maturity, tak tady "kupodivu" žádné propadlíky mít nebudeme, ale všichni víme proč...

Unknown řekl(a)...

Řešením je skutečná redukce kapacit středních škol a odchod žáků z oborů, na které jsou sice přijati, ale nemají ani schopnosti obor zvládnout, ani nemají zájem o nějaké "učení se"... S "velkou slávou" se to zatím "řeší" nikam nevedoucím spojováním středních škol, ale vše funguje s vědomím" žáků "na nějakou střední školu se stejně dostanu a nějak ji udělám" - existovat "školní" maturity, tak tady "kupodivu" žádné propadlíky mít nebudeme, ale všichni víme proč...
Ještě vzniká otázka, proč "kdysi" absolventi středních škol s "pouhými znalostmi a dovednostmi" maturovali úspěšně a na úrovni, ti "moderně" vzdělávaní projektovou a nevím jakou výukou a vybavení všemi možnými "kompetencemi" podle ŠVP mají s maturitou problémy a ani zaměstnavatelé nejásají nad "kvalitou" absolventů...

Okomentovat