Z článku na iDNES.cz vybíráme:
Analýzy ministerstva školství také podle výsledků ukazuje, že pokud by na stávajících přijímacích zkouškách bylo „cut-off score“, nemělo by to žádný dopad na osmiletá ani na čtyřletá gymnázia. Poptávka po studiu je totiž významně vyšší než nabídka volných míst a tak je nastavení hranice úspěšnosti pro gymnázia zbytečné. Citelný zásah by naopak zaznamenaly střední odborné školy. Dopad zavedení „cut-off score“ by byl znát hlavně v oborech, které studují dívky.
„To si nemyslím, že je úplně chtěný faktor, který by mohl přivést učně na učiliště,“ doplnil svůj negativní postoj vůči současné podobě návrhu „cut-off score“ ministr školství Robert Plaga. Zavedení „cut-off score“ odmítají i odborníci, například i sociolog Daniel Prokop.
Hejtmanka Vildumetzová (KV) tlačí cut-off scores s tím, že 37 % neudělá maturitu a zbytečně jde 250k na jejich SŠ. Cermat upřesnil, že po všech pokusech nedá maturitu jen 4 %. Nejen trestat děti za nekvalitu ZŠ ve svém kraji, ale i podle smyšlených čísel https://t.co/8yLCzHLmeO
— Daniel Prokop (@dan_prokop) 16. listopadu 2018
Podle svazu průmyslu a dopravy by zavedení „cut-off score“ dopadlo hlavně na některé obory středních odborných učilišť a obory nástavbového studia, kde by nemohlo být přijato zhruba sedmdesát procent uchazečů.
„Obáváme se, že pevná bodová laťka pro přijetí na střední školy by mohla způsobit, že se některé obory vůbec neotevřou. Může to zhoršit situaci u oborů, o jejichž absolventy mají zaměstnavatelé zájem, a do kterých nyní horko těžko sháníme žáky. Zkušenosti ze zahraničí nám navíc ukazují, že takzvané cut-off score znevýhodňovalo děti ze sociálně slabších rodin, které si nemohly dovolit placené doučování,“ řekl po pondělním jednání ČTK prezident Svaz průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Žádné komentáře:
Okomentovat